Plan México je hospodářskou strategií prezidentky Claudie Sheinbaum. Její ambicí je odklon mexického hospodářství od tradičního modelu montážních závodů směrem k posílení domácí výroby s vyšší přidanou hodnotou. Chystané projekty mohou být příležitostí i pro české dodavatele.
Mexiko je podle Mezinárodního měnového fondu 13. největší ekonomikou světa. Jedná se o trh s více než 131 milióny obyvatel. Je členem většiny mezinárodních organizací – mimo jiné organizací G20, WTO, OECD, CELAC či Tichomořské aliance. S ohledem na provázanost mexické ekonomiky s USA hraje klíčovou roli Dohoda USA-Mexiko-Kanada (USMCA), která představuje modernizaci dřívější dohody NAFTA
a jejíž revize plánovaná na letošní rok je jedním z nejskloňovanějších témat.
Mexiko je zemí bohatou na nerostné suroviny, zároveň se ale v posledním období stává výrobní mocností s minimálně regionálním významem. HDP je tvořeno téměř ze dvou třetin sektorem služeb, z jedné třetiny průmyslem. Nejdůležitějšími průmyslovými sektory jsou automobilový průmysl, strojírenství, elektronika, energetika, potravinářství, letectví a těžební průmysl.
Podle Plan México má být země do roku 2030 mezi prvními 10 ekonomikami světa, navýšit objem investic, zkrátit dobu procesu nových investic z 2,6 na 1 rok a také vytvořit dodatečných 1,5 milionu pracovních míst ve specializované výrobě a strategických odvětvích.
Pro Česko je Mexiko už teď klíčovým latinskoamerickým partnerem
Mexiko je pro Česko nejvýznamnějším partnerem v Latinské Americe a druhým nejvýznamnějším partnerem v regionu Amerik (předstihuje tedy i Kanadu). Připadá na něj 54 procent obratu (2,98 miliardy dolarů) a 55 procent (1,4 miliardy dolarů) z celkového českého exportu do Latinské Ameriky.
V mnohém se ekonomiky Mexika a ČR překvapivě podobají: Jedná se o liberální ekonomiky, obě výrazně navázané na silného partnera. Z toho vyplývá snaha o diverzifikaci obchodu. Vzájemná relace se vyznačuje tím, že průmyslové výrobky převažují v obchodních tocích obousměrně. Dá se proto říci, že Mexiko je komplementární ekonomikou pro české klíčové sektory. Stejně jako Česká republika může díky své výhodné poloze sloužit jako brána do EU, tak Mexiko se může stát vstupním bodem na trh USA či ostatní latinskoamerické trhy. Podívejme se, které sektory jsou aktuálně v Mexiku akcentovány.
Prezidentka chce dostat zemi mezi top ten světových ekonomik
Jaké jsou aktuální výzvy pro Mexiko a trendy, které by mohly přispět dalšímu rozvoji česko-mexické obchodní relace? Důležitá událost přišla v říjnu 2024, kdy se prezidentské funkce ujala jako první žena v historii Mexika Claudia Sheinbaum. Její priority navazují na předchozí administrativu prezidenta Andrése Manuela Lopeze Obradora, ale vymezuje i své vlastní.
Pokud se týká ekonomiky, v lednu 2025 prezidentka představila svou hospodářskou strategii nazvanou jednoduše „Plan México“, jejímž cílem je stimulovat hospodářství, obchod a průmysl po dobu jejího šestiletého vládnutí. Celkově se tato strategie zaměřuje na rozvoj konkurenceschopného podnikatelského ekosystému a představuje odklon od tradičního modelu montážních závodů směrem k posílení domácího trhu. Podle této strategie má být Mexiko do roku 2030 mezi prvními 10 ekonomikami světa, navýšit objem investic a zkrátit dobu procesu nových investic z 2,6 na 1 rok a také vytvořit dodatečných 1,5 milionu pracovních míst ve specializované výrobě a strategických odvětvích.
Má být kladen důraz na podporu domácí výroby prostřednictvím substituce dovozu (zejména z Číny), na rozvoj infrastruktury a také na podporu vzdělávání a odborné přípravy či environmentální udržitelnosti. Klíčové je zvyšování potravinové a energetické soběstačnosti Mexika.
Plan México vymezuje devět strategických odvětví, z toho mnohá s vysokou přidanou hodnotou (automotive a elektromobilita, letecký a kosmický, polovodiče, farmaceutický, chemický a petrochemický, energetika, zemědělskopotravinářský průmysl, textilní a obuvní průmysl, spotřební zboží). Akcentována je bezpečnost či výzkum a vývoj. Řada těchto priorit kopíruje oblasti, v nichž jsou i české subjekty schopné nabídnout řadu zajímavých řešení.
Prioritou zůstávají projekty v infrastruktuře
Stejně jako u předchozí administrativy i prezidentka Sheinbaum akcentuje projekty pro rozvoj infrastruktury, a to za účelem zlepšení konektivity, podpory hospodářského růstu a snižování regionálních rozdílů. Nová vláda například spustila Národní program silniční infrastruktury 2025-2030 s cílem modernizovat a rozšířit silniční sítě v zemi. Očekávají se rovněž velké investice do udržitelné mobility zejména ve městech a jejich okolí.
Na první místo se mezi mexickými přístavy dere díky rychlému růstu kontejnerové dopravy Manzanillo na pobřeží Pacifiku.
Obnovou projdou tři tisíce kilometrů železnic
Velkým tématem je modernizace a rozvoj železniční dopravy. Již byla zahájena nebo brzy bude výstavba čtyř tras v délce 786 kilometrů za několik miliard dolarů. Jde o spojení letiště AIFA s Mexico City s pokračováním do Pachucy, meziměstskou železnici Mexico City – Querétaro, Querétaro – Irapuato a Saltillo – Nuevo Laredo. Do roku 2029 by mělo být obnoveno více než tři tisíce kilometrů železnic. Investice budou využity nejen na rozvoj kolejové sítě, ale i na nákup nových vozidel, případě údržbu a obnovu staršího vozového parku.
Mexiko také plánuje rozšířit projekty Tren Interoceánico (Interoceanický vlak v Tehuantepecké šíji) a Tren Maya (Mayský vlak) až do Střední Ameriky. Cílem expanze je posílit ekonomickou integraci a mobilitu, zejména v jižním pohraničí Mexika.
Rozšíření a modernizace čeká víc než 60 letišť
Vedle výstavby nových silnic, dálnic, železnic a akvizic vozového parku pro městskou hromadnou dopravu (včetně elektrifikace systémů MHD) se Mexiko ve velké míře zaměřuje na zefektivnění současné infrastruktury za využití pokročilých technologií. To se týká řízení dopravy, odbavování cestujících, platbu jízdného či vymáhání pravidel provozu. Do popředí se v dopravě dostává také udržitelnost a multimodalita.
Rozšíření a modernizace se bude týkat také přístavů a letišť, a to včetně výstavby doprovodných logistických a průmyslových zón. Jen do rozšíření a modernizace 62 letišť byly oznámeny investice ve výši 6,6 miliardy dolarů pro období 2025 až 2030. Příležitosti pro české firmy lze najít v dodavatelských řetězcích velkých evropských firem, které obvykle tyto projekty realizují.
Nové výzvy jsou v oblasti energetiky
Neméně zajímavým oborem je energetika. Energetická politika nové vlády má šest priorit. Mezi nimi je posílení energetické nezávislosti s cílem snížit závislost na dovozu (zejména zemního plynu z USA). Silnou roli mají hrát mexické státní společnosti Pemex a CFE. Dále má být snížena energetická náročnost bez dopadu na ceny a zajištěn všeobecný a cenově dostupný přístup ke zdrojům energie. Mají být také sníženy emise znečišťujících látek a skleníkových plynů a řešeny energetické potřeby venkovských oblastí.
Prezidentka Sheinbaum do své politiky energetické suverenity začlenila koncept udržitelného rozvoje, který se zaměřuje na přechod k obnovitelným zdrojům energie a menší závislost na fosilních palivech. Uskutečnit by se měly investice ve výši 22 miliard dolarů do projektů větrných, solárních a kombinovaných elektráren. Cílem je navýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů až na 45 procent v roce 2030. S tím se také pojí využívání možností skladování elektřiny pomocí bateriových systémů. V neposlední řadě byl ohlášen plán postupně realizovat přes 100 projektů na rozšíření a modernizaci přenosové a distribuční sítě (smart grid). Se všemi těmito cíli se pojí rostoucí poptávka po moderních technologiích pro energetickou oblast.
Vodohospodářství i další obory mají akcentovat udržitelnost
Oproti předchozí vládě klade současná prezidentka Claudia Sheinbaum důraz na environmentální udržitelnost – zejména v oblasti vodohospodářství, neboť Mexiko se aktuálně potýká se suchem. Ohlášeno je například 37 strategických vodohospodářských projektů, včetně čištění řek a přehrad či modernizace zavlažovacích systémů. Dále mají být v duchu udržitelnosti zmíněné investice do čisté energie, jde také o systémy nakládání s pevným odpadem.
Mexiko je pátým největším exportérem automobilů, většina jde na prodej do USA
Automobilový průmysl patří nejen ke klíčovým sektorům Plan México, ale tvoří rovněž významný podíl v česko-mexické obchodní výměně včetně investiční spolupráce. Mexiko je 7. největším výrobcem automobilů na světě s produkcí bezmála čtyř milionů vozidel ročně. Zároveň je 5. největším exportérem automobilů, přičemž přes 80 procent exportu směřuje do USA.
Většina světových automobilek má v Mexiku své výrobní závody. S uzavřením dohody USMCA a trendem nearshoringu dochází k přenastavení dodavatelských řetězců a vznikají nové příležitosti v oblasti Tier 1 a 2. Řada subdodavatelů z Evropy a Asie přenáší výrobu do Mexika. S postupným přechodem na alternativní zdroje pohonu se zvedá poptávka po náhradách spalovacích motorů a po znalostních produktech, jako jsou pokročilé materiály a moderní výrobní technologie. Určitou nejistotu však do sektoru přináší obchodní politika Donalda Trumpa.
Do spolupráce v obraně spadá i kyberbezpečnost
Dvoustranná kooperace v obranném sektoru mezi Českou republikou a Mexikem je zarámována Memorandem o spolupráci v oblasti obrany. Vedle zbraní, střeliva, obrněných vozidel a dalšího vojenského materiálu existuje dlouhodobá poptávka po zabezpečovacích zařízeních pro objektovou bezpečnost, ochranu infrastruktury, komunikační technologie, sledovací zařízení pro zamezení krádeže nákladu, GPS systémy, pokročilé IT řešení pro oblast vymáhání práva a řešení kybernetické bezpečnosti.
V té má zatím Mexiko rozhodně co dohánět. Například v roce 2024 země čelila 31 milionům pokusů o kybernetický útok, což představuje 55 procent všech útoků v Latinské Americe. Naskýtá se zde značný prostor pro investice. Specifickou oblastí je ochrana hranic (včetně námořních), kde je poptávka po sledovacích systémech, dronech, malých letadlech a také IT řešeních umožňujících zpracování satelitních dat. Velkým tématem je již od pandemie covidu-19 digitalizace.
Obecně stoupá poptávka po pokročilých technologiích a inovativních výrobcích napříč sektory. S tím také souvisí plán na zvýšení investic do vědeckého a technologického výzkumu spolu se zjednodušením procesů registrace patentů. Patří sem mimo jiné vývoj elektromobilů, polovodičů, satelitů, vytvoření národní laboratoře umělé inteligence, programy v oblasti sociálních a humanitních věd a podpora komplexního rozvoje místní farmaceutické výroby s důrazem na pokročilé biotechnologie.
O evropské zboží roste zájem i díky zvýšení cel na čínské výrobky
Mexiko nyní stojí na zásadním milníku své ekonomické transformace. Strategie Plan México naznačuje ambici změnit dosavadní ekonomiku na model s vyšší domácí výrobou s vyšší přidanou hodnotou, lepší infrastrukturní základnou a větší nezávislostí. Přesto klíčovou výzvou zůstává silná závislost na ekonomice Spojených států, která omezuje prostor pro vlastní manévrování.
Jaké výhody přinese modernizace Globální dohody mezi EU a Mexikem?
Celý tento kontext však nahrává rozvoji spolupráce mezi českými a mexickými subjekty. Velmi důležité je to, že Mexiko dává důraz na rozvoj oborů, v nichž jsou české firmy silné a mají co nabídnout. Modernizovaná Globální dohoda poskytuje nejen rámec pro spolupráci, ale přináší další usnadnění vzájemných obchodních i investičních vztahů a také možnost posílení pozic ve světové ekonomice pro obě strany. Kvůli zvýšení cel na čínské zboží navíc začíná být v Mexiku patrný růst zájmu o evropské zboží. Všechny tyto aspekty nabízí bezprecedentní příležitost pro prohloubení další česko-mexické spolupráce.
