Číslo, na které celý trh čekal, je tady. A není příliš optimistické: Lednová inflace se vyšplhala až k hranici 10 procent. Pro exportéry to znamená mimo jiné dva problémy. Hrozí požadavky na ještě vyšší růst mezd ze strany zaměstnanců. A čekat lze možná další zvýšení úroků z firemních úvěrů. Koruna ale v první reakci kupodivu oslabuje.
Klíčový údaj, který předestře atmosféru v ekonomice pro celý rok. To jsou čísla za lednovou inflaci, která zveřejnil Český statistický úřad. A statistika potvrdila očekávání trhu. Ceny na začátku roku skokově vzrostly. Meziročně o 9,9 procenta. „Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 procenta. Největší vliv měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Úroky asi ještě porostou
Takto vysoká inflace je nepříjemná pro většinu vrstev hospodářství, konkrétně pro exportéry má ale vedle vysokých cen vstupů ještě další negativní důsledky. Od zaměstnanců a odborů lze nyní čekat další tlak na zvyšování už tak vysokých mezd, čemuž nahrává i zoufalý nedostatek lidí na trhu práce.
Dále ale mohou podražit i firemní úvěry. „Lednová inflace je velmi důležitá z pohledu nové makroekonomické prognózy České národní banky, která počítala s meziročním růstem spotřebitelských cen o 9,4 procenta. Vzhledem k tomu, že se inflace v lednu nacházela opět nad prognózou, tak nelze vyloučit, že ČNB v březnu přistoupí ještě ke kosmetickému zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů,“ míní Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. Raketový růst úrokových sazeb v posledních měsících by tak po příštím zasedání bankovní rady ČNB mohl ještě kulminovat.
To si myslí i Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Čísla o inflaci totiž zároveň hýbají s kurzem koruny. „Tržní reakce na zveřejněná data je aktuálně zastřená obecnějším odlivem kapitálu z našeho regionu, který je patrně reakcí na geopolitické napětí ve východní Evropě. Ačkoliv tak sázky na další zvýšení základní sazby ČNB narostly, koruna paradoxně oslabuje vůči dolaru i euru. Právě oslabování české měny přitom nerada uvidí Česká národní banka, která sázela na její pomoc s tlumením tuzemského zdražování přes kurzový kanál. I proto podle nás ČNB ještě neřekla poslední slovo a na příštím zasedání bankovní rady očekáváme další, byť tentokrát mírnější zvýšení základní sazby do rozmezí 4,75 až 5,00 procenta,“ uvedl Hradil.
Jak letos ovlivní kurz koruny české exportéry?
Poptávka zatím zůstává silná
Mírné oslabení koruny může být částečně důsledkem i toho, že zveřejněný údaj o inflaci je relativně v souladu s tím, co trh čekal, a nekoná se tak žádné horší překvapení. Podle některých pesimistických prognóz totiž mohl růst cen být dokonce dvouciferný někde na 11 nebo 12 procentech.
Mírné oslabení koruny patří k těm lepším zprávám pro vývozce. Druhou je to, že apetit spotřebitelů zatím příliš nepolevuje. „Do karet firmám hraje stále robustní tempo poptávky, což jim umožňuje navyšovat marže a dohánět tak ušlé zisky a ztráty z dob protipandemických uzavírek,“ uvedl David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.
Jak bude rok pokračovat? „V oblasti očekávané inflace vyšly dva makroekonomické výhledy od Ministerstva financí a ČNB, které shodně ukázaly na očekávanou průměrnou inflaci v letošním roce na úrovni 8,5 procenta. Oba výhledy shodně očekávají pokles růstu cen v druhé polovině letošního roku. Důvodem má být očekávané uklidnění situace na světových trzích, alespoň částečné zlepšení situace v narušených odběratelsko-dodavatelských vztazích a vyšší srovnávací základna z konce roku 2021,“ připomíná hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
Jak řádí inflace na významných exportních trzích?
Divokou kartou v dalším vývoji je teď hlavně hrozící konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. „Eskalace a další vývoj konfliktu na Ukrajině může tato očekávání smést ze stolu. Problémy na Ukrajině budou problémem pro celý svět. Případné neshody s Ruskem můžou vést k dalšímu zdražování energií a nervozitě na trzích, která se může opět odrazit do komplikací s dodávkami klíčových výrobních vstupů. To by vedlo ke zpomalení produkce a dalšímu růstu cen. Očekávaný pokles inflace na konci roku je tak v současné době méně pravděpodobný, než byl na začátku. Průměrná míra inflace letos může být vyšší než očekávaných 8,5 procenta. Při souhře proinflačních tlaků může překonat 10 procent,“ míní Pavel Peterka.
