Automobilka Škoda Auto evakuovala své pracovníky z továren v Kaluze i Nižním Novgorodu. Zavírají se Český dům v Moskvě i kanceláře podpůrných agentur. Rubl, ruské banky a celou ekonomiku začínají mezitím drtit sankce za agresi vůči Ukrajině.
Rusko bylo dlouho nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka mimo Evropskou unii. Ještě v roce 2020 tam vyvezly české firmy zboží a služby za skoro 100 miliard korun. Loni to bylo už jen necelých 80 miliard.
Teď se všechno mění. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu vzájemný obchod definitivně zmrazí nová vlna sankcí. Už po té předchozí, která následovala po anexi Krymu v roce 2014, začal podíl Ruska jako exportní destinace rychle klesat někam k úrovni pouhých dvou procent na celkovém českém vývozu. Další ranou byznysu byla loni diplomatická krize kvůli kauze Vrbětice.
Čeští vývozci teď budou muset zastavovat obchodování kvůli hospodářské blokádě putinovského režimu ze strany Západu nebo prostě kvůli praktickým problémům. Přerušení byznysu s Ruskem už musel oznámit třeba výrobce traktorů Zetor či některé velké pivovary. Automobilka Škoda Auto z bezpečnostních důvodů stáhla své lidi ze dvou továren, které má přímo na území Ruské federace. „Evakuovala své lidi jak z Kalugy, tak z Nižního Novgorodu. Nyní jsou už v Německu nebo v České republice,“ informoval Vítězslav Pivoňka, velvyslanec ČR v Ruské federaci.
Další firmy chtějí zablokovat obchod s Rusy dobrovolně z etických důvodů jako vyjádření nesouhlasu s agresí na Ukrajině. Například výrobce zabezpečovacích systémů Jablotron oznámil, že vypne servery a pulty centrální ochrany pro své ruské uživatele. Majitel firmy Dalibor Dědek uvedl pro magazín Forbes, že vteřinu před vypnutím systémů přijde Rusům na mobil zpráva, že důvodem je nesouhlas s agresí na Ukrajině.
Vítězslav Pivoňka aktuálně řídí český zastupitelský úřad na dálku z Prahy a mohl tak osobně informovat české firmy na semináři, který svolalo Ministerstva průmyslu a obchodu. Upozornil, že podpora českým občanům na území Ruska bude nyní výrazně omezena. „Činnost českého domu v Moskvě se bude umrtvovat. Veškerá podpora se posouvá pouze do prostorů zastupitelského úřadu,“ upozornil velvyslanec s tím, že mimo ambasádu nyní nelze garantovat bezpečnost českých občanů.
Své lidi z Ruska stahují také agentury CzechTrade a CzechInvest, v pomoci podnikatelům ale budou pokračovat na českém území. CzechTrade spustil krizové poradenství pro firmy exportují do Ruské federaci i pro ty, které mají aktivity na Ukrajině.
Hlavní problém: Jak dostat zaplaceno
Největší problém pro české podniky, které investují v Rusku nebo tam vyvážejí, teď nastává s platbami. Evropská unie zveřejnila seznam ruských bank, které budou odpojeny od mezinárodního platebního systému SWIFT. Je jich sedm. Jedná se o bankovní domy Rossiya, VTB, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF. V seznamu ale chybí Sberbank a banka plynárenského gigantu Gazprom. „Možným důvodem je snaha EU o pokračování dodávek plynu. Platby za něj půjdou přes banky, které ze SWIFTu vyloučeny nebudou. S tím souvisí i to, že MasterCard vyřadila ze svého platebního systému několik ruských bank. K obdobnému kroku se chystá Visa,“ uvedl Jiří Polanský z České spořitelny.
Hrozí státní bankrot, lidé zkouší směnit rubly za dolar
Dalším problémem pro české vývozce je, že i když svou přítomnost v Ruské federaci nějak udrží, bude potíž s odbytem. Už tento týden totiž začaly ruský trh drtit první faktické dopady sankcí. Tamější spotřebitelé tak okamžitě začínají ztrácet kupní sílu. „Stanou se občany pomyslné ,Severní Koreje‘ – dramaticky zchudnou. Citelné oslabení rublu navíc vyvolá inflační vlnu. Ta může postupně nabrat parametrů pádivé inflace, nebo dokonce hyperinflace. Dříve však pravděpodobně nastane celkový rozvrat ruského finančního systému,“ uvádí člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. „Překvapivě málo však zatím Rusko krvácí v oslabování rublu. Ten od minulého čtvrtka, kdy invaze začala, ztratil proti dolaru je zhruba dvanáct procent,“ dodává.
Podle Kovandy se ale v těchto chvílích přesto přibližuje možnost státního bankrotu. „Rusko podle všeho začíná vykazovat známky platební neschopnosti, takže už směřuje k bankrotu. Dnes má totiž vyplácet úrok na svém dluhu, ale cizinci zřejmě žádné peníze neuvidí. Od pondělí platí v Rusku zákaz výplaty peněz pro ně. To je ovšem částečná platební neschopnost, ať už je zdůvodněná jakkoli. Rusko tedy míří ke krachu,“ vysvětluje Kovanda.
Akcie Sberbank i Gazpromu padají na dno
Přímý dopad na akcie ruských firem lze zatím dovozovat jen nepřímo, protože moskevská burza raději už třetí den po sobě neotevřela obchodování. Lze tedy zatím sledovat ty ruské podniky, jejichž akcie se obchodují za hranicemi federace. „Akcie Sberbank obchodované mimo Rusko padají za poslední rok o skoro 99 procent, akcie Gazpromu o více než 87 procent. Až se burza v Rusku otevře, bude to volný pád. Nelze však čekat takové propady jako na zahraničních trzích. Například protože cizinci tam mají po uvedení protisankcí nyní zakázáno zbavovat se ruských akcií,“ vysvětluje Kovanda.
Sankce dopadnou také na Bělorusko a na případné další strany, které by Rusko v agresi podporovaly. Oba zmíněné státy zřejmě v nejbližší době oznámí zase své odvetné sankce proti Západu včetně České republiky. Vzkaz českým vývozcům od úřadů i analytiků se dá shrnout do neradostného, byť jasného doporučení: Pokud můžete, hledejte pro své výrobky jiné odbytiště. Putinovské Rusko teď bude na delší čas obchodně nedostupné.
Česká měna oslabuje až k 26 korunám za euro
Jeden z mála světlých momentů v neutěšené situaci mohou čeští exportéři vidět v bleskovém oslabení koruny. Ta ještě minulý týden před začátkem války na Ukrajině držela silnou úroveň 24,30 za euro. Exportní asociace varovala, že mohou kvůli sílící měně letos vývozci přijít až o 370 miliard korun. Tento problém je rázem pryč. Česká národní banka teď bude asi muset naopak začít intervenovat proti přílišnému oslabení měny, které prodražuje dovoz a zvyšuje inflaci. Exportéři navíc slabou korunu negativně pocítí v tom, že jim o to víc zdraží vstupy – materiály, díly dovážené ze zahraničí nebo pohonné hmoty. Znát bude slabá měna zejména při nákupu ropy, která kvůli válečné krizi šplhá nad hranici 100 dolarů za barel. Koruna patří mezi šest měn na světě, které potápí strach z eskalace válečné krize nejvíce. Mezi další padající měny patří vedle rublu také maďarský forint a polský zlotý.
Ruské firmy z Česka rychle mizí
Oba národy, které se ocitly ve válečném konfliktu, hrají velikou roli i v byznysu na území České republiky. Mezi zahraničními podnikateli zde působícími bylo do loňska nejvíce Rusů, letos je ale na první místě vystřídali právě Ukrajinci. Ti tu většinově vlastní v současnosti víc než 12,5 tisíce firem a zaměstnávají asi 26 tisíc pracovníků.
Počet Rusy vlastněných nebo spoluvlastněných firem naopak v posledním roce rychle ubývá. Už za předešlých 10 měsíců jich ubylo o více než dva tisíce. V současnosti jich je 11 150 a zaměstnávají odhadem 16,5 tisíce lidí. Údaje vyplývají z analýzy společnosti CRIF.
Rusové se tak v počtu propadli na třetí místo za podnikatele ze Slovenska. „Současný výrazný pokles počtu společností s ruskými vlastníky může být zapříčiněn mimo jiné zhoršujícími se vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací zejména v období po kauze Vrbětice. Na základě událostí posledních dní lze předpokládat, že podíl společností s ruskými vlastníky bude v tomto roce dále klesat,“ říká Jan Cikler, hlavní analytik aplikace Cribis, s jejíž pomocí CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví českých i zahraničních firem.
Co vlastní? Kunovickou výrobu letadel nebo zpracovatele kovů ve Vestci
Rusové v ČR zatím provozují šest velkých podniků s obratem přes miliardu. „Největší společností je kunovický výrobce letadel a jejich motorů Aircraft Industries, jehož obrat přesahuje 1,5 miliardy korun a který zaměstnává více než tisíc lidí. Podle počtu zaměstnanců je druhou největší firmou společnost na výrobu potrubních armatur MSA s více než 250 zaměstnanci. Následuje firma na výrobu a zpracování drahých kovů SAFINA, která zaměstnává také víc než dvě stovky zaměstnanců. Obrat nad jednu miliardu mají i společnosti SmartResearch, TeleConnect CZ a IPVOIP, které však zaměstnávají podle dostupných údajů nanejvýš pět pracovníků,“ uvádí analýza CRIF.
Žádná firma vlastněná Ukrajinci v ČR obrat nad jednu miliardu korun nemá. Oba národy působí hlavně v menších firmách. „Nejčastěji ovládají společnosti s ročními tržbami nepřevyšujícími jeden milion korun. V případě firem s ruskými majiteli se jedná o 92 procent firem, s ukrajinskými o 84 procent,“ informovala Petra Štěpánková, PR ředitelka společnosti Dun & Bradstreet. Co se týče oborového zaměření, nejvíc ruských i ukrajinských podnikatelů působí podle analýzy této společnosti ve velkoobchodu a maloobchodu a nemovitostní branži. Pro ukrajinské firmy je významným oborem také stavebnictví. Celkový obrat všech firem s ukrajinskými vlastníky v ČR dosahuje 46 miliard, u firem s ruskými majiteli je to 34 miliard.
Jak se podepíšou nové sankce na přítomnosti ruského kapitálu v Česku, není zatím jasné. Nejviditelnějším případem je zatím stažení ruské banky Sberbank nejen z českého trhu, ale i z ostatních zemí Evropy.
Ukrajinci odcházejí do války, část mezd ale dostanou
Vysoký počet firem vlastněných v Česku Ukrajinci a Rusy odpovídá růstu přítomnosti obou národů na českém území. Podle Českého statistického úřadu zde bylo při sčítání lidu v roce 2001 k trvalému pobytu přihlášeno zhruba 20 tisíc občanů Ukrajiny. V roce 2011 to bylo už přes 116 tisíc lidí a při zatím posledním loňském sčítání už více než 150 tisíc. Letos v lednu dokonce jejich počet překročil hranici 198 tisíc. Jsou tak nejpočetnější skupinou cizinců žijící v ČR. Následují Slováci s počtem 95 tisíc a Vietnamci, kterých zde oficiálně žije 54 tisíc.
Rusů také od roku 2001, kdy jich žilo v Česku jen necelých osm tisíc, výrazně přibylo. Loni jich zde už pobývalo víc než 35 tisíc, čímž tvoří čtvrtou nejpočetnější skupinou cizinců.
Nyní se kvůli válce vrátily na Ukrajinu tisíce ukrajinských mužů. Všechny hlavní tuzemské obchodní řetězce a další významné obchody v reakci na to oznámily, že vyplatí minimálně 50 procent mzdy všem zaměstnancům z Ukrajiny, pokud budou muset odejít domů plnit svou brannou povinnost a přerušit práci v Česku. Zajistí se tím, aby jejich rodiny nezůstaly bez prostředků.
Pro ukrajinské občany, kteří v Česku pobývají, je zaveden nový typ dlouhodobého víz. Využít ho mohou, pokud jim brzy skončí vízum, které za normálních okolností nelze prodloužit.
Další informace, kontakty a praktické tipy lze nalézt na rozcestníku o krizi na Ukrajině a v Rusku
V následujících dnech bude ve směru z Ukrajiny zároveň sílit přicházející první vlna válečných uprchlíků, hlavně žen, dětí a seniorů. Podle premiéra Petra Fialy dorazilo dosud do ČR asi 20 tisíc běženců. V příštích dnech se čekají další desetitisíce. Na české území nyní mohou vstupovat bezvízově, stačí jim platný biometrický pas. Další osud uprchlíků bude záviset na tom, jak rychle se podaří válečný konflikt ukončit a s jakým výsledkem.
