Klenotnictví a výroba bižuterie je jedním z odvětví kolumbijské ekonomiky s největším potenciálem, protože země disponuje potřebnými surovinami. Kolumbie je předním světovým producentem smaragdů a významným těžařem zlata, což ve spojení s mimořádným talentem místních klenotníků představuje nespočet možností výroby luxusních šperků a doplňků. V tomto byznysu lze nalézt v Kolumbii i českou stopu.
Bižuterie má v Kolumbii velmi dlouhou tradici, za což vděčí především rozmanitosti přírodních zdrojů, která dělá z Kolumbie ráj každého klenotníka. Kromě tradičních surovin jako je zlato a stříbro se využívá různých druhů křemene, ametystu, ale i skromnějších materiálů jako jsou semena tropických rostlin. Na originální výrobu bižuterie a šperků má významný vliv také samotná kultura a různorodá etnika v jednotlivých částech země.
Hlavními centry šperkařů jsou města Mompox nebo Barbacoas
Mezi typická šperkařská města patří bez pochyby Mompox (department Bolívar), Barbacoas (department Nariňo), Ciénaga de Oro (department Córdoba) a Santa Fé de Antioquia (department Antioquia), které jsou známy pro svou výrobu převážně ze zlata. Město Mompox je proslulé díky šperkům vyráběných z tenkého drátku z drahého kovu (většinou zlata nebo stříbra). Tato technika je známa jako takzvaný filigrán a šperky z Mompoxu jsou považovány za světový unikát.
Dalšími typickými producenty ozdob a bižuterie jsou například města Quibdó (department Chocó), Guapie (department Cauca), Qimbaya (department Quidnío) anebo třeba i hlavní město Bogota. Odhaduje se, že po celé Kolumbii žije asi sto tisíc rodin, které se věnují výrobě šperků, bižuterie a podobných doplňků, a toto řemeslné umění se dědí mezi pokoleními.
I běžný prodejce výrobků z korálků v odlehlých oblastech zná Českou Republiku, nebo častěji Československo.
Před čtvrt stoletím byla založena instituce Círculo Colombiano de Joyerías, jejímž posláním je propagace tohoto odvětví na národní i mezinárodní úrovni. V Kolumbii také nalezneme jednu z nejuznávanějších škol z tohoto oboru v rámci Latinské Ameriky, Escuela Colombiana de Fina y Alta Joyería, která sídlí v Bogotě.
Všichni tu znají „Mostacilla checa“
Vedle drahých kovů a kamenů se při výrobě (nejen) bižuterie používají i méně drahocenné materiály. Jedním z nejpoužívanějších je korálek. A právě korálky jsou to, v čem zanechala poměrně velkou stopu Česká republika. Mostacilla checa neboli „český korálek” je jedním z nejznámějších produktů při výrobě náramků, náhrdelníků a kotníkových ozdob. Díky tomu často i běžný prodejce výrobků z korálků v odlehlých oblastech zná Českou Republiku, nebo častěji Československo. Ovšem jen podle názvu, nebude umět zemi zařadit geograficky či kulturně.
Miss Universe zdobily české kameny
Vedle korálků májí u kolumbijských šperkařů výbornou pověst také české krystaly. O jejich jedinečnosti a kvalitě bylo naposledy slyšet v souvislosti Miss Universe Colombia 2020. Korunky a šaty pro tuto událost vyrobili přední místní renomovaní designéři a zdobily je právě kameny od českých firem.
První zmínka o korálcích (nejen českých) na území Latinské Ameriky nebo Afriky sahá do období mezi 16. a 19. stoletím, kdy evropští obchodníci a misionáři používali korálky jako prostředek směny nebo jako dárky pro domorodé obyvatele. Obchodníci se postupně naučili identifikovat místní vkus a reagovali výběrem vhodných barev a velikostí tak, aby zvýšili své šance na úspěch v obchodováním s místními.
Oblibu mezi kolumbijskými komunitami a později výrobci bižuterie si český korálek získal hlavně díky preciznímu zpracování a použití prémiových pigmentů. Tyto korálky se široce využívají pro domorodou ruční výrobu doplňků a ozdob pro ženy a jsou silně spojeny s pozoruhodnou tradicí kolumbijského etnika Embera Katios, které po celá desetiletí vyrábělo a vyrábí krásné a složité obrazce pomocí takzvaných českých korálků. Jednotlivé komplikované designy bižuterie Embera Katios hovoří o kmenových tradicích a barvách a umění vytvářet tento typ šperků se dědí z generace na generaci.
Zpracovala zahraniční kancelář CzechTrade v Bogotě
