Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Čeští experti, kteří vedou mezinárodní konsorcium v projektu STREAM, už v Mongolsku založili několik výukových ploch.

Lesnictví je v Mongolsku specifické kvůli tamější lesostepní krajině.

Mongolsko je zatím pro české podniky relativně málo zmapovaným trhem. Určitým předvojem pro větší obchodní spolupráci může být současný projekt STREAM, v jehož rámci čeští odborníci pomáhají v Mongolsku rozvíjet tamější lesní hospodářství. Stavěli například vzorové oplocenky, které slouží k ochraně mladých stromků před enormním pastevním tlakem ze strany hospodářských zvířat. Experti se nyní z Mongolska vrátili, znovu se tam vydají na podzim.

Kvůli zatím špatné správě lesy mizí

Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Cílem první české expedice bylo ukázat udržitelné praxe, která má pomoci s ochranou místních lesů.

Součástí aktivit byl také výzkum a vzdělávání. „Lesní pastva je jednou z největších hrozeb pro budoucnost ostrůvkovitě se vyskytujícího lesa v lesostepních oblastech. V okrajových zónách porostů nedochází k úspěšné přirozené obnově, jelikož jsou všechny mladé stromky opakovaně skousávány,“ uvedl Jan Šebesta z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) s tím, že umělá obnova lesa v Mongolsku téměř neprobíhá, a s postupným odumíráním starých stromů nebo jejich vykácením proto dochází postupnému zmenšování plochy lesa nebo jeho úplné ztrátě. „Uživatelům lesa chybí motivace a prostředky k jeho ochraně. Stále častěji si ale nejen oni uvědomují důsledky, které se projevují také poklesem úživnosti pastvin. Tím se z toho stává celospolečenské téma. Spoléhat se pouze na dialog s pastevci jako prostředek ochrany lesa ale není možné. Z toho důvodu se snažíme ukázat také možnosti průběžné výchovy porostů a udržitelného hospodaření v nich, které přispějí nejen k získání finančních prostředků nebo materiálu na ochranu lesa, ale také zvýší jeho odolnost proti požárům, celkovou stabilitu nebo napomůžou přirozené obnově,“ popisuje Václav Pecina z Agronomické fakulty MENDELU.

Součástí projektu je vzdělávání vysokoškoláků

Vědci v Mongolsku monitorují také přírodní podmínky. Sledují teplotu a vlhkost půdy, teplotu vzduchu a srážky. Podle dat následně upraví hospodaření ve vybrané oblasti, zároveň získají důležité informace o dynamice prostředí a fungování lesů v unikátních lesostepních oblastech.

„Práci v terénu jsme pojali také edukačně. Kromě prezentace našich aktivit místním uživatelům lesa, pastevcům a politickým činitelům jsme chtěli přidat naší práci také další rozměr. Tím je vzdělávání vysokoškolských studentů environmentálních oborů přímo v terénu,“ dodal Šebesta. Kromě spolupráce přímo v lese si studenti mohli vyzkoušet i inventarizaci lesa nebo stromolezení a absolvovali také přednášky a cvičení z pedologie či botaniky. Během nich se mohli přímo zapojit i do výzkumů.

Na projektu se podílí odborníci z celkem 11 univerzit pod vedením českého MENDELU.

Další mise expertů pojede do Mongolska už v září

Do Mongolska se čeští experti vrátí v září, kdy chtějí navázat zalesňováním a školeními v ochraně a pěstování lesa. Součástí výjezdu bude také zahájení výstavy k výročí Gregora Johanna Mendela na Velvyslanectví České republiky v Ulánbátaru a setkání mezinárodního universitního konsorcia v prostorách lesní školky vybudované v Mongolsku v rámci české rozvojové pomoci experty z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v letech 2015 až 2017.

Evropský lesnicko-zemědělský projekt STREAM si v Mongolsku do roku 2024 klade za cíl přispět k implementaci inovativních a dlouhodobě udržitelných principů hospodaření v krajině s ohledem na výzvy spojené s problematikou potravinového systému a klimatickými změnami. Podílí se na něm Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO), Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) a 11 univerzit v čele s MENDELU. Financován je Evropskou unií a německou vládou.

(red)

Další články

Robot na kontrolu potrubí nebo filtry pro případ záplav. Exportéři předvedli technologie Balkánu

Do Bosny a Hercegoviny a do Srbska zamířila na konci května velká mise českých podniků nabízejících řešení v oblasti vodovodů, kanalizací nebo čističek. Vzbudili velký zájem místních firem a měst. Na Balkán totiž potečou v následujících letech z EU miliardy eur právě na nákup a rozvoj vodárenských technologií.

Vzpoura proti plastům. Na špičce je český startup s rozložitelnou vidličkou

Evropa od července končí s používáním jednorázových plastových příborů či talířů. Jedna z mála firem, která nabídla originální náhradu, je český Refork. Vyvinul příbory z unikátní rozložitelné směsi na bázi dřevní moučky. Svůj rozjezd financuje také originálně – vydáním vlastní kryptoměny.