Sbližování s Evropskou unií s sebou nese obnovu infrastruktury balkánské země. České firmy mají šance třeba při stavbě čističek či v dodávkách pro obnovu elektráren nebo pro vybavování měst chytrými technologiemi.
Třímilionová populace Bosny a Hercegoviny je pestrým mixem etnik a náboženství, což je důvod, proč se zemi často přezdívá křižovatka kultur. Tato heterogennost však přináší určitá specifika, přičemž jednoznačně největší spočívá ve federativním administrativním dělení. V jeho důsledku je země silně decentralizovaná. Většina kompetencí je přenesena do rukou entit, které plní funkci autonomních samosprávných oblastí.
Na jihu a západě se rozkládá Federace Bosny a Hercegoviny obývaná převážně Bosňáky a bosenskými Chorvaty, která má zcela odlišnou legislativu od Republiky srbské, jež je z většiny domovem bosenských Srbů. Toto administrativní členění společně s jedním z nejsložitějších politických systémů na světě výrazně komplikuje tvorbu jednotné vnitrostátní a zahraniční politiky, což je dodnes výraznou překážkou pro integraci země do mezinárodních struktur.
Konvertibilní marka je navázána na euro
Přestože není integrace Bosny a Hercegoviny do Evropské unie ve střednědobém horizontu realistická, má s EU vřelé vztahy, a to se týká i obchodní výměny. Unijní země jsou klíčovými ekonomickými partnery a pokrývají v Bosně 73 procent vývozu a 62 procent dovozu. Obchodu s Bosnou a Hercegovinou taktéž nahrává fakt, že v roce 1999 došlo k navázání bosenské konvertibilní marky na euro, což zajišťuje stabilitu měny.
V Bosně a Hercegovině je znát ekonomický vliv i dalších mezinárodních aktérů. Z nich je nebližším partnerem Srbsko a další okolní státy. Častými investory v obou entitách jsou i Čína, Rusko a Turecko.
Bosna a Hercegovina je členem řady mezinárodních organizací. Mezi nejrelevantnější lze zařadit členství v CEFTA, Energetickém společenství nebo Radě pro regionální spolupráci. Má taktéž uzavřenou širokou paletu bilaterálních smluv, mimo jiné i s Českou republikou. Dohoda o hospodářské spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem zahraničního obchodu a vnějších vztahů Bosny a Hercegoviny upravuje oblast vztahů důležitých pro podporu podnikání a rozvoj hospodářské spolupráce. Česká republika taktéž pomáhá na poli rozvojové spolupráce, kde se podílí mimo jiné na projektech směřujících k udržitelnému nakládání s přírodními zdroji a zefektivňování správy věcí veřejných.
Výhodou je nízké zdanění podniků
Ekonomika Bosny a Hercegoviny je negativně ovlivněná turbulentním politickým vývojem posledních desetiletí. Nedošlo tak ke kompletnímu dokončení hospodářské transformace a důsledky válečného konfliktu v 90. letech jsou v některých oblastech patrné dodnes. Postižená byla například energetická infrastruktura či výrobní zařízení, která jsou navíc mnohdy zastaralá a čekají na modernizaci. Země taktéž čeká na uzákonění efektivnější protikorupční legislativy. Míra nezaměstnanosti je, podobně jako ve zbytku regionu, velmi vysoká a dosahuje až 20 procent. To vede ke značnému odlivu kvalifikované pracovní síly z Bosny a Hercegoviny, avšak zahraniční investoři mohou využití svůj potenciál pro její oslovení.
Za jednoznačná pozitiva lze považovat výhodnou strategickou polohu těsně za hranicemi Evropské unie, levnou pracovní sílu nebo nízkou úroveň zdanění právnických osob (ta je shodná v obou dvou entitách, avšak procedurálně se odlišuje).
Konvertibilní marka je v důsledku vázanosti na euro stabilní měnou a bankovní sektor disponuje dostatečnou likviditou. I ekonomické ukazatele se dají hodnotit kladně – Bosna a Hercegovina měla během koronavirové pandemie regionálně nejnižší pokles HDP, které rychle přešlo do kladných čísel a v roce 2021 již vykázalo růst 5,7 procent. Inflace je 16,7 procenta, tedy srovnatelná s Českou republikou, a míra zadlužení 48 procent odpovídá možnostem ekonomiky.
Centrum Balkánu je i turistický cíl
Navzdory negativní reputaci v důsledku válečného konfliktu může nabídnout země v centru Balkánu i celou řadu kulturních a přírodních zajímavostí. Lze navštívit divokou a nespoutanou přírodu národního parku Sutjeska, zažít vstřícnost místních obyvatel, objevit letitá a úchvatná města jako Mostar, Sarajevo nebo Jajce či obdivovat velkolepé památky spojené se zimními olympijskými hrami v roce 1984 či samotnou osobou maršála Tita.
Příležitosti jsou v obnově uhelných elektráren i obnovitelných zdrojích energie
Bosenská ekonomika je značně závislá na zahraničním obchodu, nemalou část HDP totiž tvoří exportní sektor. Nejvíce investic směřuje do bankovnictví a klasických průmyslových zpracovatelských odvětví. Z nich je v poslední době nejlukrativnější nábytkářství a dřevozpracující průmysl, protože lesy pokrývají celých 60 procent území a těžba i zpracování dřeva dosud není příliš efektivní. Dá se tedy předpokládat rozšiřování a modernizace výrobních kapacit, nákup technického vybavení pro primární i sekundární zpracování dřeva nebo dopravního a manipulačního zařízení.
Bosna a Hercegovina také disponuje rozsáhlým přírodním bohatstvím, těží se zde železná ruda, kamenné soli nebo bauxit. Nejdůležitější horninou je však bezesporu černé a hnědé uhlí, jehož zásoby se odhadují na 2,6 miliardy tun a které tvoří 60 procent energetického mixu tepelných elektráren. Některé jsou však na hranici životnosti, plánuje se tak modernizace dosluhujících a vznik nových, například v Tuzle, Gacku nebo Banovići. Dlouhodobě proklamovaným vládním cílem je však dosáhnout 40 procent energie z obnovitelných zdrojů. To otevírá možnosti pro vznik vodních, geotermálních a solárních elektráren nebo realizace produkce elektřiny z biomasy.
Chybí čističky i kanalizace
Obor, který prožívá velký rozvoj, je vodohospodářství. Bosna a Hercegovina trpí nedostatkem čistíren odpadních vod, chybí taktéž systémy zásobování pitné vody i kanalizace. V rámci přístupových jednání klade EU značný tlak na řešení této otázky, lze tak předpokládat zvýšení poptávky po řešení těchto problémů nebo přinejmenším dodávkách potřebných komponentů. Vítané je i know-how, jeho přenos přitom probíhá v rámci rozvojové pomoci, v níž se aktivně angažuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj. České vodohospodářské firmy se v květnu zúčastnily vydařené akce Czech Water Days v Doboji.
Více informací o české misi vodohospodářských firem na Balkán
Praha bude hostit fórum o rozvoji chytrých měst na Balkáně
Další oblastí, ve které mohou české firmy navazovat spolupráci jsou technologie pro chytrá města, která zlepšují například urbánní mobilitu, zvyšují bezpečnost pohybu po městě a dělají život v něm pohodlnějším. S cílem propojit české firmy nabízející smart cities řešení a zástupce měst z regionu západního Balkánu pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu 16. až 18. listopadu velké ekonomické fórum. Na akci EU – Western Balkans: Smart Cities Economic Forum se sjede 100 představitelů nejen z Bosny a Hercegoviny, ale také dalších pěti států západního Balkánu. Dotazy ohledně akce lze zasílat na adresu westernbalkans@mpo.cz.
Více informací o ekonomickém fóru věnovaném Západnímu Balkánu a registrace na akci
Bosenské i mezinárodní instituce taktéž pořádají celou řadu konferencí a veletrhů zaměřených na zvyšování informovanosti a propojování investorů či exportérů. Pro oblast energetiky je nejvýznamnější akcí veletrh Energa (červen – Sarajevo) a speciálně pro obnovitelné zdroje energie jsou vyhrazeny konference Renexpo BiH (říjen – Sarajevo), SET (jaro – Trebinje) nebo Energy Summit (březen, Neum).
Pro IT sektor jsou pořádány konference Sarajevo Unlimited (podzim – Sarajevo) a Forward (zima – Banja Luka). Investoři se pak objevují na podnikatelské konferenci Sarajevo Business Forum (duben/květen – Sarajevo). Za zmínku stojí taktéž všeobecný veletrh Mostarski Sajam (jaro – Mostar).
