Malá balkánská země je zatím odkázána na zastarávající uhelné elektrárny a drahý dovoz energií. Chce ale v blízké době zásadně navyšovat příspěvek solárních parků nebo větrných elektráren. To je šance pro české dodavatele.

Podstatnou část energie pro balkánskou zemi zatím stále zajišťuje tato uhelná elektrárna Kosovo B.

Když se řekne Kosovo, málokdo si představí zemi s ambicí stát se lídrem v zelené energetice. Přesto právě tady – v jedné z nejmladších evropských republik – probíhá energetická proměna, která nabízí nejen naději pro životní prostředí, ale i nové obchodní příležitosti. A české firmy by u toho rozhodně neměly chybět.

Uhlí je tu dědictví i problém

Kosovo dnes vyrábí většinu své elektřiny v hnědouhelných elektrárnách Kosova A a B, které stojí jen pár kilometrů od hlavního města Prištiny. Jde o staré kolosy postavené ještě v dobách Jugoslávie. Denně spolykají tisíce tun lignitu a vypouštějí do ovzduší obrovské množství emisí. Závislost na uhlí je nejen environmentální, ale i praktický problém. Elektrárny jsou zastaralé, často nefungují naplno, a tak země musí energii draze dovážet. Výpadky elektřiny proto nejsou výjimkou, ale součást kosovské reality.

Kosovská vláda si je toho vědoma. Už v roce 2022 představila ambiciózní plán. Do roku 2031 chce získávat alespoň třetinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Slunce, vítr a chytré baterie mají nahradit uhlí – nebo ho alespoň výrazně doplnit. A to je začátek příběhu, kde se otevírají dveře i pro české exportéry.

Kosovská republika
Hlavní městoPriština
Počet obyvatel1,6 milionu
Jazykalbánština
Náboženstvímuslimové 93 %, pravoslavní křesťané 2,3 %, katolíci 1,8 %

Změna není jen na papíře. Už teď se spouští první solární aukce, připravují se větrné farmy, investuje se do modernizace rozvodných sítí. Dokonce i staré uhelné bloky dostávají nové filtry, turbíny a ekologičtější technologie – aby dožily ještě pár let, ale s menším dopadem na přírodu i zdraví obyvatel.

Investice jsou vítány

Aby se tyto plány staly skutečností, potřebuje Kosovo know-how, technologie a peníze. A právě tady přichází na řadu firmy ze zahraničí – včetně těch českých. Kosovo nabízí přehledné podmínky pro investice, stabilní aukční systém, daňové pobídky a připojení nových elektráren do sítě na 30 let dopředu.

K největším projektům v oblasti obnovitelných zdrojů zatím patří solární park s instalovaným výkonem 3 MW v regionu Kamenica.

Navíc má silné mezinárodní partnery – Evropskou unii, rozvojové banky i Spojené státy. Například jen program Millennium Challenge Corporation investuje přes 200 milionů dolarů do rozvoje bateriových systémů a chytrých řešení.

Proč právě české firmy?

Česká republika má dlouhou tradici v energetice – od výroby turbín, přes inženýring, až po obnovitelné zdroje. Kosovo dnes potřebuje přesně to, co čeští podnikatelé umí nabídnout:

• Stavbu solárních a větrných elektráren

• chytré řízení spotřeby a sítě

• úsporné technologie pro veřejné budovy

• bateriové systémy a akumulaci

• poradenství a projektový management

V zemi je stále malá konkurence a poptávka po nových řešeních rychle roste. Nadto mají české společnosti široké zkušenosti s ekologizací a zefektivněním těžby a spalování uhlí.

Výzvy? Jsou, ale zvládnutelné

Samozřejmě ani v případě Kosova nejde o investiční ráj bez mráčku. Politická scéna v zemi je napjatá, byrokracie pomalejší a energetická infrastruktura zatím slabá. Ale právě to dává příležitost těm, kdo chtějí být u zrodu něčeho nového – a přinést kvalitní, ověřená řešení tam, kde ještě nejsou standardem.

I proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR společně s českým zastupitelským úřadem v Prištině zorganizovalo v červnu tohoto roku incomingový projekt ekonomické diplomacie zaměřený na propojení českých firem v uvedených oblastech se zástupci kosovských dolů, elektráren a bateriových úložišť.

K hlavním konzumentům energie patří metropole Priština se svými zhruba 250 tisíci obyvatel.

Zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro západní Balkán Martin Pospíšil k tomu dodává: „Investice a export do Kosova mají potenciál i z hlediska přístupových rozhovorů země do EU. Ty s sebou přináší mimo jiné přejímání evropského práva, odstraňování bariér obchodu a jistou předvídatelnost ve vzájemných vztazích, což posiluje důvěru v kosovský trh a kosovské partnery. Současně do země proudí unijní finanční pomoc, která bude směřovat a již směřuje mimo jiné zejména do energetiky.“

Začátkem příštího roku se v Praze znovu setká skupina pro hospodářskou spolupráci

Kosovo dnes připomíná laboratoř budoucnosti – kde se testuje, jak rychle může malá země přejít z uhlí na obnovitelné zdroje. Pokud to zvládne, může se stát příkladem pro celý Balkán. A čeští exportéři? Ti mají šanci být u toho – nejen jako dodavatelé, ale jako partneři přeměny. Zemi, která má minulost v uhlí, totiž čeká budoucnost ve slunci, větru a chytré energii.

Snímek ze zasedání smíšené pracovní skupiny v říjnu 2023.

Ministerstvo průmyslu a obchodu by chtělo české firmy nejen v sektoru energetiky dále podpořit při hledání vhodných kosovských partnerů a při vstupu na tamní trh. V plánu je proto zorganizování 2. zasedání Smíšené pracovní skupiny pro hospodářskou spolupráci v Praze, výhledově začátkem roku 2026. To by mělo pokrýt i další prioritní sektory spolupráce jako je dopravní infrastruktura nebo chytré technologie.

Adam Gazda
Ministerstvo průmyslu a obchodu

Další články