Asijský ostrovní státeček hraje překvapivě velkou roli v globálním byznysu. Důležitým obchodním partnerem je i pro Česko. Houževnatí Tchajwanci přitom musejí neustále vzdorovat přívalu živelních katastrof, nedostatku surovin či územním ambicím velmocí.

Typický obrázek z Tchaj-wanu zahrnuje obvykle hustou městskou zástavbu, moderní dopravní síť a v pozadí velehory.

Kdo přilétá na Tchaj-wan letadlem, tomu se naskytne zvláštní pohled. Ostrov s asi jen poloviční rozlohou oproti České republice nabízí už při prvním pohledu z výšky dvě odlišné tváře jako nějaká obří antická divadelní maska.

Východní polovina ostrova je – k překvapení mnoha prvonávštěvníků očekávajících jen nepěknou přelidněnou industriální zem – ve skutečnosti horským přírodním rájem. Po celé východní půli státu se táhne pásmo velehor dosahujících nadmořské výšky až téměř čtyř tisíc metrů, které navíc zdobí spoustu dramatických vodopádů nebo jezírek s horkými termálními prameny. A tahle část země je velmi řídce osídlena.

Většina z asi 24 milionů obyvatel žije v té druhé, západní nížinné půli země. Ta naopak zcela naplní očekávání přelidněné moderní konurbace se spoustou průmyslu. Celý západní region je pásem měst, která téměř srůstají v jednu velkou megapoli a která se na severu prostřednictvím husté sítě dálnic spojují s hlavním městem Tchaj-pej. A v tomto obrovském souměstí vznikají nejlepší součástky na kola či špičková elektronika pro globální trh.

Vášeň pro bicykly začíná už doma na ostrově

Jestli jsou v něčem Tchajwanci doslova na špičce pelotonu, je to opravdu výroba jízdních kol a jejich součástek. Tenhle průmysl vyrůstá z plodného podhoubí. Stejně jako je třeba české pivo nejlepší proto, že ho milují samotní Češi, i výroba kol na Tchajwanu vyvěrá z až fanatické vášně Tchajwanců pro cyklistiku. Na ostrově je dokonalá síť cyklostezek, která čítá už víc než pět tisíc kilometrů.

Špičková síť cyklostezek zahrnuje speciální tunely nebo mosty pro jízdní kola, jako je třeba tento most ve druhém největším městě Kao-siung.

V podstatě už když se buduje jakákoli nová silnice, počítá se většinou automaticky se speciálním jízdní pruhem pro kola a mopedy. Ta nejdelší cyklostezka číslo 1., která vede kolem celého ostrova, je dlouhá 968 kilometrů. Jednotlivá města ctižádostivě soupeří v tom, kdo nabídne fanouškům jízdních kol nejdelší a nejlépe vystavěnou lokální trasu.

Jak se podepsala pandemie na výrobě kol v ČR?

Popularity cyklistiky je tak ideálním podhoubím pro výrobce, kteří zásobují i cyklisty v zahraničí. Tchaj-wan je po Číně druhým největším světovým vývozcem jízdních kol a součástek pro ně. Drží asi šestinu globálního trhu.

Hlad po čipech vynáší tchajwanské výrobce k novým rekordům

Další obor, v němž Taiwan kraluje, je výroba v současnosti tolik skloňovaných čipů. Malý ostrov je světovým lídrem v produkci polovodičů, přičemž tahounem je mamutí firma TSMC (Taiwan semiconductor manufacturing company), která zajišťuje přes 50 procent všech dodávek. Druhým významným tchajwanským hráčem je se sedmiprocentním podílem na globálním trhu firma United Microelectronics Corp (UMC).

Hlad po čipech přináší těmto firmám pohádkové zisky a nekonečný a rostoucí příval objednávek. Díky tomu mohla firma TSMC loni vykázat znovu rekordní tržby v hodnotě téměř 57 miliard dolarů. To představovalo meziroční růst o 25 procent, uvedl zpravodajský portál Focus Taiwan. Tržby přitom firmě rostou k novým rekordům nepřetržitě už 12 let v řadě za sebou.

Evropa si chce po pandemii a ucpání dodavatelských řetězců zajistit více výroby čipů na domácí půdě, díky obrovskému převisu poptávky se ale tchajwanští výrobci o práci bát rozhodně nemusejí.

Silnice a železnici ničí stále dokola tajfuny i záplavy

Další odvětví, v němž jsou Tchajwanci hodně zkušení, jsou stavby a údržba silnic a železnic. Tvrdý trénink jim k tomu neustále poskytuje příroda. Už překlenout terén ve zmíněné hornaté části ostrova je pořádnou inženýrskou výzvou. Přesto dokázali Tchajwanci i do nejvyšších pater hor zavést serpentinami perfektní silniční systém, který zahrnuje robustní mosty a dlouhé tunely a který připomíná dálnice evropských alpských států.

Kusy silnic utržených při sesuvech půdy musí tchajwanští cestáři opravovat prakticky neustále.

Například přímo mezi moře a hory vměstnali Tchajwanci do uzoučkého východního pobřežního pásu hlavní dálnici číslo 11, která bývá řazena mezi nejkrásnější silnice světa. Přestože je široká a dobře udržovaná, provoz na ní je velmi slabý, zato výhledy na moře a současně na velehory z něj rostoucí bere dech a motoristy často donutí zastavit na některé z mnoha vyhlídek. Dálnice 11 bývá i proto přirovnávána k podobné slavné panoramatické dálnici, té na pobřeží Kalifornie.

Panoramatická dálnice číslo 11 má jeden z nejkrásnějších úseků poblíž města Tchaj-tung.

Vyniká i vlaková doprava. Hlavní železniční koridor, na němž jezdí rychlovlaky, obepíná po pobřeží kruhově celý ostrov. Přesnost vlaků je precizní. Pokud vznikne byť jen minutové zpoždění, údaj hned rudě žhne na informačních tabulích a cestující se překvapeně rozhlížejí, co se to děje. Některé větve železniční sítě jsou zavedeny i do hor.

Vedle náročného terénu ovšem příroda zkouší tchajwanské stavitele prakticky každý rok i formou nějaké živelní pohromy. Tchajwan má nechtěné privilegium v tom, že ho postihují snad všechny typy přírodních katastrof. Zažívá hurikány, povodně, zemětřesení, sesuvy půdy…Kvůli věčné přírodní destrukci musejí Tchajwanci dopravní infrastrukturu prakticky neustále opravovat, a to často v problematických klimatických podmínkách a v náročném terénu. Díky tomuto neustálému tréninku se místní inženýři pořád zdokonalují v důmyslnosti a odolnosti staveb.

Také každoroční záplavy už vnímá obyvatelstvo přírodou těžce zkoušeného ostrova jako samozřejmou součást života.

Mrakodrap Tchaj-pej 101 přečká každoročně několik zemětřesení

Vyvrcholením tohoto umu a téměř troufalým triumfem nad přírodními podmínkami se stala v tchajwanské metropoli stavba mrakodrapu Tchaj-pej 101, který byl s výškou 509 metrů v době svého dokončení v roce 2003 dočasně nejvyšší stavbou světa.

Podoba mrakodrapu je inspirována kmenem bambusu.

Tchaj-pej 101 byl přitom vyprojektován v zemi, kde se jinak právě kvůli seizmické aktivitě tento typ extrémně vysokých budov příliš nestaví. Architektonické řešení tedy mělo jako klíčový úkol vyrovnat se právě s hrozbou zemětřesení. Z mnoha návrhů nakonec vyhrál ten, který vychází z podoby bambusu, jehož kmen má mrakodrap a jeho do sebe jakoby vzájemně zapadající části připomínat. Pojetí budovy má zároveň evokovat podobu buddhistických pagod.

Druhým prvkem, který má zajistit určitou pružnou odolnost mrakodrapu proti zemětřesení nebo silnému větru, je gigantické pozlacené kulové závaží o váze 660 tun, které je zavěšeno v nejvyšší části věže a svým pomalým pohybem vyvažuje a zklidňuje výkyvy mrakodrapu. Stavba takto už pořádku v metropoli Tchaj-pej ustála desítky menších zemětřesení.

Tchajwanci sledují s napětím válku na Ukrajině a modernizují armádu

Neklidné nejsou jen přírodní živly kolem Tchaj-wanu, ale také velmocenské ambice dalších států. Na ostrov si dělá nárok Čína, což ale obyvatelé Tchaj-wanu i jeho politická reprezentace dlouhodobě odmítá. Za Tchaj-wanem naopak stojí – v některých obdobích s kolísavou přesvědčivostí – Spojené státy americké.

Tchajwanci proto nyní s napětím sledují válku na Ukrajině a zejména reakci světového společenství na ruskou agresi. Zřejmá analogie je v tom, že pokud by svět nechal Ukrajinu na pospas Rusku bez valného odporu, mohlo by to povzbudit Čínu v jejích úvahách o anexi Tchaj-wanu. V tomto směru tedy mohou být Tchajwanci tvrdými obchodními sankcemi na Rusko i úspěšným vzdorem Ukrajiny povzbuzeni. Navíc mají stále v zádech USA.

Indie útočí na pozici ekonomické velmoci. Jaké reformy tomu pomáhají?

Na druhou stranu ostrovní národ nespoléhá jen na zahraniční pomoc a buduje vlastní silnou a moderní armádu, která je výrazně větší, než by odpovídalo takto malému národu. Má zhruba 170 tisíc profesionálních vojáků a přes 470 bojových letadel. Další důležitou silou jsou ovšem i záložníci. Všichni mladí muži chodí povinně na čtyřměsíční základní vojenskou službu a vycvičené rezervy, které mohou být rychle nasazeny do boje, tvoří dalších víc než 1,6 milionu mužů.

Tchajwanská armáda zatím stojí z velké části na technice vyrobené v USA, například na amerických vrtulnících Cobra a Chinook.

Ani tak by samozřejmě Tchaj-wan pravděpodobně sám nedokázal dlouho vzdorovat případné invazi mnohonásobně větší čínské armády, přesto ostrov investuje do své výzbroje a alespoň tak demonstruje odhodlání svou suverenitu bránit.

Přečtěte si podrobné informace o Tchaj-wanu a jeho ekonomice

Česko tahá ve vzájemném obchodu za kratší konec provazu

Z uvedeného tedy vyplývá, ve kterých oborech je těžiště a hlavní šance pro vzájemný obchod s českými firmami. Zatím dominuje tchajwanská strana, která investuje i do výroby na českém území, především v oblasti elektroniky. Import do Česka je stále skoro pětkrát větší než dovoz – v roce 2020 dosáhl téměř 29,5 miliardy korun. Ostrovní trh se 24 miliony bohatých spotřebitelů, neustále opravovanou a modernizovanou infrastrukturou či rozsáhlými investicemi do obrany ale láká i české vývozce. V roce 2020 tak český vývoz na Tchaj-wan už překonal hranici šesti miliard korun.

Tchajwanský fond vloží do slibných firem 200 milionů dolarů

Tchajwanci patří k velkým investorům v České republice. Například Investiční fond pro střední a východní Evropu, za kterým stojí národní společnost Taiwania Capital, oznámil, že chce do tohoto regionu investovat 200 milionů dolarů. Až osmdesát procent z těchto peněz přitom bude směřovat do tří zemí – České republiky, Slovenska a Litvy. Podle ředitele Taiwania Capital Davida Wenga, který minulý týden navštívil inovační agenturu JIC v Brně, se fond zaměřuje na odvětví jako jsou polovodiče, biotechnologie, letectví a kosmonautika, finanční technologie, elektromobily a laserová optika. „Ve střední a východní Evropě hledáme firmy, které chtějí navázat spolupráci nebo partnerství s tchajwanskými společnostmi v rámci dodavatelského řetězce,“ uvedl Weng s tím, že fond by měl fungovat deset let. Určen je zejména pro firmy, které už založily nebo plánují založit své pobočky na Tchaj-wanu, nebo mají plán společného projektu s tchajwanským partnerem.

Setkání v Brně připravila inovační agentura JIC společně s agenturou CzechInvest. Tchajwanská delegace měla možnost setkat se se zástupci místních investorů například z Garage Angels, Y Soft Ventures nebo Purple Ventures a navštívila i univerzitní startup NenoVision, který působí v oboru elektronové mikroskopie. Právě v této oblasti vidí příležitost pro spolupráci i ředitel JICu Petr Chládek. Elektronové mikroskopy hrají totiž důležitou roli ve výrobním řetězci polovodičů. „Na jižní Moravě je vysoká koncentrace firem v oblasti elektronové mikroskopie a částicové optiky, která pro svůj budoucí vývoj potřebuje úzké kontakty na výrobce polovodičů,“ uvedl Chládek.

Tomáš Stingl