Moravská společnost LANIK se vypracovala ve světového hráče v dodávkách keramických výrobků pro slévárny a ocelárny. Je také příkladem, jak může firma díky osvícenému přístupu ustát nejen vstup do světové ligy, ale také předávku od zakladatele na další generaci rodiny.
Po sametové revoluci se rodil LANIK v Boskovicích doslova jako garážová firma. V roce 1991 totiž začínal v autodílně tehdejšího Svazarmu. Dnes je holding LANIK globální skupinou v oblasti výrobků pro slévárenství, která sdružuje další podniky a působí od Indie až po Jižní Ameriku. Přesto zůstává věrná principům rodinného byznysu, jenž stojí na klidné souhře a zároveň jasně vymezených rolích jednotlivých členů rodiny.
Firmu založil Igor Láník starší, který v ní zúročil své zkušenosti z předchozího působení ve Výzkumném ústavu keramiky. Značka LANIK začala postupně nabízet keramické filtry pro slévárenství, nálevky pro výrobu přesných odlitků i další výrobky pro slévárny a ocelárny. V roce 2007 si podnik otevřel v Boskovicích novou, moderně vybavenou výrobní halu.
V současnosti má firma na 170 zaměstnanců, z toho asi 120 pracuje ve výrobě. Obrat se pohybuje zhruba kolem 500 milionů korun ročně. Přes 90 procent produkce jde na export. Z evropských zemí patří k nejdůležitějším odbytištím Německo, Polsko, Itálie či balkánské země, firma ale vyváží také do Severní i Jižní Ameriky či Asie.
Do skupiny už patří čtyři tuzemské podniky a jeden v USA
Vedení rostoucí společnosti v posledních letech průběžně přebírá druhá generace rodiny, tedy synové zakladatele. Boris Láník v současnosti zastává funkci výkonného ředitele a soustředí se na samotnou firmu LANIK.
Jeho bratr Igor Láník mladší má aktuálně na starosti koordinaci celého holdingu – společnost totiž mohla díky svému růstu v předešlých letech přistoupit k několika akvizicím. Ve skupině jsou tak nyní další podniky s podobným zaměřením. Jde o olomouckou TPP a třinecký PIRES, které se soustředí na výrobu a realizaci průmyslových pecí a ohřevů v širokém rozsahu průmyslových aplikací, společnost Romill Brno zaměřenou na technologie pro průmyslový mikrovlnný ohřev či firmu Acerta, která provozuje armovnu a věnuje se realizaci staveb.
Vedle těchto tuzemských přírůstků koupili Láníci i jeden podnik ve Spojených státech amerických. Společnost Metsch sídlící v Západní Virginii má víc než sedmdesátiletou tradici ve výrobě žáruvzdorné keramiky a zaměřuje se mimo jiné na dodávky pro výrobce letadel nebo kosmických technologií. „Celý náš holding tak dnes zaměstnává přes 300 lidí a má roční obrat přesahující miliardu korun,“ shrnuje údaje za skupinu Igor Láník mladší.
Keramika z Boskovické brázdy? Historie pokračuje
Že má globální hráč ve výrobě keramických výrobků kořeny právě na jižní Moravě, to není náhoda. Souvisí to s podložím blanenského regionu. Tamější geologická brázda tradičně skýtala vynikající jíly, které měly výborné vlastnosti pro výrobu žáruvzdorné keramiky. Proto v oblasti nedaleko Brna v předešlém století vzniklo a stále funguje mnoho podniků zaměřených na keramiku.
Igor Láník mladší ale upozorňuje, že pro dnešní náročnější produkci to už roli nehraje. „Současná produkce se postupně přesouvá ke kvalitnějším a náročnějším vstupním surovinám. My potřebujeme pro naši výrobu extrémně čisté, synteticky vyráběné suroviny. Většinu z nich bereme z Německa,“ vysvětluje podnikatel.
Drahé energie nás motivovaly k efektivnější výrobě
Z výzev, kterým v poslední době čelila česká ekonomika, dokázala boskovická firma vyjít dobře. To se týkalo třeba skokového zdražení energií, které přišlo již před začátkem invaze Ruska na Ukrajinu. „To zdražení nás zasáhlo poměrně hodně. Výkyvy byly takové, že někdy jsme zaplatili za jediný měsíc tolik, jako jindy platíme za celý rok. Naštěstí se energetická krize potkala v našem oboru s tím, že situace na trhu byla jiná než dnes – všichni chtěli v té době hlavně dostat zboží, které objednali, a neřešili tolik cenu. Podařilo se nám tedy zvýšené náklady na energie do koncových cen promítnout,“ říká Boris Láník.
Podle jeho bratra Igora byl navíc růst cen energií impulzem k úvahám o efektivitě provozu. „Za předchozího běžného režimu nebylo efektivní rezervy řešit, ale teď nebylo zbytí a zaměstnanci sami chodili s náměty na možné úspory. A ty se najednou našly. Výhodou snížení spotřeby je, že přináší úspory okamžitě.“
Naopak zavádění alternativních zdrojů energií je podle Igora Láníka mladšího běh na dlouhou trať. „Třeba solární panely zkoušíme postupně, ale v krátkodobém horizontu to úspory neřeší, spíš je to takový ekologický luxus. Rozvíjíme také dál náš systém využití odpadního tepla z výroby. Z ekonomického pohledu jde sice také o luxus a návratnost je dlouhá, přirozeně nám ale dává smysl již jednou vyrobenou energii smysluplně zužitkovat,“ říká.
Co se týče další obvyklé bolesti českého průmyslu, tedy nedostatku kvalifikovaných pracovníků, v tom se pro LANIK situace zlepšila. „Během těch uplynulých několika let bylo hledání zaměstnanců opravdu obtížné. To se ale teď myslím hodně spravilo s tím, jak je průmysl v útlumu. Vnímáme to všude v našem okolí, dostupnost zaměstnanců se zvyšuje,“ konstatuje Boris Láník.
Předání podniku probíhá vlastně už 20 let
LANIK je také zajímavým příkladem, jak může rodinná firma ustát nejen růst na mezinárodní úroveň, ale i předání kormidla z generace na generaci. Osvícený přístup byl přitom do genů firmy vkládán od samých počátků. „Náš taťka už úplně od začátku firmu budoval tak, aby z ní nebylo takové to one man show. Již od počátku dokázal předávat kompetence a odpovědnost dalším kolegům. I díky tomu později probíhalo předání managementu hladce. Začalo už někdy před 20 lety a pokračuje pozvolna vlastně dodnes,“ říká Igor Láník mladší. Podle něj je předávka firmy bez problému i proto, že proběhla včas. „U některých rodinných firem naopak sleduji, že zakladatel přespříliš lpí na své rozhodovací roli a vedení předá příliš pozdě.“
Ve firmě LANIK už její zakladatel Igor Láník starší v současnosti do každodenní rutiny nezasahuje. Zůstává mu ale role jakési poslední instance a mentora pro závažnější rozhodnutí. „Přestože se běžného provozu už účastní minimálně, má právo veta. Když se mu zdá, že ta loď pluje špatným směrem, má moc zatáhnout za záchranou brzdu a říct – tudy ne. A my naopak, když chceme udělat nějaké důležité rozhodnutí, jdeme k němu pro radu. Táta také nadále požívá velkou úctu zaměstnanců celého holdingu,“ říká Igor Láník mladší.
Své právo veta prý zakladatel podniku téměř nikdy nevyužívá. „Vzpomínám si, že jeden z mála případů byl v roce 2009, když začínala ekonomická krize. Táta tehdy poměrně razantně stopl některé plánované stavební úpravy v našem areálu, které nebyly nezbytné,“ dodává pokračovatel podnikatelské rodiny.
I jeho bratr Boris potvrzuje, že souhra v rámci rodinného tria ve vedení firmy je klidná. „Nikdo z nás není takový ten dravec, který by měl jinou vizi než ostatní a tlačil ji za každou cenu proti zbylým členům rodiny. A i kdyby bylo použito to právo veta, reakce ostatních bude spíš vstřícná – díky za jiný názor, respektujeme ho a zamyslíme se nad ním.“
Pokračovatelé ve třetí generaci? Hlavně nikoho nenutit
K tomu, že společnost LANIK nespadla při předávce z první na druhou podnikatelskou generaci do podobných potíží, jaké řeší mnohé jiné rodinné firmy, přispěl i fakt, že dva potomci zakladatele si podnikem prošli od píky na nižších pozicích a že mají sami chuť v něm pracovat. Třetí syn zakladatele firmy LANIK se rozhodl jít zatím jinou cestou a pracuje jako počítačový expert mimo firmu.
I pro případnou budoucí předávku na další generaci rodiny počítají současní šéfové s tím, že do převzetí funkcí ve firmě nebudou nikoho tlačit. „My jsme teď vlastně ,jen‘ tři bratři a tatínek a dokázali jsme se dobře domluvit. Ale v té další generaci už to bude zase náročnější. Je v ní už teď 11 dětí ve věku od dvou do 22 let. Ano, jsou mezi nimi třeba takoví, kteří studují techniku. Ale zatím nevíme, kdo z nich jednou bude chtít firmu převzít. Rozhodně ale nikoho z nich nebudeme nutit,“ shodují se Boris i Igor Láníkovi.
V současnosti jsou oba zatím v plné síle a jejich aktuální plán pro celou skupinu je v nejbližší době jasný: Po živelném růstu se musí nyní holding stabilizovat. „V uplynulých letech jsme udělali tři velké akvizice. Teď si to prostě všechno musí chvilku sedat,“ shrnuje Igor Láník mladší.
