Zdaleka největším světovým odbytištěm obráběcích strojů je Čína, na níž připadá třetina globální spotřeby. Čeští výrobci se tamějšímu trhu připomněli na klíčovém veletrhu CCMT.
Na největším asijském strojírenském veletrhu CCMT 2026, který se v dubnu konal v Šanghaji, mohl návštěvník českého národního stánku snadno nabýt dojmu, že se ocitl spíše u asijského než českého vystavovatele — nebýt české vlajky a značek předních českých strojírenských podniků. Mnozí z nich zde prezentovali své výrobky prostřednictvím vlastních čínských obchodních zástupců, kteří počtem výrazně převýšili ty české.
Čeští manažeři přijeli do Číny především na klíčová jednání a upevnit existující obchodní vztahy. Pro významnou část českého strojírenství totiž Čína nepředstavuje mlhavou exportní příležitost, ale trh, na kterém je řada českých strojíren pevně etablovaná a který v některých případech systematicky rozvíjí již desítky let.
Čína představuje přibližně třetinu světové spotřeby obráběcích strojů a je daleko největším odbytištěm tohoto odvětví. Současně jde ale o trh vystavený rostoucímu tlaku na lokalizaci výroby a dosažení technologické soběstačnosti, stejně jako dopadům geopolitické fragmentace dodavatelských řetězců. Přesto zkušenost českých firem naznačuje, že příležitosti pro zahraniční výrobce — zejména ve vysoce přesném segmentu — jsou navzdory těmto trendům nadále významné.
High-end segment zůstává doménou zahraničních výrobců
Kombinace bezprecedentní domácí poptávky po obráběcích strojích a pokračující závislosti na zahraničních technologiích učinila z tohoto odvětví jednu z priorit průmyslové politiky Pekingu. Strategie Made in China 2025 představená v roce 2015 si v tomto odvětví stanovila ambiciózní cíle: do roku 2025 dosáhnout 80% podílu domácích výrobců ve vysoce přesných CNC strojích, stejně jako u klíčových komponent, například vřeten či kuličkových šroubů.
Zatímco v low-end segmentu dosáhla od té doby Čína prakticky úplné soběstačnosti a u střední třídy CNC strojů výrazně zvýšila podíl domácích výrobců, v high-end segmentu zůstává realita od původních cílů výrazně vzdálená. Podle loňské analýzy Rhodium Group zde zahraniční výrobci nadále kontrolují přibližně 85 procent trhu.
Za přetrvávající dominancí zahraničních výrobců stojí vedle jejich pokračujících inovací také technologické limity čínských producentů, zejména v oblastech přesnosti, stability, životnosti a dlouhodobé spolehlivosti strojů. Současně však čínský rozvoj technologicky náročných odvětví, jako kolejová vozidla, letectví či energetika, zvyšuje poptávku po vysoce přesném obrábění, čímž vzniká strukturální mezera mezi domácí potřebou a schopností místních výrobců ji v nejvyšším segmentu plně pokrýt. Tuto mezeru se nedaří uspokojivě uzavírat, což vytváří prostor pro dlouhodobé uplatnění zahraničních technologií.
Právě v tomto prostoru se pohybuje řada českých výrobců. Ti se soustředí na dodávky vysoce přesných strojů, často zkonstruovaných specificky pro výrobní potřeby zákazníka, a v nejvyšším segmentu soutěží především se zahraniční konkurencí, nikoliv s masovou čínskou produkcí. Tento trend se přitom neprojevuje pouze u dodavatelů hotových strojů. Řada předních čínských strojíren, které samy usilují o posun do high-end segmentu, využívá ve svých strojích zahraniční komponenty, včetně těch českých, jako jsou například zmiňované kuličkové šrouby — klíčový prvek ovlivňující polohovou přesnost a stabilitu obrábění. Čínský trh tak zůstává zajímavý nejen pro výrobce obráběcích strojů jako takových, ale i pro dodavatele sofistikovaných komponentů a technologií.
Prvním krokem je lokální partner
Osvědčeným modelem vstupu na trh zůstává navázání spolupráce s lokálním partnerem. Přímý prodej bývá spíše výjimkou vyhrazenou firmám s vlastním zázemím a dlouhodobou přítomností na trhu. Pro nové exportéry z toho plyne praktický závěr: prvním krokem často není samotný produkt, ale nalezení partnera se znalostí místního prostředí, kontaktů i obchodní kultury.
Právě zde hraje významnou roli státní podpora exportu. Účast na klíčových strojírenských veletrzích, jako jsou CCMT nebo CIMT v rámci Programu českých oficiálních účastí, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu hradí vystavovatelům mj. výstavní plochu a stavbu expozice, plní v tomto smyslu několik funkcí současně. Pro etablované exportéry jsou české národní stánky platformou pro prezentaci své značky a technologií pod hlavičkou státu a upevňování vztahů se stávajícími partnery.
Pro firmy, které se s čínským trhem teprve seznamují, jsou zároveň příležitostí nalézt vhodné lokální partnery, načerpat informace od dalších českých vystavovatelů, z nichž mnozí již mají s čínským trhem praktickou zkušenost, a současně se přímo na místě setkat se zástupci CzechTrade či ekonomickými diplomaty působícími v teritoriu, kteří mohou pomoci s identifikací vhodných kontaktů i ověřením potenciálních partnerů.
Za podobně užitečnou službu považují strojírenské společnosti oborové mise agentury CzechTrade fungující jako strukturovaný matchmaking mezi českými firmami a potenciálními partnery. CzechTrade vedle toho pomáhá i s průzkumem trhu či orientací v regulatorních, smluvních a dalších rizicích spojených s čínským podnikatelským prostředím, která není vhodné podceňovat. Pro firmy, které s čínským trhem teprve začínají, tak státní nástroje podpory exportu představují způsob, jak snížit náklady i rizika prvních kroků na trhu.
Čína není ani univerzální spásou, ale ani slepou uličkou
Spotřeba obráběcích strojů v zemích evropské asociace CECIMO v posledních letech výrazně poklesla — v roce 2024 o 17,1 procenta, v 2025 podle odhadů o dalších 5,2 procenta, přičemž v letošním roce by se měla vrátit jen k mírnému růstu. Rozvoj nových trhů se tak pro část evropských výrobců stává ekonomickou nutností, nikoliv jen otázkou diverzifikace exportu. Čínský trh přitom nepředstavuje jednoduché řešení ani univerzální náhradu slábnoucí evropské poptávky.
Současně by však bylo chybou jeho význam podceňovat. Vedle výše uvedených obchodních příležitostí se Čína stále výrazněji profiluje také jako prostředí rychlého technologického vývoje — od aplikace umělé inteligence ve výrobě až po humanoidní robotiku. Pro firmy schopné nabídnout vysoce přesné technologie, budovat dlouhodobé vztahy a pracovat s lokálními riziky tak může být nejen významným odbytištěm, ale výhledově i zdrojem technologických impulsů pro další vývoj oboru.
