Online konference představila nové obchodní šance v 11 zemích bývalého Sovětského svazu. Má to pomoct vrátit vzájemný obchod do obrátek. Kvůli pandemii totiž propadl o celou pětinu.
Jedenáctka postsovětských států spolupracujících s Evropskou unií nabízí investiční možnosti v mnoha sektorech. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se proto na jaře rozhodlo uspořádat online konferenci zaměřenou na tento region, tentokráte s cílem představit investiční pobídky v energetice a dopravě. Ty by mohly přitáhnout zájem českých firem.
Od Ázerbájdžánu po Uzbekistán
Na které východní země se konference zaměřila? Šlo o státy východní Evropy, oblasti Kavkazu a Střední Asie. Konkrétně se jedná o Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu a dále Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán.
Právě na ty se zaměřila virtuální konference, na níž se vedle MPO podílel také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Akci svými vystoupeními podpořili i zástupci Evropské komise. „Státy regionu, který se rozkládá mezi Evropskou unií a východní Asií, jsou důležitými obchodními partnery České republiky i celé EU. Do těchto zemí plyne osm procent z českého exportu mimo EU,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Obrat s těmito zeměmi byl v roce 2020 poznamenán pandemií nemoci covid-19, kdy se snížil meziročně o 19 procent. Proto jsme rádi, že se tato konference konala, věřím, že napomůže obnově vzájemného obchodu a přílivu investic do regionu.“
Obrat s těmito zeměmi byl v roce 2020 poznamenán pandemií nemoci covid-19, kdy se snížil meziročně o 19 procent.
Konference se účastnili zástupci všech pozvaných zemí na expertní úrovni. Účast partnerů signalizuje zájem o české investice, know-how i kvalitní a spolehlivé produkty a řešení. Počet přes 100 účastníků z prostředí firem, partnerských i českých institucí naznačuje, že i české podniky považují trhy zemí Východního partnerství a Střední Asie za perspektivní.
| Obchod ČR s východní Evropou | Vývoz | Dovoz |
|---|---|---|
| Bělorusko | 320 | 138 |
| Moldavsko | 105 | 103 |
| Ukrajina | 1421 | 1163 |
Úspěch akce zároveň ukazuje výsledky dlouhodobé práce Ministerstva průmyslu a obchodu, které téměř se všemi zeměmi před nástupem pandemie pravidelně pořádalo mezivládní a smíšené komise napomáhající rozvoji vzájemného obchodu a ekonomického dialogu.
| Obchod ČR s Jižním Kavkazem | Vývoz | Dovoz |
|---|---|---|
| Arménie | 46 | 5 |
| Ázerbájdžán | 74 | 563 |
| Gruzie | 81 | 29 |
Resort rovněž pravidelně organizuje malé sektorově orientované projekty na podporu českého exportu do partnerských zemí obou regionů. „Aktivity zaměřené na region budou pokračovat také v druhé polovině roku 2021 a pak též v roce 2022. Za českého předsednictví EU hodlá MPO zorganizovat business fórum zaměřené na nové výzvy pro budoucí vztahy s Východním partnerstvím, jako jsou Green Deal, digitální transformace, meziregionální spolupráce, doprava a smart cities technologie,“ uvedl ředitel odboru zahraničně ekonomických politik Martin Pospíšil.
| Obchod ČR se Střední Asií | Vývoz | Dovoz |
|---|---|---|
| Kazachstán | 379 | 331 |
| Kyrgyzstán | 5 | 1 |
| Tádžikistán | 6 | 1 |
| Turkmenistán | 9 | 0,2 |
| Uzbekistán | 77 | 8 |
„Státy regionu jsou velmi důležitými v diverzifikačních strategiích ČR i EU. České firmy mohou nabídnout cenné know-how při transformaci obchodního prostředí,“ řekl na konferenci viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký.
Ve hře jsou programy za víc než miliardu eur
Evropská unie region označuje za strategické partnery a zástupci Evropské komise mimo jiné představili finanční programy, které je možné využít k financování transformačních projektů. Ty by měly státy regionu více otevřít obchodu s členskými zeměmi EU. Pro Střední Asii je v nejnovější strategii pro roky 2021 až 2027 alokována více než jedna miliarda eur. Nová vize pro Východní partnerství se zaměřením na zvýšení odolnosti států v různých sektorech byla schválena v roce 2020, existují platformy pro financování energetických projektů, dopravní reformy a finanční odolnost.
Doprava se má zlepšit směrem do Číny i Ruska
V dopravním panelu, kde vystoupili zástupci všech pěti středoasijských republik, panovala mezi vystupujícími shoda na potřebě zkvalitnění vnitrostátní i regionální infrastruktury a dopravních koridorů. Pro české společnosti se zde rýsují možnosti například při dodávkách kolejových vozidel. Řečníci ze středoasijských zemí zmiňovali nutnost lepšího propojení regionu s Čínou a Ruskem, zatímco zástupce Ázerbájdžánu zmínil příležitosti pro zvýšení kapacity nákladní letecké dopravy z Ázerbájdžánu do Střední Asie.
V energetickém panelu vystoupili zástupci Arménie, Běloruska, Gruzie, Kyrgyzstánu, Moldavska a Ukrajiny. Všichni řečníci deklarovali potřebu transformace energetického mixu svých zemí tak, aby zahrnoval větší podíl energie z udržitelných zdrojů. Projevy také spojoval zájem o intenzivnější spolupráci na poli propojování energetických sítí a posílení mezinárodního obchodu s energiemi. Zástupci Gruzie a Kyrgyzstánu akcentovali velký potenciál pro investice do vodních elektráren. Zástupci Arménie a Běloruska zmínili probíhající projekty v oblasti jaderné energetiky.
Státům Východního partnerství posílají mnoho peněz migranti
Členové Východního partnerství se vyznačují zajímavými exportními i investičními příležitostmi v mnoha různých odvětvích. Regiony charakterizují agrárně-průmyslové ekonomiky s často velkým podílem populace pracujícím v zemědělství. Většina z nich je částečně závislá na remitencích (tedy finanční podpoře rodiny žijící v těchto zemích od migrantů zaměstnaných v zahraničí) a mezinárodních donátorech. Země čelí řadě externích výzev, mezi které se počítají zamrzlé konflikty a územní spory. Problémem je často také nestabilní domácí politické prostředí.
Produktovod BTC umožňuje dovoz ropy z Ázerbájdžánu přes Gruzii a Turecko do Evropy a představuje strategickou součást energetického mixu EU.
Tři ze zemí Východního partnerství jsou součástí Hluboké a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA). Tu tvoří státy EU a země, které s Unií ratifikovaly Asociační dohody, tedy Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. To pro české firmy znamená více možností a snazší orientaci v místním legislativním prostředí díky postupné harmonizaci právních předpisů. V posledních letech to vedlo zejména k prohloubení vzájemné obchodní výměny ČR s Moldavskem a Ukrajinou. Produktovod BTC (Baku-Tbilisi-Ceyhan), umožňuje dovoz ropy z Ázerbájdžánu přes Gruzii a Turecko do Evropy a představuje strategickou součást energetického mixu EU. Země Východního partnerství mají potenciál v různých odvětvích, tahouny však jsou hlavně v energetice, vodním a odpadovém hospodářství, dopravě, zdravotnictví, zemědělství a potravinářství.
Střední Asie žije hlavně z vývozu surovin
Do budoucna je pro české firmy Střední Asie velmi perspektivním regionem, ve kterém nyní žije více než 75 milionů lidí. Region má však svá specifika. Tím nejvýznamnějším je odlehlá vnitrozemská poloha s náročnými klimatickými podmínkami. Nyní však dochází k propojení regionu nejen s okolním světem, ale i mezi jednotlivými státy Střední Asie. Významným faktorem je také slabost regionálních ekonomik spojená s nedostatkem finančních zdrojů, vysoká míra teritoriálního rizika a silně korupční prostředí na všech úrovních. Všechny středoasijské země jsou tranzitními ekonomikami závislými především na exportu nerostných surovin, v případě Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a částečně i Uzbekistánu i na remitencích a mezinárodních donorech. Výkon ekonomiky regionu je tak přímo odvislý od cen nerostných surovin na světovém trhu a výkonu ruské a turecké ekonomiky, kde působí středoasijští pracovní migranti.
Jednoznačnými tahouny Střední Asie jsou Kazachstán a Uzbekistán. Tyto dvě země jsou také hlavními a nejperspektivnějšími obchodními partnery České republiky v regionu, drtivě však dominuje obchod s Kazachstánem, který tvoří 87 procent celkového obchodu. Bilance je od roku 2020 aktivní, a to kvůli snížení tradičně vysokého dovozu ropy z Kazachstánu do ČR. Ačkoli má Střední Asie potenciál pro rozvoj takřka ve všech odvětvích, nejperspektivnějšími je spolupráce v energetice, vodním a odpadovém hospodářství, dopravě, zdravotnictví, zemědělství a potravinářství, těžbě nerostných surovin a obranném průmyslu.
Infrastrukturní příležitosti pro české firmy ve středoasijském regionu budou od druhé poloviny letošního roku předmětem dvouletého výzkumu konsorcia Metropolitní univerzity a Karlovy univerzity v rámci grantu Technologické agentury ČR, který gesčně zaštiťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
V čem jsou v diskutovaných postsovětských zemích hlavní příležitosti?
Dopravní prostředky a infrastruktura
V regionu existují příležitosti k součinnosti v sektoru kolejových dopravních prostředků při rekonstrukci železničních tratí, při dodávkách nových vozidel MHD. Perspektivní je taktéž oblast letectví – české společnosti jsou lídry ve výrobě malých letadel a technologií řízení letového provozu. Lze též navázat na současné dodávky osobních aut a autodílů.
Energetika a energetická efektivita
Místní energetická infrastruktura je již zastaralá a vyžaduje zavedení nových technologií. České společnosti se mohou prosadit při probíhající modernizaci stávajících uhelných elektráren, rekonstrukci a výstavbě malých či středních vodních elektráren, budování nových kotelen. Jde zejména o potenciální dodávky elektrotechnických výrobků, čerpadel, turbín, speciálních ocelových trub, ventilů, filtrů, zařízení pro elektrárny, přenosové soustavy a trafostanice.
Obranný průmysl
Ve většině zemí regionu probíhá postupná modernizace všech úrovní armádních a bezpečnostních složek v souvislosti s posilováním bezpečnosti. Škála probíhajících a budoucích možných dodávek je široká, tedy od výzbroje a výstroje bezpečnostních složek až po technologicky náročné systémy používané jednotlivými druhy vojsk.
Těžební technologie
Region má značné zdroje nerostných surovin, zejména ropy, zemního plynu, zlata, rtuti a uranu. Výstavba a modernizace systému těžby a tranzitu nerostných surovin vytváří možnosti pro dodavatele odpovídajících technologií. Nemalý důraz je kladen na zpracování surovin na území daných zemí.
Video:
Záznam celé konference o obchodních příležitostech v 11 zemích východní Evropy, Kavkazu a Střední Asie.
Vodohospodářský a odpadní průmysl
Sektor vodního hospodářství skýtá řadu možností pro spolupráci (úprava vody a její rozvody, filtry na vodu v domácnostech, čištění odpadních vod). Velice aktuální je též zavádění nových technologií do systému sběru a třídění odpadů ve městech. V dohledné době lze očekávat zvýšenou poptávku po technologiích na zpracování pevných odpadů.
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
V oblasti zdravotnictví se české společnosti mohou uplatnit v řadě aktivit. Státy mají zájem o kooperaci například při výstavbě či rekonstrukci nemocnic a zdravotnických zařízení, specializovaných zdravotnických zařízení. Státy mají rovněž zájem o dodávky zdravotnické techniky, nemocničních lůžek, léků, či komunikační techniky.
Zemědělský a potravinářský průmysl
Zemědělský a potravinářský průmysl regionu skýtá zajímavé investiční pobídky pro české firmy. Možnosti pro spolupráci existují u zemědělské techniky, chovu plemenného skotu, technických plodin, osiva, technologií na zpracování zemědělské produkce (pekárenské zařízení, balicí technika, linky na stáčení nápojů).
Matyáš Viktora, Jakub Mareš, Oddělení zemí východní Evropy, západního Balkánu a Střední Asie, odbor zahraničně ekonomických politik I, Ministerstvo průmyslu a obchodu
