Česká republika zahajuje předsednictví v Radě Evropské unie. Povede ji od 1. července až do konce letošního roku. Česko ohlásilo pět priorit, kterým se chce přednostně věnovat. Ovlivní obchodní prostředí pro české i ostatní evropské firmy.

Šipečky v logu českého předsednictví symbolizují 27 členských států.

Svého historicky druhého předsednictví Evropské unii se Česko ujímá v nelehké době. Sotva odezněly dosud největší vlny pandemie covidu-19, napadla Ruská federace Ukrajinu.

Válka má vedle humanitárních dopadů také nezanedbatelné dopady na evropský průmysl a obchod. Firmy, které dosud vyvážely do Ruska a na Ukrajinu, hledají po invazi a následných sankcích pro Rusko nová odbytiště. Evropa se snaží urychleně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a ceny pohonných hmot a dalších (nejen) energetických surovin rostou do rekordních výšin.

Putinova válka na Ukrajině zároveň nenahrazuje, ale dále zvýrazňuje výzvy, kterým Evropa čelila již před letošním únorem. Pandemie covidu-19 upozornila na křehkost globálních dodavatelských řetězců a povzbudila hlasy volající po větší evropské soběstačnosti ve strategických produktech a službách. Válka i pandemie navíc probíhají v době, kdy se evropský průmysl musí vyrovnat s výzvami zelené a digitální transformace.

Motto vychází z odkazu Václava Havla

Heslem druhého českého předsednictví je: Evropa jako úkol. Heslo je inspirováno významným cášským projevem Václava Havla z roku 1996, v němž prezident vyzval Evropany k hlubší reflexi evropského projektu a k převzetí odpovědnosti za světové ekonomické, společenské i ekologické problémy. Zároveň poukazuje na českou ambici přispět k budování Evropy, která je schopná se vyrovnat se zmíněnými krizemi a dokáže čelit i budoucím politickým, ekonomickým a klimatickým šokům (nemluvě o těch vojenských).

Motto českého předsednictví představil na tiskové konferenci v půli června ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Jak evokuje logo předsednictví tvořené 27 střelkami kompasu v národních barvách jednotlivých evropských zemí, Česká republika se během svého předsednictví stane jakýmsi kormidelníkem unijní politiky: Předsednický stát hraje roli nestranného mediátora a jako takový nemá pravomoci předkládat novou legislativu či tu již projednávanou zamítnout. Jeho úloha spočívá v navrhování kompromisů a prioritizaci. Témata, která jsou pro něj důležitá, může předsednictví v rámci jednotlivých pracovních skupin projednávat rychleji a také na ně upozorňovat během neformálních předsednických akcí. Těch Česká republika na svém území uspořádá přes tři stovky.

Pět priorit jde od obnovy Ukrajiny až po bezpečnost kyberprostoru

Priorit českého předsednictví, které vláda představila v půli června, je pět: zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny; energetická bezpečnost; posílení obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru; strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Všechny tyto priority tak vycházejí z výše nastíněných krizí. Evropské ekonomiky, průmyslu a obchodu se dotkne většina z nich.

Česko je aktivní mimo jiné v začleňování ukrajinských uprchlíků do běžného života a na pracovní trh.

První priorita se zaměří na pomoc ukrajinským uprchlíkům, kterých do zemí EU od začátku války přišlo zhruba 3,5 milionu, z toho do Česka přes 300 tisíc. V tomto ohledu bude pro české předsednictví klíčová zejména mobilizace finančních prostředků na pomoc nejzatíženějším státům a také podpora ukrajinských uprchlíků v integraci do školství a na pracovní trh.

Z průmyslového hlediska je však v rámci první priority významnější poválečná obnova Ukrajiny a její ekonomická i politická integrace do Evropy. Česko vítá udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldávii a doufá, že jejich integrace do evropského společenství bude postupovat co možná nejrychleji – byť cesta k plnému členství bude nepochybně dlouhá a náročná. Česko bude rovněž podporovat ekonomickou spolupráci s Ukrajinou a podnikání v této zemi i během války. Spolupráce evropských a ukrajinských firem pak bude stěžejní i pro vybudování odolného, konkurenceschopného a udržitelného průmyslu v zemi po válce.

Kvůli otřesům v dodavatelských řetězcích a následné inflaci, které způsobila válka i pandemie covidu-19, se EU aktuálně zaměřuje na zkoumání svých závislostí v dodávkách strategických surovin, dílů i výrobků. Mezi ty patří mimo jiné i vstupy potřebné pro zelenou a digitální transformaci, jako je lithium nebo polovodičové čipy. Česká republika se domnívá, že odolnost unijního hospodářství je nutné zajišťovat jak navýšenou lokální produkcí, tak i například recyklací a v neposlední řadě také obchodní spoluprací se spolehlivými demokratickými partnery po celém světě.

Jednat se bude o dokončení dohod o volném obchodu s Indií či Austrálií

Z tohoto důvodu se bude Česko, dosud jedna z nejvíce proexportně zaměřených ekonomik EU, snažit rozšířit unijní síť dohod o volném obchodu. EU v červnu úspěšně dokončila vyjednávání dohody o volném obchodu s Novým Zélandem. Pokračují dále vyjednávání s Austrálií, Indonésií a Indií, před ratifikací jsou dohody s Chile, Mexikem a jihoamerickým ekonomickým blokem MERCOSUR (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay).

České předsednictví chce rovněž klást důraz na spolupráci s USA, mimo jiné i v rámci Rady pro obchod a technologie. V neposlední řadě válka na Ukrajině i nástup „systémových rivalů“, jako je Čína, zdůraznily význam bezpečnostního rozměru obchodu. Unie musí být schopná efektivně zabránit rizikům spojeným s účelovými zahraničními investicemi do kritické infrastruktury, vynucenými transfery technologií či zneužitím dat třetími zeměmi.

Česko přebírá štafetu předsednictví po Francii.

Na unijní úrovni se české předsednictví bude zaměřovat na hladké fungování vnitřního trhu. Tato vlajková loď evropské integrace letos slaví třicet let od svého vzniku. Podnikatelé se však v rámci unijního obchodu stále setkávají s překážkami, zejména v oblasti služeb. Fungující přeshraniční služby bez bariér pro pracovníky a sjednocení byrokratických a povolovacích procedur v celé EU přitom mohou urychlit i tolik potřebné zavádění nízkoemisních technologií v rámci EU. I proto se české předsednictví zaměří na vyjednávání očekávaného nouzového nástroje pro vnitřní trh, jenž by měl zajistit lepší koordinaci a informování mezi státy o překážkách na hranicích v případě krizí a také podpořit užší spolupráci mezi státy ve veřejných zakázkách na kritické produkty.

Akt o čipech má zajistit větší soběstačnost Evropy v produkci polovodičů

V oblasti průmyslu pak bude nejvýznamnější legislativou Akt o čipech, jehož cílem je stimulovat investice a posílit spolupráci států a EU ve výrobě nedostatkových čipů, jež jsou nezbytné mimo jiné pro automobilový průmysl a rozvoj digitálních technologií. České předsednictví se bude věnovat také legislativě týkající se práv spotřebitelů, která by je měla ochránit před nebezpečnými výrobky prodávanými online a podpořit jejich informovanost o trvanlivosti, opravitelnosti a emisní stopě výrobků.

Velmocí ve výrobě čipů je zatím Tchaj-wan. V čem ještě vyniká malá velká exportní ekonomika?

Důležité pro posilování odolnosti evropské ekonomiky je i navyšování digitálních kapacit. EU musí podporovat aplikovaný výzkum a vývoj, rozvoj digitálních dovedností evropských pracovníků a také vznik jednotných pravidel pro přeshraniční proudění dat a umělou inteligenci.

Do roku 2030 má Evropa dosáhnout nezávislosti na ruských fosilních palivech

Válka na Ukrajině spolu s evropským cílem uhlíkové neutrality do roku 2050 a zároveň platným cílem snížení emisí CO₂ o 55 procent do roku 2030 (oproti roku 1990) znamená, že největší tlak v době českého předsednictví bude na vyjednávání návrhů týkajících se energetiky. Ty aktuální Evropská komise představila v balíčku Fit for 55 a následně doplnila v rámci iniciativy REPowerEU, jejímž cílem je EU do roku 2030 zbavit závislosti na ruských fosilních palivech.

České předsednictví se zaměří mimo jiné na zvyšování energetických úspor a na navyšování podílů obnovitelné energie v energetickém mixu. Podporovat bude rovněž propojování unijní plynové i ropné infrastruktury, naplňování evropských plynových zásobníků před zimou, dobrovolné společné evropské nákupy plynu a také diverzifikaci obchodních partnerů v oblasti energetických surovin.

Odklon od ruských fosilních paliv vyvolal u evropských spotřebitelů solární horečku, firmy zaměřené na fotovoltaiku nestačí vyřizovat objednávky.

Z hlediska zajištění energetické bezpečnosti bude klíčová zejména spolupráce se zeměmi, jako jsou USA, Spojené království, Norsko, Izrael, Egypt, Alžírsko, Kanada, ale i Ukrajina. Pomoci k dosažení cílů REPowerEU má mimo jiné i navýšení finanční alokace v rámci národních plánů obnovy a jejich aktualizace, díky čemuž bude možné financovat právě i zmíněné cíle.

V kontextu zvyšujících se cen energií pro domácnosti i průmysl se české předsednictví zaměří rovněž na zmírňování negativních sociálních a ekonomických dopadů aktuálního vývoje na energetickém trhu. Mimo jiné je potřeba finančně podporovat energetické úspory a instalaci bezemisních zdrojů energie v domácnostech i firmách.

Na pořadu je i boj proti kybernetickým zločinům či dezinformacím

České předsednictví se dále soustředí na posilování evropských obranných kapacit a kyberbezpečnosti, to vše v partnerství s NATO. EU musí mimo jiné posilovat kapacity vojenského průmyslu, podporovat vývoj disruptivních technologií, zvyšovat kybernetickou odolnost unijních institucí a klíčových firem a účinně bojovat proti dezinformacím.

V neposlední řadě se české předsednictví zaměří také na zvyšování odolnosti unijních institucí, které jsou podmínkou fungování evropské demokracie a její stabilitu. Soustředí se mimo jiné na zajištění transparentního financování politických stran, nezávislost a ochranu médií a udržování dialogu s občany, mimo jiné i v návaznosti na proběhlou Konferenci o budoucnosti Evropy. Významné bude i dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí v dodavatelských řetězcích evropských i mimoevropských firem.

Česká republika přebírá své druhé předsednictví v čase plném výzev – geopolitických, klimatických i hospodářských. Společným úkolem politické reprezentace, státní a veřejné správy, firem i občanů je přispět k překonání těchto výzev tak, aby podpořili dlouhodobou prosperitu, bezpečnost a udržitelnost v Česku i v Evropě.

Oddělení koordinace CZ PRES MPO

Další články

Priorita při českém předsednictví v Radě EU? Východní partnerství

Ve druhé polovině příštího roku stane Česká republika v čele Evropské unie. Mezi hlavní agendy by měl patřit rozvoj spolupráce se šesticí zemí Východního partnerství – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Turistické země hledají odraz ode dna

Počet turistů cestujících po světě je stále třikrát menší, než byl před vypuknutím pandemie. Podle expertů se obor vrátí k normálu nejdřív v roce 2024. V některých státech Asie nebo Karibiku zatím propad cestovního ruchu ruinuje hospodářství jako celek.