Vládní programy ekonomické migrace pomáhají už sedmým rokem českým zaměstnavatelům řešit nedostatek pracovních sil a posílit konkurenceschopnost prostřednictvím zaměstnávání zahraničních pracovníků. Současně podporují cíle Hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0. Letošní rok přinesl další změny, které zjednodušují administrativu a rozšiřují možnosti zaměstnavatelů.
V září 2019 byly v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu vytvořeny tři programy: Program klíčový a vědecký personál, Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Program kvalifikovaný zaměstnanec. Každý z nich byl určen pro specifický okruh zaměstnavatelů a zahraničních pracovníků, avšak se shodným cílem: Zkrátit dobu potřebnou k obsazení pozic, na které se dlouhodobě nedaří najít vhodné kandidáty na tuzemském ani unijním trhu práce.
Nejvyužívanějším se stal Program kvalifikovaný zaměstnanec určený pracovníkům z vybraných zemí, který se postupně rozšiřoval a dnes zahrnuje Arménii, Černou Horu, Filipíny, Gruzii, Indii, Kazachstán, Moldavsko, Mongolsko, Severní Makedonii, Srbsko, Thajsko a Ukrajinu.
Značný zájem zaměstnavatelů je i o programy určené vysoce kvalifikovaným a špičkovým odborníkům. Jde o Program klíčový a vědecký personál a Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec. Na rozdíl od Programu kvalifikovaný zaměstnanec nejsou tyto dva teritoriálně omezené, umožňují relokaci rodinných příslušníků a vedle zaměstnanecké karty otevírají přístup i k dalším typům pobytových oprávnění, například modré kartě nebo kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Program klíčový a vědecký personál navíc umožňuje žádat o dlouhodobé vízum za účelem podnikání i jednatelům obchodních společností.
Svou příležitost dostali i digitální nomádi či piloti
Systém ekonomické migrace se dále rozrůstal o specializované projekty reagující na konkrétní potřeby trhu. V roce 2023 byl spuštěn Program digitální nomád, nejprve cílený pouze na IT specialisty pracující na dálku a později rozšířený i na marketingové profese.
Na konci téhož roku vznikl na podporu leteckého průmyslu Projekt Pilot určený budoucím pilotům letadel a vrtulníků. V roce 2024 přibyl Projekt pracovní migrace z Indonésie, jehož cílem je propojit kvalifikované indonéské pracovníky s poptávkou v automobilovém, slévárenském, ocelářském, gumárenském a chemickém průmyslu, ale i v dopravě a stavebnictví.
Samostatnou kategorii tvoří režim Zácvik, který již od roku 2012 zjednodušuje pobytový proces pro pracovníky vysílané až na šest měsíců zahraničními zaměstnavateli do Česka za účelem prohloubení jejich kvalifikace.
Kdo za systémem stojí?
Na přípravě, realizaci a vyhodnocování programů se podílí široké spektrum institucí. Vedle ministerstva průmyslu a obchodu jsou zapojena také ministerstva vnitra, zahraničních věcí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, zemědělství a dopravy. Důležitou roli hrají také podnikatelské reprezentace, které se podílejí na administraci Programu kvalifikovaný zaměstnanec a do systému ekonomické migrace přinášejí přímou zpětnou vazbu i podněty vycházející z potřeb a zkušeností zaměstnavatelů.
Příchod zahraničních specialistů se zrychluje
Mnoho firem stále považuje zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí za administrativně náročný a časově zdlouhavý proces. Zkušenosti z posledních let však ukazují, že vládní programy ekonomické migrace významně přispěly k jeho zjednodušení a zrychlení.
Hlavním měřítkem úspěšnosti programů je doba mezi výběrem zahraničního pracovníka a jeho faktickým nástupem. Právě ta se postupně zkracuje také díky stále kratším lhůtám pro vyřízení žádostí. U Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec může být žadatel zařazen do programu již následující pracovní den po podání bezvadné žádosti, termín na zastupitelském úřadu bývá přidělen do pěti pracovních dnů a samotné řízení o pobytovém oprávnění trvá v průměru okolo 42 dnů.
Program klíčový a vědecký personál navíc garantuje vyřízení do 30 dnů, u Programu digitální nomád je to 45 dnů. Pro srovnání, standardní zákonná lhůta se pohybuje mezi 60 a 90 dny. I nejvyužívanější Program kvalifikovaný zaměstnanec se v posledních letech zrychlil a průměrná doba vyřízení se snížila na přibližně 50 dnů.
Rychlost vyřizování žádostí výrazně ovlivňuje také kvalita a úplnost podaných žádostí. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto dlouhodobě věnuje pozornost metodické podpoře zaměstnavatelů a pravidelně pořádá semináře, které firmám pomáhají orientovat se v migrační legislativě a předcházet chybám prodlužujícím řízení.
Letošek přináší zjednodušení pro špičkové odborníky
Jednu z nejvýznamnějších změn přinesla úprava účinná od letošního 1. června. Účastníci Programu klíčový a vědecký personál a Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec již v rámci pobytového řízení nemusí dokládat výpisy z trestních rejstříků států, v nichž během posledních tří let pobývali déle než šest měsíců. Dosavadní povinnost lze nahradit čestným prohlášením o bezúhonnosti.
Jde o odstranění jedné z administrativně náročnějších částí procesu. Opatření zahraničních výpisů dosud dokázalo prodloužit přípravu žádosti o několik týdnů. Úleva se vztahuje i na rodinné příslušníky žadatelů, čímž se snižuje administrativní zátěž spojená s relokací. „Program klíčový a vědecký personál je pro CzechBusiness jedním z důležitých nástrojů podpory investic, inovací a rozvoje podnikání v České republice. Vítáme proto další usnadnění v dokládání výpisů z rejstříku trestů, které lze za specifických podmínek nahradit čestným prohlášením,“ říká ředitelka Odboru rozvoje investic CzechBusiness/CzechInvest Gabriela Bauerová.
Současně se rozšířil okruh subjektů oprávněných využívat Program klíčový a vědecký personál o akademické a výzkumné spin-off společnosti. Ty mohou být do programu nově zařazovány jako technologické společnosti. Gabriela Bauerová k tomu dodává: „Za významný krok považujeme také rozšíření programu o univerzitní spin-off společnosti, které přispívají k transferu technologií, komercializaci výsledků výzkumu a rozvoji znalostní ekonomiky. Snazší přístup ke globálním talentům jim pomůže rychleji růst a přinášet inovace s vysokou přidanou hodnotou.“
Úpravou prošel také Projekt pracovní migrace z Indonésie. Zatímco dosud se na jeho účastníky vztahovala úprava umožňující změnu zaměstnavatele až po skončení platnosti zaměstnanecké karty, nově mohou v souladu s evropskou směrnicí o jednotném povolení změnit zaměstnavatele již po šesti měsících od jejího vydání.
Na konci roku 2025 byly navíc upraveny podmínky vstupu do projektu, kdy byl snížen minimální počet uchazečů v jedné žádosti ze stovky na 50 a počet kmenových zaměstnanců u žádajícího zaměstnavatele z 500 na 250. Projekt tak mohou nově využívat i středně velké podniky, které dosud nesplňovaly původně nastavená kritéria. Tento krok výrazně rozšiřuje okruh potenciálních uživatelů napříč regiony i obory.
Od 15. března letošního roku platí rovněž výjimka z kritéria délky existence a ekonomické činnosti určená firmám vzniklým přeměnou obchodní společnosti, například fúzí či rozdělením. Podmínkou vstupu do Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec i Programu kvalifikovaný zaměstnanec je minimálně dvouletá historie podnikání.
Nově lze v odůvodněných případech udělit individuální výjimku i společnostem vzniklým odštěpením, pokud navazují na podnikání svého právního předchůdce. „Úprava podmínek pro společnosti vzniklé fúzí nebo rozdělením odstranila administrativní překážku, která některým oprávněným zaměstnavatelům bránila ve využití programu,“ říká Tomáš Zelený, zástupce ředitele úseku ekonomického řízení a poskytování služeb Hospodářské komory České republiky. Ve stejném období se Projekt Pilot rozšířil o dvě nové zdrojové země – Spojené arabské emiráty a Turecko.
Kvóty reagují i na poptávku ve zdravotnictví
K významným změnám letošního roku patří rovněž úprava vládního nařízení stanovujícího kvóty pro podávání žádostí o zaměstnanecké karty v rámci programů ekonomické migrace, ke které došlo s účinností od 1. července. Změna reflektuje především rostoucí poptávku po kvalifikovaném personálu ve zdravotnictví.
Nejvýraznější navýšení se týká Filipín. Roční kvóta pro vysoce kvalifikované zaměstnance z této země vzrostla ze 150 na 1000 žádostí. „Navýšení kvót vnímám jako dobrou zprávu, protože otevírá dveře více zdravotnickým zařízením, která by jinak na zahraniční personál vůbec nedosáhla,“ uvádí Gabriela Pchálková, majitelka a jednatelka společnosti Kasea CZ. „Samo o sobě to ale personální krizi nevyřeší. Rozhoduje hlavně to, jak strategicky kandidáty vybíráme a jak dobře zvládneme jejich jazykovou přípravu a adaptaci v českém zdravotnictví. Teprve tyhle faktory rozhodnou, jestli bude spolupráce dlouhodobě fungovat.“
Navýšeny byly i limity pro Uzbekistán, a to z 80 na 140 žádostí. Tato země se jeví jako perspektivní z hlediska možného příchodu zdravotních sester. Ze 100 na 240 se zvedla kvóta pro Thajsko.
Uvedené změny vítá Hospodářská komora. „Velmi pozitivně vnímáme zejména rozšíření okruhu zemí, ze kterých mohou čeští zaměstnavatelé získávat pracovníky, nově také o Thajsko, čímž program zahrnuje celkem 12 zemí. Oceňujeme též otevřený přístup Ministerstva průmyslu a obchodu a dlouhodobou spolupráci s Hospodářskou komorou při průběžném zefektivňování programu a jeho přizpůsobování potřebám českého trhu práce,“ dodává Tomáš Zelený.
Jak je výhled?
Vládní programy ekonomické migrace urazily od svého vzniku dlouhou cestu, která nebyla vždy jednoduchá. Za výsledkem stojí kus usilovné práce založené na úzké mezirezortní spolupráci i na cenných podnětech podnikatelů, kteří denně řeší nedostatek kvalifikovaných lidí na trhu práce. Právě jim se snaží stát cestu k potřebným zaměstnancům usnadnit a v tomto trendu chce pokračovat i nadále.
Další rozvoj programů ekonomické migrace zároveň naplňuje jeden z cílů Hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterým je racionalizace ekonomické migrace. Smyslem strategie je zajistit české ekonomice dostatek kvalifikovaných a prověřených zahraničních pracovníků při současném zachování vysokých standardů bezpečnosti a ochrany trhu práce.
S dotazy k oblasti ekonomické migrace se lze obrátit na ministerstvo průmyslu a obchodu na e-mailu [email protected]. Odborníci poskytnou potřebné informace i metodickou podporu. Podrobné informace k vládním programům a projektům ekonomické migrace lze nalézt také na webových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu.
Budoucí směřování programů proto nespočívá pouze ve zrychlování a zjednodušování administrativních procesů. Stále větší důraz je kladen rovněž na úspěšnou integraci zahraničních pracovníků, dodržování férových podmínek zaměstnávání a prevenci zneužívání pracovního trhu. Významnou roli v této oblasti hraje rovněž spolupráce s Centry na podporu integrace cizinců, která ve všech krajích České republiky poskytují podporu při začleňování zahraničních pracovníků do společnosti i pracovního života.
Připravují se také nové nástroje reagující na strategické potřeby ekonomiky, mimo jiné program, který má usnadnit příchod zahraničních odborníků potřebných pro výstavbu a provoz nových jaderných bloků v Dukovanech. Ekonomická migrace se tak čím dál více stává nedílnou součástí hospodářské strategie, jež posiluje konkurenceschopnost klíčových odvětví české ekonomiky.
