Jihoafrická republika je v digitalizaci lídrem afrického kontinentu. Souvisí s tím ale bohužel i rychlý nárůst digitálních podvodů v bankovnictví nebo vydírání místních firem přes ransomware. Země proto při nedostatku vlastních odborníků hledá dodavatele pro kybernetickou bezpečnost v zahraničí. Prosazují se i české značky. „Už tu úspěšně působí někteří zavedení hráči. Příkladem je antivirový gigant ESET nebo Gen Digital,“ říká Štěpán Beneš, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade JAR – Pretorie (součást CzechBusiness).
JAR patří dlouhodobě k nejvyspělejším trhům Afriky. Jak se to promítá v segmentu kybernetické bezpečnosti?
Jihoafrický kyberbezpečnostní trh zažívá v posledních letech bezprecedentní boom. Podle dat analytické platformy Mordor Intelligence dosahuje velikost lokálního trhu v letošním roce přibližně 330 milionů dolarů a do roku 2031 by měla vyrůst až na zhruba 590 milionů dolarů při stabilním ročním tempu růstu kolem 12,7 procenta. Tato čísla však mají i svou stinnou stránku. JAR má penetraci internetu na úrovni zhruba 72 procent. To z ní dělá technologického lídra kontinentu, ale zároveň nejčastější terč útoků v Africe.
Jakými digitálními hrozbami trpí především?
Hlavními strašáky jsou jednoznačně destruktivní ransomware a sofistikované bankovní podvody, které cílí na lidský faktor. Podle aktuální globální studie společnosti Sophos končí celých 63 procent ransomware útoků v JAR úspěšným zašifrováním firemních dat, což zemi řadí nad celosvětový průměr. Průměrné náklady na obnovu provozu po takovém incidentu zde přesahují 17 milionů randů, to je v přepočtu asi 22 milionů korun.
Země čelí také v bankovnictví masivní vlně digitálních podvodů, které ročně stojí ekonomiku přes 2,4 miliardy randů. Útočníci mistrně využívají sociální inženýrství – vydávají se za finanční úřad SARS, bankovní úředníky nebo falešné dodavatele. Situaci na trhu navíc eskaloval zářijový obří únik dat ze systému Reli Comply, což je identifikační platforma využívaná bankami. Útočníci získali citlivá data milionů koncových zákazníků velkých jihoafrických finančních institucí.
Nakolik JAR potřebuje pro ochranu před těmito hrozbami odborníky a firmy ze zahraničí?
Nedostatek vlastních IT specialistů a bezpečnostních expertů je tu extrémní. Místní korporace i střední podniky nestíhají modernizovat své systémy a tlak tamních regulátorů je nutí masivně outsourcovat a nakupovat zahraniční software a řízené bezpečnostní služby. Zahraniční know-how je v JAR vnímáno jako absolutní nutnost pro přežití firem v digitálním prostoru.
Kdo především vypisuje výběrová řízení?
Státní správa reaguje na hrozby zvýšenou aktivitou. Hlavním zadavatelem IT zakázek je vládní agentura SITA neboli State Information Technology Agency. Ta pravidelně vypisuje velké rámcové smlouvy na pokročilá bezpečnostní řešení, penetrační testování a monitoring pro policii (SAPS) či ministerstvo vnitra.
S exportem do JAR pomohou zahraniční kanceláře CzechTrade přímo v Pretorii a Kapském Městě
Můžete uvést nějaké tendry z poslední doby?
Zajímavým příkladem je rozsáhlý tříletý tendr státní instituce Postbank, která poptávala komplexní vybudování a zabezpečení svého nonstop Security Operations Centre. Zakázka zahrnuje implementaci zero-trust síťové architektury, identity management a pokročilou ochranu proti ransomware. V soukromém sektoru pak největší investice proudí z bankovního domu Standard Bank či od telekomunikačních operátorů jako Vodacom a MTN, kteří masivně investují do zabezpečení svých cloudových ekosystémů.
Nakolik je na rozvoj IT sektoru připravena místní infrastruktura, jako je energetika nebo hardwarové zázemí?
Zde musíme být realisté. Rozvoj IT naráží na limity jihoafrické reality. Proslulé plánované výpadky proudu neboli load-shedding sice v poslední době polevily, ale stabilita sítě zůstává rizikem. Technologičtí giganti jako Microsoft, Google a AWS v Johannesburgu a Kapském Městě sice vybudovali obří cloudová datová centra, ta jsou však závislá na masivních záložních generátorech a solárních systémech. Dalším specifikem je hardwarové zázemí. Fyzická síťová infrastruktura v JAR je historicky velmi hluboce provázána s čínskými technologiemi – zejména značkami Huawei a ZTE –, které mají silnou podporu díky nízkým cenám a politickým vazbám. Zahraniční softwaroví dodavatelé proto musí svá řešení stavět tak, aby byla plně kompatibilní s tímto prostředím a konkurovala nikoli cenou hardwaru, ale inteligencí softwarové architektury.
V čem vidíte příležitosti pro české dodavatele?
České IT má v JAR výborné jméno. Největší prostor pro naše firmy vidím v oblastech, kde selhává lidský faktor a kde je nutná automatizace ochrany. Jde zejména o vícefaktorové ověřování, pokročilou detekci anomálií v síťovém provozu pomocí AI a platformy pro simulaci phishingu a vzdělávání zaměstnanců.
Které české značky se už v IT na jihoafrickém trhu prosadily?
Už tu úspěšně působí někteří zavedení čeští hráči. Příkladem je antivirový gigant ESET nebo Gen Digital (Avast), kteří mají v JAR vybudovanou silnou síť místních distributorů. Jejich pravidelné analýzy hrozeb jihoafrická média často citují jako autoritativní zdroje. Pro nové české firmy vede cesta k úspěchu primárně přes partnerství s místními poskytovateli řízených bezpečnostních služeb, kteří už mají vybudovanou důvěru u koncových zákazníků v bankovnictví nebo těžebním průmyslu.
V JAR se otevírají nové šance i ve vodohospodářství. Proto tam v listopadu zamíří mise českých firem
Jde o citlivý obor. Jaké základní licence nebo bezpečnostní certifikace musí zahraniční dodavatel mít?
Vstup na trh má přísná pravidla. Klíčovým legislativním rámcem je POPIA (Protection of Personal Information Act), což je jihoafrická obdoba evropského GDPR. Každý software pracující s daty obyvatel JAR musí tomuto zákonu bezvýhradně vyhovovat. U státních tendrů – například pro vládní instituce či Postbank – jsou standardem certifikace jako ISO 27001, PCI DSS pro finanční transakce a mezinárodní zkoušky typu CISSP, CEH či OSCP pro etický hacking. Stát navíc striktně vyžaduje, aby byla data vládních institucí ukládána na serverech fyzicky umístěných na území JAR. Zásadní netechnickou překážkou je legislativa B-BBEE (Broad-Based Black Economic Empowerment) na podporu historicky znevýhodněného obyvatelstva. Bez silného lokálního partnera splňujícího tato kritéria nemá zahraniční firma ve státních zakázkách šanci uspět.
Nabízí JAR pro zahraniční IT dodavatele nějaké pobídky?
Zatímco Johannesburg je finanční a vládní pupek země, technologickým srdcem je provincie Western Cape a Kapské Město. Tamní samospráva velmi aktivně láká technologické investory a podporuje inovační huby prostřednictvím iniciativ, jako je Silicon Cape. Na celostátní úrovni nabízí Ministerstvo obchodu, průmyslu a hospodářské soutěže určité pobídky, například daňové úlevy na výzkum a vývoj nebo granty pro odvětví sdílených služeb a IT outsourcingu. Nicméně tou největší reálnou „pobídkou“ pro české firmy zůstává obrovský hlad jihoafrických firem po funkční bezpečnosti a ochota za špičkové evropské technologie dobře zaplatit.
