Česká produkce si ve světě drží dobré renomé. Zákazníci ji chválí za příznivý poměr ceny a výkonu. A české dodavatele za spolehlivost. Image České republiky ovšem stále zatěžují i některé přetrvávající stereotypy. Vyplynulo to ze dvou průzkumů na hlavních světových trzích.
Co nejvíc oceňují zahraniční zákazníci na českém zboží a službách? Lze to shrnout do tří slov: kvalita, cena a spolehlivost. Právě tyto hodnoty zmiňovali nejčastěji respondenti nedávného průzkumu proexportní agentury CzechTrade. Ta se dotazovala prostřednictvím svých zahraničních kanceláří nákupčích ve více než 60 zemích světa.
Zeptala se na hodnoty, které klienti na českém zboží a službách oceňují, ale i na slabiny a problémy. Šetření se také snažilo zjistit, proč případně odběratelé upřednostňují české dodávky před konkurencí z jiných zemí.
Tatra nebo Koh-i-noor jsou pořád pojmy
Z průzkumu vyplynulo, že českou produkci vidí klienti jako evropskou kvalitu, ale za dostupnější cenu, než jakou požadují firmy ze západoevropských zemí. Oproti německým či italským dodavatelům zaznamenávají zákazníci srovnatelné české dodávky o 10 až 20 procent levnější. Porovnání s konkurencí z jiných zemí vystihuje shrnutí: „Levnější než Německo, lepší než Polsko, výhodnější než Asie.“
Asociace, které si zahraniční obchodníci s Českou republikou spontánně vybavují, zahrnuje mix tradičních hodnot i konkrétních firem. Často si vybavili značky Tatra, Škoda, Koh-i-noor nebo Baťa. K ceněným hodnotám patří technická vyspělost, kvalitní design a dlouhodobá řemeslná tradice.
Češi by se měli lépe prodat
Naopak jako slabší stránku českých dodávek vidí zahraniční odběratelé související „měkkou“ část obchodu. Zejména schopnost českých exportérů pružně a rychle zareagovat na požadavky zákazníka a celkově oblast komunikace.
V mimoevropských zemích byla často kritizována dlouhá doba dodání oproti místním nebo geograficky blízkým podnikům. Zejména u zámořských trhů to souvisí prostě se vzdáleností a čekacími lhůtami v mezinárodní dopravě, na což mají samotní čeští exportéři jen omezený vliv.
To ovšem neplatí o další výtce, která často mířila k nedostatečné jazykové vybavenosti. Rezervy mají čeští exportéři podle zahraničních klientů také v sebeprezentaci, tedy se zdravým sebevědomím a schopností dobře prodat sebe i své zboží.
Asijcům či Latinoamerikáncům splýváme do bloku „Evropa“, říká exportér
Symbolem je pořád spíš pivo než 3D tiskárna
Zajímavá je setrvačnost, s jakou si lidé ve světě spojují Česko stále hlavně s výrobky, jako je umělecké sklo nebo pivo. Naopak méně se zatím objevuje asociace s moderními produkty, jako jsou třeba 3D tiskárny, antivirový software nebo pokročilá zdravotnická technika. Přitom jde také o obory, v nichž jsou české firmy průkopníky a světovou špičkou.
Titáni i Golemové. Česká zdravotnická lůžka unesou a umějí hodně
Němci nebo Rakušané upřednostní vlastní firmy, říká podnikatel v IT
Dodavatel IT služeb Jakub Bokoč říká, že přinejmenším v sousedních zemích zahraniční klienti českou firmu rozhodně nevolí kvůli úsporám: „Mám zkušenosti hlavně se zákazníky z Německa a Rakouska. V těchto zemích se klienti určitě nerozhodují při výběru dodavatele primárně podle ceny. Po pravdě řečeno, pokud mohou, většinou volí jako první možnost někoho zase z německy mluvících zemí. Firmu ze Švýcarska, nebo samotného Rakouska či Německa. Určitě v tom hraje roli jazyk – přestože skoro všichni mluví anglicky, preferují němčinu – ale také podobná mentalita.
Teprve pokud neseženou nikoho v tomto pásu, rozhlížejí se dál. Na nás Čechy myslím pořád ještě občas koukají jako na takové „naředěné Maďary“. V tom smyslu, že nejsme úplně kompatabilní s evropskou myšlenkou. Zaznamenal jsem také kritiku naší nedostatečné dopravní sítě. Když jezdí podnikatelé mezi Berlínem a Vídní, raději to objedou přes Mnichov a Česko jim vlastně překáží. Něco podobného platí u vlakové dopravy. Se svými rakouskými odběrateli někdy vtipkujeme, že by nám možná prospělo, kdyby se zase naše země spojily jako za někdejšího císařství.“
Pozoruhodnou setrvačnost povědomí o České republice ukázal v některých bodech i další průzkum nazvaný Image Česka ve světě. Ten zpracovala agentura STEM/MARK pro Dům zahraniční spolupráce. Jeho aktualizované výsledky zahrnují údaje z 20 zemí, které jsou pro Českou republiku klíčové nejen jako obchodní partneři, ale i v oblasti turistického ruchu či kultury. Země byly zároveň vybrány tak, aby reprezentovaly různé regiony světa a vznikla ilustrativní mozaika postřehů za celou planetu. Formou online interview tak své představy o Česku prozradili třeba obyvatelé Austrálie, Číny, Indie, Brazílie, Francie, USA nebo Jihoafrické republiky.
Nejlépe Česko hodnotí Indonésané
Dobrou zprávou je, že i coby relativně malou zemi znala Česko drtivá většina dotazovaných. Ve většině států to bylo nad 95 procent respondentů. Naopak v některých mimoevropských zemích překvapivě i 33 let po vzniku samostatné České republiky přetrvává záměna země s bývalým Československem. Plete si to stále polovina Australanů, Američanů i Kanaďanů.
Vedle nezničitelné značky „Czechoslovakia“ průzkum připomněl i další symboly, které si s Českem cizinci nejčastěji spojují. Z osobností je to Franz Kafka, Antonín Dvořák a Václav Havel. Co do turismu Praha, historické památky, lázně a hezká příroda. V gastronomii pivo, svíčková a guláš s knedlíky. Ve sportu hokejisté, fotbalisté a tenisté.
V porovnání s ostatními státy je Česká republika hodnocena jako „průměrná země“. Kdo vidí ČR z obyvatel dvacítky dotazovaných států nejlichotivěji? Jsou to Indonésané. Téměř 90 procent tamějších respondentů vnímá Česko jako moderní zemi. Podobně vidí Česko i většina Číňanů nebo Filipínců. Velmi dobrou pověst u Asiatů podtrhují také sympatie Indů vůči ČR. Právě lidé z těchto zemí vykazují také největší touhu Prahu i celé Česko navštívit jako turisté.
Pověsti škodí spojování s Ruskem
Naopak jako vyloženě „zaostalé“ vnímá Česko asi desetina Francouzů nebo Němců. Nejméně jsou ve světě s Českem kupodivu spojovány – v rozporu s reálným stavem – vysoká životní úroveň nebo ochrana životního prostředí, aktivní mezinárodní spolupráce, dobré prostředí pro investice a život nebo politická stabilita a bezpečnost.
To může souviset s přežívajícími stereotypy o střední a východní Evropě. Například Velká Británie, Spojené státy americké i některé další země vnímají Česko stále hlavně jako postkomunistický stát a část dotazovaných si zemi pořád spojuje s Ruskem. „Česko není často vnímáno jako moderní a rozvinutý stát zejména v zemích západní Evropy. Právě zde proto existuje prostor pro cílenou propagaci Česka jako inovativní a pokrokové země,“ píše se ve shrnutí výsledků průzkumu. „Významnou roli hraje vnímání bezpečnosti. Ačkoli je Česko obecně považováno za bezpečnou zemi, řada respondentů napříč státy si ho spojuje s válkou a konfliktem.“
Dobré povědomí mají o Česku v Číně, chatrné v USA
Japonci na Čecha skoro nikdy nenarazí, Indové ho potkají aspoň v digitálním světě. Níže uvádíme některá vybraná zjištění z průzkumu Image Česka ve světě.
Čína: Dvě třetiny respondentů chtějí Česko navštívit, což je nejvíce ze všech dotazovaných zemí. Na 81 procent Číňanů zná rozdíl mezi Českem a Československem. A dokonce 93 procent uvádí, že často nebo alespoň někdy slyší v médiích o zemi zmínky.
Jihoafrická republika: Oproti ostatním zemím dotazovaní hodnotili Českou republiku nadstandardně ve všech dílčích statistikách. Vnímají ji jako výjimečnou a bohatou zemi a 55 procent respondentů zvažuje návštěvu.
Španělsko: Geografické znalosti mají o Česku Španělé nadprůměrné oproti jiným národům. Příliš často ale neslyší o ČR zmínky v médiích.
Indie: S někým z Česka se 30 procent dotázaných Indů „potkalo“ v online prostředí.
Japonsko: Čtvrtina respondentů nikdy neslyšela v médiích zmínku o ČR, a dokonce 91 procent dotázaných Japonců nikdy osobně nepotkalo Čecha.
Austrálie: Plných 23 procent dotázaných nevědělo, kam Česko v rámci Evropy na mapě umístit.
Velká Británie: Přestože Britové patří dlouhodobě k hojně zastoupeným národům v turistických statistikách ČR, v průzkumu uvedly téměř tři čtvrtiny respondentů, že zemi nikdy nenavštívily.
Německo: Polovina všech respondentů Českou republiku navštívila minimálně jednou. 11 procent ji hodnotí jako zaostalou zemi.
Spojené státy americké: Američané měli o Česku nízké znalosti. A osm procent dotázaných dokonce o České republice vůbec nikdy neslyšelo.
Vsadit lze znovu na jistoty
Ve vzdálenějších zemích je dalším důvodem stereotypního vnímání i to, že malé Česko je pod rozlišovací schopností a pod radarem tamějších médií. Zhruba dvě třetiny respondentů v Austrálii, Kanadě, Argentině i Japonsku nejčastěji uváděly, že o České republice v místních médiích slyší zmínky zřídka nebo nikdy.
Prohlédněte si podrobné výstupy průzkumu „Image Česka ve světě“ na webu Domu zahraniční spolupráce
Autoři průzkumu tedy doporučují stavět růst povědomí o České republice na už prověřených základech. „Česko má silnou mezinárodní image v oblasti kultury (v ní vyniká především klasická hudba a známí spisovatelé), středověké architektury hradů a měst, pivovarnictví, gastronomie a krás přírody. Národní branding by měl stavět na těchto aspektech a dále je rozvíjet,“ shrnuje Dům zahraniční spolupráce.
