Největšímu africkému trhu nabídli čeští exportéři s úspěchem holítka či klobouky, africký brokát, zdravotnická lůžka, skleněná svítidla nebo šicí stroje. Nigérie sice v současnosti zápolí s vysokou inflací a výpadky v těžbě ropy, potřebné peníze ale může přinést plán na radikální zvýšení dodávek plynu Evropě.

Lagos je s více než 16 miliony obyvatel největším městem Nigérie i celé Afriky a také ekonomickým centrem regionu.

Největší trh Afriky. Tuhle pozici si Nigérie v posledních letech upevňuje hlavně díky dvěma trumfům – rekordně rychle rostoucí populaci a bohatým zásobám ropy a plynu. Počet obyvatel se aktuálně vyšplhal už na 218 milionů. Nigérie tak v počtu lidí předběhla Brazílii a je nyní šestým nejlidnatějším státem světa a suverénní jedničkou co do velikosti populace v Africe.

Na černém kontinentu je první, také co se týče velikosti hospodářství. Letos bude hrubý domácí produkt Nigérie podle odhadů atakovat hranici 445 miliard dolarů, čímž za sebou země nechává další dvě velké ekonomiky kontinentu – Jihoafrickou republiku i Egypt.

Nigérie zažívá populační explozi a podle prognóz má do půlky století vzrůst počet obyvatel ze současných 218 milionů až na 400 milionů lidí.

Těžba jede zatím doslova jen na půl plynu

Nigérie navíc může vytěžit další impulz pro růst ze současné energetické krize v Evropě. V pravém slova smyslu vytěžit. Klíčovou položkou exportu země je ropa a plyn – a Evropa Nigérii oslovila s apelem na zvýšení dodávek, které by mohly částečně nahradit výpadky plynu z Ruska. V současnosti je nigerijský podíl na dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropská unie 14 procent. Náměstek ředitele energetického odboru Evropské komise Matthew Baldwin, který jednal koncem července s Nigerijci o zvýšení dodávek, uvedl, že by se mohl nigerijský podíl víc než zdvojnásobit.

Problémem, který produkci ohrožuje, jsou ovšem krádeže plynu a poškozování potrubí v deltě řeky Niger, která je epicentrem těžby. Proto export plynu v posledních letech klesal, když zatímco ještě v roce 2018 byly dodávky do Evropské unie 36 miliard krychlových metrů, loni už to bylo jen 23 miliard. V současnosti jede těžba jen na 60 procent kapacitních možností. „Pokud se to podaří dostat nad 80 procent, mohl by existovat dodatečný LNG, který by mohl být využitelný pro dodávky do Evropy,“ uvedl po jednání Matthew Baldwin.

Vláda se chce nyní zaměřit na údržbu a ochranu stávajících plynovodů i stavbu nových.

Případný větší vývoz plynu do EU je dobrou zprávou potažmo i pro evropské a české exportéry, kteří chtějí vyvážet naopak směrem do Nigérie. Víc prodaných surovin totiž znamená více peněz a kupní síly na tamějšího trhu. Ropa a další suroviny zatím tvoří plných 95 procent veškerého nigerijského vývozu. Vedle ropy a plynu je to například i železná ruda nebo kolumbit.

Pokud se Nigérie zařadí mezi spasitele EU v době energetické krize, může to být zároveň impulz pro návrat většího evropského vlivu na nigerijský trh, kde v posledních letech začali dominovat Číňané.

Produkce ropy je také pod stanoveným cílem

Stejně jako v případě plynu i v produkci ropy se letos zatím nedaří Nigérii zužitkovat naplno svůj potenciál. Státu tak chybějí peníze, s nimiž původně počítal na investice a rozvoj infrastruktury. Deník Nigerian Tribune uvedl, že za první pololetí roku země získala z prodeje ropy zhruba o 10 miliard dolarů méně, než kolik by utržila, pokud by byla schopna dodržet kvóty na denní produkci stanovené ropným kartelem OPEC. „Federální vláda plánovala v rozpočtu na rok 2022 produkci 1,8 milionu barelů denně. Nejvyšší produkce v prvním pololetí roku však dosahovala jen 1,4 milionu barelů, což ještě zhoršuje situaci kolem nejistých příjmů státu,“ uvedl deník.

Nigérie je členem ropného kartelu OPEC, takže těžbu upravuje v souladu se zájmy kartelu.

Na trh letos míří české šicí stroje

Pro české vývozce je Nigérie co do objemu vývozu na černém kontinentu druhý nejvýznamnější cíl hned po Jihoafrické republice. Export do Nigérie se drží nad objemem dvou miliard korun ročně.

Škála dodávaných českých výrobků jde od dětských plen až po plynové turbíny. Populární jsou mezi Nigerijci pokrývky hlavy značky Tonak nebo holítka z produkce firmy Czech Blades z Jevíčka. Oděvní značka Veba otevřela v Lagosu vlastní butik, v němž nabízí nigerijským zákazníkům tradiční africký brokát.

Nigerijci milují látky výrazných barev, na tamějším trhu je stabilně uchycena i česká značka Veba.

V nemocnicích se používají zdravotnická lůžka od Linetu. Do Nigérie se vyvážejí také české ruční zbraně. V seznamu exportérů tam nechybějí společnosti Excalibur a AERO Vodochody. Sklářská značka Lasvit stojí za skleněnými instalacemi jak v privátních rezidencích, tak v sídlech velkých firem. Na míru například vyrobila skleněné instalace pro sídlo společnosti Nestoil v Lagosu, ve stejném městě vybavila také třeba luxusní rezidenci na Oniru Road.

Svítidlo, které v rezidenci na Oniru Road instaloval Lasvit.

Aktuálně se na největším africkém trhu rozjíždí prodej českých šicích strojů. „Od dubna letošního roku v Lagosu působí česká společnost s trvalým fyzickým zastoupením, jenž je zaměřena na prodej šicích strojů. CzechTrade v Lagosu se společností spolupracuje, pomohl jí nalézt personální obsazení a vytipování lokace showroomu,“ informoval Štěpán Beneš, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Nigérii.

Obchodovat jen přes prostředníka už nestačí

Pro českého exportéra, který chce v Nigérii obchodovat, je podle Beneš v současnosti důležité být přítomen v Nigérii napřímo. „Výhodou je, že trh není ještě zcela saturovaný, což je pro české výrobce a exportéry dobrá zpráva. Ale zároveň je tu za posledních šest let značný nárůst počtu zámořských společností, které zde mají trvalé zastoupení. Doby, kdy si tady firmy hledaly jen distributory, jsou již dávno pryč. Malé a střední zahraniční společnosti zde mají buď svoji fyzickou účast, nebo jdou formou partnerství. To funguje tak, že si obchodní partnery více finančně zavazují a zároveň nepřinášejí pouze jeden produkt, ale nabízejí celá řešení na klíč včetně financování,“ vysvětluje Štěpán Beneš.

Drtivá většina levného zboží pro chudší vrstvy obyvatel pochází z Číny, která v Nigérii stále více posiluje svůj obchodní vliv.

Nigérii je v moderní době nutno vnímat už jako náročný trh a oprostit se od předsudků o nerozvinuté zemi, kam lze snadno prodat cokoli bez ohledu na kvalitu nebo přidružený servis. „Nigérie je nejbohatší ekonomika v Africe a místní obchodníci si jsou své pozice velmi dobře vědomi. Pokud se české firmy nenaučí dělat, co je zde víceméně běžné u ostatních konkurentů, bude velmi těžké české produkty na trh dostat. Trvalý trend je tu partnerství. Nepřinášet jen produkt, ale i know-how a případnou finanční spoluúčast – odložené splatnosti, finanční spoluúčast na registraci zboží a podobně. Samozřejmě to závisí i na druhu produktu, ale u potravin, průmyslového zboží a spotřebního tovaru je již asistence takto nastavena,“ popisuje současnou atmosféru byznysu v Nigérii Štěpán Beneš.

Některé potraviny zdražily o 200 procent

Vysoké ceny komodit a případný vyšší odbyt plynu přichází pro Nigérii právě včas. Země si totiž prochází vlastními hospodářskými problémy a dodatečné devizové příjmy nebo investice od evropských firem jí mohou přijít nadmíru vhod. Podle oficiální statistiky je stále nezaměstnána přesně třetina práceschopné populace. Vysoká je zároveň i inflace, která se aktuálně blíží 19 procentům. „Vidíme výrazné zdražení potravin, jež dosahuje u některých komodit až 200 procent. Je to dáno i trojnásobným zdražením dieselu, jehož cena se z původních 250 nair za litr vyhoupla až na 800 nair,“ uvádí Štěpán Beneš. „Země čelí svým potížím způsobeným hlavně nedostatkem volných deviz. Někdy je obtížné provést platbu v dolarech nebo eurech. Nigerijští obchodníci se snaží hledat cesty, jak zaplatit méně za zboží, jež dovážejí a prodávají.“

Kvůli rychlé inflaci může letos padnout do chudoby až sedm milionů Nigérijců, varuje Světová banka.

Rychle rostoucí inflace znamená, že další vrstvy společnosti jsou bezprostředně ohroženy chudobou. „Světová banka odhaduje, že do konce roku 2022 padne do chudoby nad rámec už dříve predikovaných šesti milionů Nigerijců ještě další milion, a to kvůli růstu cen, jmenovitě cen potravin,“ uvádí se v červencové zprávě Světové banky. „I přes lepší než očekávaný výkon zemědělského sektoru a služeb a přes vyšší ceny ropy pramenící z války na Ukrajině zažívá Nigérie nezvyklý propad fiskálních příjmů. To limituje schopnost vlády rozvíjet základní služby, podporovat ekonomickou obnovu a ochránit chudé během těchto těžkých časů,“ komentuje situaci Marco Hernandez, spoluautor zprávy Světové banky.

Exportéry čeká zdlouhavá registrace u vládních agentur

Při exportu do Nigérie je důležité vědět, které vládní agentury jsou potřebné k registraci nebo certifikaci zboží. Klíčovými jsou agentury Standards Organization of Nigeria (SON) a také National Agency for Food and Drug Administration and Control (NAFDAC).

NAFDAC registruje veškeré zboží, které má být použito na těle nebo požito: včetně potravin, léčiv, kosmetiky, zdravotnických prostředků, veterinárních produktů, rostlinných produktů a chemikálií. Administrativa při jednání s touto agenturou patří mezi nepříjemné překážky v podnikání. NAFDAC slibuje 90denní lhůtu, ale registrace produktu může trvat ve skutečnosti mnoho měsíců, nebo dokonce roky. Následně je potřeba pravidelná aktualizaci povolení. Agentura vyžaduje zpracování náročné dokumentace, papíry mohou chodit tam a zpět měsíce kvůli opravám nebo objasnění. Úředníci NAFDAC musejí také provádět inspekce na místě továren žadatelů, což může registraci taktéž zdržet. Toto pravidlo se dá ovšem obejít jednorázovou platbou, která se liší podle druhu zboží.

Agentura SON se zabývá většinou ostatních produktů, které nespadají pod NAFDAC. Má systém shody produktů SONCAP (neboli Program posuzování shody Standards Organization of Nigeria). Ten zajišťuje, že dovážené produkty splňují minimální bezpečnostní požadavky. Na rozdíl od NAFDAC pověřila agentura SON několik mezinárodních společností, aby jejím jménem prováděly certifikaci zboží na seznamu regulovaných produktů. Jde například o společnost Intertek. Vývozci tak celý proces mohou zajistit přímo s Intertekem, což jednání urychlí.

Zdroj: Zahraniční kancelář CzechTrade v Lagosu

Atmosférou v zemi zamíchá ještě blížící se série voleb. Nového prezidenta i parlamentní zástupce si budou Nigerijci volit v únoru a březnu příštího roku, takže napjatá situace v ekonomice se určitě stane hlavním tématem předvolební kampaně. Jedno je ale jisté. Nigérie s rychle rostoucí populací a s masivními zásobami nerostných surovin může na atraktivitě pro české vývozce jedině získávat a představovat jeden z regionů, kam napřít export v době, kdy mnozí vývozci hledají náhradu za některé ztracené postsovětské trhy.

Tomáš Stingl

Další články

Nejdřív volný pád, teď Klondike. Komoditní země zase bohatnou

Příjmy ropných mocností, jako jsou Saudská Arábie, Rusko nebo Nigérie, se loni ze dne na den kvůli pandemii propadly na dno. Teď se karta obrací. Rekordně zdražující suroviny umožní komoditním zemím začít znovu utrácet.

Při půstu se toho sní nejvíc. Jak fungují islámské země v době ramadánu?

Právě vrcholí fascinující svátek ramadán. Postní měsíc, kdy je v islámském světě všechno jinak. Muslimové ve dne odpočívají, zato v noci ožijí. Drží půst, ale nakonec zkonzumují víc jídla než jindy. Obchod je utlumen a na zvláštní režim se musejí připravit i byznysmeni.