Zvukový detektor vybavený umělou inteligencí nabídla světu plzeňská firma Jalud Embedded. V ulicích, na letištích či v obchodních centrech dokáže bleskově rozpoznat krizovou situaci a v řádu vteřin přivolat pomoc. Přelomová technologie zkracuje příjezd policistů či záchranky o cenný čas, které může být hranicí mezi životem a smrtí.
„Zachraňujeme život rychlostí zvuku.“ Tak zní motto mladé plzeňské společnosti Jalud Embedded. Praxe ukazuje, že ten slogan není přehnaný. Firma vyvíjí detektor zvukových událostí (SED) vybavený umělou inteligencí. Ta dokáže rozpoznat na ulici nebo uvnitř budovy podezřelé zvuky, které mohou signalizovat krizovou situaci.
„Chytré ucho“ bezpečně rozpozná třeba střelbu z pistole, tříštění skla, houkání autoalarmu nebo panický či agresivní křik lidí. AI se už naučila určit dokonce i takové zvuky, jako když vandal stříká sprejem graffiti nebo když zloděj použije při krádeži kola brusku. Senzor pozná podle zvuku i letící dron nebo hvízdání pneumatik auta při rychlé jízdě.
Pak upozorní bleskově v řádu vteřin policii nebo záchranáře. Je to nesrovnatelně rychlejší reakce, než pokud hlásí krizovou situaci kolemjdoucí člověk.
Detektor slyší i víc než 400 metrů do všech směrů
Zatímco donedávna se policie nebo ochranky spoléhaly jen na kamery, zapojení zvukových detektorů přináší spoustu nových možností. „Výhodou je, že nepotřebujete na ulici desítky kamer, které dokážou zabrat jen určitý výsek. Místo toho vystačíte s jedinou. Zvukové čidlo totiž monitoruje prostor do všech směrů v rozsahu 360 stupňů. Pokud vyšle upozornění, policista pak může namířit kameru do potřebného směru,“ vysvětluje spoluzakladatel firmy Lukáš Svoboda. Některé chytré uši přitom dokážou kontrolovat prostor v rozsahu až přes 400 metrů.
„Je to koneckonců stejné, jako když slyší nějaký podezřelý zvuk člověk. Nejdřív ho zaregistruje ušima, pak teprve obrátí hlavu tím směrem a dívá se, co se děje,“ ilustruje podnikatel.
Zvukové senzory také mohou vykrýt prostor ve městech, která nemají potřebné množství strážníků v terénu. „Přitom falešných poplachů je podle dosavadních zkušeností maximálně pět procent z celkového počtu alarmů. A to se týká hlučného prostředí, jako je ulice. V interiérech, jako jsou nákupní střediska nebo kanceláře, je to ještě méně,“ podotýká Lukáš Svoboda.
V Dubí pomohl SED zachránit člověka se srdeční zástavou
Všechny uvedené výhody ukázal třeba případ se šťastným koncem v roce 2023 v severočeském městě Dubí. To nainstalováním několika zvukových detektorů částečně kompenzovalo nedostatečné množství strážníků v ulicích. A hned během prvního týdne pomohl systém zachránit lidský život. Na ulici došlo ke rvačce, při níž se jednomu účastníkovi zastavilo srdce. Detektor rvačku rychle rozpoznal, okamžitě na místo přivolal policisty a ti dali člověku se zástavou potřebnou první pomoc.
Jak systém funguje?
První složkou systému je sám zvukový detektor. Ten firma nabízí ve dvou základních variantách – jak pro venkovní použití, tak pro umístění uvnitř budov. Připevnit ho lze třeba na pouliční lampu nebo na fasádu domu. Možné je zkombinovat zvukový senzor i s kamerou, kterou lze v případě alarmu namířit na místo, odkud podezřelý zvuk vyšel. Senzory fungují v režimu GSM, mají integrovaný algoritmus umělé inteligence a jsou nezávislé na nějakém vnějším softwaru. Při zaznamenání podezřelého zvuku informují šifrovanými daty centrálu policie, ostrahy nebo záchranářů. Operátor si může přehrát krátký zvukový vzorek, což mu pomůže lépe posoudit, o jaký incident se jedná. Na místo je mezitím už vyslána hlídka.
Na letišti systém hlásil problém do pěti vteřin
Výhodou je, že pomoc je vyslána na místo incidentu nesrovnatelně rychleji, než pokud ji přivolá až kolemjdoucí svědek. Dalibor Smažinka z Technické univerzity Ostrava uvádí jako příklad experiment, který otestoval účinnost zvukových detektorů na Letišti Praha. Při několika simulovaných krizových situacích se porovnávala rychlost, s jakou upozorní záchranný systém lidé a s jakou systém kombinující kamery a zvukové detektory. Výsledek byl jasný. „Zatímco telefonát od lidí přicházel se zpožděním 1,5 až 3 minuty, detektory upozornily na krizovou situaci do pěti vteřin,“ informoval Dalibor Smažinka.
Detektory SED mohou navíc zaopatřit i ta místa, kam běžně nikdo nechodí nebo kde nelze umístit kamery. Případnou krádež, vandalismus nebo násilí by tam tedy jinak nikdo bezprostředně nezaregistroval.
SED jde na export do zahraničí
Zatím nejvíce zvukových detektorů dodal Jalud Embedded svému domovskému městu Plzeň. Tam je systém testován už od roku 2019 a v současnosti již v praxi hlídá ulice západočeské metropole na 80 senzorů. Další desítky jsou instalovány v interiéru budov, jako jsou plzeňská nemocnice nebo univerzita.
Patentovaný výrobek má ale pochopitelně obrovský potenciál i pro export. Měst, která potřebují rozvíjet bezpečnostní opatření, je na planetě nepočítaně. Firma tak s úspěchem své zvukové detektory dodala už třeba do Brazílie, Pobaltí, Belgie, Německa nebo Itálie. Prvotní instalace probíhají také ve Spojených státech amerických. „Doma i ve světě jsme už prodali víc než tisíc systémů,“ shrnuje spolumajitel společnosti Jakub Vališ.
Firma se také snaží propojit s dalšími českými podniky, které nabízejí řešení pro chytrá města. Zvukovou umělou inteligenci uvítala třeba společnost Jablotron. „Řešení pro detekci rozbití skla od Jalud používáme a nemohli jsme s ním být spokojenější. Integrovali jsme jejich software do našich řešení,“ potvrzuje v referenci Aleš Krutina, CTO Jablotronu.
Kolem oboru smart cities se v poslední době formuje dobře fungující komunita složená ze zástupců firem, měst, vědy i státních institucí. „Příležitosti k zahraniční expanzi včetně propojení s dalšími českými nositeli chytrých řešení nabízí projekt agentury CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu nazvaný City For The Future. V jeho rámci byla realizována také společná expozice na veletrhu Smart City Expo v Barceloně,“ doplňuje Jan Špunda, exportní konzultant agentury CzechTrade. Zmíněný veletrh je největší akcí pro odvětví smart cities na světě a Česká republika tam letos vyslala rekordní výpravu, která zahrnovala na dvě stovky účastníků a měla k dispozici pavilon s plochou přes 400 metrů čtverečních.
Jalud Embedded se představili na Smart City Expu. Jaké další inovace tam česká výprava ukázala?
Další velký bratr to není
Jednou ze zemí, kam plzeňská firma své řešení dodala, je Nizozemsko. První zvukové detektory byly instalovány v Amsterodamu už v roce 2021. Veřejnost tam ovšem záhy nabyla pochybnost, zda nejde o narušení soukromí. „Náš systém tam narazil na obrovský odpor a na rok jeho fungování úplně zastavili,“ říká Lukáš Svoboda. Ten ale upozorňuje, že systém je na sto procent v souladu se směrnicí na ochranu osobních údajů GDPR. Krátká zvuková stopa nenese žádné osobní informace, lidský hlas v ní nelze identifikovat. „Od začátku jsme senzory konstruovali tak, aby to nebyl další velký bratr,“ zdůrazňuje podnikatel.
S tím souhlasí i Jakub Vališ. „Zhoršující se bezpečnostní situace ve světě nutí lidi, aby se na úkor bezpečnosti stále více vzdávali svého soukromí. SED nabízí možnost, jak zvýšit veřejnou bezpečnost, aniž by došlo ke ztrátě soukromí,“ uvádí.
To ostatně nakonec potvrdila podrobná studie, která vznikla na základě námitek v Amsterodamu. Jednoznačně vyhodnotila, že zvukové senzory nejsou zásahem do soukromí. I v Nizozemsku se pak SED mohly vrátit do provozu.
Kdo tvoří Jalud?
Projekt rozjeli v roce 2014 inovátoři Jakub Vališ a Lukáše Svoboda. Jejich jména jsou včleněna do názvu firmy. Ten vznikl jako zkratka spojení JAkub a LUkáš Development. Vedle zakladatelů se v současnosti na projektu podílí další desítka spolupracovníků. Pro rozvoj přizvali zakladatelé do podniku také angel investora Branislava Mózera ze společnosti Intersoft Automation, který do firmy kapitálově vstoupil a získal v ní 20procentní podíl.
Nepodceňujte uši
Standardní poučka říká, že až 90 procent veškerých informací o světě získává člověk zrakem. Bezpečnostní systémy tudíž byly dosud celkem pochopitelně budovány analogicky, tedy s akcentem na vizuální složku. Sázka na zvuk, kterou zvolila plzeňská firma, ale evidentně ukazuje novou cestu. Vývojáři z Jalud Embedded tak vidí svou misi i v určité osvětě. „Je prostě potřeba, aby lidé začali víc používat i uši,“ glosuje Lukáš Svoboda.
