Příjmy ropných mocností, jako jsou Saudská Arábie, Rusko nebo Nigérie, se loni ze dne na den kvůli pandemii propadly na dno. Teď se karta obrací. Rekordně zdražující suroviny umožní komoditním zemím začít znovu utrácet.

Učebnicovou poučku, že ekonomiky založené jen na příjmech z prodeje surovin jsou nestabilní, život v posledních dvou letech názorně potvrdil. Extrémní výkyvy příjmů zažily komoditní země v době pandemie oběma směry. Jestliže loni v květnu se například cena ropy brent dotkla dna na úrovni 20 dolarů za barel, teď se prodává víc než čtyřikrát dráž. Překonala hranici 85 dolarů a je na nejvyšších cenách od roku 2014. Vyšplhá se až nad úroveň 100 dolarů za barel? „Je to dost možné,“ odpověděl na tuto otázku v televizi CNBC před několika dny ruský prezident Vladimir Putin, jehož země patří k největším globálním vývozcům ropy i plynu.

Ropa se vrací na cenovou úroveň, kterou měla před boomem těžby z ropných písků v Severní Americe.

A extrémní zdražování zažívají i mnohé další komodity: hliník, měď nebo nikl. Pro české vývozce to je samozřejmě nepříjemný trend, protože zdražují výrobní materiály, doprava i náklady na energii.

Situace ale s sebou přináší i jednu příležitost. Tou je odbyt právě v komoditních zemích. Zatímco loni musely tyto velké trhy rychle seškrtat výdeje, nyní budou moct zase začít víc nakupovat zboží z dovozu. Zároveň se poučily ohledně zranitelnosti svého hospodářství jednostranně zaměřeného na těžbu a prodej surovin. Proto chtějí víc investovat do rozvoje výroby na vlastním území. Českým firmám tak svitne nová šance nabídnout nejen běžné zboží domácnostem, ale i velké dodávky pro stavby továren nebo rozvoj dopravy a další infrastruktury.

Saúdská Arábie má vizi pro 2030: Už ne jenom ropa

Nejvíc si oddechli šejkové v Saúdské Arábii. Rozpočet království s více než 28 miliony obyvatel pokrývají příjmy z prodeje ropy a plynu z více než 90 procent. Tamější ministerstvo financí v září oznámilo, že díky vyšším výdělkům za černé zlato bude moci země navýšit letošní rozpočet z původních 849 miliard riyalů až na 930 miliard (to je asi 5,5 bilionu korun).

Saúdská ekonomika našlápla k novému růstu. Zatímco loni kvůli pandemii propadla o víc než čtyři procenta, letos už Rijád očekává růst HDP o 2,6 procenta. A příští rok se podle agentury Reuters očekává růst saúdskoarabského hospodářství dokonce o 7,5 procenta.

Královská rodina si ale uvědomuje přílišnou závislost země na ropě a má plán na diverzifikaci ekonomiky. Jmenuje se Vision 2030. Plán korunního prince Muhammada bin Salmána předpokládá, že prostřednictvím speciálního fondu půjde na podporu nových oborů formou investic každý rok 150 miliard riyalů. Mimo ropný průmysl má vzniknout 1,8 milionu nových pracovních míst. Už dříve byla například pro tyto účely založena v oblasti zábavního průmyslu společnost Seven, která buduje v zemi na 50 kin, 20 zábavních center a dva lunaparky.

V souladu s projektem Vision 2030 otevřeli Saúdové například v nákupním centru Al Qasr Mall v Rijádu supermoderní kino Vox s 16 velkými plátny.

Chile rozsáhle investuje před Panamerickými hrami

Z rekordního zdražování mědi profituje Chile, které je dominantním světovým vývozcem tohoto červeného kovu potřebného například při výrobě elektromobilů. Finanční objem chilského exportu mědi jen v srpnu meziročně vzrostl o 40 procent na víc než 4,3 miliardy dolarů. Cenný kov tak tvoří víc než polovinu veškerého chilského vývozu.

Země chce ale přesto krotit deficit, který se v poslední době začal kvůli opatřením v době pandemie nebezpečně nafukovat. Prezident Sebastián Piñera v televizním projevu uvedl, že strukturální deficit má z úrovně 11,5 procenta HDP v letošním roce klesnout na 3,9 procenta HDP v roce příštím. „To reprezentuje… nezbytný krok k návratu k fiskální rovnováze a stabilizaci veřejného dluhu,“ řekl Piñera.

Nový rozpočet nicméně počítá mimo jiné s rozsáhlými investicemi před sportovními Panamerickými hrami, které má hlavní město Santiago de Chile hostit v říjnu a listopadu 2023. Jakási miniolympiáda západní polokoule se koná každé čtyři roky. Přijet má víc než sedm tisíc sportovců a diváci z více než čtyř desítek zemí. Právě velké investice před touto akcí mohou přispět k oživení hospodářství po útlumu v době pandemie.

Na úpravu stadionů a další přípravy se počítá s investicemi za víc než půl miliardy dolarů.

Organizátoři oznámili, že mají na hry rozpočet ve výši 507 milionů dolarů. Vznikne přes 9,5 tisíce nových pracovních míst. Budou se připravovat další sportoviště – deset bude zbrusu nových, dalších šest stávajících musí projít rekonstrukcí. Do programu her byl zařazen i hokej nebo některé bojové sporty, na které dosud Santiago vhodná sportoviště nemělo. Přes 170 milionů dolarů má jít také na přípravu ubytovacích kapacit, protože Santiago zatím nemá dostatek hotelů, aby mohlo přivítat očekávané masy diváků a účastníků her.

Rusko pustí z Fondu národního bohatství miliardy rublů

Penězi přitékajícími za ropu a plyn chce výrazněji popohnat své hospodářství také Rusko. Na Ekonomickém fóru v Petrohradu o tom promluvil Andrej Belousov, který se v ruské vládě zaměřuje na hospodářskou politiku. Kabinet hodlá dávat až 400 miliard rublů ročně z Fondu národního bohatství, aby pomohl veřejným investicím a infrastrukturním projektům.

Rusko i další ropné velmoci kalkulují s průměrnou cenu ropy za letošní rok kolem 67 dolarů za barel.

Ruská centrální banka nicméně podle agentury Reuters nabádá k obezřetnému nakládání s těmito penězi a zdůrazňuje, že za tři roky by z něj nemělo být vyčerpáno v součtu víc než maximálně jeden bilion rublů.

Podle aktuální studie skupiny ING dosáhne už letos ruský rozpočet díky ropným ziskům přebytku v úrovni 0,4 HDP, což je lepší výsledek, než se předpokládalo. Podíl veřejného sektoru na ruské ekonomice přitom dlouhodobě roste. Zatímco v roce 2011 záviselo na příjmech z veřejných peněz 30 procent domácností, nyní je to už 34 procent. A ze 40 procent populace vzrostl počet lidí navázaných na vládní výdaje na 42 procent.

Kazachstán chce víc vyrábět doma

Návrat příjmů z vývozu komodit potěšil také Kazachstán. Stát, o němž se říká, že má pod zemí k dispozici všechny prvky Mendělejevovy tabulky, chce nicméně diverzifikovat ekonomiku – tedy nejen těžit suroviny, ale také vyrábět víc zboží na svém území.

K velkému nerostnému bohatství Kazachstánu patří obrovská uhelná ložiska v oblasti Pavlodaru.

Jen letos probíhá v rámci takzvané Industrializační mapy 128 projektů za zhruba 1,2 bilionu tenge, tedy asi za 60 miliard korun. Mají vytvořit zhruba 12 tisíc nových míst v oborech, jako jsou potravinářský průmysl, strojírenství nebo energetika. Mezi největší projekty patří výrobna transformátorů v Petropavlovsku, produkce autodílů a zemědělských strojů v Kostanajské oblasti nebo výroba hliníkových panelů v Šymkentu.

Výrobky mají uspokojit domácí trh a zčásti jít i na vývoz. „Úkol je zvýšit do roku 2025 vývoz zpracovatelského průmyslu 1,5krát a produktivitu o 30 procent,“ uvedl premiér Askar Mamin.

Podobnou snahu, tedy zpestřit svou ekonomiku tak, aby nebyla závislá jen na nestabilních příjmech z vývozu surovin, mají i další komoditní státy. Írán oznámil, že hodlá zdvojnásobit roční vývoz mimo ropný průmyslu ze 35 miliard dolarů na 70 miliard.

Velkou lekci dostala Nigérie. Její příjmy z prodeje ropy byly v loňském prvním pololetí kvůli příchodu globální pandemie nižší o 65 procent oproti původnímu plánu. Tato země se ale zatím o diverzifikaci pokouší jen velmi pomalu. Zemědělství, které je velkým zaměstnavatelem, zatím sytí hlavně domácí trh. Díky populační explozi překročil počet obyvatel v posledních letech hranici 200 milionů lidí. Jak tento lidský potenciál přeměnit v konkurenční výhodu, k tomu africká ropná země klíč teprve hledá.

Tomáš Stingl

Další články

Santiago de Chile rozšíří metro poháněné solární energií

Příjmy ropných mocností, jako jsou Saudská Arábie, Rusko nebo Nigérie, se loni ze dne na den kvůli pandemii propadly na dno. Teď se karta obrací. Rekordně zdražující suroviny umožní komoditním zemím začít znovu utrácet.