Stupňování ekonomických sankcí světa vůči Rusku kvůli agresi na Ukrajině od nynějška začínají pociťovat samotní Rusové a ruské firmy. Rubl ztratil hned na začátku týdne třetinu hodnoty a moskevská burza raději zatím vůbec nespustila obchodování. Problémy může pocítit i čínská měna.

Po počátečním váhání Západ oznámil, že mezi ekonomické sankce vůči Ruské federaci přidá i vyřazení některých bank ze systému SWIFT.

Ohlášené další přísné sankce vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu se dnes začíná reálně a drtivě projevovat v ruské ekonomice. Jako hlavní trest pro Rusko Západ oznámil vyřazení některých ruských bank z mezinárodní platebního systému SWIFT. Rubl začal hned po začátku pondělního obchodování volně padat a bleskově ztratit 30 procent hodnoty, čímž se dostal na nejnižší úrovně v historii. Během dopoledne ztráty lehce koriguje k úrovni kolem 100 rublů za dolar. Reálně jsou ale řadoví Rusové nyní ochotni zaplatit ve snaze zachránit své úspory i daleko víc. Některé ruské směnárny tak nabízejí dolar až za 250 rublů.

Pod obrovským tlakem se ocitá zejména nejvýznamnější ruská banka Sberbank.

Úrokové sazby regulátor skokově zvedl na dvojnásobek

Moskevská burza raději dosud neotevřela obchodování a start seance odložila. Ruská centrální banka se mezitím snaží zachránit národní měnu a finanční systém bezprecedentními kroky. „Nejprve zakázala cizincům prodávat akcie ruských firem. Jedná se o opatření, které je na hraně a důvěru mezinárodních investorů v ruské trhy dále poškodí, avšak umožňuje Rusku přibrzdit houfný odliv kapitálu ze země,“ uvádí člen Národní ekonomická rada vlády Lukáš Kovanda. „V časných ranních hodinách pak ruská centrální banka zvedla svoji základní úrokovou sazbu z 9,5 na 20 procent. Firmám a domácnostem v zemi tak výrazně zdraží úvěry, včetně hypoték. Dále se tak prohloubí hluboká recese, která Rusko nevyhnutelně čeká.“

Ruská centrální banka musí řešit situaci, v jaké se dosud žádná tak velká ekonomika v moderní éře neocitla.

Ruských aktiv se zkouší zbavit koncern BP nebo norské fondy

Obrovské devizové rezervy ve výši 650 miliard dolarů, které Rusko před invazí nakumulovalo, jsou pro zemi nyní asi ze dvou třetin nedostupné, protože v rámci sankcí zůstanou zmraženy v zahraničí. Asi pětinu rezerv má Rusko ve zlatě, něco přes desetinu v čínských jüanech. „Ruská centrální banka bude muset rubl podporovat prodejem zlatých rezerv nebo těch, které má u čínské centrální banky. To však může být poměrně náročné, jelikož se Rusko dostává do zvyšující se mezinárodní izolace, a proto může Čína přistoupit k obdobnému kroku jako EU nebo Spojené státy,“ uvedl Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. „Řada firem nebo fondů se začíná zbavovat ruských aktiv. Například společnost BP prodá svůj podíl v Rosněftu, což za aktuálních podmínek může pro ropnou firmu znamenat ztrátu 25 miliard dolarů. Norský vládní fond začne postupně vyprodávat ruská aktiva ze svého portfolia,“ podotýká Tomáš Pfeiler. Otázkou je, jak se nyní zahraničním investorům bude dařit couvat z ruských pozic. Ekonomická blokáda světa vůči Rusku i následná odvetná ruská opatření mohou západní investice z velké části zablokovat.

Federaci hrozí hyperinflace

Na ruskou veřejnost se informace o chystaných sankcích a předpokládaných ekonomických důsledcích pro rubl i celý bankovní systém zvolna dostávaly přes informační clonu spíš z internetu a jen z kusých zpráv v ruských oficiálních médiích. Přesto se už o víkendu tvořily před bankomaty nebo směnárnami fronty a nyní je očekáván klasický run na banky, kdy se budou lidé snažit urychleně vybírat úspory.

Na trhu se aktuálně pohybuje kurz ruské měny kolem 100 rublů za dolar, fyzické valuty ale řadoví Rusové nakupují i za dvojnásobek.

Hospodářské důsledky budou navíc dál gradovat. „Ochromený finanční systém znamená i ochromený obchod Ruska s ostatními zeměmi, a ještě silnější proinflační tlaky. Na pozadí toho stojí vyhrocení celého konfliktu, jelikož Putin o víkendu nařídil uvést do pohotovosti jaderné zbraně,“ připomíná Jan Berka v analýze pro společnost Roklen24. Podle některých analytiků může Rusku hrozit výhledově až hyperinflace.

Krize může dopadnout i na čínský jüan

Další nepřímou obětí nových sankcí proti Rusku se možná stane i čínská měna jüan, v níž má Rusko asi 13 procent svých devizových rezerv a na kterou v současnosti Ruská centrální banka hodně spoléhá jako na jednu z posledních možných ekonomických pák, které zbrzdí důsledky ekonomické blokády. „Pokud bude centrální banka opravdu masově na světových devizových trzích nakupovat rubly za jüany, čínská měna může poměrně razantně znehodnocovat, neboť o náhlý příval čínské měny na trhy nebude takový zájem, aby se její kurz k dolaru udržel,“ vysvětluje nepřímé důsledky pro Čínu Lukáš Kovanda.

Sberbank jde k ledu i ve Slovinsku či Chorvatsku

Bankou, která pociťuje okamžité důsledky sankcí na ruském trhu i v Evropě, je Sberbank, kterou většinově ovládá ruský stát. Problémy dolehly i na její českou dceru. Česká národní banka (ČNB) oznámila, že společnosti Sberbank CZ odejme povolení působit na českém trhu. „Stalo se tak kvůli zhoršení likviditní situace banky v souvislosti s významným odlivem vkladů poté, co došlo k eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu a napadení Ukrajiny Ruskem. V souvislosti s tím ČNB vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů,“ uvedla ve vysvětlující zprávě ČNB. Tuzemští klienti mají i v případě nejhoršího scénáře, tedy například krachu banky, pojištěny své vklady do ekvivalentu 100 tisíc eur.

Evropská unie zmrazila činnost i dalších evropských divizí banky. „Zmrazení se týká rakouské Sberbank Europe, pod niž spadá i česká Sberbank CZ, a také dvou jejích divizí, slovinské a chorvatské,“ připomíná Lukáš Kovanda.

Tomáš Stingl