Většina klíčových komodit v posledních týdnech o desítky procent zlevňuje. Platí to pro ropu, měď, drahé kovy, ale také pro pšenici, kávu nebo sóju. Některé komodity zlevňují až na úroveň, jakou měly nejenom před válkou na Ukrajině, ale dokonce ještě před pandemií. Pocítí to firmy a spotřebitelé?

Ropa zlevňuje hlavně kvůli obavám z pomalejšího růstu světové ekonomiky v letošním roce.

Ještě na jaře to vypadalo jako noční můra, která nikdy neskončí. Po invazi Ruska na Ukrajinu se už tak vysoké ceny komodit začaly šplhat ještě výš do nebes. A živily tím nejenom inflaci, ale hlavně strach z ní.

V posledních týdnech ale přišel obrat a strmý cenový pád většiny komodit na světových trzích. Důvody? Těch je hned několik. Jednak byly ceny prostě „vyšroubovány“ nerealisticky vysoko a nyní je trh koriguje. Také odezněl první šok z války, na kterou si svět postupně zvyká. Hlad po surovinách tlumí také to, že globální hospodářství zřejmě poroste daleko pomaleji, než jak se původně odborníci po skončení nejdramatičtější fáze pandemie domnívali. V některých důležitých regionech, jako je například Čína a východ Asie, navíc problémy s koronavirem přetrvávají, což tamější hospodářství přibrzďuje. Světové hospodářství zpomaluje samozřejmě také válka Ruska s Ukrajinou a rostoucí úrokové sazby v Evropě i v zámoří.

Například Světová banka tak musela v červnu snížit svůj odhad letošního vývoje globální ekonomiky o polovinu. Z lednové prognózy růstu o 4,1 procenta tak revidovala odhad jen na 2,9 procenta.

Zlevňuje i dřevo

To všechno dohromady signalizuje, že poptávka po ropě a dalších komoditách nebude tak silná. A padající ceny surovin či klíčových zemědělských plodin jsou po dlouhé době dobrou zprávou pro firmy z mnoha oborů. Je ale otázkou, kdy a jak se ceny na světových burzách propíší do skutečných nákladů firem a kdy do cen pro spotřebitele. Jak je vidět na příkladu benzinu, dolů se ceny sklánějí méně ochotně a pomaleji než nahoru.

„Z postpandemických výšin se již zpět do normálnějších pásem vracejí některé kovy, dřevo či kontejnerová lodní přeprava. I zemědělské komodity, jejichž nedávný vrchol se teprve nyní plně propisuje do cenových statistik, již přibližně po dobu tří měsíců vykazují tendenci k velmi opatrnému zlevňování,“ shrnuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. „Celkový obrázek ovšem nakonec vždy pokazí energie, kde je jakékoliv uklidnění spíše v nedohlednu,“ dodává.

Mezi všemi komoditami zůstává jedna černá výjimka, kterou je samozřejmě plyn. I jeho cena začala v červnu rychle padat, nyní se ale kvůli nervozitě kolem dodávek z Ruska vrátila k rekordním hodnotám. Plyn a související energie tak zůstávají tou nevyzpytatelnou proměnou, která kazí jinak příznivé zprávy ze světových trhů.

Zlato i stříbro jsou na dvouletých minimech, padá i platina a palladium

Ropa jako klíčová komodita zlevnila od začátku června zhruba o 20 procent. Vrátila se tak na úrovně z předvečera války. Barel ropy typu Brent se tak nyní prodává v ceně kolem 100 dolarů. Strmý pád zažívá měď, která ve stejném období zlevnila skoro o 25 procent.

Zlevnění ropy se zatím do cen pohonných hmot propisuje pomalu i proto, že problém je v nedostatečných kapacitách rafinérií.

Cena zlata ještě v dubnu atakovala hranici dvou tisíc dolarů za unci, v posledních týdnech ale také propadla až na úroveň kolem pouhých 1700 dolarů. To je nejnižší hodnota za více než dva roky. „I když se válka na Ukrajině rozhodně nechýlí ke konci, všeobecná obava z dalšího masivního růstu spotřebitelské inflace slábne. Jestliže tedy platí, že v době nejistoty a obavy z růstu cen je zlato v kurzu, v momentě opadnutí strachu se hráči na trhu zlata a drahých kovů spíše zbavují,“ uvedl Tomáš Volf ze společnosti Citfin – Finanční trhy. „Zlato je obecně všemi chápáno jako uchovatel hodnoty, což ale nyní hrubě nefunguje. Ten, kdo nakoupil drahý kov, aby předešel inflaci, nemá dnes moc velkou radost,“ dodává Volf.

Obdobně padá cena i dalších cenných kovů. Stříbro zlevnilo od půlky dubna z 26 na 18 dolarů za unci. Palladium, jehož cena po začátku ruské invaze na Ukrajině krátce vystřelila až nad metu 3000 dolarů za unci, nyní také klesá pod hranici dvou tisíc dolarů. Prakticky identickou křivku má cena platiny. Drahé kovy se tak cenově vracejí nejenom před začátek války, ale dokonce klesají na úroveň, jakou měly ještě před začátkem pandemie. Přitom tyto materiály zdaleka neslouží jen pro investice, ale mají široké využití i v různých výrobních odvětví. Jejich zlevnění tedy může těšit i průmysl.

Dohoda uvolnila vývoz pšenice a hnojiv

Dílčích dobrých zpráv se konečně dočkalo i potravinářství a zemědělský průmysl. K normálu se vracejí ceny pšenice, které po ruské invazi na Ukrajinu také vystřelily vzhůru. Obě země patří k hlavním světovým producentům a chudší lidnaté africké a asijské země se bály hladomoru. Pšenice tak na začátku války skokově zdražila zhruba z 265 eur až k hranici 400 eur za tunu, v polovině května překonala dokonce hranici 450 eur. Miliony tun pšenice čekají v ukrajinských přístavech, odkud nemohly být expedovány kvůli ruské námořní blokádě. Na řešení situace naléhá například Egypt, který je se svou víc než stomilionovou populací největším dovozcem obilí, pšenici z východoevropských stepí ovšem netrpělivé vyhlížejí i přelidněné země jako jsou Bangladéš, Pákistán nebo Indonésie.

Minulý týden proto uzavřely Rusko a Ukrajina pod dohledem OSN dohodu o umožnění průjezdu ukrajinským lodím vyvážejícím obilí. Rusko záhy dohodu porušilo bombardováním přístavu Oděsa, přesto se v těchto dnech dává do pohybu postupně na 25 milionů tun zásob, které v ukrajinských přístavech čekaly. Měsíčně by mělo být vyvezeno pět milionů tun, což odpovídá úrovni z běžného předválečného provozu. Dohoda je zatím uzavřena na 120 dní, pak by mohla být dále prodloužena. Součástí smlouvy je též ujednání usnadňující také vývoz ruského obilí a hnojiv, která v tuto chvíli citelně chybějí farmářům v Jižní Americe.

V Oděse mohou začít znovu nakládat obilí lodě mířící k africkým a asijským odběratelům, pšenice zlevňuje na předválečnou cenu.

Pšenice zvolna zlevňovala už v předchozích týdnech, v reakci na uzavření dohody ale na plodinových burzách dál skokově zlevnila o pět až sedm procent. Nyní se tak už vrátila na cenu, jakou měla před začátkem války.

Ze zemědělských plodin stojí za pozornost také zlevnění kávy a hlavně propad ceny sójových bobů, které jsou stěžejní mimo jiné pro výrobu krmiv pro hospodářská zvířata. Obdobně zlevnila na plodinových burzách i kukuřice.

Zpracované sójové boby míří do potravinářství i na farmy jako krmivo pro zvířata.

Plyn poteče nevyzpytatelně, což je horší než „špatná jistota“

Jedinou důležitou komoditou, která zůstává rekordně drahá, je plyn. Na cenovém vrcholu byl na začátku června a i tato surovina pak začala rychle zlevňovat. Během července se ale kvůli servisní odstávce plynovodu Nord Stream 1 a nejistotě stran obnovení dodávek bohužel začal plyn k rekordním hodnotám zase vracet. Cenová křivka tak během dvou měsíců nakreslila klasické ostré písmeno V. Země Evropské unie se sice včera dohodly na 15procentním snížení spotřeby během nadcházející topné sezony, čehož chtějí docílit úspornými kroky, výraznější zlevnění to ale zřejmě nepřinese.

Plánovaná odstávka plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě způsobila novou vlnu nervozity a otočila vývoj ceny plynu znovu vzhůru.

Dobrou zprávou je, že k úplnému vypnutí dodávek plynu z Ruské federace podle většiny odborníků zřejmě nedojde. Rusko by se tak totiž střelilo do vlastní nohy, a to hned dvakrát. Jednak by ztratilo vlastně poslední nástroj na vydírání Evropy (krom jaderných zbraní). Zároveň by se dobrovolně připravilo o tučné příjmy, které nutně potřebuje jak pro sanaci své ekonomiky oslabené sankcemi, tak na financování drahé války na Ukrajině. Utlumené vrty by navíc v budoucnu bylo pro Rusy technologické těžké a možná nemožné navrátit k plné produkci.

Na druhou stranu asi v nejbližší době nelze čekat obnovení dodávek plynu v běžném režimu. Rusům vyhovuje vyvolávat nervozitu a nejistotu, čímž manipulují cenou a i za menší objem dodávek inkasují víc peněz než při někdejším plném provozu.

Ode dneška tak chtějí Rusové stáhnout množství plynu proudícího přes Nord Stream 1 do Evropy jen na pětinu kapacity, což představuje 33 milionů metrů krychlových denně. To kritizuje Německo coby hlavní odběratel. „Berlín nespatřuje žádný technický důvod, který by nutně musel vést k plánovanému snížení objemu dodávek ze 40 na 20 procent. Zdá se tak, že se naplňují varování mnohých, že Kreml bude dále vytvářet různé umělé překážky, aby nemusel dodávat plyn v plném rozsahu kapacity plynovodu. Pro Rusko je taková situace nejvýhodnější, protože udržuje EU v nejistotě. A nejistota je svým způsobem horší než špatná jistota,“ glosuje situaci hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Německo už hlásí v cenách výrobců pozitivní obrat

Jak se rapidní zlevnění většiny komodit promítá do nákladů českých výrobců a zemědělců? Zatím ještě spíš trudný obraz navodily údaje za červen, které minulý týden zveřejnil Český statistický úřad. Meziročně vzrostly ceny průmyslových výrobců o 28,5 procenta a ceny zemědělských výrobců dokonce o 42,5 procenta.

Zdánlivě hrozivá čísla ale skrývají i pozitivní rys. Tempo zdražování se v červnu zpomalilo. A pozitivní trend hlásí i sousední Německo jako klíčový obchodní partner České republiky „Průmyslové ceny v Německu zpomalily a zvedly se „jen“ o 32,7 procenta, zatímco v květnu rostly o 33,6 procenta. Trhy počítaly s dalším nárůstem tempa, to se však nepotvrdilo. Jedná se o první číslo, ale pokud se příští měsíc trend potvrdí a ceny budou pokračovat ve zpomalování, pak je to dobrá zpráva i pro Česko. Se zpožděním by ochlazení na poli cen mohlo dorazit i k nám,“ podotýká ekonom Tomáš Volf. Jasněji bude, až vyjde statistika vývoje vstupů firem za červenec.

Pro průmysl patří k dobrým zprávám hlavně pád ceny mědi.

Zdá se tedy, že rapidní zlevňování surovin či zemědělských plodin se bude propisovat do cen v celém řetězci od výrobců přes prodejce až po spotřebitele sice pomalu, ale přece. Inflační tlak zjevně poleví. Pořád ale platí to, co v sezoně 2022 relativizuje všechny prognózy: Že nakonec se může všechno znovu nečekaně otočit podle vývoje na ukrajinském bojišti a podle nevyzpytatelných kroků vládce Kremlu.

Tomáš Stingl

Další články

A vítězem se stává…Katar

Před pár lety ho chtěli arabští sousedé obchodně zničit. Místo toho letos Katar vystupuje na vrchol: jeho plyn má v době protiruských sankcí zachránit Evropu. A na malý pouštní stát u Perského zálivu letos upře zrak celá planeta, protože bude...