Malá balkánská země je zatím odkázána na zastarávající uhelné elektrárny a drahý dovoz energií. Chce ale v blízké době zásadně navyšovat příspěvek solárních parků nebo větrných elektráren. To je šance pro české dodavatele.
Když se řekne Kosovo, málokdo si představí zemi s ambicí stát se lídrem v zelené energetice. Přesto právě tady – v jedné z nejmladších evropských republik – probíhá energetická proměna, která nabízí nejen naději pro životní prostředí, ale i nové obchodní příležitosti. A české firmy by u toho rozhodně neměly chybět.
Uhlí je tu dědictví i problém
Kosovo dnes vyrábí většinu své elektřiny v hnědouhelných elektrárnách Kosova A a B, které stojí jen pár kilometrů od hlavního města Prištiny. Jde o staré kolosy postavené ještě v dobách Jugoslávie. Denně spolykají tisíce tun lignitu a vypouštějí do ovzduší obrovské množství emisí. Závislost na uhlí je nejen environmentální, ale i praktický problém. Elektrárny jsou zastaralé, často nefungují naplno, a tak země musí energii draze dovážet. Výpadky elektřiny proto nejsou výjimkou, ale součást kosovské reality.
Kosovská vláda si je toho vědoma. Už v roce 2022 představila ambiciózní plán. Do roku 2031 chce získávat alespoň třetinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Slunce, vítr a chytré baterie mají nahradit uhlí – nebo ho alespoň výrazně doplnit. A to je začátek příběhu, kde se otevírají dveře i pro české exportéry.
Kosovská republika | |
Hlavní město | Priština |
Počet obyvatel | 1,6 milionu |
Jazyk | albánština |
Náboženství | muslimové 93 %, pravoslavní křesťané 2,3 %, katolíci 1,8 % |
Změna není jen na papíře. Už teď se spouští první solární aukce, připravují se větrné farmy, investuje se do modernizace rozvodných sítí. Dokonce i staré uhelné bloky dostávají nové filtry, turbíny a ekologičtější technologie – aby dožily ještě pár let, ale s menším dopadem na přírodu i zdraví obyvatel.
Investice jsou vítány
Aby se tyto plány staly skutečností, potřebuje Kosovo know-how, technologie a peníze. A právě tady přichází na řadu firmy ze zahraničí – včetně těch českých. Kosovo nabízí přehledné podmínky pro investice, stabilní aukční systém, daňové pobídky a připojení nových elektráren do sítě na 30 let dopředu.

Navíc má silné mezinárodní partnery – Evropskou unii, rozvojové banky i Spojené státy. Například jen program Millennium Challenge Corporation investuje přes 200 milionů dolarů do rozvoje bateriových systémů a chytrých řešení.
Proč právě české firmy?
Česká republika má dlouhou tradici v energetice – od výroby turbín, přes inženýring, až po obnovitelné zdroje. Kosovo dnes potřebuje přesně to, co čeští podnikatelé umí nabídnout:
• Stavbu solárních a větrných elektráren
• chytré řízení spotřeby a sítě
• úsporné technologie pro veřejné budovy
• bateriové systémy a akumulaci
• poradenství a projektový management
V zemi je stále malá konkurence a poptávka po nových řešeních rychle roste. Nadto mají české společnosti široké zkušenosti s ekologizací a zefektivněním těžby a spalování uhlí.
Výzvy? Jsou, ale zvládnutelné
Samozřejmě ani v případě Kosova nejde o investiční ráj bez mráčku. Politická scéna v zemi je napjatá, byrokracie pomalejší a energetická infrastruktura zatím slabá. Ale právě to dává příležitost těm, kdo chtějí být u zrodu něčeho nového – a přinést kvalitní, ověřená řešení tam, kde ještě nejsou standardem.
I proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR společně s českým zastupitelským úřadem v Prištině zorganizovalo v červnu tohoto roku incomingový projekt ekonomické diplomacie zaměřený na propojení českých firem v uvedených oblastech se zástupci kosovských dolů, elektráren a bateriových úložišť.
Zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro západní Balkán Martin Pospíšil k tomu dodává: „Investice a export do Kosova mají potenciál i z hlediska přístupových rozhovorů země do EU. Ty s sebou přináší mimo jiné přejímání evropského práva, odstraňování bariér obchodu a jistou předvídatelnost ve vzájemných vztazích, což posiluje důvěru v kosovský trh a kosovské partnery. Současně do země proudí unijní finanční pomoc, která bude směřovat a již směřuje mimo jiné zejména do energetiky.“
Začátkem příštího roku se v Praze znovu setká skupina pro hospodářskou spolupráci
Kosovo dnes připomíná laboratoř budoucnosti – kde se testuje, jak rychle může malá země přejít z uhlí na obnovitelné zdroje. Pokud to zvládne, může se stát příkladem pro celý Balkán. A čeští exportéři? Ti mají šanci být u toho – nejen jako dodavatelé, ale jako partneři přeměny. Zemi, která má minulost v uhlí, totiž čeká budoucnost ve slunci, větru a chytré energii.
Ministerstvo průmyslu a obchodu by chtělo české firmy nejen v sektoru energetiky dále podpořit při hledání vhodných kosovských partnerů a při vstupu na tamní trh. V plánu je proto zorganizování 2. zasedání Smíšené pracovní skupiny pro hospodářskou spolupráci v Praze, výhledově začátkem roku 2026. To by mělo pokrýt i další prioritní sektory spolupráce jako je dopravní infrastruktura nebo chytré technologie.