Operace kolene nebo nové zuby za čtvrtinu ceny? Stále víc lidí cestuje za takovými zákroky z bohatých zemí do levnějších států. Pacient je dostane při srovnatelné kvalitě levně, bez čekání a ještě si spojí cestu s dovolenou. Velmocemi se v tom stávají některé země Latinské Ameriky a Asie. Obor má do deseti let trojnásobně vzrůst, což kliniky povede k nákupům dalšího vybavení.

V Mexiku působí podle tamější statistické organizace SNIEG až něco přes 5 tisíc nemocnic, z nichž dvě třetiny jsou soukromé. V těch jsou velmi častými hosty Američané a Kanaďané.
Zaletět si na dovolenou, během ní si vyřešit zdravotní problémy a navíc ušetřit peníze. Tohle je triptych, který tvoří základ stále populárnější zdravotnické turistiky. Tu má čekat dekáda závratného růstu. Už letos tento obor na planetě vygeneruje podle odhadů přes 300 miliard dolarů. A podle prognózy americké společnosti Future Market Research by během následujících deseti let měly tržby ještě strmě růst a v roce 2036 má obor dokonce překročit impozantní hranici jednoho bilionu dolarů.
Kanaďané odlétají před zimou na jih, řeší si tam i zdraví
Podstatou tohoto byznysu je především migrace pacientů z bohatších zemí do států s nižší cenovou hladinou, které ale zároveň nabízejí solidní zdravotnický servis.
Jako vzorový příklad lze použít Kanaďany. Země javorového listu je bezesporu jedním z nejvyspělejších států světa, zároveň má ale velmi drahé zdravotnictví. Přestože z pohledu rezidenta jsou ty základní služby hrazeny z běžného zdravotního pojištění, mnohé úkony – například péči o oči nebo rehabilitační cvičení – si platí pacient sám. Navíc jsou v Kanadě na některá vyšetření nebo operace velmi dlouhé čekací lhůty.
To vše se dále kombinuje s turistickým faktorem. Víc než milion Kanaďanů odlétá každoročně před zimou do jižních zemí, jako jsou Mexiko, Kolumbie nebo Kuba. Této vrstvě společnosti se říká doslova „sněžní ptáci“. Její jádro tvoří lidé v důchodovém věku, ale stále více i digitální nomádi a další lidé, kteří mohou pracovat přes internet snadno z jiného státu.

Tito sněžní ptáci zazimují v teplých letoviscích někde u moře v Latinské Americe a během mnohdy až půlročního pobytu zajdou také k místnímu zubaři, oftalmologovi nebo si nechají odoperovat bolavé koleno. I při započítání nákladů na cestu a platbě místní klinice jsou náklady pořád nižší, než kolik by stál stejný zákrok v Kanadě. Například cena operace s endoprotézou kyčelního kloubu se v zemi javorového listu pohybuje na hranici 30 tisíc amerických dolarů i výše. V Mexiku vyjde stejný zákrok na méně než polovinu. Přitom kvalita zdravotnických zařízení i úroveň lékařů může být na lepších klinikách v obou zemích naprosto srovnatelná.
V Mexiku pořídí novou kyčel rychleji a levněji
Zároveň se dá zákrok domluvit a podstoupit bez velkého čekání. „Kanaďané letí do Mexika za operacemi, protože čekání doma je prostě moc dlouhé. V (kanadské provincii) Britské Kolumbii si radši zaplatí stále víc pacientů zdravotnickou péči z vlastní kapsy v zahraničí, protože doma se pořadník na návštěvu u lékaře prodlužuje. Loni v něm čekalo 1,2 milionu rezidentů,“ uvádí portál Toronto Culture.
„Jela jsem do Mexika na operaci žaludku. Pokud bych na ni čekala v Kanadě, byly by to tři roky,“ podotýká k tomu ve svém facebookovém komentáři uživatelka Amanda Wilson. Společnost Humanicare zaměřená na zdravotnickou turistiku cituje Dana Saskatoona, který potřeboval operaci po zranění ramenního kloubu. V Kanadě by musel čekat na zákrok devět měsíců. „V mexickém Puerto Vallarta mi rameno spravili v řádu týdnů,“ uvádí.
Srovnatelné zákroky v Mexiku jsou přitom o 40 až 70 procent levnější. Do země tak přijíždí nechat si udělat nějaký zdravotnický zákrok až 1,3 milionu zahraničních turistů ročně, vedle Kanaďanů jsou to zejména pacienti z USA. Mexiko tak těží i z polohy coby blízký soused těchto dvou bohatých států. Vedle obecné medicíny pacienti často poptávají také služby zubařů, plastických chirurgů a v poslední době stále více také pomoc při léčbě obezity.
Třetina nejlepších latinskoamerických nemocnic je v Kolumbii
Další latinskoamerickou zemí, kam pacienti z ciziny rádi zaletí za zdravotní péčí, je Kolumbie. „Každoročně země přiláká víc než 200 tisíc zahraničních pacientů, zejména ze Severní Ameriky, okolních latinskoamerických zemí či Nizozemska, kteří sem přijíždějí především za estetickou chirurgií, stomatologickými zákroky, ortopedií či léčbou neplodnosti,“ uvádí Nikola Hanková Palinková, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Bogotě.
Ta připomíná, že Kolumbie disponuje 18 z 46 nejlepších nemocnic v celé Latinské Americe. Náklady na péči jsou přitom často až o 80 procent nižší než v USA.
Sektor zdravotnického turismu měl v Kolumbii v roce 2024 hodnotu přibližně 235 milionů dolarů. „Nejvýznamnějšími centry zdravotnického turismu jsou hlavní město Bogota, zaměřené zejména na specializované a kardiochirurgické zákroky, a Medellín, který je známý především estetickou chirurgií a stomatologií,“ pokračuje Nikola Hanková Palinková.
| Příklady cen zdravotnických zákroků (v dolarech) | Kolumbie | USA |
|---|---|---|
| Náhrada kyčelního kloubu | 8 až 10 tisíc | 32 až 40 tisíc |
| Náhrada kolenního kloubu | 12,5 tisíce | 40 tisíc |
| Zavedení bypassu | 26 tisíc | 80 tisíc |
Rostoucí odvětví je šancí pro české dodavatele. „Pro české firmy představuje kolumbijský zdravotnický sektor zajímavou kombinaci rychle rostoucí domácí poptávky, rozvoje zdravotnického turismu a tlaku na modernizaci infrastruktury,“ zdůrazňuje Nikola Hanková Palinková. Silný potenciál mají podle ní zejména ty firmy, které nabízejí kvalitní techniku za nižší cenu než západní konkurence, specializovaná řešení pro menší a střední nemocnice, ale i servis a návazná školení.
| Co mohou nabídnout čeští dodavatelé? |
|---|
Diagnostická zařízení (RTG, CT, ultrazvuk, laboratorní technika) |
| Vybavení operačních sálů |
| Sterilizační technologie |
| Vybavení pro intenzivní péči a anesteziologii |
| Rehabilitační a fyzioterapeutické vybavení |
| Nemocniční lůžka a modulární nemocniční systémy |
Thajská supernemocnice odbaví přes milion pacientů ročně
Vedle Latinské Ameriky jsou druhým regionem, kam hojně míří turisté za zdravotními službami, některé jihoasijské státy. K lídrům patří Thajsko, kterému ročně generuje zdravotnická turistika asi čtyři miliardy dolarů. Symbolem celého odvětví se stala nemocnice Bumrungrad v hlavním městě Bangkoku. Zařízení založené v roce 1980 původně jen se dvěma stovkami lůžek je průkopníkem zdravotnické turistiky, když se na zahraniční klientelu specializuje a postupně vyrostlo v obra. V současnosti ročně zaopatří víc než 1,1 milionu pacientů, z toho je asi polovina ze zahraničí – z více než 190 zemí světa.

Thajská nemocnice Bumrungrad láká zahraniční pacienty i na to, že lůžková oddělení mají kvalitu hotelových pokojů.
Početné zahraniční pacienty přijímá také sousední Malajsie. Ta je oblíbenou destinací pro movitější hosty z Číny nebo Indie. Důvodem je vedle vysoké úrovně zdravotní péče i fakt, že právě indická a čínská menšina jsou v Malajsii početné, takže pacienti spojí cestu do nemocnice třeba s pobytem u příbuzných, navíc je menší jazyková bariéra při komunikaci s personálem nemocnic.
I samotná Indie je cílem zahraničních pacientů, hlavně kvůli bezkonkurenčnímu poměru ceny a výkonu. Přestože v rozvíjející se zemi je široký rozptyl kvality zdravotnického servisu, na těch lepších soukromých klinikách může dostat klient stejně kvalitní službu za pětinovou cenu oproti USA. Ročně tak do Indie přijede na 800 tisíc zahraničních pacientů a obor zemi přináší zhruba 9 miliard dolarů za rok.
Turecko je jedničkou na transplantace vlasů
Velmocí je ve zdravotnické turistice také Turecko. To těží i z geografické blízkosti zemí Evropské unie, bohatých arabských států nebo klientely z turkických oblastí Střední Asie. V současnosti má Turecko roční příjem ze zdravotnické turistiky zhruba dvě miliardy dolarů a vláda chce obor cíleně rozvíjet.
Například Istanbul je už teď hlavním městem světa pro transplantaci vlasů, ve městě se provádí až 7 tisíc takových zákroků každý den. Právě na tuto oblast se zaměřuje i projekt ČeskoTurecko, který transplantace zprostředkovává hlavně českým a slovenským klientům. Spoluzakladatel projektu Milan Hnátek uvádí, že klasická transplantace vlasů v Turecku vyjde v přepočtu zhruba na 52 tisíc korun, což je asi čtvrtinová cena oproti České republice. Důvodem je i velká konkurence – v Turecku se na tyto zákroky zaměřuje na 350 klinik.

Ve významné hráče na poli zdravotnických služeb pro mezinárodní klientelu se vypracovaly v Asii také Singapur, Jižní Korea nebo Saúdská Arábie. Tyto státy ale lákají spíš špičkovou kvalitou zákroků a servisu než cenou. Ta může být naopak ještě vyšší než v západních zemích.
Celý obor zdravotní turistiky je každopádně na vzestupu a nahrává tomu i fakt, že světová populace postupně stárne a zároveň postupně bohatne. Stále víc lidí si tudíž může i v seniorním věku dovolit vyjet do zahraničí a spojit dovolenou a léčbu. Jen v letošním roce mají tržby oboru globálně vzrůst o víc než 12 procent.
