Stále ještě nejchudší ekonomika EU opět roste solidním tempem a ukazuje překvapivou odolnost vůči přicházejícím krizím. Bulharsku po pandemii pomáhá oživení cestovního ruchu. Stále významnějším obchodním partnerem je i pro Česko.
Z údolí říčky Mesta vypadá vrchol Todorky majestátně jako alpské velikány. Ostrý bílý zub se tyčí nad Banskem do nadmořské výšky 2750 metrů. Pod ním se na 50 kilometrech skvěle upravených sjezdovek prohánějí v lednu 2022 – jakkoli to tu nebývalo zvykem – také desítky lyžařů z Čech, Moravy a Slezska.
O rok dříve, v lednu 2021 přálo počasí zimním sportům téměř v celé Evropě, většinu alpských středisek i domácí rezorty ovšem uzavřela pandemie covid-19. Nejatraktivnější alternativu ke Krkonoším či Alpám tehdy nabídlo českým turistům právě Bulharsko.
„České cestovky začaly hromadně nabízet zájezdy do tamních hor. My jsme zjistili, že cesta do Banska (jedno z největších lyžařských středisek ve východní Evropě) po vlastní ose trvá z Prahy asi 13 hodin, nepotřebujete testy na covid, všechny vleky jsou v provozu, ceny solidní a lyžařské podmínky pohádkové,“ popisuje tehdejší zkušenost Michal Kabát z Prahy.
Cestovní ruch se dnes podílí na výkonu bulharské ekonomiky více než deseti procenty.
Znovunalezené radosti
Zatímco zvýšení zájmu českých turistů o lyžování v Pirinu či Rile pomohla víceméně náhoda, poptávka po cestách do tradičních bulharských letovisek na břehu Černého moře roste v Česku už desítky let. Aktuálně je Bulharsko osmou nejoblíbenějších destinací pro tuzemské cestovatele. Ročně ho navštíví téměř 200 tisíc Čechů.
Po revoluci se na zemi na březích Černého moře zapomnělo. Zatímco za normalizace mířily každoročně na pláže Zlatých Písků, Slunečného pobřeží, Sozopolu nebo Primorska desetitisíce tuzemských turistů, kteří si domů vozili populární rakije či koňaky Pliska a Slnčev brjag, v 90. letech Češi vyrazili na Západ. Bulharsku a sousednímu Rumunsku zůstala pověst nepříliš zajímavého a zaostalého Balkánu.
Za znovunalezenými radostmi není podle zástupce cestovní kanceláře Geotour Zdeňka Kukala ani tak nostalgie po socialistických dovolených, ale poznání, že dnešní Bulharsko nabízí turistům moderní služby, krásnou přírodu a příznivé ceny. A zájem o tuto destinaci podle cestovních kanceláří stále roste.
A Bulharsko má dnes co nabídnout nejen českým dovolenkářům, ale také zástupcům českých firem.
Nadechující se ekonomika
Bulharsko je v současnosti otevřeným tržním hospodářstvím. Soukromý sektor produkuje asi tři čtvrtiny hrubého domácího produktu. Podle Mezinárodního měnového fondu je z hlediska HDP v paritě kupní síly 71. největší ekonomikou na světě.
Ztráta východních trhů v rámci Rady vzájemné a hospodářské pomoci (RVHP) v roce 1990 a následná „šoková terapie“ způsobily strmý pokles průmyslové i zemědělské výroby a ve druhé polovině 90. let přišel ekonomický kolaps. Ekonomika se nicméně v následujícím období úspěšně zotavila a od přelomu tisíciletí rostla poměrně rychlým tempem.
Také v posledních letech vykazuje bulharské hospodářství ve srovnání s unijním průměrem relativně vysoké tempo růstu HDP. Přesto jsou zde nadále nejnižší příjmy, nejnižší HDP na hlavu i nejhorší produktivita práce v EU.
V posledních letech se navíc balkánská země musí vyrovnávat se specifickým problémem. Málokterý stát na světě se dnes vylidňuje rychlejším tempem. Zatímco začátkem 90. let zde žilo v téměř devět milionů obyvatel, dnes je jich o dva miliony méně. Většina převážně mladých lidí odešla za hranice ještě před vstupem země do Evropské unie v roce 2007.
Bulharská ekonomika se naopak může pochlubit fiskální stabilitou a relativně zdravými veřejnými financemi. Zatímco ještě v roce 1998 byl státní dluh na téměř 80 % HDP, během následujících deseti let se snížil až na 14 procent. Ačkoli od té doby opět mírně roste, je Bulharsko v roce 2022 spolu s Estonskem a Lucemburskem jednou ze tří nejméně zadlužených zemí EU.
Bulharská vláda navíc letos na jaře schválila plán na přijetí eura. Země s jeho zavedením počítá v roce 2024. Pokud chce Bulharsko otevřít ekonomiku, mít možnost více exportovat a zároveň přitáhnout investory, je euro optimální volbou.
Covidové ztráty nebyly citelné
A jak se daří bulharskému hospodářství v posledních krizových letech? V roce 2021 narostlo HDP o více než čtyři procenta ročně. Podařilo se tak eliminovat ztráty z covidového roku 2020, kdy se ekonomika naopak o 4 procenta propadla.
„V prvním čtvrtletí roku 2022 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,8 %, přičemž k expanzi přispěly všechny složky poptávky. Růst soukromé spotřeby byl podpořen příznivými podmínkami na trhu práce a prudkým nárůstem mezd v soukromém sektoru na začátku roku,“ popisuje současnou situaci ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Sofii Martin Hlavnička.
Spotřebitelská důvěra se nicméně od března 2022 se začátkem války na Ukrajině – podobně jako v dalších evropských zemích – zhoršuje, což naznačuje nižší růst soukromé spotřeby po zbytek roku.
„Očekáváme nicméně, že export zboží a služeb v roce 2022 stále poroste, hlavně díky obnovené důvěře v oblasti cestovního ruchu. Implementace plánu obnovy má být hlavním faktorem zrychleného růstu investic v letech 2022 i 2023,“ dodává Hlavnička.
| Makroekonomické ukazatele | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Růst HDP (%, meziročně) | -4,4 | 4,2 | 2,8 | 2,3 |
| Inflace (%, meziročně) | 1,2 | 2,8 | 12,5 | 6,8 |
Přes současné kritické období odhadují ekonomové růst reálného HDP o 2,8 % v roce 2022 a 2,3 procenta v roce 2023. Ve srovnání s jarní predikcí je tempo růstu reálného HDP v letošním roce nepatrně vyšší.
„Revize směrem nahoru v roce 2022 odráží především silné oživení v prvním čtvrtletí tohoto roku. Slabší vnější prostředí a přísnější úvěrové podmínky v kombinaci se slabším růstem reálných mezd ovšem vysvětlují revizi směrem dolů pro rok 2023. Silný růst mezd v roce 2022 povede k dalšímu zvyšování cen, zejména v oblasti služeb. V kontextu méně dynamické úvěrové aktivity a korigovaných inflačních očekávání se pro rok 2023 předpovídá mírnější zvýšení mezd, což povede ke zpomalení růstu spotřeby,“ popisuje zástupce CzechTrade.
Také Bulharsko trápí citelná inflace, zatím je ale stále ještě nižší než v České republice. Podle Martina Hlavničky může v roce 2022 zrychlit až na 12,5 procenta (meziroční nárůst), a to v důsledku vyšších cen energií a potravin a nepřímých dopadů vyšších cen energií pro firmy na celkovou inflaci.
„V roce 2023 se očekává, že se inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen ustálí na 6,8 %. Vysoké ceny potravin a služeb, budou mít vliv na relativně vysokou inflaci, odrážející předpokládaný vývoj futures na zemědělské komodity a dopad dřívějšího zvýšení mezd,“ dodává Hlavnička.
Češi vědí, jak se na tamním trhu prosadit
Bulharsko se řadí k tradičním obchodním partnerům České republiky. Pozitivní zprávou je to, že v roce 2021 narostl tuzemský export do balkánské země ve srovnání s rokem 2020 zhruba o pětinu (z 18,8 na 23,3 miliardy korun).
Vývoj vzájemného obchodu překročil v roce 2021 doposud rekordní objem z roku 2019, což ukazuje na obnovení pozitivního trendu po pandemii.
Obecně je Česko pro Bulharsko významným obchodním partnerem, který má v Sofii solidní renomé. Vzájemnému obchodu pomohl i vstup obou zemí do Evropské unie.
| 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | |
| Export z ČR (mld. CZK) | 17,3 | 18,9 | 19,9 | 18,8 | 23,2 |
| Import do ČR (mld. CZK) | 12,4 | 16,1 | 16,2 | 14,6 | 14,6 |
| Saldo s ČR (mld. CZK) | 4,9 | 2,8 | 3,7 | 4,2 | 8,6 |
„Po vstupu Bulharska do Evropské unie v lednu 2007 se výrazně zjednodušily podmínky vzájemného obchodu s Českou republikou. Česko a české výrobky mají v Bulharsku tradičně dobré jméno, a proto se Bulharsko jeví jako perspektivní partner tuzemských firem i v budoucnosti. Naše výrobky jsou zde všeobecně známé svou kvalitou v poměru k ceně,“ popisuje zástupce CzechTrade,
A jaké obory jsou aktuálně pro české exportéry nejperspektivnější?
Energetika, doprava, životní prostředí
„Tradičním strategickým oborem bulharské ekonomiky, který tuzemské firmy sledují a v němž hledají potenciální projekty pro své zapojení, je energetika,“ říká Petr Vávra, ekonomický diplomat a zástupce velvyslance na Zastupitelském úřadu ČR v Sofii.
V energetické oblasti zde mají tuzemské podniky skutečně velký potenciál.
V poslední době zažívá boom solární energetika a Bulharsko je zemí sluneční energii zaslíbenou. Roční průměrná délka slunečního svitu je zde průměrně 2150 hodin, což představuje 49 procent maxima.
„Česká republika je tradičním výrobcem energetických zařízení, která jsou v Bulharsku dobře přijímaná a známá. Společnosti vyrábějící vodní turbíny, generátory, větrné elektrárny a solární zařízení zde své výrobky již úspěšně nabízejí,“ doplňuje Martin Hlavnička.
K dalším perspektivním oblastem dnes patří doprava respektive budování dopravní infrastruktury. Bulharsko se chystá investovat do dostavby a modernizace dopravních koridorů, telekomunikačního zabezpečení, tunelů či mostů.
Tak jako Češi snaží se i Bulhaři urychlit dostavbu dálnic. V současnosti zejména mezi Sofií a Varnou, Varnou a Burgasem a také jižním směrem do Řecka či Turecka. Velký důraz kladou i na rekonstrukci a obnovu silnic a budování městských okruhů.
Desatero při obchodování s Bulharskem
Geografická poloha dává podle Martina Hlavničky Bulharsku šanci stát se dopravním centrem v balkánském regionu.
„Hlavní vysokorychlostní koridor železnice s mezinárodním významem prochází směrem západ-východ ve směru Sofia-Plovdiv-Stara Zagora-Karnobat-Burgas. Vysokorychlostní vlaky na něm budou jezdit na trati ze Sofie do Burgasu a Varny a také na již zrekonstruované železniční trati Plovdiv-Svilengrad a dále do Istanbulu a odtud tunelem Bospor do zemí Střední Asie a Číny,“ připomíná zástupce CzechTrade.
Dalším mezinárodním železničním koridorem v severojižním směru je trasa Budapešť – Arad – Craiova – Calafat – Vidin – Sofia – Kulata – Soluň.
Vše zmíněné znamená příležitost pro české firmy v oblasti telematiky a obecně železniční dopravy. Řada tuzemských podniků z tohoto odvětví už na bulharském trhu úspěšně působí.
Šanci prosadit se mají čeští podnikatelé také v oblasti ekologie. Bulhaři potřebují například dobudovat a rekonstruovat infrastrukturu pro dodávky pitné vody.
„Zajímavá je i problematika likvidace komunálního odpadu. V mnoha menších městech v zemi probíhá rekonstrukce vodovodní sítě. Budují se také čistírny odpadních vod. A právě to je vhodná příležitost pro české firmy v této oblasti,“ dodává Hlavnička.
Vybrané české firmy napříč odvětvími, které uspěly na bulharském trhu, jsou například tyto: Simex, Rudolf Jelínek, SOR Libchavy, Korado, Forez, Teluria, Meva, Enbra, Novaservis, Environment Commerce, Moram, BTL Medical, Kovobel, Otavan Třeboň.
Například výrobce autobusů SOR Libchavy získal v Bulharsku už několik významných zakázek. Do města Sliven nedávno dodal 27 autobusů s dieselovým pohonem za téměř 150 milionů korun.
„Předtím jsme dodali pět kloubových autobusů do Stare Zagory a elektrobus na letišti v Sofii pro přepravu mezi terminály,“ popisuje Jindřich Chudý, zástupce obchodního ředitele pro export SOR Libchavy.
Češi se tu nebojí investovat
Bulharský internetový obchod s potravinami eBag.bg získal nedávno nového strategického partnera. Je jím největší český internetový prodejce potravin Rohlik.cz, který měl loni tržby ve výši 7,5 miliardy korun. Rohlik.cz investoval miliony korun do současné bulharské jedničky mezi potravinovými e-shopy a do budoucna chce převzít celý podnik.
„Nabýváme podíl s opcí postupně, v dalších letech chceme stoprocentně vlastnit celou firmu,“ uvádí Tomáš Čupr, zakladatel Rohlik.cz. Podle Ivan Alexandrova CEO on-line supermarketu eBag.bg je partnerství s českou společností „strategickým krokem, který firmě pomůže urychlit růst a expanzi.“
Rohlík.cz je jen jedním z mnoha českých investorů do bulharského byznysu. V Bulharsku aktuálně působí přes 140 českých firem, které zde prodávají své výrobky či služby. „K těm významnějším patří společnost Valea Foundation českého podnikatele Karla Komárka, která drží asi 7,8 % akcií tamní Fibank,“ připojuje Martin Hlavnička.
V energetice podniká například společnost Energo-Pro Svitavy, která vstoupila na bulharský trh v roce 2000 a postupně nakoupila 14 vodních elektráren s instalovaným výkonem 166 MW. „V roce 2012 firma koupila od německého E.ON za 133 milionů eur cca třetiny elektrické distribuce země v severovýchodní části Bulharska. V současné době patří mezi 100 největších společností zahraničních investorů v Bulharsku (podle údajů Bulharské investiční agentury),“ připomíná zástupce CzechTrade.
Skupina PPF koupila v roce 2018 bulharská aktiva od norského mobilního operátora Telenor (v Bulharsku nově působí pod obchodní značkou Yettel). Odhaduje se, že bulharská část představovala investici zhruba 700-800 milionů eur.
Významné investice zde realizovala také skupina Korado v továrně na topná zařízení, výrobní závody mají v Bulharsku například také společnosti Hronovský a Forez působící v oblasti automotive.
