Silná koruna, vysoká inflace, nedostatek lidí i materiálu. Vývozce čeká v roce 2022 spousta problémů. Aktuální čísla ale ukazují, že by se český export mohl začít brzy dostávat z nejhoršího ven.

Křišťálová koule je na začátku roku 2022 ještě víc zamlžená, než by byla v klidných časech. Jisté je jedno. Pro ekonomiku to bude rok mimořádně turbulentní v Česku i ve světě.

Byznys se podle všeho otřepá z kocoviny po koronavirové krizi. Podle prognózy britského výzkumného centra CEBR letos pokoří velikost globální ekonomiky poprvé v historii hranici sta bilionu dolarů. „Globální hrubý domácí produkt tedy překročí tuto úroveň o dva roky dříve, než se původně myslelo, a to zejména díky pokračujícímu popandemickému hospodářskému zotavování. Svoji roli ovšem hraje také globálně citelná inflace, která údaj o HDP nafukuje,“ podotýká Lukáš Kovanda, hlavní ekonomik Trinity Bank.

Třetina firem vyhlíží vyšší tržby

Zotavení začíná vykazovat také český export. Poslední zveřejněná statistika ukázala, že se mu v listopadu podařilo zlomit negativní trend. Zatímco pět předchozích měsíců v řadě byl vývoz v červených číslech, v listopadu se vrátil do kladné bilance s přebytkem 5,7 miliardy korun. České firmy vyvezly v listopadu zboží a služby za 380 miliard korun. „Oživení je vidět u výrobců strojů a výrobních zařízení, ale také u oceláren, hutí a zpracovatelů kovů. Vše nasvědčuje tomu, že po odeznění pandemie je česká ekonomika připravena růst,“ říká generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

K listopadovému pozitivnímu obratu ve statistice průmyslové výroby přispělo výrazně strojírenství, které si polepšilo meziročně o víc než 11 procent.

Zlepšení kondice vývozu je vzhledem k okolnostem malým zázrakem. „Loni se podnikatelský sektor musel vypořádávat někdy s až bezprecedentním růstem nákladů, nedostatkem pracovních sil a mezerami dodavatelsko-odběratelských vztahů. Tyto faktory zčásti přetrvávají i letos, navíc se k nim přidává růst tuzemských úrokových sazeb či inflační impulzy spojené s přechodem k uhlíkové neutralitě,“ podotýká Pavel Prokop, výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB. Banka zpracovala průzkum, z něhož vyplynulo, že letos očekává víc než třetina firem lepší tržby než loni.

Kurz letí ke 24 korunám za euro

I letos ale budou muset vývozci bojovat s dalšími výzvami. Hned v prvních dnech sezony je to dramatické posílení české měny. Ta na přelomu roku prolomila psychologickou hranici 25 korun za euro a od té chvíle letí pořád vzhůru. Za pouhý týden vyšplhala až na úroveň 24,30 za euro, kam se podle původního očekávání trhu měla dostat nejdříve až někdy začátkem roku 2023. Do nebývale rychlého zpevňování koruny se promítá nejen zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, ale také lepší než očekávaná data o výkonosti českého průmyslu a korekce dlouhodobého podhodnocení české měny.

Koruna láká investory díky úrokovému diferenciálu ve srovnání s eurem, k zájmu přispěla také pozitivní čísla o zlepšení výkonnosti českého průmyslu.

Za normálních okolností by bylo takové posílení koruny pro vývozce problémem. A zčásti tomu tak skutečně je. Sílící měna krátí exportérům marže z prodeje v zahraničí. „Zdražení vlastních produktů si kvůli konkurenci zřejmě bude moci dovolit jen málokdo. Do určité míry si firmy mohou krátit zisky, prostor však není nekonečný a nákladová strana kvůli rostoucím cenám a mzdám bobtná. Řešením je buď fixace kurzu forwardem, nebo obezřetná výdajová politika s důsledným trváním na úsporách,“ uvádí Tomáš Volf ze společnosti CitFin – Finanční trhy.

Posílení koruny ale kupodivu tentokrát nemusejí vývozci vnímat jen negativně. Prakticky všem firmám silná koruna zároveň pomůže na vstupech – trochu otupí raketové zdražování dovážených materiálů, plynu, pohonných hmot, energií. A skokové zdražování vstupů aktuálně výrobce trápí skoro víc než finální odbyt hotových výrobků.

Do hry ještě vstoupí devizové rezervy

Kde se posilování koruny zastaví, to je otázkou. Centrální banka v současnosti posílení měny podporuje, protože to pomáhá tlumit inflaci. V průběhu ledna také zřejmě začne ČNB v tichosti konečně rozpouštět na trhu obrovské devizové rezervy, které nashromáždila především v letech 2013 až 2017, kdy uměle držela měnu nad hranicí 27 korun za euro.

Aktuálně se devizové rezervy vyšplhaly na historicky rekordní úroveň 152,5 miliardy eur, což znamená v přepočtu závratných 3 790 miliard korun. Pokud začne ČNB aktivně s touto kartou hrát, může to kurzem ještě pořádně zamíchat. Centrální banka prognózuje, že do konce roku by se měla měna dostat ještě výše někam k úrovni 24 korun za euro. Pomocí devizových rezerv může přitom kurzem poměrně snadno manipulovat.

Kdo vlastně bere zisk z inflace? Rejdaři i komoditní země

Problém, který graduje, je přetížení dálkové dopravy. Ta trápí exportéry nejen při vývozu, ale hlavně při dovozu dílů a materiálů. Na planetě v současnosti čeká víc než 300 nákladních lodí před zahlcenými přístavy, které nestíhají kontejnerová plavidla odbavovat a v nichž často chybí mnoho pracovníků kvůli onemocnění covidem. Lodní doprava zdražila během loňského roku až desetinásobně, a to zejména na trasách mezi Asií a Evropou. Jak připomíná magazín Forbes, například cena dopravy jednoho kontejneru ze Šanghaje do Rotterdamu vzrostla z tisíce dolarů na 14 tisíc.

Symbolem ucpané námořní dopravy se stal přístav v Los Angeles, před nímž marně čekají na odbavení desítky kontejnerových lodí a celá scéna připomíná snímky válečných invazních flotil.

Tady je část odpovědi na otázku, kdo vlastně nakonec vydělává na současné „paninflaci“, kdy zdražuje prakticky všechno a trpí tím také skoro všichni od výrobců přes prodejce až po spotřebitele. K obchodním vítězům pandemie patří vedle zemí vyvážejících suroviny jednoznačně také rejdaři, jejichž zisky se loni zvedly v meziročním srovnání jedenáctinásobně.

Část dopravy se stěhuje z lodí do letadel

Nedostatek a zdražování se týká skoro všech materiálů. Dřeva, plastů, ušlechtilých kovů, dokonce třeba i papíru. „Pokud plánujete letos vyrábět katalog či jinou tiskovinu, je třeba mít zabukovaný papír minimálně tři až čtyři měsíce dopředu. Jedná se nejenom o dodávky na větší objem několika tun papíru, ale i o menší brožury. Před rokem jste si objednali paletu papír ve velkoobchodu a byl vám dodán do druhého dne. Aktuálně jsou i velkoobchody poloprázdné a na jednu paletu papíru můžete čekat i dva měsíce,“ upozorňuje Michal Brotánek, obchodní manažer společnosti Triangl Print.

Kvůli závratnému zdražení námořní dopravy se stávají letadla v některých případech i cenově srovnatelnou alternativou.

Nedostatek materiálu a dílů řeší tuzemský průmysl různě. Kvůli závratnému zdražení lodní dopravy, která dosud zajišťovala 90 procent celkového objemu mezinárodní přepravy, zkoušejí některé firmy vsadit na letadla. Ta byla dosud pro objemnější zásilky neekonomickou variantou. Teď ale začínají být cenově konkurenceschopná. Navíc kvůli propadu osobní letecké přepravy jsou letadla na rozdíl od lodí hojně k dispozici a představují samozřejmě rychlejší variantu.

Na konci roku tak například oznámila nové nákladní charterové lety logistická společnost Gebrüder Weiss. „V předvánoční špičce se naplno projevily potíže s aktuální nákladovou kapacitou pozemní i námořní dopravy z Číny a dalších asijských zemí. Zareagovali jsme využitím přímé letecké linky, která přistává na letišti Ostrava-Mošnov,“ informoval Adam Smýkal, country manager Gebrüder Weiss Air & Sea. První nákladní speciál Boeing 777-300 přistál v Ostravě 12. prosince s nákladem o objemu přes 150 krychlových metrů.

Pro mnoho dílů a výrobků je samozřejmě vzhledem k hmotnosti i využití letadel nemyslitelné. V problémech s dopravou z Asie ale může spočívat i šance pro české výrobce. Rakousko, Francie i další země avizují, že při obnově ekonomik po pandemii hodlají daleko víc než dřív vsadit na domácí výrobce z Evropské unie než na dosavadní dodavatele z Číny a dalších asijských zemí. Jejich zásilky zadrhávají na moři a evropské továrny musejí bez potřebných dílů tlumit, nebo dokonce odstavovat výrobu. Právě čeští dodavatelé by tak mohli v některých případech asijské firmy zastoupit.

Automotive čekal na čipy ve frontě až za Němci

Dalším rizikem pro český export budou letos problémy v tuzemském automotive průmyslu. O příliš jednostranné závislosti českého hospodářství na tomto odvětví se mluví už čtvrtstoletí, ale k diverzifikaci nedošlo. Koronakrize to opět bolestně připomněla. Auta a díly představovaly dosud asi čtvrtinu veškerého českého exportu a před příchodem pandemii chrlily tuzemské automobilky přes 1,4 milionu osobních vozů ročně. Když se teď výroba kvůli nedostatků čipů zadrhává, řetězovou reakcí se problém přelévá do celého firemního ekosystému. Zdaleka nejde jen o tři velké tuzemské výrobce osobních vozů, ale přinejmenším i o další asi 150 menších podniků působících v automotive odvětví.

Nošovická továrna Hyundai ustála krizi s nedostatkem čipů výrazně lépe, než největší tuzemská automobilka Škoda Auto.

Továrna značky Hyundai v Nošovicích dokázala loni ještě držet plán a meziročně dokonce počet vyrobených vozů mírně navyšovat. Menší výluky měla továrna TPCA Kolín. Nejhůř ale situace dolehla na největšího tuzemského exportéra Škodu Auto, která v uplynulém roce kvůli nedostatku čipů dokončila oproti plánu skoro o 300 tisíc vozů méně. Prodala za celý rok nakonec 878 tisíc vozů, což znamená meziroční propad o 13 procent a nejhorší výsledek od sezony 2010. Škodě ublížilo mimo jiné to, že v rámci koncernu Volkswagen byly čipy přednostně přidělovány ostatním značkám v zahraničí, české továrny byly až na chvostu seznamu.

Bylo to tudíž právě automobilové odvětví, které od léta sráželo čísla o celkové průmyslové produkci výrazně směrem dolů. I tento trend se ale nyní obrací k lepšímu. V listopadu se statistika průmyslové produkce vrátila do černých čísel na meziroční růst o 1,6 procenta. „I když to na první pohled tak nevypadá, tak za výrazným zlepšením listopadového průmyslu stojí produkce automobilů, a to i přes skutečnost, že meziročně o sedm procent poklesla. V listopadu se totiž povedlo rozjet výrobu v automobilce Škoda Auto,“ podotýká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Lidi? Nejsou, nebudou

Automobilový průmysl má nicméně právě kvůli útlumu výroby jedno plus oproti jiným odvětvím. Nemusí teď tolik řešit nedostatek zaměstnanců. Zato prakticky ve všech ostatních odvětvích se v rozporu s původním očekáváním i během pandemie nedostatek lidí ještě zvětšil. Míra nezaměstnanosti byla v prosinci na 3,5 procenta. Česko se tak pomalu ale jistě stává zemí prakticky s nejmenší nezaměstnaností na světě. To zároveň dál tlačí na růst mezd. „Každý měsíc odchází bez náhrady průměrně 2500 lidí do starobního důchodu, takže trh práce čelí dnes již chronickému nedostatků pracovní síly, jejž pandemie vlastně nakonec ještě zvýraznila. Do své domoviny totiž odešli četní pracovníci třeba z Ukrajiny nebo z Balkánu, teď se vracejí v nedostatečné míře. Počet volných pracovních míst tak v prosinci nadále překonával hranici 340 tisíc a byl tak blízko své historicky rekordní úrovně,“ shrnuje Lukáš Kovanda.

Na rozdíl od krátkodobých turbulencí, jako je inflace nebo nedostatek čipů, je tento podtlak na trhu práce dlouhodobým problémem, který nemá žádné rychlé řešení. Vzhledem k demografickému trendu, kdy Čechů ubývá a mladá generace se navíc do práce příliš nehrne, je evidentně jediným východiskem výraznější příliv pracovníků ze zahraničí. Ten ale zatím komplikuje zdlouhavý schvalovací proces. Nastupující kabinet premiéra Petra Fialy nicméně slibuje, že pravidla pro příchod zahraničních pracovníků zjednoduší a zpřehlední.

Byrokracie s náborem zahraničního pracovníka v ČR trvá až půl roku, proto zatím přistěhovalce láká víc Polsko, kde je to otázkou jen několika týdnů.

Jistota jménem unijní trh

Některé vývozce čekají problémy nejen ve výrobě, ale i na cílových trzích, především na Východě. Do ekonomického chaosu se noří Turecko, které zažívá volný pád měny a bleskovou inflaci v řádech desítek procent. Kazachstán, který je nejdůležitějším obchodním partnerem českých firem ve Střední Asii, vstoupil do nového roku násilnostmi při demonstracích proti autoritativní vládě. Další ochlazení lze čekat v obchodních vztazích s Ruskem, které vyhrožuje útokem na Ukrajinu.

Ze statistiky tak jasně vyplývá, že české podniky ještě víc než dřív cílí na spolehlivé partnery v Evropské unii. „Z vybraných zemí meziročně v období leden až listopad 2021 nejvíce vzrostl vývoz do Rakouska o zhruba 26 procent, do Polska o 22 procent a do Švédska o 21 procent. Naopak pokles vývozu je zaznamenán do Ruské federace o 5,8 procenta, do Turecka o 3,7 procenta a do Korejské republiky o zhruba tři procenta,“ konstatuje Radomil Doležal.

Co do rychlosti růstu ale jeden velký černý kůň stále na Východě čeká. Jmenuje se Indie. Podle prognózy britského výzkumného centra CEBR předčí právě v nadcházejícím roce indická ekonomika svou velikostí tu francouzskou. A do roku 2031 se dokonce stane Indie třetí největší ekonomikou světa. V zemi i proto před několika týdny otevřela agentura CzechTrade pro české firmy exportní inkubátor ve městě Bengalúru, které je epicentrem pro novou generaci indických podniků.

Tomáš Stingl

Další články

Kontejnerová doprava kolabuje. Ceny vylétly za pár týdnů na čtyřnásobek

Kvůli nedostatku dopravních kontejnerů na přelomu roku raketově vzrostla cena nákladní dopravy uvnitř Evropy i na trase do Asie. Navíc se prodlužuje čekací doba, než se zboží vůbec podaří na cestu vyslat. Přetížené loďařské firmy ještě ke všemu hlásí neblahý historický rekord – přesně polovina zboží dopluje k cíli se zpožděním. Kritická situace netrápí jen české vývozce. Doléhá i na dovoz a další tuzemské firmy, které marně vyhlížejí subdodávky dílů z Východu.

Exportní inkubátor v Bengalúru startuje

Pro české firmy a exportéry je určen Exportní inkubátor v indickém státě Karnataka, který byl otevřen na konci října. Oblast je nejdynamičtěji se rozvíjejícím regionem Indie.

Ucpáno. Egypt i Panama rozšiřují průplavy kvůli obřím lodím

Zablokování Suezského průplavu lodí Ever Given ukázalo zranitelnost mezinárodní dopravy. Egypt se rozhodl svůj průplav rozšířit, kapacitu znovu navyšuje také Panamský kanál. Problémy v globální přepravě oživily plány i na třetí alternativu – nový průplav v Nikaragui.