Kurz české koruny je na nejslabší hodnotě za poslední rok. A bude možná ještě dál oslabovat. Z rozhovorů s tuzemskými vývozci ale vyplývá, že mnozí už místo tance s věčně volatilní českou měnou zvolili raději jiné řešení.
Křivka kurzu koruny připomíná horskou dráhu. Ať přijde teror v Izraeli, přepadení Ukrajiny, nebo nová vlna covidu v Asii, vždycky to potažmo odnese i česká měna. Investoři ji pořád ještě řadí k exotičtějším platidlům, takže v době nervozity na trhu raději okamžitě utečou do bezpečných přístavů, jako je euro nebo třeba švýcarský frank. Jen za uplynulých šest měsíců tak kurz české měny oslabil proti euru o víc než korunu, a dokonce téměř o dvě vůči dolaru. Propisuje se do toho samozřejmě i očekávání, že Česká národní banka začne už brzy snižovat úrokové sazby. Tím se smaže výhodný úrokový diferenciál oproti euru, který dosud přidával české měně na atraktivitě.
Tuzemským exportérům by teoreticky měla slábnoucí koruna vyhovovat. České zboží je díky ní v zahraničí cenově lépe konkurenceschopné. A tržby v devizách jsou po směně na korunu trochu vyšší.
Jenomže ne. Když s vývozci mluvíme, stále více jich říká, že takhle už prostě přestali uvažovat. Jednoduše přešli na euro. A argumentují logicky. V podnikání je jednou z nejdůležitějších věcí možnost plánovat. Věčně rozkmitaný kurz koruny ale přináší velkou nejistotu. Vývozci ji mohou zkusit eliminovat kurzovým zajištěním, které ovšem samo o sobě stojí další peníze. Exportéři se tak snaží vše, co lze, řešit už rovnou v eurech. Někdy i subdodávky, které proudí mezi dvěma tuzemskými podniky. A v poslední době přišel ještě další impulz k jakémusi přirozenému přechodu na evropskou měnu. Mnohé tuzemské podniky si nabraly v eurech úvěry, protože na nich byly nízké úroky. Na koruny se pak kapitál směňuje hlavně jen kvůli výplatě mezd tuzemských zaměstnanců.
A tak zatímco formální celospolečenské přijetí eura je pořád v nedohlednu, exportéři na nic nečekají a svou měnu si už z pragmatických důvodů vybrali sami. Dává to smysl dvojnásob v České republice coby jedné z nejotevřenějších ekonomik, jejíž export navíc směřuje ze tří čtvrtin právě do prostoru eurozóny. A odbyt v Evropě bude ještě růst, jak se EU snaží ze strategických důvodů přenést na vlastní území co nejvíce výroby v oblasti polovodičů, elektromobility nebo energetiky. Dá se říct, že čeští exportéři už vlastně do eurozóny vstoupili.
