Krizová léta zásadně poznamenala i druhou největší evropskou ekonomiku. Po loňském „velkolepém oživení“ přichází útlum. České firmy mají šance nejen v automobilovém průmyslu, energetice či ICT. Nové možnosti jim nabízí i stále zelenější politika Francie.

Turismus se na HDP Francie podílí zhruba osmi procenty.

„Na jednoduchý a promyšlený design, který je zároveň en vogue a chic, si Francouzi potrpí,“ ukazuje podnikatel Michal Kuneš, žijící ve Francii, přístřešky Aureo na letišti Charlese de Gaulla.

Pokud se vydáte z letiště CDG do centra Paříže autobusem, nemůžete mobiliář od české firmy mmcité (instalovaný u ikonického terminálu 1) přehlédnout. Přístřešky doplňují speciálně navržené zvýšené sedačky, sloupky, zábradlí a designové odpadkové koše.

Městským mobiliářem přitom vybavila progresivní firma z Bílovic nejen vzdušný přístav v Roissy, ale také letiště Orly a moderní pařížskou čtvrť La Defense.

„Naší výhodou je, že umíme zákazníkovi nabídnout komplexní řešení od A do Z – od designu, poradenství, přes výrobu a montáž až po servis. Kvalitní design je podmínkou, ale i samozřejmostí,“ popisuje ředitel exportu mmcité Karol Giszczak.

Jde přitom jen o jeden z řady českých podniků, které se ve stále větší míře prosazují na francouzském trhu a nabízejí náročnému zákazníkovi kvalitu, jíž dokáže ocenit.

Největší a jedna z nejlidnatějších zemí Evropy je dnes pro Česko čtvrtým největším obchodním partnerem. A vzájemná obchodní výměna neustále roste.

Českou stopu lze najít mimo jiné v moderní pařížské čtvrti La Defense.

Propad v covidovém roce 2020 Francie dohnala

V roce 2021 narostlo HDP Francie o více než sedm a půl procenta. Zemi se tak podařilo eliminovat ztráty z covidového roku 2020, kdy se hospodářství naopak téměř o devět procent propadlo. Letos ovšem musí čelit dalším turbulencím. „Můžeme říci, že francouzská ekonomika lehce polevuje. V říjnu 2022 zaznamenal růst HDP nejnižší úroveň za posledních 19 měsíců. Jedná se zejména o důsledek poklesu výrobní aktivity. Přestože francouzský sektor služeb stále vykazuje (při celkovém zhoršování ekonomické situace) určitou odolnost, nebude brzy možné, aby byl i nadále motorem růstu celé ekonomiky,“ popisuje ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Paříži Jakub Smetana.

Přestože hospodářství šlape na brzdu, recesi analytici v dalších letech neočekávají. Podle odhadů naroste reálné HDP v roce 2022 o 2,4 procenta a v roce 2023 zhruba o jedno procento.

Růst cen je nejnižší v EU

À bon vin point d’enseigne – Dobré víno nepotřebuje chválit. Tak zní jedno z populárních francouzských přísloví. Francouzi se ale svými úspěchy chlubí rádi, zejména jsou-li v něčem světovými nebo evropskými premianty.

Už od letošního jara je v zemi galského kohouta nejnižší inflace v celé Evropské unii. V říjnu ceny narostly v meziročním srovnání jen o sedm procent. Podle Jakuba Smetany to ovšem není zanedbatelné zvýšení „Pro domácnosti je efekt inflace velmi nerovný. Ztrátu kupní síly pociťují zejména lidé žijící ve venkovských oblastech Francie.  Nemohou ze dne na den omezit svou spotřebu, neboť dojíždějí denně do práce autem. Podle průzkumů byl místní postoj k inflaci ještě v létě spíše optimistický. Dnes už jsou Francouzi skeptičtější, protože se inflace výrazně promítá i do cen potravin, které jsou tradičně velmi drahé,“ popisuje zástupce CzechTrade.

Ministr hospodářství a financí Bruno Le Maire proto vyzval zaměstnavatele, aby v zájmu posílení kupní síly domácností zvyšovaly mzdy. Podniky nicméně trpí rostoucími náklady na suroviny, energie i dopravu.

„Většině z nich se podařilo zvýšit prodejní ceny, aby toto manko dohnaly. V některých odvětvích však firmy zdaleka nepromítají všechny dodatečné náklady a snižují své marže. Tak je tomu v potravinářském průmyslu, ale také v textilním průmyslu, což jsou dvě oblasti, kde je spotřebitel velmi citlivý na ceny,“ dodává.

Proti prudkému nárůstu cen energií pro domácnosti má Francouze ochránit takzvaný tarifní štít. Systém je založen na dvou pilířích – zmrazení cen plynu na úrovni z podzimu 2021 a omezení růstu sazeb elektřiny na čtyři procenta.

Proti vysokým cenám energií má Francouze ochránit „tarifní štít“.

Světlé zítřky má zajistit ambiciózní plán

Francie je podle Světové banky a Mezinárodního měnového fondu šestou největší a podle parity kupní síly desátou nejsilnější ekonomikou na světě. Na evropském kontinentě byla v roce 2020 největším příjemcem přímých zahraničních investic a na pomyslný stupeň vítězů patřila, pokud šlo o výši výdajů na výzkum a vývoj.

Tamní vláda navíc na konci loňského roku představila strategický investiční plán France 2030, který má zaručit například vyšší konkurenceschopnost průmyslu a tolik vzývanou energetickou soběstačnost „France 2030 představil prezident republiky zhruba před rokem. Jedná se o 54 miliard eur, které mají být investovány v průběhu následujících pěti let. Hlavním styčným bodem celého plánu je samozřejmě ekologická přeměna země a energetická soběstačnost. Vláda chce zvýšit konkurenceschopnost celého průmyslu a podpořit vznik nových technologií v rámci hexagonu,“ popisuje Jakub Smetana. 

Do listopadu 2022 ambiciózní plán podpořil více než 1 700 projektů a podařilo se dosáhnout pokroku v několika odvětvích, což je příležitost pro české firmy. „Bavíme se například o cíli vyrobit milion elektromobilů do roku 2027 nebo do roku 2030 vystavět nejméně dvě továrny na výrobu elektrolyzérů. Francie chce masově vyrábět vodík a všechny technologie potřebné k jeho využití,“ dodává. 

France 2030 rovněž spustil projekty v oblasti výroby lithia, recyklace plastů, polovodičů a kvantových počítačů.

Češi se umějí na tamním trhu prosadit

Francie je pro Česko aktuálně čtvrtým největším obchodním partnerem. Pozitivní zprávou je to, že v roce 2021 narostl tuzemský export do země galského kohouta ve srovnání s rokem 2020 zhruba z 208 na 227,5 miliardy korun (v roce 2017 to bylo 119 miliard). Čísla vzájemného obchodu loni atakovala rekordní objem z roku 2019, což ukazuje na obnovení pozitivního trendu po pandemii covid-19.

Za posledních 20 let se obrat zvýšil čtyřikrát a od vstupu Česka do EU je saldo vzájemné obchodní výměny aktivní na české straně.

Obchod ČR s Francií

2018201920202021
Export z ČR (mld. CZK)223,5235,2208,7227,5
Import do ČR (mld. CZK)130,8127,3114,2131,1
Saldo s ČR (mld. CZK)-92,7-108-94,5-96,4

Do Francie dnes úspěšně vyvážejí stovky českých firem. Některé vstoupily na francouzský trh formou založení dceřiné společnosti. Země v posledních letech láká více tuzemských malých a středních firem, nabízejících produkty založené na pokročilých znalostech a technologiích, s využitím inovativních postupů, materiálů nebo designu.

A jaké obory jsou aktuálně ve Francii pro české vývozce nejperspektivnější? „Pro české exportéry jsou to automobilový průmysl, letecký průmysl, energetika, ICT, zdravotnický či zpracovatelský průmysl,“ shrnuje vedoucí obchodně ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Paříži Zuzana Gamrotová.

„Francie podstupuje dlouhodobou deindustrializaci a vzhledem k světovému vývoji posledních let stále zkracuje dodavatelské řetězce. Česká republika je stabilní země, která dokáže nabídnout atraktivní ceny,“ připojuje zástupce CzechTrade Jakub Smetana. Podle něj je obrovský potenciál v ekologické tranzici celé země, která se obrací k zelenější politice – a to nejen energeticky, ale také u odpadních vod a odpadů obecně.

Pro české exportéry je perspektivní i francouzská energetika.

Tvrdší exportérský oříšek?

Kvůli komplexnosti pracovního práva, vyšší ceně práce, přísnému regulačnímu prostředí či jazykové bariéře může být Francie pro české firmy, zvyklé obchodovat převážně se sousedními státy, poněkud tvrdším oříškem, upozorňuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Ačkoli jsme na společném unijním trhu, mohou se čeští vývozci ve Francii potýkat s obtížemi. „Největší komplikací je samozřejmě jazyková bariéra. Francouzi jsou hrdý národ, který si na užívání francouzštiny potrpí, přestože v některých případech angličtinu ovládají obstojně. Minimálně prvotní kontakt je nutný uskutečnit francouzsky. Je taktéž důležité být dobře připravený na jednání. Mít veškeré materiály přeloženy do francouzštiny a být schopen je včas doručit,“ upozorňuje Jakub Smetana, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Francie.

Legislativních bariér je pro partnery z Evropské Unie včetně Česka logicky minimum, podle Jakuba Smetany je ale třeba dávat pozor na dodatečné certifikace v rámci oborů, které to vyžadují. „Francie je v tomto relativně důsledná a občas si tímto může chránit svůj trh. Vyřizování administrativních záležitostí trvá skutečně dlouho. Je třeba se obrnit notnou dávkou trpělivosti. Stejně jako v sousedních zemích (Itálie, Španělsko) je důležitý osobní kontakt. Radím tedy jezdit na veletrhy, akce a setkávat se s potencionálními partnery,“ uvádí zástupce CzechTrade.

Doporučení pro vstup na francouzský trh

  1. Zmapování trhu
    Pro úspěšnou akvizici nových obchodních partnerů komunikujte ve francouzštině. Pro prvotní vyhledání kontaktů a zmapování trhu využívejte především francouzskou verzi internetového vyhledávače Google při zadávání správných klíčových slov. S těmito prvotními analýzami a vyhledáním a sestavením přehledného seznamu potenciálních odběratelů vám pomůže zahraniční kancelář CzechTrade v Paříži.
  2. Oslovení firmy
    První oslovení je nejvhodnější provést e-mailem ve francouzštině. Krátce představte vaši firmu a produkty nebo služby, které nabízíte. Do přílohy přiložte katalog, ceníky, dodací podmínky a další marketingové materiály v PDF, vše opět ideálně přeložené do francouzštiny. Prezentační e-mail by měl být co nejstručnější a věcný.
    Následně doporučujeme telefonickou akviziční kampaň.
  3. Reference
    Pracujte s referencemi. Máte-li reference z Francie, vždy je uveďte již v prvotním oslovení.
  4. Příprava materiálů
    Řada firem funguje v běžném režimu, nicméně pracovníci mohou stále fungovat na home office. Je tedy možné, že se do některé z firem nedovoláte. Čas věnujte přípravě kvalitních podkladů přímo ve francouzštině.

Zdroj: CzechTrade

Prosazují se i čeští nábytkáři nebo potravinářské firmy

Ve Francii slaví Češi největší úspěch ve strojírenství a průmyslu obecně (většinou jde o subdodávky).„V poslední době ovšem zaznamenáváme stále větší poptávky i z oborů jako potravinářství či farmaceutického průmyslu. To nejsou historicky až tak tradiční sektory. V současnosti například spolupracujeme s českou nábytkářskou firmou, o jejíž výrobky je velký zájem. Osobně jsem velmi rád, že se začíná portfolio sektorů rozrůstat,“ říká Jakub Smetana.

Stále více se v zemi prosazuje český design, který vychází vstříc francouzskému „art de vivre“. Francouzští zákazníci kladou vysoké nároky nejen na kvalitu a technické provedení výrobků, ale preferují design, jež dodává produktu a značce identitu. Díky tomu se zde prosazují české firmy jako Lasvit, mmcité, Todus, Ton nebo Rako.

Desatero pro obchodování s Francií

„Art de vivre“, estetika a krásné předměty vždy byly součástí místní kultury. Produkty s osobitým designem vyrobené z kvalitních či inovativních materiálů mají mnohem větší šanci zaujmout náročného francouzského zákazníka, který má na výběr z nepřeberného množství produktů a značek z celého světa,“ přibližuje ekonomická diplomatka Zuzana Gamrotová.

Zmíněná firma mmcité dodala do Paříže například lavičky, autobusové čekárny, stojany na kola nebo cyklo-přístřešky. Skláři a designéři z Lasvitu zaujali svou instalací „Tančící listy“ v lobby hotelu Peninsula na nejznámější pařížské třídě Champs Elysées či stropním osvětlením kavárny a cukrárny v annexu hotelu Ritz.

Důvěru na místním trhu si získal také český výrobce exteriérového nábytku Todus, který je ve Francii aktivní už patnáct let. Todus vybavil svými výrobky nejen luxusní hotely v Alsasku, v Biarritzu či na Champs Elysées v Paříži, ale i mnoho soukromých rezidencí.

Jakub Procházka

Další články

Strojírenský veletrh v Brně se po pandemii vrátil ve velkém stylu

Hybridní autobus na vodík, skládací trenažér stíhačky, virtuální dvojčata budov. Robot, který čepuje pivo nebo ošetřuje nemocná rajčata. Digitální továrna i superrychlý obráběcí stroj. Letošní Mezinárodní strojírenský veletrh předvedl špičkové inovace a přilákal o polovinu víc návštěvníků než loni.