Ve Rwandě pokračuje rychlý růst ekonomiky. Malá země v srdci kontinentu je laboratoří toho, nakolik mohou i dříve rozvrácené země Afriky nastartovat prosperitu. Rwanda staví nové letiště Bugesera, které se má stát klíčovým dopravním uzlem pro celou centrální Afriku. Zahraniční firmy zve do inovační zóny KIC, kde nabízí daňové prázdniny i další úlevy. Hledá také pomoc s podporou výroby na vlastním území v duchu iniciativy „Made in Rwanda“.
Růst, o jakém si většina zemí světa může v současnosti nechat jen zdát. To je příběh rwandské ekonomiky, která velmi dynamicky posiluje už šestým rokem v řadě za sebou. Trend pokračuje i letos. Rwandský ministr financí a hospodářského plánování Yusuf Murangwa se tak mohl minulý týden pochlubit čerstvou statistikou HDP za první čtvrtletí. „Meziroční růst 10 procent v prvním kvartále podtrhuje sílu základních pilířů naší ekonomiky. Obzvláště nás těší silné oživení v oblasti exportních plodin a stabilní výkonnost zpracovatelského průmyslu,“ uvedl.
Lichotivé číslo přitom není jen nějakým sezonním výkyvem. Úctyhodný růst HDP oscilující mezi 7 až 11 procenty si udržuje Rwanda kontinuálně od roku 2021. A podobně posilovala už před pandemií.
Většinu úřadování Rwanďané vyřídí přes digitální bránu Irembo
Proč je prosperita malé zemičky o velikosti Moravy důležitou zprávou pro celý kontinent? Protože Rwanda je testem toho, zda a jak se může postavit na nohy africká země, která si předtím prošla totálním rozvratem. V 90. letech zažila občanskou válku, genocidu etnické skupiny Tutsiů a umírněných Hutuů a následně pak exodus více než 2,5 milionu obyvatel do zahraničí. Stát tehdy ztratil téměř třetinu populace a v podstatě přestal na všech úrovních fungovat.
Násilnostmi a diktaturami si přitom prošly nebo procházejí i další státy Afriky. Rwanda má také další společné rysy. Stejně jako mnoho jiných zemí regionu je státem vnitrozemským a bez přímého přístupu k oceánu musí tedy řešit osobní i nákladní dopravu poměrně složitě. V neposlední řadě je typickým rysem, že má Rwanda velmi napjaté vztahy s některými sousedy, zejména s Demokratickou Republikou Kongo a Ugandou.
Navzdory tak špatně rozdaným kartám ale Rwanda prožívá v 21. století nebývalou obrodu. Mladá populace v posledních letech rychle roste. Letos už čítá asi 15 milionů lidí, což je trojnásobný počet obyvatel ve srovnání s obdobím na konci občanské války.
Státní správa začala fungovat a kontakt s ní je nyní z podstatné části digitalizován. V rámci veleúspěšného projektu Irembo neboli Brána nabídla vláda místo papírování a dlouhé byrokracie firmám a občanům víc než 240 služeb v digitální podobě. Měsíčně systém vyřídí až půl milionu úkolů.
Trvalý ekonomický růst je tažen už víc než z poloviny sektorem služeb. Díky hospodářským reformám se moderní Rwanda dostala na špičku v regionálních žebříčcích kvality podnikatelského prostředí. Zároveň je hodnocena jako země s nejnižší mírou korupce v regionu východní Afriky. Důkladně také dbá na etnický smír. To všechno jsou důvody, proč si vysloužila přezdívku „Švýcarsko Afriky“.
Teď je trendem Made in Rwanda
Zpráva je jasná. I v tomto regionu stíhaném problémy může začít stát dobře fungovat. Co je tahounem rwandského růstu? Vedle sektoru služeb jsou pro ekonomiku pořád významné zemědělské plodiny. V kopcovitém terénu afrického Švýcarska se pěstuje hlavně čaj a káva arabica, které země vyváží na globální trh. Do Evropy prodává Rwanda mimo jiné i řezané květiny.
Co se týče těžby, země pomáhá sytit nevyčerpatelný globální hlad po surovinách potřebných pro výrobu elektroniky, zejména po tantalu. Silnou pozici má Rwanda také v těžbě cínu, wolframu a zlata.
V současnosti chce ale země v duchu iniciativy „Made in Rwanda“ systematicky posilovat i vlastní zpracovatelský průmysl. Současně se profiluje jako technologický hub a dopravní uzel pro celý region střední Afriky.
Letiště Bugesera bude křižovatkou i pro nákladní dopravu
Aktuálně je ve Rwandě nejambicióznějším projektem, na němž se účastní i zahraniční firmy, stavba nového mezinárodního letiště Bugesera. To vyroste jihovýchodně od hlavního města Kigali. „První fáze by měla být dokončena v roce 2028 a umožní odbavit sedm milionů pasažérů ročně. Sníží tlak na stávající letiště v Kigali a podpoří obchod, turismus i zaměstnanost. Rwandu posune k tomu, aby se stala regionálním dopravním hubem,“ uvádí publicistický portál Mambo. Druhá fáze výstavby pak má do roku 2032 kapacitu letiště ještě zdvojnásobit na 14 milionů cestujících ročně.
Předpokládané náklady by měly dosáhnout asi dvě miliardy dolarů, přičemž je projekt financován nejen ze státního rozpočtu, ale až ze 60 procent katarskou společností Qatar Airways.
To koresponduje s celkovým intenzivním zapojením Kataru do leteckého odvětví ve Rwandě. Zároveň totiž Qatar Airways vstupují podílem 49 procent do národních aerolinek RwandAir. Ty zatím létají do 25 destinací, ale nyní budou moci počet cílů zvednout až na čtyři desítky. Flotila 14 letadel se má v následujících letech zdvojnásobit. Pro mezikontinentální lety chtějí aerolinky rozšířit zejména svou skvadru Airbusů řady A330.
Katar naopak díky podílu na národních linkách a novém mezinárodním letišti získá v podstatě kontrolu nad klíčovým dopravním uzlem v geografickém centru Afriky.
Forsáž ale udělí tyto plány i celé rwandské ekonomice a obchodu se světem. Díky propojení se zavedenými aerolinkami přibude nyní přímé letecké spojení do Rwandy i z mnoha evropských velkoměst, jako je Londýn, Curych nebo Madrid.
Protože součástí plánů je i budování obrovského cargo terminálu s finální kapacitou 300 tisíc tun nákladu ročně, posílí i pozice Rwandy coby klíčové logistické křižovatky také pro nákladní dopravu.
Léky dopravují po celé zemi drony
Další pozitivní číslo ohlásil tento týden i rwandský těžební sektor. Ten zaznamenal v prvním kvartálu meziročně impozantní růst o 20 procent tržeb, když mu přejí hlavně rostoucí ceny na komoditních trzích i neutuchající poptávka po tantalu nebo cínu.
Rwanda by si ale chtěla stále větší část surovin zpracovávat rovnou sama v domácím průmyslu. Láká proto investory, využívá rozvojovou podporu od mezinárodních institucí i vyspělejších států a snaží se vypracovat na jakousi globální testovací laboratoř pro inovace.
Symbolem tohoto trendu je projekt společnosti Zipline, díky němuž je většina Rwandy nyní zásobována zdravotnickým materiálem pomocí autonomních dronů. Ty dokážou letecky doručit léky, vakcíny, potraviny a další zásilky i do odlehlých oblastí během několika desítek minut. Projekt pomáhají financovat Američané. Již fungují dvě zavedená distribučním centra, odkud zásilky startují, přičemž nová generace dronů Platform 2 létá rychlostí až 100 kilometrů za hodinu. Letos navíc Zipline spustí nově i doručování zásilek v husté zástavbě přímo v metropoli Kigali.
Inovace se usídlí v KIC
Na podporu inovací a pro přilákání technologických firem buduje Rwanda v metropoli také inovační zónu KIC (Kigali Innovation City). Roste na ploše 60 hektarů a náklady na její vznik jsou zatím stanoveny na zhruba dvě miliardy dolarů. Vláda očekává, že v inovačním městě se propojí univerzity, které stojí přímo v areálu, investoři i výroba. Vzniknout má přes 50 tisíc pracovních míst. I zahraničním technologickým firmám nabízí KIC pobídky například v podobě nižších daní nebo za určitých podmínek úplné, až sedmileté daňové prázdniny, úlevy na clech nebo zjednodušení formalit pro místní zaměstnance i expaty.
Češi nabídli pomoc s vývojem satelitů
Ekonomického kvasu ve Rwandě si všímají i české firmy. Export z České republiky má ale zatím skromnou hodnotu, když loni dosáhl jen zhruba 140 milionů korun.
Zajímavý průnik ale už zkusila třeba Brněnská firma TRL Space, která působí v kosmickém průmyslu. Ta předloni spustila společný projekt s Rwandskou vesmírnou agenturou. Cílem je zajistit přímo ve Rwandě provoz centra pro stavbu malých satelitů, které by byly určeny i pro zákazníky z dalších afrických zemí. Nejde tedy jen o přímý export hotových družic, ale o sdílení českého know-how a jeho přenos do centra v Kigali.
Přečtěte si více o startu spolupráce TRL Space ve Rwandě
Možnosti pro české firmy ale čekají i v dalších odvětvích. Ministerstvo zahraničních věcí vidí jako perspektivní obory ve Rwandě zdravotnictví a farmacii, zemědělství, těžební či bezpečnostní sektor, rozvoj dopravy anebo i technologická odvětví.
Vize pro polovinu století? Rwanda chce být zemí budoucnosti
Coby laboratoř společenského a technologického vzestupu Rwanda v současnosti potvrzuje, že subsaharská Afrika má co nabídnout. Všechno sice tak růžové není, když v zemi přetrvávají problémy v politické rovině a jinak svěží ekonomiku aktuálně tíží vysoká inflace kolem 12 procent.
Přesto si titul „Švýcarsko Afriky“ země zaslouží nejen kvůli hornatému terénu. Vláda chce ztlumit inflaci a bobtnání veřejného dluhu utnout balíčkem daňových reforem.
Zároveň se země snaží pokročit v ambiciózním plánu Vision 2050. Ten vykresluje Rwandu v polovině století jako zemi budoucnosti. S chytrými městy, rozvinutým vzdělávacím systémem a vědou, udržitelnou energetikou a vysokými příjmy obyvatel. Takové cíle asi stanovuje mnoho podobných dokumentů i v jiných zemích světa. Rwanda ale svým úctyhodným návratem z pekla občanské války až k fungujícímu modernímu státu ukazuje, že umí vize z papíru přeměnit i v činy.
