Díky enormním příjmům z ropy mohla začít irácká vláda plánovat rozpočet rovnou na tři roky dopředu. Zároveň chce ekonomiku diverzifikovat, protože ropný průmysl pořád tvoří dvě třetiny HDP. Obchod Iráku s Českem loni překročil rekordní úroveň čtvrt miliardy dolarů a v uplynulých dnech přijela jednat o dalších zakázkách do Prahy irácká obchodní delegace.

K přednostem Iráku patří rychle rostoucí populace, která se jen za uplynulé dvě dekády zvětšila z 25 milionů na 40 milionů obyvatel.

Irák v posledních letech prošel řadou těžkých zkoušek, které se podepsaly na charakteru místní politiky a ekonomiky. Navzdory přetrvávajícím bezpečnostním výzvám zájem českých firem o tamější trh stoupá. Český průmysl má v Iráku skvělé renomé, především v petrochemickém a obranném sektoru. A Iráčané nabízejí spolupráci i v dalších oblastech zahrnujících těžební technologie, energetické strojírenství, vodohospodářství či vybavení pro nemocnice. Únorová návštěva iráckého ministra průmyslu a nerostných surovin Al-Najma v České republice přispěla k dalšímu rozvoji spolupráce v těchto oblastech.

Vláda pokračuje v rekonstrukci hospodářství

Přestože se novodobé dějiny Iráku v posledních čtyřiceti letech zdají být v zajetí nekonečného cyklu válek a vnitropolitických krizí, Iráčané jsou velice odolný národ, který dokáže v mnohém překvapit. Ačkoliv soupeření globálních a regionálních mocností na Blízkém východě stále do jisté míry narušuje křehkou stabilitu v zemi, bezpečnostní situace v Iráku je dnes výrazně lepší, než byla před několika málo lety za doby řádění takzvaného „Islámského státu“. V říjnu 2021 proběhly v Iráku řádné parlamentní volby, které vedly ke zformování koaliční stabilní vlády pod vedením Muhammada Šía Súdáního, která si vzala jako svou prioritu pokračovat v rekonstrukci země, obnovit poničenou či zanedbanou infrastrukturu a rozsáhle investovat do klíčových hospodářských odvětví.

Irák by mohl také dlouhodobě profitovat z obnovení diplomatických styků mezi Saúdskou Arábií a Íránem z března 2023 či ze snižování intenzity bojů v sousední Sýrii, která byla loni v květnu přijata zpět do řad Arabské ligy.

U Basry a v dalších ložiskách čeká osm procent světových zásob ropy

V případě udržení bezpečnostní stability má Irák všechny předpoklady k tomu, aby nastartoval svůj ekonomický růst, rozšířil svoji průmyslovou základnu a aktivněji rozvíjel soukromé podnikání. Se čtyřiceti miliony obyvatel představuje čtvrtý nejlidnatější trh na Blízkém východě, přičemž nominální hrubý domácí produkt dosahuje 297 miliard dolarů.

Země je nesmírně bohatá na energetické zdroje, přičemž na území Iráku se nacházejí páté největší prokázané zásoby ropy na světě zhruba na úrovni 145 miliard barelů, což představuje 17 procent prokázaných zásob na Blízkém východě a osm procent celosvětových zásob. Po Saúdské Arábii je Irák druhým největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC. Většinu své produkce vyváží do asijských zemí, především do Číny, Indie, a Jižní Koreje, v Evropě pak do Turecka, Itálie a Řecka. Irák plánuje navýšit produkci ropy ze současných přibližně 4,4 milionu barelů denně na zhruba sedm milionů do roku 2027. Hlavní ropná pole se nacházejí na jihu země okolo Basry a pak na severu okolo Kirkúku a Sulejmánie.

Nemalá část zásob ropy připadá na oblast iráckého Kurdistánu na severu země.

Díky ziskům z těžby sestavuje vláda rozpočet na tři roky dopředu

Navzdory enormnímu nerostnému bohatství je Achillovou patou irácké ekonomiky právě nízká diverzifikace ekonomiky a přílišná závislost celého hospodářství na jednom odvětví. Ropný průmysl vytváří přes 65 procent HDP, 95 procent příjmů do federálního rozpočtu a 97 procent celkového exportu země.
Díky vysokým cenám ropy na světových trzích, které se za poslední rok drží v rozmezí mezi 73 a 78 dolary za barel, má Irák rekordní příjmy do státní pokladny. Jen za rok 2022 činily výnosy z prodeje ropy přes 115 miliard dolarů, což umožnilo irácké vládě schválit si státní rozpočet na tři roky dopředu s výdaji na úrovni 153 miliard dolarů každý rok. Výhodou tříletého státního rozpočtu je předvídatelnost, kam budou směřovat výdaje iráckého státu, a to především do obnovy infrastruktury, stavebnictví, zdravotnictví či školství. Zároveň je ale tříletý rozpočet postaven na předpokladu, že ceny ropy na světových trzích zůstanou vysoké.

V březnu začne v arabských zemích posvátný měsíc ramadán. Jak se během něj mění denní režim a jak to ovlivňuje byznys?

Mezi slabiny irácké ekonomiky patří přebujelý a neefektivní státní aparát, který zaměstnává až 4,5 milionu lidí a výrazně zatěžuje státní rozpočet. Další slabinou jsou nerozvinutý soukromý sektor a všudypřítomná korupce.

Dlouhodobým problémem, který se propisuje do výkonnosti celé ekonomiky, jsou nedostatečné produkční kapacity elektrické energie a zastaralá či na mnoha místech země poškozená přenosová soustava. Irácké elektrárny mají souhrnný výkon přibližně 30 GW, ale ztrátovost energetické soustavy se pohybuje na úrovni 6,5 GW. To vede k tomu, že irácké domácnosti trpí častými výpadky proudu, protože poptávka ve špičce během letních měsíců dosahuje až 34 GW.

Kvůli změně klimatu hrozí vyschnutí řek Eufrat a Tigris

Obrovskou výzvu pro Irák představuje i klimatická změna. Kvůli zvyšujícím se teplotám, které běžně stoupají nad 50 stupňů Celsia, a úbytku srážek zemi již několik let sužuje kritické sucho. Nedostatek vody a rostoucí výskyt písečných bouří mají citelné dopady především na zemědělský sektor, který stále zaměstnává přes 20 procent pracovních sil, vytváří okolo dvou až tří procent iráckého HDP a představuje zdroj obživy pro miliony lidí ve venkovských oblastech. To má za následek, že Irák je nesoběstačný v produkci potravin a přes 50 procent spotřeby musí pokrývat dovozem.

Nutnost řešit dopady klimatické změny v Iráku potvrzují i studie Světové banky, které varují před možností, že by dvě hlavní irácké řeky – Eufrat a Tigris – mohly do roku 2040 zcela vyschnout. Ke snižování průtoku iráckých řek také přispívá výstavba vodních přehrad v sousedním Turecku a Íránu.

Tradiční rybářské kánoe mashuf uvízly na popraskané zemi poté, co kvůli vleklému suchu vysychají mokřady na jihu Iráku.

Do poloviny století může být irácká populace dvakrát větší

Navzdory všem uvedeným výzvám je ekonomický potenciál Iráku enormní. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že hospodářský růst v Iráku se v příštích letech udrží na solidní úrovni mezi třemi a čtyřmi procenty HDP.

Vedle finančních rezerv získaných z prodeje ropy je hlavní devízou blízkovýchodní země její rostoucí populace. Za posledních dvacet let se počet obyvatel země zvýšil z 25 milionů na současných 40 milionů lidí, přičemž do poloviny tohoto století by se počet mohl ještě zvednout až na 80 milionů. Zároveň platí, že Irák se těší jedné z nejmladších společností na světě s podílem mladých lidí na úrovni 60 procent celkové populace. Nutnost vytvářet nová pracovní místa motivuje iráckou vládu, aby reformovala pracovní trh, posilovala roli soukromého sektoru v irácké ekonomice a podporovala rozvoj malých a středních podniků.

Spousta plynu se zatím při těžbě pálí bez užitku, teď má jít domácnostem

Vláda si je také vědoma toho, že nelze spoléhat pouze na příjmy z exportu surové ropy a je zapotřebí aktivně podporovat rozvoj neropných odvětví. Irácký premiér Súdání klade největší akcent na rozvoj infrastruktury včetně strategického projektu výstavby přístavu Faw, který se má stát jedním z největších přepravních uzlů na Blízkém východě na cestě mezi Evropou a Asií a uvolnit tak kapacity Suezskému průplavu.

Prioritou je také sektor plynárenství. Irák má 12. největší zásoby plynu a většina jich je uložena ve spojení s ropou ve velkých ropných polích v jižním Iráku jako takzvaný „associated gas“. Dlouhodobý problémem představuje skutečnost, že většina získávaného zemního plynu se spaluje ve flérech jako přebytek po těžbě ropy. Například jen v roce 2022 Irák takto spálil plyn v hodnotě 6,5 miliardy dolarů.

Kvůli bezúčelnému spalování plynu při těžbě musí Irák naopak cennou komoditu dovážet.

Země proto plánuje omezit flérování do roku 2030 a posílit svoji produkci plynu pro domácí spotřebu, čímž by se snížil drahý irácký dovoz plynu ze sousedního Íránu. Část irácké produkce plynu by také měla jít na export. V neposlední řadě má Irák zájem modernizovat svůj těžební průmysl a klást větší důraz na využívání svých nalezišť fosfátů a síry.

Irák, země starobabylonského zákonodárce Chammurapiho a abbásovského kalifa Hárúna ar-Rašída, byla vždy v centru pozornosti civilizovaného světa. Není náhodou, že samotný název Irák pochází údajně ze starobylého slova „Araqi“, tedy „země na slunci“. Bylo to právě zde mezi řekami Eufrat a Tigris, kde se zrodily vůbec první státní útvary a nejstarší starověká města jako Uruk, Ur, Akkad, Babylon, Basra či Bagdád, jejichž obyvatelé vynalezli kolo, hrnčířský kruh, písmo, aplikovanou vědu či závlahové zemědělství. Tato země i její kultura a starobylé památky fascinovaly i nejslavnější české cestovatele Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda, kteří sepsali své zážitky z cest po Blízkém východě i z Iráku ve své knize Tisíc a dvě noci.

České reference? Keramička, rafinerie či výrobna traktorů

Přestože Irák představuje specifický trh, na kterém není lehké se prosadit, český průmysl tam platí za synonymum kvality a spolehlivosti. Je to dáno tím, že v 70. a 80. letech 20. století byly z Československa vyvezeny do Iráku velké investiční celky. Jednalo se například o rafinerské komplexy v jihoirácké Basře a severoiráckém Bajdží, závod na výrobu traktorů Zetor Antar ve městě Iskanderia, keramičku v Ramádí, projekt zavlažovacích systémů v Abú Ghraibu či desítky letounů L-39.

Tyto důležité reference pomohly českým firmám opětovně se prosadit na iráckém trhu. Mezi nejúspěšnější příklady exportních projektů v Iráku z posledních let patří pokračování dodávek technologií od společností Chemoprojekt a UNIS pro irácké rafinerie, prodej a technický servis bitevníků L-159 od AERO Vodochody Aerospace sloužících v iráckém letectvu či dodávky závlahových čerpacích stanic od společnosti Sigma Group. Díky aktivitám českých firem obrat zahraničního obchodu s Irákem v posledních letech razantně stoupá a loni dosáhl nové rekordní úrovně 255 milionů dolarů.

Firmy jely na veletrhu do Bagdádu, do Česka zamířila irácká delegace

Významnou roli v prosazování obchodních případů českých firem hraje proexportní podpora poskytovaná ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a zastupitelským úřadem v Bagdádu.

Letos v lednu se více než desítka českých firem zúčastnila v rámci české oficiální účasti pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a Svazu průmyslu a dopravy 47. ročníku prestižního Bagdádského mezinárodního veletrhu. Česká firemní výprava se zaměřila především na obory zahrnující strojírenství, těžební technologie a zdravotnické vybavení. Účast poskytla firmám cennou příležitost k navázání kontaktů nejenom s partnery z Iráku, ale i s vystavovateli z regionu Blízkého východu, Evropy a Asie.

Na začátku února přicestoval do Česka irácký ministr průmyslu a nerostných surovin Khaled Battal Al-Najm s oficiální delegací zástupců iráckých resortů a podnikatelské sféry s cílem podpořit další rozvoj vzájemné spolupráce. V rámci čtvrtého zasedání mezivládního výboru pro hospodářskou spolupráci jednal irácký ministr Al-Najm s českým ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou o perspektivních oblastech spolupráce a aktuálních strategických projektech.

Ministr Jozef Síkela a jeho irácký protějšek podepsali při jednání plán další obchodní spolupráce obou zemí.

MPO navíc uspořádalo česko-irácké byznys fórum, které představilo dvacet klíčových českých firem, které mají reference přímo z Iráku či z dalších zemí Blízkého východu. Při jednáních projevila irácká strana silný zájem o spolupráci v oblastech petrochemického sektoru, obranného průmyslu, energetického strojírenství, vodohospodářství, těžebních technologií a geologického průzkumu.

Jedním z dalších klíčových témat, které bylo projednáváno během jednání ministrů v Praze, byla diverzifikace dodávek ropy do České republiky. Po dokončení rozšíření ropovodu TAL, jenž propojuje přístav v italském Terstu se středoevropskými zeměmi, by právě Irák mohl v případě snížení dodávek z Ruské federace pomoci s postupným nahrazováním dovozu surovin z Východu.

Michal Prokop
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Odbor mimoevropských zemí

Další články