Země na Jadranu letos dokončila modernizaci klíčové rafinerie v přístavu Rijeka. Ropovod Adria je stále důležitější spojkou pro zásobování střední Evropy ropou. Pilířem chorvatské ekonomiky zůstává vedle petrochemie i turistický průmysl. Českých hostí sice mírně ubylo, přesto je ale obor na rekordních příjmech, říká Alen Novosad, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Chorvatsko a Slovinsko.
Chorvatsko si v posledních letech drželo stabilní hospodářskou kondici. Jak se daří ekonomice letos?
Chorvatská ekonomika zatím zůstává poměrně odolná, ale rok 2026 už je výrazně složitější než předchozí období. Po několika letech, kdy Chorvatsko patřilo k nejrychleji rostoucím ekonomikám Evropské unie, letos dochází ke zpomalení růstu, vyšší inflaci a rostoucí nervozitě kolem energií a dopravy.
Podle Mezinárodního měnového fondu i organizace nejvyspělejších zemí OECD by měl letos růst HDP zpomalit zhruba na 2,6 až 2,9 procenta, zatímco inflace bude relativně vysoká kolem 4 až 4,5 procenta. Důvodem je především růst cen energií, které meziročně zdražily až o 17,5 procenta. Dopady geopolitického napětí a růstu cen energií se v Chorvatsku projevily obdobně jako ve většině evropských zemí.
Jaké má krize na Blízkém východě důsledky pro chorvatský petrochemický průmysl?
Dá se říct, že současné geopolitické napětí posílilo význam Chorvatska jako energetického uzlu mezi Středomořím a střední Evropou. Ropovod Adria (JANAF) je kapacitně schopný zásobovat nejen chorvatské odběratele, ale také napojené rafinerie v Maďarsku, Slovensku, Srbsku a Bosně a Hercegovině. Představuje alternativní trasu k ropovodu Družba. Výhodou je, že ropu pro transport Adrií lze kupovat kdekoli na světě. Současný vývoj zároveň ukázal význam dlouhodobých investic do strategické energetické infrastruktury. Klíčová je zejména modernizace rafinerie v Rijece, kterou provozuje společnost INA (ve spoluvlastnictví korporace MOL a státu). Modernizace byla dokončena právě letos a chorvatská vláda ji otevřeně prezentuje jako otázku energetické bezpečnosti.
Díky ropovodu Adria mají Maďarsko i Slovensko k dispozici alternativní trasu zásobování ropou mimo systém Družba. Ekonomickým faktorem však nadále zůstává cenová konkurenceschopnost jednotlivých dodavatelských zdrojů.
Je Chorvatsko přepravním místem také pro zkapalněný plyn?
Na ostrově Krku je provozován plovoucí LNG terminál s plynovody vedoucími do vnitrozemí a s propojením do Slovinska, Maďarska a v budoucnosti také do Bosny a Hercegoviny. I pro tuto infrastrukturu platí, že přispívá k diverzifikaci dodávek plynu do střední Evropy.
V českých médiích se teď často objevují zprávy, že chorvatský turistický průmysl ztrácí návštěvníky. Je to pravda?
Chorvatsko aktuálně nečelí žádnému dramatickému poklesu počtu návštěvníků a cestovní ruch nadále zůstává jedním z klíčových pilířů ekonomiky, v níž se podílí přibližně 20 až 25 procenty na HDP. Co se týče českých návštěvníků, je patrná tendence poklesu jejich počtu. Část tohoto poklesu však kompenzuje vyšší počet návštěvníků z jiných zemí. V tuto chvíli se zároveň neočekává výraznější prohlubování tohoto trendu.
Chorvatsko vstupuje do sezony 2026 se stabilním počtem rezervací a s opatrným optimismem. Očekávají se výsledky přinejmenším na stejné úrovni jako v předchozím roce, kdy i přes mírně snížený počet turistů země zaznamenala rekordní příjmy.
Určitou výhodou Chorvatska zůstává jeho dobrá dostupnost automobilem, protože většina návštěvníků přijíždí individuální silniční dopravou. Vyšší náklady na leteckou dopravu mohou část turistů motivovat k volbě bližších destinací. Strategií Chorvatska v oblasti cestovního ruchu není primárně další navyšování kapacit, ale spíš zvyšování kvality a různorodosti služeb a postupné prodlužování turistické sezony.
Český export do Chorvatska je na rekordních úrovních, jaké zboží v něm dominuje?
Struktura českého exportu do Chorvatska je velmi pestrá, dominantní postavení mají automobily a autodíly. Škoda Auto je dlouhodobě nejprodávanější značkou a Octavia nejoblíbenějším modelem už řadu let. V Záhřebu i dalších městech jsou využívány i autobusy českých výrobců. Na české potraviny a velký výběr českých piv narazíte ve všech obchodních řetězcích. V prodejnách se zdravou výživou se prosadili čeští výrobci biopotravin a doplňků stravy. Další významnější exportní sortiment tvoří prací a kosmetické přípravky a součástí exportu jsou například i živá zvířata. Celá řada českých e-shopů z různých oborů zde čile obchoduje.
Zahraniční kancelář CzechTrade v Záhřebu pomohla na chorvatský trh například českým projektantům v oblasti vodního hospodářství, výrobcům stavebních materiálů, elektrických bojlerů, lustrů z křišťálu, elektroinstalačního materiálu, mražených potravin pro segment HoReCa a mnoha dalším.
| Obchod ČR s Chorvatskem (v miliardách korun) | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
|---|---|---|---|---|---|
| Export | 16,92 | 20,59 | 23,07 | 25,77 | 28,6 |
| Import | 5,2 | 6,13 | 5,94 | 6,49 | 7,14 |
| Saldo | + 11,72 | + 14,47 | + 17,13 | + 19,28 | + 21,4 |
V čem jsou pro české firmy aktuálně na chorvatském trhu největší šance?
Největší příležitosti spatřuji ve výstavbě a modernizaci infrastruktury, především železniční, energetické a také infrastruktury měst a obcí. Chorvatsko je i v nadcházejících letech významným příjemcem prostředků z fondů EU.
Po dokončení dálniční sítě patří mezi hlavní investiční priority země modernizace železniční infrastruktury. Jde především o úseky vedoucí z přístavu Rijeka k maďarským hranicím, ale také o koridor X směřující ze střední Evropy přes Chorvatsko dále na Balkán a do Řecka. Jde o investice v řádu miliard eur a již se na nich podílejí i české firmy, například AŽD Praha.
V oblasti energetické infrastruktury se plánují další investice do rozvoje přístavních kapacit, LNG infrastruktury, ropovodů a plynovodů, které mají posílit energetickou bezpečnost a propojení regionu se střední Evropou.
V přípravě jsou i projekty propojení chorvatské a bosenské energetické infrastruktury. V odborných debatách se objevují také možnosti budoucí spolupráce v oblasti malých modulárních reaktorů, kde je v regionu vnímáno know-how českých energetických firem včetně společnosti ČEZ.
Z fondů EU budou pokračovat dotace pro modernizaci a výstavbu komunálních vodohospodářských sítí. Uvažuje se též o výstavbě velkého zařízení pro energetické využití odpadu v blízkosti Záhřebu.
Zmínil jste, že i turistický průmysl si drží silnou výkonnost. Jaké dodávky lze nabídnout tomuto odvětví?
V zemi funguje více než 1100 hotelů, desítky resortů a tisíce dalších ubytovacích zařízení, která se čas od času musí modernizovat či lépe vybavit. Právě chorvatský cestovní ruch, u jehož zrodu už na počátku 20. století stáli mimo jiné Češi, si zaslouží pro svou velikost pozornost dodavatelů turistické infrastruktury, technického vybavení budov, nábytku, svítidel, sportovišť, bazénové a spa techniky a sortimentu HoReCa i jiných oborů.
Pod kancelář CzechTrade v Záhřebu spadá také podpora českého exportu do Slovinska. Vidíte v něčem výrazné rozdíly oproti Chorvatsku – ať už v poptávaném zboží, nebo co do atmosféry byznysu?
Slovinsko je v současnosti daleko průmyslovější a „byznysovější“ zemí než Chorvatsko. Historicky obě země byly podle průmyslové vyspělosti vyrovnanější, ale po válce v 90. letech a odlišném ekonomickém vývoji obou zemí získalo Slovinsko výraznější průmyslový náskok.
Objem vzájemné obchodní výměny mezi Českem a Slovinskem je dvakrát tak velký ve srovnání s Chorvatskem. Obě země dovážejí zboží za skoro stejnou hodnotu přesahující miliardu eur, ale ze Slovinska se daleko více importuje, a tak schodek obchodní bilance není zdaleka tak výrazný jako v případě Chorvatska.
Další informace o exportu do Chorvatska a Slovinska nabízí kancelář agentury CzechTrade v Záhřebu
Do Slovinska se z Česka nejvíce dovážejí automobily a díly, telekomunikační zařízení, překvapivě dřevo a papír. Ze Slovinska Česko dováží především léčiva, výrobky z hliníku a elektrická zařízení pro domácnost.
V zásadě platí, že do Chorvatska se více exportují hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou, zatímco se Slovinskem probíhá daleko intenzivnější obchodní výměna mezi průmyslovými podniky.
Chystají se do těchto zemí nějaké oficiální obchodní mise?
Ve střednědobém horizontu se zvažuje organizace obchodní mise českých dodavatelů zaměřené na hotelové řetězce v Chorvatsku i Slovinsku.
Organizaci oficiální české účasti na nějakém veletrhu či výstavě v tomto teritoriu zahraniční kancelář CzechTrade pro Chorvatsko a Slovinsko aktuálně neplánuje. Zkušenosti z obou trhů však ukazují, že pro české firmy bývají často efektivnější individuální služby a cílené obchodní aktivity připravované na míru konkrétním exportérům.
