Počet přepravených cestujících se v letectví v USA pomalu vrací na úroveň před pandemií. Výzvou je ale nezbytné snížení emisí. Pro české vývozce v leteckém oboru je americký trh klíčový, míří tam čtvrtina jejich exportu.

Před pandemií procházelo denně americkými letišti 2,5 milionu cestujících.

Americké federální úřady v půli letošního června oznámily, že poprvé po patnácti měsících prošlo bezpečnostními rámy na letištích za jeden den přes dva miliony cestujících. Pro aerolinky, které pandemie covidu těžce poznamenala, představovala hranice dvou milionů přepravených osob symbolický obrat. Je to sice o čtvrtinu méně než ve stejný kalendářní den v roce 2019, ale o 1,5 milionu cestujících více než v tentýž kalendářní den roku 2020.

Mezinárodní lety a služební cesty jsou stále v hlubokém útlumu, ale letecké rekreační cestování je v Americe zhruba zpátky na úrovni před pandemií, kdy procházelo bezpečnostním rámem v průměru právě dva až 2,5 milionu cestujících denně. V dubnu 2020 to bylo občas naopak i méně než 100 tisíc. Neblaze rekordním byl 13. duben 2020, kdy rámem prošlo v celé zemi pouze jen asi 87 tisíc lidí.

Ztráty amerických aerolinek jsou odhadovány až na 400 miliard dolarů

V první polovině roku 2020 tak došlo k jednomu z nejdramatičtějších propadů, jaké průmysl civilního letectví kdy zažil. V období od února do dubna roku 2020 zpomalila letecká doprava v USA natolik, až se v polovině dubna meziročně snížily příjmy o více než 95 procent. Podle některých odhadů způsobila pandemie americkým aerolinkám ztráty příjmů přes 400 miliard dolarů. Pandemie covid-19 obzvláště těžce zasáhla nejen aerolinky, ale i výrobce civilních letadel. I kdyby se poptávka v letecké dopravě záhy vrátila na úroveň roku 2019 (neočekává se, že by se tak stalo dříve než v roce 2024), úplná obnova trhu s civilními letadly může trvat řadu let.

Většina výrobních kapacit koncernu Boeing je soustředěna ve státě Washington na severozápadě USA.

USA a EU na čas přerušily celní válku

Zájem ulevit těžce zkoušenému sektoru, sdílený na obou stranách Atlantiku, pomohl přednedávnem přimět Spojené státy a Evropskou unii k dohodě, že po dobu nadcházejících pěti let pozastaví výběr vzájemných odvetných cel uvalených na základě paralelních sporů o nepovolené subvencování leteckých výrobců Boeing a Airbus. Roli mohla sehrát také sdílená obava, že si v éře po pandemii významný díl strategického sektoru na jejich úkor uzme Čínská lidová republika, pro níž je netržní nadržování státem ovládaným podnikům denním chlebem. Že se jeden z hlavních výstupů vrcholného summitu EU a USA týkal zrovna leteckého průmyslu, to je každopádně příznačné pro hospodářský význam tohoto oboru.

Americký zlatý standard udává směr oboru v dalších 47 zemích

Letecký průmysl je v Spojených státech jedním z největších odvětví – je jedním z mála, jehož výroba se drží v USA a odolává outsourcingu. Zároveň je americký letecký průmysl největším národním leteckým průmyslem na světě. S hodnotou přes 400 miliard dolarů představuje celosvětově zhruba 49 procent tohoto oboru.

Letiště v Chicagu je třetím nejvytíženějším ve Spojených státech.

Osvědčení o letecké bezpečnosti od amerického Federálního leteckého úřadu (FAA) je „zlatým standardem“, který zvyšuje celosvětovou důvěru v bezpečnost letadel a letadlových dílů vyráběných v USA. FAA má dvoustranné dohody o bezpečnosti letectví, které usnadňují schválení letové způsobilosti výrobků amerického leteckého průmyslu v dalších 47 zemích světa. Hodnota vývozu amerického leteckého průmyslu se pohybuje okolo 150 miliard dolarů ročně, přičemž dosahuje kladné obchodní bilance okolo 80 miliard dolarů, což je největší přebytek obchodní bilance jakéhokoli amerického zpracovatelského průmyslu. Vývoz výrobků amerického leteckého průmyslu přímo či nepřímo podporuje více pracovních míst než vývoz jakéhokoli jiného segmentu.

Před vypuknutím pandemie sektor v USA přímo zaměstnával přibližně 500 tisíc pracovníků a dalších více než 700 tisíc v navazujících oborech.

Jelikož sestrojení letadla vyžaduje až miliony jednotlivých dílů, je produktová řada leteckého průmyslu mimořádně široká. Kromě toho je pro provoz a údržbu letadel zapotřebí mnoho podpůrných systémů. Před vypuknutím pandemie tak sektor v USA přímo zaměstnával přibližně 500 tisíc pracovníků a dalších více než 700 tisíc v navazujících oborech. Z hlediska celkových příjmů jsou největšími společnostmi amerického leteckého průmyslu firmy Boeing, Raytheon Technologies Corporation, Lockheed Martin a Northrop Grumman. V rámci USA je nejvyšší koncentrace leteckého průmyslu ve státě Washington, jež je domovskou základnou společnosti Boeing, následně v Texasu, Georgii, Arizoně a Coloradu.

Roste hlavně poptávka po dronech

Letecký průmysl má ve Spojených státech řadu pododvětví. USA jsou v prvé řadě světovým lídrem ve výrobě velkých dopravních letadel s mnoha příležitostmi v dodavatelském řetězci. Dále jsou největším světovým trhem s malými letadly a vrtulníky, vyrábějí také širokou škálu produktů pro všeobecné letectví, včetně pístových letadel, balónů, vzducholodí a experimentálních letadel. Čím dál významnějším pododvětvím leteckého průmyslu jsou bezpilotní letadlové systémy. Rozvíjející se komerční sektor dronů má obrovský potenciál vzhledem k soustavnému růstu jejich využití. Kromě vojenských účelů se drony používají hlavně pro výzkumné a rekreační účely, výhledově pak pro doručování v maloobchodě. Rostoucí úroveň poptávky po dronech v USA dokládá zhruba 1,5 milionu registrací vydaných FAA (z toho zhruba 400 tisíc pro komerční uživatele), jakož i zřízení šesti zkušebních míst FAA pro bezpilotní letecké systémy.

Drony našly uplatnění i v turistickém odvětví, třeba při natáčení krás Údolí smrti.

Čtvrtina vývozu českého leteckého průmyslu jde do USA

Americký trh je klíčový pro český letecký průmysl. Čeští výrobci lehkých sportovních letadel zaujímají na zámořském trhu významný podíl a mimořádně významný je též oboustranný obchod s leteckými motory. Hodnota přímého vývozu výrobků českého leteckého průmyslu do USA za posledních pět let před pandemií (tedy za roky 2015 až 2019) dosáhla 26,3 miliardy korun, z čehož zdaleka nejvýznamnější položku tvořily části a součásti proudových motorů nebo turbovrtulových pohonů v celkové hodnotě 18,7 miliarda korun.

Na Spojené státy za tu dobu připadala čtvrtina celkového vývozu výrobků leteckého průmyslu, potažmo 42 procent vývozu výrobků leteckého průmyslu vně stávající evropské sedmadvacítky. Za nejperspektivnější položky vývozu českého civilního leteckého průmyslu do USA jsou považovány proudové motory, turbovrtulové pohony a ostatní plynové turbíny, vratné, rotační zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním, části a součásti vhodné pro motory pístové, busoly, včetně navigačních kompasů a ostatní navigační nástroje a přístroje. Do sektoru leteckého průmyslu zároveň proudí jedny z největších amerických investic v Česku (společnosti GE, Honeywell, Precision Castparts).

Češi bodují i v kosmických technologiích. Více v profilu společnosti Space Systems Czech

USA jsou pro Česko již léta nejvýznamnějším exportním partnerem mimo Evropu a také jednou z nejdůležitějších exportních destinací z pohledu přidané hodnoty. Trend růstu exportu i celkového objemu obchodní výměny s USA je zřetelný od počátku existence samostatné České republiky. V proměnách struktury hlavních položek exportu do USA se odráží pozitivní vývoj české ekonomiky.

Pro české vývozce a výrobce je civilní letecký průmysl USA, především ten komerční, i nadále jedním z nejperspektivnějších oborů. Přes aktuální problémy v důsledku pandemie bude pokračovat celkový rozvoj amerického leteckého průmyslu ve všech jeho segmentech. Zájem tedy bude jak o velká civilní letadla, tak i menší „business jets“, ale též letadla určená pro práci v zemědělství či pro sportovní a rekreační účely. Specifickým podoborem je velmi dynamický rozvoj výroby dronů.

Mezinárodní letectví musí snížit emise. Produkuje jich jako 129 zemí světa dohromady

V důsledku hospodářských dopadů koronavirové krize jsou pro americkou administrativu jednou z hlavních priorit masivní investice do infrastruktury. Hned na dalším místě je pak podpora rozvoje nových technologií, zejména těch s ekologickým aspektem. Z hlediska leteckého průmyslu je to relevantní pro pododvětví zabývající se vývojem ekologicky udržitelného alternativního leteckého paliva.

Loni se Spojené státy vůbec poprvé odhodlaly k regulování emisí skleníkových plynů z komerčních letadel.

Na komerční letadla připadají přibližně tři procenta celkových emisí skleníkových plynů v USA, přičemž před pandemickým snížením počtu letů tento podíl rostl. Loni se Spojené státy vůbec poprvé odhodlaly k regulování emisí skleníkových plynů z komerčních letadel. Nově vyžadují, aby výrobci letadel používali energeticky účinnější motory uvolňující méně oxidu uhličitého do atmosféry. Všechna nová letadla prodávaná komerčním leteckým společnostem musí nové požadavky splnit do roku 2028. Analytici přitom upozorňují, že většina výrobců je již beztak splňuje.

V květnu 2020 dospěli vědci k výpočtu, že 10 procent poklesu globálních emisí oxidu uhličitého v důsledku pandemie šlo na vrub útlumu letecké dopravy. Jelikož letecká doprava obecně přispívá přibližně 2,8 procenta k celosvětovým emisím oxidu uhličitého, dokresluje to nejen míru propadu leteckého průmyslu oproti jiným odvětvím, ale také jeho relativně výraznou uhlíkovou stopu.

Boom letectví v Asii přibrzdil covid jen na chvilku. Jak se obor aktuálně vyvíjí na největších asijských trzích?

Mezinárodní dohoda z Kjóta z roku 1997 o omezení emisí skleníkových plynů nezahrnovala emise z mezinárodního letectví. Od té doby se emise oxidu uhličitého z mezinárodního letectví zdvojnásobily a v současné době odpovídají celkovým emisím 129 zemí s nejnižšími emisemi dohromady. Samostatně by se emise z mezinárodního letectví umístily těsně za celkovými emisemi Kanady a před celkovými emisemi Indonésie a Mexika. Ani bezmála čtvrtstoletí po Kjótu však Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) nemá stanoven žádný pevný globální cíl pro snižování emisí z mezinárodního letectví. V posledních deseti letech však zkoumá případnou proveditelnost takového cíle.

Na summitu Mezinárodní energetické agentury (IEA) v červenci 2020 vyzvala Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA) k upřednostnění investic do (neurčeného) ekologicky udržitelného leteckého paliva s tím, že pandemické „mezidobí“ skýtá jedinečnou příležitost pro nastavení kýženého regulatorního rámce souběžně s cíleným nasměrováním finančních stimulů.

Šancí je mimo jiné vodík

Podle analytiků patří mezi hlavní možná řešení syntetická paliva (nikoli biopaliva), elektřinou poháněná letadla s palivovými články (nikoli bateriemi) a výhledově vodík. Nedávná studie odhadla, že by vodík coby primární zdroj energie pro pohon nebo jako doplněk syntetických paliv mohl reálně pohánět letadla krátkého doletu s uvedením do provozu do roku 2035. Vyžadoval by však významné investice do výzkumu a vývoje letadel a úpravy jejich designu, do vývoje technologie palivových článků a nádrží na kapalný vodík a do infrastruktury vozového parku.

Alternativní paliva jako vodík zkoumá letecký průmysl nejen kvůli tlaku na ekologičtější provoz, ale i kvůli zdražující ropě.

Pro letadla s elektrickými motory poháněnými palivovými články a napájenými bezuhlíkovým palivem existuje určitý potenciál na krátké vzdálenosti. Kvůli nižšímu energetickému výkonu oproti fosilním palivům by lety na pohon z elektrických palivových článků či vodíku také předpokládaly nižší zatížení letadla. Tato oblast by mohla být novou příležitostí pro uplatnění českých firem s tradicí výroby menších letadel s kratším doletem, zakomponují-li do své nabídky pohon na ekologicky udržitelné letecké palivo.

Problém s emisemi stále víc vnímá turistické odvětví

Letecký průmysl se v době pandemie pochopitelně zaměřil hlavně na přežití a snahu o návrat ke svému postavení před pandemií. Proto je přechod k odhadem několikanásobně nákladnějším alternativním palivům je vzhledem k současnému stavu leteckého průmyslu a aktuálně relativně nízkým cenám fosilních paliv impozantní výzvou. Podle analytiků nastartování rozvoje sektoru brání absence plánu na přechod k ekologicky udržitelným pohonným hmotám v letecké dopravě, neboť průmysl i investoři potřebují jasně stanovené cíle, které umožní sladění standardů a koordinaci budování infrastruktury.

Škodlivé emise z letadel jsou o to nebezpečnější, že jdou do té části atmosféry, kde se s nimi příroda těžko vyrovnává.

Ač by přechod k alternativním pohonům mohl výhledově ochránit letecký průmysl před kolísáním cen tradičního leteckého paliva, sám od sebe se nehrne do přehodnocení zavedeného energetického modelu. Podle pozorovatelů si ovšem problém emisí z letectví začínají čím dál více uvědomovat v odvětví cestovního ruchu. Pokud z dlouhodobého hlediska zůstane jedinou variantou snižování emisí CO2 omezení létání, pak se letecká doprava stává turistickému ruchu pomyslnou Achillovou patou.

Americká ekonomika proslavená inovativními technologiemi a posouváním možností kupředu jistě nezůstane při řešení problému emisí z letectví stranou. Český letecký průmysl by u toho ale neměl chybět.

Dan Macek, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, odbor zahraničně ekonomických politik II, oddělení Amerik, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Další články