Češi mají velkou šanci při spolupráci s Asií na zelené energetice a elektromobilitě

V kontaktech s asijskými obchodními mocnostmi Čínou, Jižní Koreou či Japonskem má Česká republika výraznější pozici, než by odpovídalo velikosti naší země, říká šéf poradenského desku Moore EU-Asia Desk Karel Kučera. Podle něj se vztahy s Dálnými východem mění v důsledku pandemie i války na Ukrajině.

Konflikt na Ukrajině v podstatě umrtvil obchodní vztahy Evropské unie s Ruskem. V jakých ohledech může Rusko coby obchodního partnera EU nahradit východoasijský region?

Rusko je klíčový dodavatel zejména energetických surovin, tedy ropy, ropných produktů a plynu nebo uhlí. Zde jej Asie nahradí obtížně, protože tyto komodity sami také potřebují. A v ostatních oblastech spíše dojde k exportu už zpracovaných produktů nebo komponent než surovin na jejich výrobu, protože je to ve výsledku jednodušší a levnější.

Ve východní Asii je nejdůležitějším obchodním partnerem evropských států Čína. Jak ovlivní kvalitu obchodních vztahů nejasný postoj Číny k válce?

Čína od začátku vystupuje jako neutrální strana, která se nechce jakkoli zapojit do konfliktu. A současnou eskalaci vztahů vnímá také jako čím dál větší problém. Pokud se podíváte na reálné obchodní kroky, tak čínské podniky jsou velice opatrné, aby nebyly potenciálně postiženy kvůli obcházení sankcí. Hlavní zákazníky a partnery totiž mají na západních trzích. Ale řada podniků, které zpracovávají suroviny pro lokální trh, této situace samozřejmě využije, například pro nákup levnější ropy. Určitě toho také využijí k posílení tam, kde Rusko doposud nemělo zájem o spolupráci, sdílení technologií nebo posílení geopolitického vlivu v některých oblastech. Mediální vystoupení jsou tak spíše vystoupeními proti USA a jejich některým spojencům.

Dalšími důležitými zeměmi jsou Japonsko a Jižní Korea. Jaké další země jsou pro Evropskou unii významné?

Největším partnerem je Čína. Pokud vyloučíme Rusko, tak velikostí po nich následuje Indie. Ale i další země jsou důležité, dohromady jsou stejně významné jako Japonsko, Korea a Indie.

Z Číny pochází 15 procent veškerého importu do Česka, na složení exportu se ovšem nepodílí ani dvěma procenty. Zápornou bilanci máme i s Japonskem a Jižní Koreou. Co může Česko podniknout, aby byla tato bilance vyrovnanější?

Naši západní partneři před námi mají na těchto trzích 40 let náskok. A pro české firmy je samozřejmě jednodušší zapojit se do dodávek evropských partnerů než samostatně budovat trh. Ideální by bylo více podpořit inovace a také podpořit vlastní uvádění produktů na trh. To, že máte geniální produkt, ještě neznamená, že jde jednoduše prodat. Muselo by se navíc jednat o dlouhodobější program, protože jen dlouhodobější investice v této oblasti povede k úspěchu.

Jak jsou na tom vztahy Česka s Dálným východem, když je porovnáme s ostatními evropskými státy?

Máme vztahy výrazně lepší, než co by odpovídalo velikosti naší země. Jde o kombinaci více faktorů, historicky máme o Asii a její kulturu zájem, nemáme s danými zeměmi klíčové třecí plochy a jsme vysoce průmyslová země s dobrou infrastrukturou a s bohatou historií v centru Evropské unie. To vše je pro partnery z Asie zajímavé.

Katar zažívá hvězdnou sezónu. Co pomohlo zemi, kterou chtěli ještě před pár lety její arabští sousedé obchodně zničit?

V jaké evropské zemi se Češi mohou inspirovat, co se týče podpory vztahů s východní Asií?

Inspirovat bychom se měli v tom, jak tyto dobré vztahy „institucionálně“ cíleně dlouhodobě budovat a také využívat pro podporu obchodu. Aby nestály na iniciativě několika jednotlivců, kteří když změní pozici, tak to tyto vztahy samozřejmě poznamená. Tedy více se zaměřit na systém podpory a také využívání těchto kontaktů.

V čem je pro Česko v obchodování s východní Asií největší potenciál? Jaká odvětví jsou klíčová a jaká by potřebovala podpořit?

V současné době je to vlastně zelená energetika a elektrifikace aut, kde prim hraje Asie. Jsme jedna z mála zemí, které mají obrovské zázemí pro všechny potřebné obory, jako je chemie, energetika, elektro a mechanika. Máme i přístup k nerostným zdrojům, které můžeme využít. Můžeme tak „snadno“ získat zajímavé postavení při lokalizaci investic v rámci tohoto klíčového segmentu. A naše firmy se mohou stát dodavateli a posléze expandovat se svými řešeními do Asie. Jde „jen“ o to tuto příležitost uchopit. Ale bohužel je toto časově omezené. Řada projektů je již umístěna v Polsku a Maďarsku.

Můžeme považovat Spojené státy za konkurenci pro Evropskou unii v obchodování s Dálným východem?

V rámci mezinárodního obchodu je to výrazně složitější. Obecně nejde mluvit o konkurenci, ale o tom, že bychom se měli snažit o to, abychom byli klíčový partner a firmy nás vnímaly jako hlavní příležitost pro svůj rozvoj. V současné době asijské firmy, zejména čínské, začaly vnímat USA nejen jako příležitost, ale také jako hrozbu, což naši pozici samozřejmě zlepšuje.

Východní Asie byla výrazně zasažena pandemií covidu-19. Jaké dopady této krize můžeme ve světě mezinárodního obchodu dnes pozorovat?

Asiaté jsou výrazně opatrnější a mají výraznější averzi k rizikům. Neřekl bych tedy, že byla výrazněji postižena pandemií, ale byli ochotni snést větší společenská omezení – řízená v Číně nebo dobrovolná v Japonsku –, než byla provedena v Evropě. V současné době jsou největším problémem dopady nových omezení v Číně na mezinárodní dopravu. Nejde jen o okamžitá zdržení, ale má to i kaskádový efekt a vidíte to v dostupnosti řady výrobků.

V souvislosti s krizí mezinárodní kontejnerové dopravy se zadrhávají dodávky z oblasti Dálného východu a došlo také k mnohonásobnému zdražení přepravy. Jak se situace v této věci v poslední době vyvíjí, je na dohled nějaké zlepšení?

Příliš se situace nezměnila. Naopak se kvůli válce na Ukrajině zlepšení spíše oddálilo. Nejdůležitější zlepšení by mohlo nastat, pokud by Čína přehodnotila stávající přístup nulové tolerance z důvodu nižší nebezpečnosti viru.

V případě Číny je v poslední době zřetelný nárůst cenové hladiny, ceny pracovní síly i požadavků zaměstnanců na podmínky při práci. Z levné dílny se Čína mění na náročný trh. Jak toto ovlivňuje pozici evropského investora nebo exportéra a jak prodej výrobků na čínském trhu?

Tamější trh prochází stejným vývojem jako ostatní východoasijské trhy před nimi. Jen je samozřejmě mnohonásobně větší a stále roste. Klíčové pro úspěch je tak mít nejen kvalitní produkt, ale také si trpělivě budovat dobré obchodní vztahy s partnery. Asiaté mají zcela jiný kulturní kontext a pro dlouhodobý obchodní úspěch si musíte získat jejich důvěru a zajistit si tak jejich podporu a spolupráci při rozvoji trhu.

Během pandemie se zadrhly dodávky z Dálného východu do Evropy a některé unijní země ohlásily, že budou nyní hledat jako náhradu subdodavatele přímo v Evropě. Již se to v nějakém masivnějším měřítku děje, co to znamená pro české firmy? 

Během pandemie se staly dvě věci: jednak došlo k obrovskému převisu poptávky u některých produktů a velkým problémům v dopravě kvůli uzávěrám. To samozřejmě vedlo k tomu, že například lékařský spotřební materiál nebo ochranné pomůcky nebyly krátkodobě dostupné, protože nikdo tyto relativně levné a dostupné produkty nevyhodnotil jako „strategické“. A kvůli pokračujícím problémům v dopravě a jejím vysokým cenám se firmy soustředí na to, aby zkrátily dodavatelské řetězce. Tato tendence tak z části pomáhá české ekonomice, protože patříme k průmyslovému centru EU s dobrou dostupností na evropské trhy, a pomáhá to naší zaměstnanosti. Klíčové je ale využít tohoto a podpořit investice do vyšší přidané hodnoty a nových odvětví, abychom si udrželi konkurenceschopnost. Z pohledu státu to ani není nutné finančně, ale například snížením regulace a zrychlením povolovacích procesů.

(red)