Za deeskalaci obchodní války označují zástupci tuzemského byznysu dohodu, podle níž bude na zboží z Evropské unie při dovozu do USA plošně uvaleno clo „jen“ 15 procent. Pro exportéry je také pozitivem, že po několikaměsíčním chaosu se situace kolem tarifů alespoň zpřehlední.
Ještě před dvěma týdny americký prezident Donald Trump vyhrožoval Evropské unii, že na její zboží uvalí při dovozu do USA cla ve výši plných 30 nebo dokonce 50 procent.
Nakonec ale budou nižší. Trump o tom informoval po včerejším jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Plošné clo 15 procent tak nakonec evropští politici a zástupci byznysu vnímají vlastně jako ještě relativně přijatelnou variantu. V rámcové dohodě se na oplátku Unie zavazuje k větším nákupům americké energie a zbraňových systémů.
Před Trumpem byla cla na necelých pěti procentech
Dohodu kvitují i zástupci českých podniků. „Oproti původně avizované třiceti až padesátiprocentní sazbě jde samozřejmě o kompromis, který fakticky představuje deeskalaci obchodní války. Současně ale platí, že i 15procentní clo je stále obchodní bariérou, která výrazně zkomplikuje podmínky evropským exportérům,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Ten zároveň připomněl, že v předvečer nástupu Trumpovy administrativy v lednu letošního roku čelila EU průměrnému efektivnímu clu v USA ve výši 4,8 procenta. Nová celní sazba tak bude o víc než deset procentních bodů vyšší.
Po měsících nejistoty mohou firmy konečně realisticky plánovat
Vývoz do Spojených státu se podílí na celkovém českém exportu 2,5 procenty. Podle odhadu Hospodářské komory by ale mohl kvůli novým clům klesnout o půl procentního bodu.
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje na specifický dopad pro klíčové české odvětví. „Dohoda je také vítězstvím autoprůmyslu EU. Ten nyní čelí v USA clu 27,5 procenta, nyní to tedy bude 15 procent. To je jistě dobrá zpráva pro Česko, jehož autoprůmysl je na vývozu do USA citelně závislý, byť zejména nepřímo,“ uvádí Kovanda.
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček zdůrazňuje pozitivní vliv toho, že dohoda přináší po měsících nejistoty konečně zase předvídatelné prostředí pro evropské i české podniky. „To, že nyní známe parametry nové obchodní dohody, umožňuje firmám realisticky plánovat své výrobní, cenové i exportní strategie,“ zdůraznil Zajíček.
Podle něj se zároveň neuzavírá prostor pro další vyjednávání o konkrétních kategoriích zboží, které by mohly být v budoucnu zařazeny do výhodnějších celních režimů.
Na cla doplatí nejvíc Američané, Evropa musí bourat vnitřní bariéry
Podle Zajíčka je však nyní také důležité, aby se Evropa soustředila na odstraňování vlastních obchodních bariér na domácím poli. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu z prosince loňského roku odpovídají regulační a byrokratické překážky na vnitřním trhu Evropské unie zhruba 44 procentnímu celnímu zatížení u zboží a až 110 procentnímu u služeb.
Co se týče samotných Spojených států amerických, Donald Trump tlumočí svým občanům uvalení cel jako obchodní vítězství USA a příval obrovských dodatečných příjmů pro rozpočet země. „Ale výsledný 15procentí celní tarif na zboží z EU vstupující do USA znamená spíš to, že američtí spotřebitelé se budou v dlouhodobém měřítku potýkat s vyššími cenami,“ uvedla ve své analýze zpravodajská televizní stanice CNN. Náklady na cla totiž zřejmě ponesou z velké části američtí importéři a dále se výrazně propíšou také do cen pro tamější koncové zákazníky.
