Zlepšit obchodní a dopravní propojení několika jihoafrických zemí se světem. To je hlavní úkol budovaného koridoru, jehož cílový bod je v přístavu Lobito u Atlantského oceánu. I o příležitostech, které přináší tento ambiciózní projekt firmám z EU, jednala evropská delegace na fóru v Zambii.
Více než tisíc zástupců vlád, firem, finančních institucí, rozvojových agentur a občanské společnosti se sešlo na třídenním EU–Zambia Lobito Corridor Business Forum, které se konalo od 12. do 14. listopadu 2025 v Lusace v Zambii. Fórum potvrdilo rostoucí význam Zambie jako strategického partnera Evropské unie v Africe a vyslalo jasný signál: Zambie chce přejít od vývozu surovin k průmyslové výrobě a Evropa, včetně České republiky, u toho chce být.
Fóra se zúčastnilo na 1 050 vybraných účastníků (624 ze Zambie a 355 z Evropy), přičemž výrazně zastoupeny byly jak zambijské instituce a firmy, tak evropský byznys a investoři. Akci slavnostně zahájil prezident Zambie Hakainde Hichilema spolu s eurokomisařem pro mezinárodní partnerství Jozefem Síkelou, vedením Evropské investiční banky a klíčovými členy zambijské vlády.
Hlavním tématem byl Lobito koridor – strategická, dopravní i hospodářská osa propojující Zambii, Angolu a Demokratickou republiku Kongo s atlantickým přístavem Lobito. Evropská unie považuje tento koridor za jeden z vlajkových projektů své strategie Global Gateway, jejímž cílem je budovat bezpečné, udržitelné a geopoliticky vyvážené globální dodavatelské řetězce.
Program fóra byl rozdělen do tří hlavních tematických okruhů: kritické suroviny, energetika a zemědělství. Diskuse se soustředily na to, jak propojit investice do infrastruktury, energetiky a lidských zdrojů, aby Zambie nebyla pouze dodavatelem nerostů, ale také místem jejich zpracování. Součástí fóra byly rovněž B2B pitchingové sekce, kde se představily konkrétní projekty napříč sektory, a také podpis deseti nových finančních a partnerských dohod v hodnotě stovek milionů eur, včetně podpory železniční infrastruktury, solární energetiky, zemědělství nebo rozvoje lidských zdrojů.
Fórum potvrdilo ambici proměnit Zambii v klíčový regionální uzel pro těžbu a zpracování kritických surovin, rozvoj energetiky a moderního zemědělství. Evropská unie deklarovala silnou investiční podporu a spolu s vládou Zambie představila konkrétní projekty a dohody, které mají podpořit udržitelný růst, industrializaci a hlubší propojení jižní a střední Afriky s evropskými trhy.
Jde o strategické partnerství v nové geopolitické realitě
Význam spolupráce mezi EU a Zambií dalece přesahuje rámec rozvojové pomoci. V době rostoucí geopolitické konkurence v přístupu ke kritickým surovinám, kdy se Evropa snaží snížit závislost na jednostranných dodavatelích, zatímco Čína, státy Perského zálivu, Turecko a další aktéři výrazně posilují svou přítomnost v Africe, se Zambie stává klíčovým partnerem.
Evropská unie zde prosazuje model dlouhodobé spolupráce založený na transparentních pravidlech, udržitelných standardech a zapojení místní ekonomiky, což kontrastuje s čistě extraktivními přístupy jiných globálních hráčů. Pro Zambii je EU důležitá nejen jako investor, ale také jako technologický a regulační partner, který může pomoci s budováním hodnotových řetězců a kvalifikované pracovní síly.
Partnerství mezi Evropskou unií a Zambií nelze chápat izolovaně. Odehrává se na pozadí globálního soupeření o přístup ke kritickým nerostným surovinám, které jsou nezbytné pro zelenou transformaci, obranný průmysl i digitální ekonomiku. Měď, kobalt, mangan či nikl se staly strategickými aktivy, podobně jako ropa v minulém století.
Zambie společně s Demokratickou republikou Kongo (DRK) tvoří jádro takzvaného afrického měděného pásu (Copperbelt). Měď a kobalt ze Zambie a Demokratické republiky Kongo jsou klíčové pro přechod na čistou energii a výrobu moderních komunikačních technologií. DRK a Zambie společně představují zhruba 14 procent celosvětové těžby mědi a DRK přes 70 procent kobaltu. Samotná DRK pak disponuje více než polovinou světových rezerv kobaltu. Je to pak právě měď, která je klíčová pro elektrifikaci, rozvoj sítí, obnovitelné zdroje i elektromobilitu – tedy oblasti, na nichž stojí evropská průmyslová a klimatická politika.
Pro EU má koridor zásadní význam: Umožňuje diverzifikovat přepravní cesty, zkrátit dodavatelské řetězce a snížit zranitelnost vůči geopolitickým šokům. Zároveň zapadá do snahy Bruselu propojit infrastrukturu, těžbu a zpracování surovin v rámci jedné partnerské strategie, jak ji definuje například Critical Raw Materials Act a iniciativa Global Gateway.
„Koridor příležitostí“ je i pro české firmy
Výraznou roli na fóru sehrála i česká delegace, která byla s více než desítkou firem, zástupci výzkumných organizací, vládního a neziskového sektoru, druhá nejpočetnější. České firmy se prezentovaly na společném stánku podpořeném Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci programu PROPED. Jejich účast byla zaměřena na sektory, které jsou pro Zambii i EU strategické: zpracování nerostných surovin a geologický průzkum, satelitní technologie, zdravotnictví či automobilový průmysl.
Na českém stánku byl i za přítomnosti eurokomisaře Jozefa Síkely, oficiálních delegací Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu, ředitele Zambijské geologické služby a zástupců médií předán vázaný peněžní dar společností AtomTrace, jejíž technologie pomáhají analyzovat vzorky hornin na zambijské Copperbelt University.
Snímek z předání vázaného peněžního dar společností AtomTrace.
Svá technologická řešení v oblasti chemického zpracování kovů pak na českém stánku představila za velkého zájmu účastníků fóra Draslovka a společnost TRL Space prezentovala své satelitní technologie.
České firmy na fóru nevystupovaly jako dodavatelé komodit, ale jako poskytovatelé specializovaných technologických řešení s vysokou přidanou hodnotou. Právě tato orientace odpovídá zambijské poptávce, která usiluje o rozvoj navazujících průmyslových kapacit, digitalizaci a modernizaci infrastruktury. Velmi viditelné a kvalitní zastoupení z řad českých firem bylo ostatně pozitivně hodnoceno i ze strany samotného eurokomisaře.
Dlouhodobá česká stopa v Zambii funguje jako konkurenční výhoda
Česká účast na fóru nebyla izolovanou událostí, ale reflektuje obecně prohlubující se vazby nejen mezi EU a Zambií, ale i mezi samotnou ČR a touto africkou zemí. Posledních několik let lze zaznamenat, jak narůstající obchodní výměnu mezi oběma státy, tak i frekventovanější oficiální návštěvy předních ústavních činitelů.
Z nedávných významných návštěv v Zambii lze zmínit například cestu předsedy Senátu ČR Miloše Vystrčila na podnikatelské fórum mezi EU a Zambii do těžební lokality v Kitwe v dubnu 2024. Stejně tak lze uvést v květnu 2025 návštěvy ministrů zdravotnictví a práce a sociálních věcí, které v doprovodu podnikatelské delegace výrazně podpořily hospodářskou spolupráci v řadě oblastí, včetně zdravotnictví, těžebního sektoru, zemědělství nebo vesmírných technologií. V kontextu reality subsaharské Afriky jsou to právě tato opakovaná osobní setkávání, která českým firmám často otevírají dveře a příležitosti v jinak složitém teritoriu.
Dalším střípkem v mozaice českých aktivit v Zambii je rozvojová a humanitární spolupráce, která je zde dlouhodobě velmi pozitivně vnímána pro řadu realizovaných projektů podporujících odolnost zambijského hospodářství a obyvatelstva vůči nejrůznějším vnějším šokům. Současně rozvojové aktivity nabízí příležitosti pro zapojení českých firem a jejich technologických řešení v rámci komerční návaznosti na implementované projekty napříč sektory, včetně zemědělství, ICT, geologie či zdravotnictví.
Kromě tradičních bilaterálních projektů realizovaných v uplynulých letech v Zambii zde navíc Česká rozvojová agentura řídí projekt delegované spolupráce EU, který se zaměřuje na podporu udržitelného hospodaření s krajinou a přírodními zdroji (projekt SLIM). V rámci širších aktivit podporovaných EU se nejedná navíc o jediný úspěch, neboť po deseti letech obnovila své aktivity v Zambii i Česká geologická služba, která zde zúročuje své bohaté zkušenosti v projektu EU – PanAfGeo, zaměřující se na geologický průzkum.
Je to právě souhra těchto aktivit – od obchodní diplomacie přes rozvojovou spolupráci až po technologické projekty – která dnes umožňuje českým firmám vstupovat do Zambie nikoli jako nahodilým dodavatelům, ale jako součást širší evropské strategie v době rostoucího geopolitického soupeření. Zambie se v tomto ohledu stává jedním z klíčových uzlů nové průmyslové mapy jižní Afriky. A právě nyní se rozhoduje, kdo bude součástí těchto proměn. Pro české firmy tak fórum v Lusace nepředstavovalo jen další zahraniční misi. Bylo signálem, že vstup do vznikajících projektů podél Lobito koridoru může znamenat dlouhodobou pozici v regionu, který bude v příštích dekádách hrát zásadní roli v globálních dodavatelských řetězcích.
