Češi jsou osmý nejvyšší národ světa. Pro export musejí některé výrobky zmenšovat

V první světové desítce jsou Češi co do výšky i co do průměrné hmotnosti. To má důsledky pro export. Při vývozu musejí firmy své výrobky upravovat pro menší národy. Netýká se to jen oděvů, ale i nábytku nebo zdravotnických potřeb.

Článek si můžete poslechnout i v audioverzi

Není divu, že pohádkové postavy Dlouhý a Široký vznikly kdysi v české kotlině. Lidé z úrodné země, kde se odjakživa hodně jí a pije, se drží dlouhodobě mezi nejvyššími a také nejtlustšími národy planety.

V aktuální statistice jsou co do výšky Češi v celosvětovém srovnání na osmém místě. Nejvyšším národem zůstávají už tradičně Nizozemci s tělesnou výškou 184 centimetrů u mužů a 170 u žen. Na špičce se také stále drží skandinávské národy včetně Estonska. Před Česko se v žebříčku ale nově derou ještě státy bývalé Jugoslávie, kde se zřejmě i díky rostoucí životní úrovni mění rychle také vzrůst lidí.

V současnosti je průměrný Čech vysoký asi 181 centimetrů. A průměrná Češka 168 centimetrů. To znamená, že oproti situaci na začátku minulého století je náš národ jako celek vyšší o 12 centimetrů. Důvody jsou zřejmé – vedle dlouhodobých genetických či klimatických vlivů je to samozřejmě vysoká životní úroveň, bohatá strava a kvalitní zdravotnická péče v porovnání s chudšími regiony světa.

Je tu ale ještě jeden vliv – Česko patřilo donedávna v rámci Evropy k nejvíce uzavřeným státům. Takže vysoké české geny se nemísily s menšími národy. Tak jak ale v Česku roste podíl přistěhovalců z východních či jižních zemí, průměrná výška populace bude zřejmě už v další generaci stagnovat či spíš klesat.

Drobní lidé chudého jihu

Světový průměr u mužů je co do výšky 173 centimetrů, u žen 161. Které národy jsou na spodním konci žebříčku? K těm nejmenším na planetě patří velmi lidnaté trhy jižní Asie – Indonésie, Filipíny, Vietnam, Indie nebo Bangladéš. Muži v těchto zemích mají průměrnou výšku kolem 165 centimetrů, ženy dokonce jen kolem 153 centimetrů.

Společným jmenovatelem těchto zemí jsou nízké příjmy, a tudíž méně bohatá strava. Například stát s nejmenší průměrnou výškou – Východní Timor – má roční hrubý domácí produkt v přepočtu na hlavu jen 1200 dolarů. Například Česká republika má tento ukazatel více než třicetkrát vyšší.

Dalším regionem s velmi malou průměrnou výškou populace jsou jihoamerické andské státy – Peru, Ekvádor, Kolumbie a Bolívie. Vedle nízkých příjmů a související omezené stravy tam hraje velkou roli i genetické dědictví, kdy se již sami o sobě malí hispánští kolonizátoři mísili s ještě menším indiánským obyvatelstvem. Původní etnika tvoří v Peru či Ekvádoru dosud až třetinu obyvatel, v Bolívii dokonce představují stále ještě většinu populace.

Jihoameričané jsou posedlí krásou. Co jsou ochotni investovat do kosmetiky a plastické chirurgie?

Menší kola pro menší cyklisty

Že většina národů je znatelně nižší než Češi, s tím musí kalkulovat i mnozí exportéři. Tak například pro malé Japonce vyrábějí čeští nábytkáři podstatně menší židle. Drobným Kolumbijcům se zase dodávaly menší verze chirurgických implantátů z ušlechtilé oceli a titanu. S menšími zákazníky počítají také vývozci jízdních kol, kterých se během pandemie vyváželo rekordní množství.

Že se na menší verze výrobků spotřebuje trochu méně materiálu, to donedávna naprosto nehrálo v celkových nákladech firem roli. Naopak příprava zmenšených variant je někdy dražší než unifikovaná sériová výroba. Při současném růstu cen komodit ale už i drobný rozdíl v množství spotřebované oceli nebo kvalitního dřeva může znamenat drobnou, leč vítanou dodatečnou úsporu.

Hmotnost pacientů musejí zohlednit výrobci lůžek

To ale ještě není celý příběh. Daleko větší rozdíl totiž vyplyne na povrch při srovnání hmotnosti. Češi totiž patří bohužel také k nejtlustším národům planety. Průměrnému muži v české kotlině ukáže v současnosti váha skoro 92 kilogramů. Naproti tomu například takový Ind váží jen necelých 60 kilo. Takže když se do Asie vyvážejí třeba ty židle, mají nejen menší velikost, ale stačí jim vlastně i nesrovnatelně menší nosnost.

Rozdíly v hmotnosti berou v potaz samozřejmě také výrobci jízdních kol nebo zdravotnických lůžek. Stejně jako u rozdílu výšky je ale i nižší hmotnost většiny ostatních národů při exportu spíš malou výhodou. Ve většině případů je nakonec vždycky jednoduší uzpůsobit výrobek pro nižší hmotnost než naopak.

Tomáš Stingl