Středoamerické ekonomiky rostou, ruší cla a zavádějí kryptoměny

Do Střední Ameriky a Karibiku se po pandemii ve velkém vracejí turisté i investoři. Pro exportéry z EU získávají tamější země na přitažlivosti i proto, že postupně ruší cla. „Jsou to velice otevřené ekonomiky závislé na dovozu. Proto se bariéry obchodu snaží spíš odstraňovat než vytvářet,“ říká Michaela Klačková, která má v agentuře CzechTrade na starosti podporu firem mířících do tohoto regionu.

V jaké hospodářské kondici je v současnosti středoamerická oblast? Které země jsou z pohledu obchodu nejslibnější?

Země Střední Ameriky a Karibiku v průměru zažívají v porovnání s dalšími státy Latinské Ameriky nejvyšší ekonomický růst. Je to dáno nárůstem exportu, oživením cestovního ruchu po pandemii a příchodem nových investorů. Například Kostarika už dva roky po sobě přitáhla největší objem přímých zahraničních investic v poměru k jejímu HDP. Dominikánská republika loni přilákala rekordních 10 milionů turistů, což je více než před pandemií. Řadí se mezi lídry v rámci celé Ameriky, je hned za USA, Kanadou a Mexikem. Guatemala je největší ekonomikou v rámci regionu a její produkce představuje třetinu HDP celého regionu. V mnoha případech jsou to právě guatemalské společnosti, které nejrychleji a velmi pozitivně reagují na nové produkty. Panama zaznamenala za rok 2023 nejvyšší ekonomický růst v rámci celé Latinské Ameriky. Jde o důležité logistické, obchodní a finanční centrum.

Zmíněné země jsou prioritními i v rámci projektů, na nichž s českými společnostmi pracujeme. Neznamená to ale, že bychom se omezovali jenom na tyto čtyři státy. Příležitosti se nacházejí v celém regionu.

Které české výrobky by se tam mohly nyní dobře uchytit?

Region rozvíjí vlastní výrobu – zejména v oblastech, jako jsou potravinářství, textil, farmaceutický, chemický či elektrotechnický průmysl a výroba zdravotnických zařízení. Výhodou z pohledu českého exportéra ale je, že celkově jsou tyto země stále nesoběstačné a odkázané na dovoz zboží ze zahraničí. Také to nejsou tak přesycené trhy jako jiné latinskoamerické země.

Obecně se mohou prosadit inovativní, technologicky vyspělé produkty s moderním designem napříč sektory. Vzhledem k tomu, že mezi hlavní exportní artikly regionu patří zemědělské plodiny, své uplatnění tam najdou produkty pro inteligentní zemědělství. Českým firmám se v regionu daří v oblasti stavebnictví a interiérového designu. Vysoký nárůst počtu obyvatel ve městech vytváří prostor pro technologie v oblasti smart cities, jako je chytrá mobilita, e-Government nebo kybernetická bezpečnost. Prostor je i pro tradiční odvětví jako automobilový průmysl a strojírenství. V těchto oblastech není místní výroba zastoupena.

Je možné vstoupit do regionu přes Mexiko, nebo doporučujete spíš oslovit jednotlivé trhy napřímo?

Způsobů, jak se dostat do středoamerického regionu, je několik. Pokud už společnost působí v Mexiku, je to skvělá výchozí pozice pro vstup i do Střední Ameriky nebo Karibiku. Místní společnosti jsou zvyklé na to, že zahraniční značky působí ve větších zemích, jako je Mexiko nebo Kolumbie. Ze skladů v těchto zemích pak dovážejí zboží do regionu. Nemůžeme opomenout ani Spojené státy americké. Příkladem jsou distributorské společnosti působící na Floridě, které zásobují karibské ostrovy. Na možné partnery ze Střední Ameriky a Karibiku často mohou české firmy narazit i na veletrzích právě v Mexiku, Kolumbii nebo v USA.

Na druhou stranu pandemie ještě více posilnila import přímo z továrny. Drahá doprava během pandemie způsobila, že stále více místních závodů nakupuje materiál a vybavení napřímo bez využití distributora. Se stejnou situací se potkáváme i ve stavebním průmyslu, kde stavební společnosti nakupují do větších projektů zboží přímo u výrobce.

Výhodou je také propojenost zemí v rámci regionu. To se projevuje tak, že tamější firmy mají pobočky ve více státech. Česká společnost tak může dostat své produkty do celého regionu přes jednoho partnera bez nutnosti oslovovat každou zemi zvlášť.

Panamský průplav byl letos opakovaně zablokován, co je příčinou?

Vzhledem k tomu, že na provoz tohoto kanálu se využívá sladká voda, průplav závisí na dešti. Letos oblast kolem kanálu zažívá jeden z nejsušších roků v historii. Správa průplavu musela stejně jako v minulých letech přistoupit ke snížení povolené hloubky ponořené části lodí, a to z 15,2 metru jen na 13,4 metru. Zároveň přistoupila k novému opatření, a to k omezení počtu lodí, které mohou projet průplavem za den, z 38 jen na 32 lodí.

Panamský průplav zásobují dvě vodní nádrže, které byly vybudovány v první polovině minulého století. Tehdy průplavem přecházelo o více než polovinu méně lodí. Také je zapotřebí brát v potaz, že tyto nádrže zásobují vodu vedle průplavu i obyvatele Panamy, jejichž počet od vybudování nádrží vzrostl desetinásobně. Vypadá to, že Panama nebude mít jinou možnost než zabezpečit nový zdroj vody pro Panamský průplav, jinak se blokace mohou opakovat i v budoucnu.

Jak to doléhá na mezinárodní dopravu?

Zablokování Panamského průplavu ovlivňuje obchod na celé planetě. Většina lodí, která kanálem proplouvá, putuje do USA. Velice důležitá je také trasa mezi Asií a Evropou. Až 40 procent kontejnerů, které směřují z Asie na starý kontinent, prochází právě Panamským průplavem. Využívání alternativních delších tras nebo dlouhé doby čekání lodí na průchod Panamským průplavem tak způsobují zejména zvyšování cen zboží pro finální zákazníky.

A jak problémy průplavu ovlivňují obchod se samotnou Střední Amerikou a Karibikem?

Země tohoto regionu nejsou díky své strategické poloze na Panamský průplav odkázány. Zboží z Evropy je posíláno přímo do přístavů v jednotlivých státech. Vzhledem k tomu, že se jedná o malé státy, není komplikované převést zboží již v rámci země prostřednictvím pozemní dopravy. V případě Střední Ameriky se šířka pevniny mezi Tichým oceánem a Karibským mořem pohybuje jenom od pouhých 48 do 563 kilometrů. I když jsou zde jen menší a ne příliš frekventované přístavy, cena dopravy je konkurenceschopná. Například přeprava 40stopého kontejneru z České republiky do Guatemaly vycházela před Vánocemi na necelých 2700 eur.

Salvador začal oficiálně bitcoin používat jako platidlo, do regionu mířily české automaty na kryptoměny. Jakou roli nyní hrají virtuální platidla pro byznys v tomto regionu?

Ve Střední Americe a Karibiku je používání kryptoměn v začátcích, v posledních letech se ale v regionu hodně rozvíjí. Přijetí bitcoinu jako oficiálního platidla v Salvadoru inspirovalo i ostatní země. Mezi lídry se po Salvadoru řadí Kostarika a Panama.

Nacházíme se v době, kdy se zároveň začínají rozvíjet snahy o regulaci s cílem schválit zákony nebo předpisy, které by usnadnily používání kryptoměn a nebránily by mu. Místní regulační orgány tak chtějí podporovat investice a bezpečnost uživatelů. V Kostarice funguje elektronická peněženka pro transakce s kryptoměnami, která si klade za cíl otevřít tento trh většímu počtu lidí. Panama jako finanční centrum také v této oblasti vidí příležitosti. Jak se ukázalo i u projektu s automaty na kryptoměny, je důležité využít moment, kdy se trh teprve vyvíjí. Střední Americe a Karibiku se často stává, že jsou konkurencí přehlížené, což může pro české společnosti představovat naopak příležitost.

Zatěžují export do těchto zemí vysoká cla?

Jsou to velice otevřené ekonomiky, které jsou závislé na importu. Proto se bariéry obchodu snaží spíš odstraňovat než vytvářet. Mezi Evropskou unií a Střední Amerikou vstoupila už v roce 2013 v platnost asociační dohoda, která odstraňuje většinu dovozních cel do regionu pro firmy z EU.

Jaké exportní šance čekají v Mexiku? Přečtěte si rozhovor o obchodu s druhou nejlidnatější zemí Latinské Ameriky

V případě Karibiku téměř polovina zemí regionu (včetně Dominikánské republiky a Trinidadu a Tobaga) podepsala v roce 2008 dohodu o hospodářském partnerství s Evropskou unií. Jejím cílem je do roku 2033 odstranit veškerá cla na dovoz evropských produktů do karibských signatářských zemí s výjimkou vybraného ovoce a zeleniny, ryb, alkoholických nápojů, nábytku a chemikálií. Při vývozu zboží do závislých území členských států EU platí dokonce stejné podmínky jako při pohybu zboží v rámci Unie.

A jak je to při dovozu s administrativou a povoleními?

Správná klasifikace zboží a ověření importních povolení může být trochu komplikovanější. Před exportem je důležité kontaktovat místní celní agenty nebo logistické společnosti. Ty přestože disponují klasifikačními softwary, ve vybraných případech doporučují obrátit se na celní úřad, který před dovozem přidělí přesnou tarifní položku na základě technických informací, fotografií, v některých případech vyžadují i vzorek. S vyjádřením od celního úřadu by pak při samotném importu neměl být problém. Klasifikace od celního úřadu je ale obecně platná jenom jeden kalendářní rok, pak se může stát, že zboží klasifikují jinak.

Každá země regionu je jistě trochu jiná, ale lze uvést alespoň nějaké základní kulturní rozdíly při obchodním jednání?

Je důležité připravit se na kulturní mix. V tomto relativně malém regionu se setkáte se silným americkým vlivem, lidmi s evropskými kořeny smíšenými s latinskoamerickou kulturou. Stává se, že obchodní partner přestane na čas reagovat. V takových případech nemá zřejmě odpověď, jaká by se od něj očekávala. Je třeba být trpělivý a hlavně na partnera nevyvíjet okatý nátlak. Doporučujeme využívat WhatsApp, přes který jde vše vyřešit rychleji. Na e-mailovou odpověď je možné čekat věčnost.

V Hondurasu roste česká komunita. Přečtěte si více o české enklávě na ostrově Roatán

Zajímavé je také srovnání menších středoamerických a karibských států s velkými latinskoamerickými trhy. Jsou o něco lépe čitelnější, správný kontakt nebo odpověď na nabídku spolupráce je možné získat snadněji. I když je španělština výhodou, není v mnoha případech nezbytná. Stále více si vystačíte v rámci komunikace s potenciálním partnerem s angličtinou.

(red)