Jak nastavit legislativu v Evropské unii, aby úsilí o nulové emise a ekologičtější fungování ekonomiky zároveň vedle k posílení konkurenceschopnosti evropských firem. Tak by se dalo shrnout hlavní téma diskutované na radě COMPET v Bruselu.

Současná strategie EU má za cíl mimo jiné zvýšit surovinovou nezávislost unie.

„EU se musí stát lídrem v čistých technologiích“ – na tom se shodli ministři členských států EU odpovědní za vnitřní trh a průmysl v Bruselu na začátku března na prvním formálním zasedání Rady pro konkurenceschopnost neboli COMPET v letošním roce.

Vnitřní trh letos slaví 30 let od svého založení, ministři na jednání Rady proto při této příležitosti diskutovali o tom, jak má EU dosáhnout dlouhodobé konkurenceschopnosti a produktivity. „Vnitřní trh posloužil jako naše záchranná vesta během četných krizí v poslední době. Abychom ale posilovali naši konkurenceschopnost, musíme o vnitřní trh nadále pečovat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Ministři se shodli na tom, že se musíme zaměřit na stále nevyužitý potenciál v hlubší integraci vnitřního trhu, který je nejzřetelnější především v oblasti služeb, dále na odstraňování přetrvávajících překážek a potřebě zajistit otevřenou obchodní politiku s přístupem ke vstupům, které jsou nezbytné pro produktivitu a odolnost. „Aby EU urychlila svůj růst a zůstala dlouhodobě konkurenceschopnou, potřebuje mít robustní hospodářskou a průmyslovou základnu, o kterou se může opřít,“ doplnil ministr Síkela. Právě průmysl a jeho zelená transformace nyní představují hlavní společnou výzvu a cíl. Většina ministrů se na jednání shodla v tom, že úspěch EU v globální konkurenci se odvíjí od její schopnosti posílit produktivitu například v oblasti čistých technologií a bezemisní produkce, které budou hrát čím dál zásadnější roli.

Komise předloží tři klíčové návrhy na úpravu „zelené“ legislativy

Tomu se věnuje i průmyslový plán Zelené dohody, s nímž přišla na začátku února Evropská komise. Jeho cílem je podpořit unijní podniky v rámci přechodu na zelenou ekonomiku v celé škále jejich činnosti tak, aby se EU stala globálním lídrem v čistých technologiích. Ministři se tématu věnovali v rámci pracovního oběda. „Vítáme úsilí posílit konkurenceschopnost a atraktivitu průmyslu v EU založeného na klimaticky neutrálních technologiích jako správnou cestu vpřed. Strategie pro nulové emise by měla být především strategií konkurenceschopnosti. Pouze taková strategie umožní členským státům řešit nejen její krátkodobé potřeby, ale především dlouhodobé hospodářské výzvy,“ upřesnil ministr Síkela.

Energetická krize způsobená ruským plynovým vydíráním potvrdila, že na spalování fosilních paliv se ekonomika už stavět nedá.

V souvislosti s průmyslovým plánem Komise v polovině března zveřejní tři zásadní legislativní návrhy. Prvním z nich bude návrh aktu o klimaticky neutrálním průmyslu, jehož ústřední myšlenkou by měl být důraz na technologickou neutralitu. Dále se bude jednat o návrhu aktu o kritických nerostných surovinách, od něhož Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává posílení surovinové nezávislosti EU. V neposlední řadě pak Komise plánuje revizi trhu s energiemi, která by měla přispět k dostupnosti čistých energií pro zelenou transformaci.

Na stole byla i dohoda o jednotném patentu a pomoc Ukrajině

Vedle toho se ministři věnovali dvěma legislativním návrhům v oblasti služeb a diskutovali o společné pozici členských států k návrhům směrnice o smlouvách o finančních službách uzavřených na dálku a o nařízení týkající se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování. V projednávání obou legislativních návrhů, které modernizují a zefektivňují stávající pravidla v oblasti služeb, výrazně pokročila právě Česká republika během svého loňského předsednictví v Radě EU. I díky kvalitní spolupráci v rámci předsednického tria byl obecný přístup k oběma návrhům schválen a nyní bude legislativní proces pokračovat v trialozích s Evropským parlamentem.

V rámci zasedání také švédské předsednictví představilo aktuální informace o dohodě o jednotném patentu a Jednotném patentovém soudu a společně s Komisí rovněž informovalo o výstupech ze summitu EU-Ukrajina. Ministři v následné diskusi podpořili další pomoc Ukrajině ve všech oblastech a věnovali se praktickým otázkám spojeným s její budoucí integraci do vnitřního trhu EU.

Eliška Krovová
Ministerstvo průmyslu a obchodu

Další články