Letošek je rokem inflace nejen v Česku. Spojené státy hlásí nejvyšší růst cen za posledních 40 let, Venezuela počítá inflaci v tisícovkách procent, Argentině hrozí další státní bankrot. Situaci z pohledu českých vývozců navíc dál zamotávají dramatické vzestupy a pády jednotlivých měn.

Nechtěným přeborníkem hyperinflace je stále Venezuela, kde se čím dál víc namísto místní měny bolívar začínají používat dolary a další zahraniční měny.

Kdepak fotbal a milostné pletky. Kdo dneska zaslechne útržek hovoru lidí u sousedního stolu v restauraci, uslyší spíš vášnivou diskuzi o inflaci a o tom, kam investovat, aby člověk peníze ochránil před znehodnocením.

Inflace v Česku je ale ještě slabým odvarem proti tomu, jak začaly ceny divoce růst v jiných státech světa včetně vyspělých ekonomik.

Pro Venezuelu je inflace „jen“ 700 procent vlastně úspěchem

Pozici nechtěného světového přeborníka v hyperinflaci obhájila s přehledem Venezuela, která na konci prosince vykázala meziroční růst cen téměř o 700 procent. Že místní měna bolívar nemá zdaleka ani cenu papíru, na němž jsou bankovky vytištěny, to už je několik let v socialistické diktatuře běžné. Prosincový výsledek je ale kupodivu vlastně pozitivním číslem, protože ještě v březnu byla inflace nad hranicí 3000 procent.

Venezuelská ekonomika proto stále víc přechází na používání dolaru, což pomáhá astronomický růst cen trochu zklidnit. Postupný přechod na americký dolar proto paradoxně podporuje i socialistická vláda prezidenta Nicoláse Madura, přestože ta považuje Spojené státy za úhlavního nepřítele.

Extrémně vysoký růst cen hlásí také další vnitřně rozvrácené státy, jako jsou Sýrie, Súdán, Libanon nebo Zimbabwe.

Do desítky zemí s nejhorší inflací se ale aktuálně propadly i některé významné ekonomiky, kam vyvážejí také české firmy: Argentina, Turecko a Írán.

Země s největší meziroční inflací ke konci roku 2021
1.Venezuela686 %
2.Súdán 340 % *
3.Libanon 201 % *
4. Sýrie 139 % **
5.Surinam 63 % *
6.Zimbabwe 61 %
7. Argentina 51 %
8.Turecko 36 %
9.Írán 35 %
10.Etiopie 33 % *
…62.Česká republika6,6 %
Zdroj: Trading Economics. * Údaje za listopad 2021. ** Údaj za srpen 2021.

Meziroční růst cen o víc než 12 procent zaznamenalo v prosinci také Estonsko, které je na tom v tomto směru nejhůře ze zemí Evropské unie. Ve Spojených státech se zdražovalo sice jen o sedm procent, to ale znamená na největším světovém trhu nejhorší inflaci od roku 1982.

Do Turecka spěchají turisté, vývozci budou ale pod tlakem

Nejvíc teď plní stránky novin raketový růst cen v Turecku a neméně závratný pád tamější měny. Češi vykoupili zájezdy do Turecka v naději, že si díky levné liře užijí dovolenou za hubičku a ještě si přivezou domů spoustu superlevného zboží. Tento kalkul ale nemusí vyjít. Pokles kurzu liry je totiž částečně vyrovnáván růstem cen. Turecko se každopádně rázem stalo nejprodávanější destinací českých cestovních kanceláří.

Turečtí obchodníci nestačí každý den přepisovat cenovky, vedle inflace s cenami nevyzpytatelně míchá i kurz liry.

Na rozdíl od turistů ale dolehnou turbulence v tureckém hospodářství na české vývozce spíš negativně. Pro exportéry je přitom země půlměsíce šestým nejdůležitějším cílem mimo Evropskou unii. V roce 2020 tam české firmy vyvezly zboží skoro za 54 miliard korun, což představovalo meziroční růst exportu o téměř 22 procent.

Na české firmy dopadne aktuální situace hned v několika směrech od dopravy až po cenový souboj s domácí tureckou konkurencí. „Inflace aktuálně dosahuje takřka 40 procent, dochází k odpovídajícímu zdražování. Čeští exportéři by měli být připraveni na ještě enormnější tlak na cenu. Ve výhodnějším postavení budou ti, kteří obchodují s místními partnery, kteří realizují také export, a tedy mohou obchodní operace dělat v cizí měně. Pokud ovšem turecký partner nakupuje ze zahraničí a prodává jen na místním trhu za liry, jednání budou složitější,“ vysvětluje Michal Nedělka, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Istanbulu. Ten připomíná, že turecká měna klesla oproti loňskému lednu z kurzu 7,3 liry za dolar na současnou úroveň 13,6 za dolar.

Došlo dále ke zvýšení minimálních mezd, které pobírá takřka 40 procent zaměstnanců v Turecku. „Ovšem i přes toto zvýšení dochází s ohledem na inflaci a po přepočtu na dolar nebo euro k reálnému poklesu příjmu. Vývoj lze s ohledem na způsob monetární politiky těžko predikovat. Současná situace velice nahrává tureckým výrobcům, kteří svou produkci exportují,“ pokračuje Nedělka.

Erdoğan postavil ekonomii na hlavu, inflaci chce zastavit snížením úroků

Ten, kdo v současnosti kritizuje Českou národní banku za zvyšování úrokových sazeb, se může podívat na odstrašující příklad právě do Turecka. Tam autoritativní prezident Recep Erdoğan reagoval na růst inflace opačným způsobem, než jak káže ekonomická teorie. Úrokové sazby naopak snížil, čímž se roztočila spirála dalšího zdražování. Potíž je v tom, že si turecká centrální banka stejně jako další veřejné instituce neuchovala nezávislost na politice. Erdoğan vyměnil všechny bankéře, kteří se snižováním úroků nesouhlasili, a dosadil do čela centrální banky svoje loajální lidi.

Češi dostanou aktuálně za koruny skoro dvakrát víc tureckých lir než před rokem.

Rostoucí chaos v tureckém hospodářství se mimo jiné začíná promítat i do dopravy. „Zaznamenal jsem obecně pokles nákladní dopravy z Evropské unie. Dopravci nemají problém naplnit přepravní prostor z Turecka do EU, ale zpět pak ano. To ilustruje, že současná situace nenahrává zahraničním dodavatelům a projevuje se na úbytku poptávky po dopravě zboží z Unie do Turecka,“ podotýká Michal Nedělka.

Momentální výzvy by ale neměly zastínit celkově stále veliký potenciál tureckého trhu. „Pevně věřím, že i přes tuto nepříznivou situaci lze Turecko nadále považovat za velice perspektivní trh pro české exportéry. Jsme tak i nadále připraveni poskytovat v Turecku naše profesionální služby,“ zdůrazňuje Michal Nedělka.

Argentině hrozí další státní bankrot

Z důležitých trhů se dostává do kritické situace také Argentina. Druhá největší země Jižní Ameriky končila loňský rok s inflací téměř 51 procent. „Vláda se s ní marně snaží bojovat zmrazením cen u mnoha produktů. To však kvůli rozvinuté stínové ekonomice příliš nepomáhá. Rozbujelý státní aparát již nadále není možné financovat z daňových příjmů. Dluh prudce roste a k tomu navíc dochází k výraznému oslabování argentinského pesa,“ vypočítává hned několik alarmujících trendů hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.

Argentině hrozí, že podtrhne svůj neslavný historický primát coby země s největším počtem státních bankrotů. Během uplynulých 50 let nebyla schopna splácet své dluhy už třikrát. Poslední bankrot v roce 2002 byl doprovázen obrovským otřesem celého hospodářství, z něhož se Argentina vlastně úplně nezotavila až dosud. A toto trauma se teď v hlavách Argentinců vynořuje nanovo.

Do chudoby padají čtyři z deseti Argentinců

Hospodářské problémy, která začaly ještě před pandemií, v součtu s růstem cen neúprosně ochuzuje řadové obyvatele. „Během tří let recese mezi roky 2018 až 2020 vzrostl počet lidí pod hranicí chudoby o deset procentních bodů na 42 procent populace,“ uvedl deník El País.

Přestože loni začalo určité ozdravení hospodářství, teď zase rychle příjmy obyvatel znehodnocuje inflace. „V polovině loňského roku čtyři z deseti Argentinců neměli dostatečné příjmy na pokrytí svých základních životních potřeb,“ píše El País.

Argentinská vláda se snaží tlumit inflaci mimo jiné zákazem zdražování ve veřejné dopravě.

Vláda proto právě u základních položek zakázala zdražování. Týká se to energií, plynu, vodného a stočného či cen dopravy. Ani tyto zákazy ale celkovou inflaci nezkrotily. Argentina teď jako na poslední záchranu vzhlíží k Mezinárodnímu měnovému fondu, s nímž jedná o finanční pomoci. „Pokud jí fond nepomůže, hrozí zemi další bankrot,“ shrnuje Štěpán Křeček.

Exportu nesvědčí byrokracie s více než 160 daněmi

Problémy druhé největší jihoamerické země znatelně dolehly i na český vývoz do Argentiny. Ten padá o desítky procent. Zatímco v roce 2018 měl finanční objem ještě 1,7 miliardy korun, v sezoně 2020 to bylo už jen 1,1 miliardy. Pandemie situaci dále zhoršuje. A obchodu s Argentinou nesvědčí ani tamější daňové prostředí a byrokracie. Vedle cel komplikuje byznys i jeden z nejsložitějších daňových systémů planety. V roce 2019 napočítal ve své studii institut IARAF v Argentině neuvěřitelných 163 různých daní.

Českým exportérům komplikuje vývoz do Argentiny mimo jiné rychlé oslabování tamějšího pesa.

Tamější vláda doufá, že v kritické situaci pomoc od Mezinárodního měnového fondu nakonec získá a také že letos dokáže snížit meziroční inflaci – jak uvedla ve své prognóze – alespoň na 33 procent. Jinak není vyloučeno, že si země ke svému nelichotivé skóre v historických tabulkách připíše už letos další státní bankrot.

Tomáš Stingl

Další články

Co čeká exportéry v roce dvojek?

Silná koruna, vysoká inflace, nedostatek lidí i materiálu. Vývozce čeká v roce 2022 spousta problémů. Aktuální čísla ale ukazují, že by se český export mohl začít brzy dostávat z nejhoršího ven.

Kontejnerová doprava kolabuje. Ceny vylétly za pár týdnů na čtyřnásobek

Kvůli nedostatku dopravních kontejnerů na přelomu roku raketově vzrostla cena nákladní dopravy uvnitř Evropy i na trase do Asie. Navíc se prodlužuje čekací doba, než se zboží vůbec podaří na cestu vyslat. Přetížené loďařské firmy ještě ke všemu hlásí neblahý historický rekord – přesně polovina zboží dopluje k cíli se zpožděním. Kritická situace netrápí jen české vývozce. Doléhá i na dovoz a další tuzemské firmy, které marně vyhlížejí subdodávky dílů z Východu.