Značka Yoggies je průkopníkem v krmivech pro domácí zvířata. Nabídla patentované jogurty pro psy nebo granule obsahující probiotika. Rodinná firma přitom vznikla vlastně kvůli otravě mazlíčka, který pak sám v podniku dlouho „pracoval“.
Budovat rodinnou firmu přináší nevídané zápletky. Své o tom vědí ve společnosti Yoggies ze středočeských Zlonic. Už vznik výrobce krmiv pro domácí mazlíčky byl svérázný a ukazuje, že i sled trablů může nakonec vyústit v úspěšný byznys.
Zakladatelé firmy manželé Romana a Jiří Švihálkovi podnikali původně v hotelnictví. Dlouho spláceli úvěr za tříhvězdičkový hotel v Jindřichově Hradci, později si vzali do pronájmu ještě penzion v Jílovišti u Prahy. „Postupně přišel klasický syndrom vyhoření. Jsme ještě ta generace, která byla zvyklá neustále makat. Vlastně od té doby, co jsme se s manželkou seznámili, jsme pořád jen podnikali,“ vzpomíná dnes pětapadesátiletý Jiří Švihálek.
Vedle únavy z hotelového byznysu přišel v roce 2013 další těžký moment. „V lese u Jíloviště se tehdy něčím otrávil náš pes Roxy. To byla poslední kapka,“ říká podnikatel. Svého labradora se pokusil uzdravit za pomoci speciálního jogurtu. Experimentoval s různým složením a s vědomím toho, že psi dobře netráví laktózu. Záměr konzultoval i s vědci z univerzitní půdy. Nakonec našel kýženou klíčovou ingredienci v ovčím mléku. Roxy se uzdravil a Jiří Švihálek se zároveň nadchnul pro nový směr podnikání. „Přišel takový ten wow efekt – budeme stejně pomáhat všem psům na celé planetě, možná i dál!“
Granule s probiotiky byly evropskou premiérou
Manželé Švihálkovi tak vycouvali z turistického byznysu a peníze z prodeje hotelu v Jindřichově Hradci investovali do výroby krmiva pro psí mazlíčky. „Na rozjezd firmy jsme dali čtyři až pět a půl milionu korun,“ upřesňuje Jiří Švihálek.
Garážové začátky byly těžké, třeba granule firma v jednom období vyráběla na strojku určeném k lisování patron. Když začaly docházet peníze z předchozího podnikání, manželé přizvali do projektu investora Martina Peroutku, který přinesl finanční injekci a získal za to ve firmě podíl.
Švihálkovi si od začátku svůj projekt neulehčovali, když se rozhodli vyrábět krmivo bez chemie, s bohatstvím živin a bez ničivých dopadů na životní prostředí. Pro velkovýrobu granulí si proto museli až v Německu pronajmout kapacity specializované továrny, která dokázala vyrobit krmivo v teplotě pod 40 stupňů celsia, tedy zastudena a bez ztráty živin.
„Zřejmě jako první v Evropě jsme nabídli granule, kde jsou v tom konečném produktu probiotika. Ty se při vstupu do teplého a vlhkého prostředí v těle psa zase aktivují,“ vysvětluje Švihálek přínos jedné řady originálních výrobků české značky.
Na falzifikáty jogurtů prodejce upozorňujeme
Lehké nebylo ani začít ve velkém prodávat onen psí jogurt. „Po první euforii přišlo vystřízlivění. Vyrábět takový jogurt je nákladné a složité, distribuovat ho je ještě nákladnější,“ vysvětluje podnikatel. I s tím si ale zlonická firma poradila. Krmivo dodává ve speciálních polystyrenových boxech, které ho udrží v dostatečném chladu.
„Někteří výrobci nás zkoušejí kopírovat, ale jogurt je vždycky jogurt a měl by být chlazený a obsahovat probiotika. Oni balamutí zákazníka, ve skutečnosti totiž proženou jogurt pasterizérem a takové výrobky pak stojí v prodejnách v nechlazeném regálu,“ říká Jiří Švihálek. Firma si raději svou recepturu patentovala. „Několikrát jsme museli na různé napodobeniny a falzifikáty upozornit buď prodejce, nebo výrobce ve stylu – sami víte, že to, co prodáváte, ve skutečnosti není jogurt.“
Kvalita krmiva? Nesmíme se bát vyměnit si se psem misku
Některé suroviny pro výrobu kvalitního krmiva musela zlonická firma hledat hodně daleko. To je třeba případ ovčího mléka. „To české nám způsobovalo problémy. Jogurt se nám „zdrcával“. V současnosti tedy dovážíme ovčí mléko až z Nového Zélandu. Na výrobu granulí zase bereme hovězí maso z farem v Belgii. Tamější sedláci si svého podnikání neskutečně cení a hlídají si kvalitu,“ vysvětluje Jiří Švihálek.
A sám to cítí podobně. „Dokud sedím na ředitelské židli, přes kvalitu nepojede vlak. Nedávno jsem třeba vrátil do Francie dodávku jater, ledvin a dalšího masa, nebylo dobré. Vždycky jsem v sedm hodin ráno ve firmě, projdu si nejdřív kuchyni i sklad a chci, aby také zaměstnanci věděli, že když je kvalita, přijdou potom i ty peníze.“
Firemní krédo ostatně říká, že „zdraví začíná v misce“. „A nesmíme se bát si se psem tu misku vyměnit,“ komentuje s úsměvem ředitel firmy a dodává, že se nezdráhá ve výrobě produkty sám okusit.
Kvalitní suroviny a speciální výrobní postupy se pochopitelně propisují do nákladů. „Samozřejmě v přepočtu na kilo vyrábíme mnohonásobně dráž než běžná konkurence, to ano. Ale snažíme se držet rozumnou cenu pro zákazníka, takže máme nižší marži,“ vysvětluje podnikatel.
Za rok Yoggies zdvojnásobil export
Chovatelé na nabídku kvalitních dobrot s probiotiky kývli. Firma zažívá plynulý růst, když letos očekává roční tržby kolem 300 milionů korun. Práci dává v současnosti už téměř 60 zaměstnancům a nedávno si zařídila ve Zlonicích novou kuchyň i sklad. Zavedla také nový DNS systém a na internetu zprovoznila moderní e-shop.
V poslední době také značka navyšuje svoje prodeje v zahraničí. „Před rokem byl podíl exportu na celkovém obratu asi tři procenta, letos je to už kolem sedmi procent,“ uvádí Jiří Švihálek.
Firma má distributory na Slovensku, v Řecku, Norsku, Chorvatsku, Slovinsku, Maďarsku či v zemích Beneluxu. „Nejsem zastáncem toho, aby ti distributoři nakupovali zpočátku velké zásilky. Ať si berou zboží po menších částech, aby neleželo dlouho ve skladu a mohli nabídnout zákazníkovi dobrou dobu spotřeby,“ vysvětluje exportér zatím spíš pozvolnou expanzi do zahraničí.
Roxy byl člen rodiny, maskot firmy i tester
Další zajímavou kapitolou v příběhu firmy Yoggies je její rodinný profil. Nejenže do něj vedle samotné podnikatelské rodiny pasují také zaměstnanci, ale dokonce i jejich psi. Ti jsou prý vždy v podniku vítáni a cestičku jim vyšlapal sám „spoluzakladatel“ – labrador Roxy. Vedle toho, že jeho někdejší otrava vlastně iniciovala celý experiment s jogurtem i start firmy, zlatý labrador v ní pak i sám pomáhal. „Byl od samého začátku testerem. Výrobek jsem vždycky zkusil první já, pak hned jako druhý on,“ říká Jiří Švihálek a vtipkuje, že Roxy byl jediný generální ředitel, který kdy ve své firmě i spával.
Čtyřnohého „šéfa“ Roxyho si oblíbili i zaměstnanci a stal se de facto maskotem značky. Dožil se 13 let. „Byl to člen naší rodiny. Zcela vážně říkám, že nám změnil život. Neumím si představit, že bychom ho teď nahradili,“ vysvětluje Jiří Švihálek, proč si zatím nepořizuje nového psa.
Syn z podniku odešel, po čase se vrátil
Jiří Švihálek mladší nastoupil do firmy svých rodičů hned po dokončení vysoké školy. Jeho první angažmá v podniku ale skončilo, když se začal rozcházet v názorech na vedení společnosti se svým otcem. „Jak se ta firma zvětšovala, tak já jsem na to měl trošku jiný názor a táta měl na to jiný názor. Nenechal si do toho moc kecat, já jsem do toho chtěl kecat. Pak jsme si řekli, že to nemá smysl,“ vzpomínal na krizový moment Jiří Švihálek mladší v rozhovoru pro televizní stanici CNN Prima News.
Z podniku tedy načas odešel, proběhlo to ale prý poklidně. „Jirka sám naznal, že je lépe, abychom se neničili jako rodina. Poněkud ustoupil a šel na několik let do světa na zkušenou,“ říká dnes už s úsměvem jeho otec.
Tato epizoda ale vlastně nakonec znamenala pro rodinnou firmu přínos. Syn zakladatelů se do podniku posléze vrátil a přinesl nové zkušenosti, které dnes využívá jako marketingový ředitel Yoggies. Zúročil je třeba v architektuře modernizovaného e-shopu. A když chtějí s otcem uvolnit případné napětí, zahrají si spolu prostě pár výměn v ping-pongu.
Podnikání s polopenzí se odkládá, na řadě jsou kočky
Zapojení pokračovatele do rodinné firmy tak napodruhé vyšlo, podnik našel svého korunního prince a jeho rodiče by chtěli začít otěže pozvolna předávat. Romana Švihálková si pro to vypůjčila termín z oblasti svého dřívějšího podnikání, tedy z hotelnictví – s manželem zvažují odejít do „polopenze“. Například by občas rádi vyrazili s vnoučaty na dovolenou.
Jenomže tuhle polopenzi musí podnikatelský pár zatím odložit. Přibrzdilo ji stěhování do nových prostor a další inovace ve firmě, které si nejdříve musejí sednout.
Jiřímu Švihálkovi staršímu to navíc nedá a už vyhlíží další obchodní směr. „Chceme se teď zaměřit víc i na výrobky pro kočky, jít jim naproti a zkusit pro ně udělat krmivo bez chemie. Spoustu majitelů psů má zároveň i dvě tři kočky,“ uvažuje podnikatel. Přestože i v produktech pro kočky je velká konkurence, Yoggies tak může začít stavět na komunitě svých stávajících zákazníků.
Ostatně zakladatel značky přemýšlí v duchu svého osobního kréda: „Slovo ,nejde‘ neexistuje,“ usmívá se. A těžko lze s takovým sloganem polemizovat ve firmě, kterou k expanzi do půlky Evropy kdysi nasměrovala otrava doma chovaného psa.
Podnikatelé se potkávají v rámci Family Business Weeku
Společnost Yoggies patří ke značkám, které se zapojily do iniciativy Family Business Week. Ta se v Česku dlouhodobě věnuje podpoře a rozvoji rodinných firem. Představuje jejich podnikatelské příběhy napříč generacemi, obory i regiony. Přibližuje tak, co všechno v současnosti rodinné podnikání v Česku obnáší. Letošní program tohoto projektu zahrnuje podnikatelská setkání či workshopy a více se o něm lze dozvědět na webové adrese www.familybusinessweek.cz.
