Dvě balkánské země zažívají v poslední době příznivý ekonomický růst a usilují o vstup do EU. Otevřít dveře pro další zakázky tam českým firmám vyrazila na konci března obchodní mise vedená ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou.
Severní Makedonii a Albánii si pravděpodobně většina lidí spojí zejména s turismem. Z pohledu investorů a obchodníků však obě země nabízejí i jiné příležitosti, které mohou být zajímavé pro české firmy. I proto je na konci března pracovně navštívil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela společně s doprovodnou podnikatelskou misí Svazu průmyslu a dopravy.
Severní Makedonie a Albánie jsou členy NATO a zároveň jako země s kandidátským statusem aspirují na členství v Evropské unii. To s sebou nese jednak větší míru přejímání evropského práva, tlak EU na posílení vlády práva a vytváření stabilního a transparentního podnikatelského prostředí, tak i možnosti využití unijního financování na celou řadu projektů.
Oběma zemím se v posledních letech daří také ekonomicky. O tom svědčí i průměrný růst HDP za uplynulých 10 let, který byl podle Mezinárodního měnového fondu v Severní Makedonii na úrovni 2,2 procenta a v Albánii dokonce 3,1 procenta. Více než tříprocentní růst je v obou případech očekáván rovněž v následujících letech. Daří se postupně snižovat nezaměstnanost, která i díky investicím ze Západu loni dosáhla v Severní Makedonii 14 procent a 11 procent v Albánii.
Příležitosti jsou v makedonské energetice i jejím přechodu na obnovitelné zdroje
Ekonomický rozvoj s sebou přináší více příležitostí pro obchodně-ekonomickou spolupráci. Ta se již také silně rozvíjí, kdy obrat obchodu mezi Českou republikou a Severní Makedonií v předchozích 10 letech podle Českého statistického úřadu vykázal růst v průměru 12 procent ročně, v případě Albánie pak úctyhodných více než 48 procent ročně.
A příležitosti k dalšímu rozvoji obchodu a investic neubývají, naopak. Severní Makedonie se tak jako mnoho jiných zemí zavázala k ozelenění své ekonomiky a produkce elektrické energie. Tomu mají napomoci především solární parky, pro jejichž provoz má země vhodné klimatické podmínky. Na poslední klimatické konferenci OSN loni v prosinci Severní Makedonie spustila investiční platformu pro přechod na spravedlivou energetiku, jejímž cílem je mobilizovat až tři miliardy eur v investicích a technické pomoci. Konečným a poměrně optimistickým cílem je urychlit energetickou transformaci země a usnadnit zavedení 1,7 gigawattu nové kapacity obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 spolu s nezbytnou infrastrukturou pro rozvodné sítě a skladování energie.
Země si je však vědoma, že energetická transformace si vyžádá velké množství času, a bude proto potřeba přechodně využívat stávající produkční kapacity. I zde mohou české firmy přispět s řešeními, která zmírní ekologickou zátěž a zefektivní produkci elektrické energie stávajících tepláren REK Bitola a Oslomej. V tomto ohledu je aktivní zejména firma Enelex, která již do REK Bitola dodala homogenizační zařízení na uhlí. Předání a českou účast v dalších podobných tendrech pak svou osobní přítomností podpořil ministr Jozef Síkela.
Severní Makedonie plánuje brzy započít výstavbu tranzitního plynovodu z Řecka o kapacitě 2,8 miliardy kubíků. V této souvislosti země zvažuje, že ke třem stávajícím blokům elektrárny REK Bitola využívajících lignit přidá i čtvrtý blok, tentokrát na plyn. Pro české společnosti to může znamenat příležitosti v dodávkách armatur pro montáž plynovodů, kompresorových stanic a zásobníků plynu.
Šance jsou i v chytrých městech nebo zemědělství
Nerostné bohatství Severní Makedonie pak vybízí k zapojení firem z těžebního průmyslu. To se týká například plánu na otevření dvou nových dolů na měď v Gevgelii a Ilovici.
Velká část ekonomiky a zejména jih země se stále orientuje na zemědělství. I zde mohou české firmy navázat na již existující dodávky zemědělské techniky.
V dopravě mohou české podniky pomoci zejména dodáním dopravních prostředků městské a meziměstské hromadné dopravy. Představitelé makedonské vlády oceňují i využití vozů Škoda. Poptávka v Severní Makedonii je rovněž po technologiích chytrých měst, kdy některá města již využívají produktů a řešení původem z České republiky, například od firem DATmoLUX a ELEKTRO-LUMEN.
Bitola hostila obchodní fórum
Na výše uvedené a některé další sektory se zaměřila jednání ministra Jozefa Síkely s představiteli makedonské vlády 25. března v Bitole na jihu země. Ten společně s makedonským vicepremiérem pro hospodářské záležitosti Fatmirem Bytyqim otevřel česko-makedonské podnikatelské fórum, o které měla místní podnikatelská komunita velký zájem. Nebývá totiž zvykem, aby do relativně hůře dostupného regionu zavítala početná delegace členského státu EU vedená ministrem.
Fórum bylo příležitostí k získání nových obchodních partnerů či zakázek ve spolupráci s místními firmami a přítomnými státními institucemi, mediálnímu zviditelnění a lepšímu pochopení bitolského regionu.
To potvrzuje majitel a ředitel společnosti Aluminium Centrum Marcel Kollmann, který se mise také účastnil. Pro jeho firmu byl silným motivem pro účast zájem investovat do stavebních pozemků určených pro průmyslové využití, k čemuž směřovala i jednání se zástupci města Bitola včetně starosty Toni Konjanovského. Nadto může Severní Makedonie firmě nabídnout exportní příležitost. „Byl jsem osloven dalším potenciálním odběratelem hliníkových slitků pro výrobu radiátorů. Na nabídce stále pracujeme,“ dodává Marcel Kollmann.
Albánie chce modernizovat autobusovou dopravu v Tiraně i železniční tah na sever
Delegace se následně přesunula do Albánie, která v posledních letech zažívá silný turistický boom. Země se pro jeho další rozvoj snaží vytvořit vhodné podmínky zejména investicemi do dopravní infrastruktury a podporou developerských projektů.
V Albánii v současnosti fungují dvě mezinárodní letiště, v hlavním městě Tiraně a na severu v Kukësi. Stavba letiště na jihu v přímořské Vloře se chýlí ke konci a cestující by jej měli začít využívat v příštím roce.
Albánie je pro Čechy lehce dostupná, přímé lety mezi Prahou a Tiranou totiž aktuálně několikrát týdně provozují společnosti Wizz Air a Ryanair, v létě se k nim navíc přidá společnost Smartwings.
Drač jde na dračku. Češi investují do bytů v přímořském albánském letovisku
Země však chce zkvalitnit i pozemní infrastrukturu, k čemuž ve velké míře využívá externí financování včetně unijních zdrojů. V současné době probíhá modernizace železniční trati Tirana–Drač, která by měla být dokončena příští rok. Albánské železnice pro tento úsek zvažují pořízení až sedmi nových příměstských elektrických vlakových souprav.
Tendr na modernizaci 120 kilometrů dlouhého železničního úseku Vora–Hani Hotit, který se nachází na severu na hranicích s Černou Horou, by měl být vypsán ještě letos. Zde se zároveň českým firmám otevírá možnost subdodávek bezpečnostních a signalizačních systémů.
Tirana pak plánuje vytvořit systém rychlé autobusové dopravy založené na elektrobusech, která bude zahrnovat chytré nabíjecí stanice, depo, řídicí centrum a elektronický odbavovací systém.
Čeští investoři mají možnost investovat do výstavby nebo nákupu místních nemovitostí včetně objektů určených k turistickým účelům a rekreaci, jejichž množství rychle roste. Ostatně to se podle Albánské centrální banky již děje. Ještě v roce 2020 evidovala pouze jeden milion eur investovaných českými subjekty v Albánii. Loni se jednalo už o 54 milionů eur.
Do konce dekády chce být Albánie čistým vývozcem energie
Albánie je poměrně unikátní, pokud jde o produkci elektrické energie, která v naprosté většině pochází z vodních elektráren. Zanedbatelné jsou zatím produkční kapacity solárních elektráren, ač země má k jejich využití, podobně jako sousední Severní Makedonie, vhodné klimatické podmínky. Vláda se proto zasazuje o jejich rozšíření a aktuálně je v běhu aukce k produkční kapacitě 300 MW.
Země se snaží o větší diverzifikaci energetického mixu a nadto si stanovila ambiciózní cíl stát se v roce 2030 čistým exportérem elektrické energie. I proto je připravovaná výstavba elektrárny na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny Roskovec u města Fier. Ve Vloře je pak v plánu přestavba tepelné elektrárny na plynovou. Plyn by měl být dodáván z připravovaného 40 kilometrů vzdáleného LNG terminálu. V obou případech se otevírají možnosti zapojení českých firem.
Albánie celkově chce posílit své kapacity pro uchovávání energie. To zdůraznil na úvod česko-albánského byznysového fóra také náměstek albánské ministryně infrastruktury a energetiky Ami Kozeli: „Věříme, že pro zvýšení kapacity pro uchovávání energie bude nutné představit podpůrný balíček s konkrétními pobídkami a již jsme na tom začali pracovat s využitím příspěvků našich finančních partnerů.“
Společnost Devinn nabídla ukládání energie za pomoci vodíku
Řešením mimo klasické baterie mohou být i technologie na bázi vodíku. S těmi by v Albánii ráda uspěla česká firma Devinn, která se také doprovodné podnikatelské mise zúčastnila. Provozní vedoucí firmy Vladimír Přikryl k tomu uvedl: „Albánie nás zaujala především svým rozvojem v oblasti obnovitelných zdrojů. Již nyní využívá zhruba 40 procent energie z obnovitelných zdrojů a existují velké plány v oblasti fotovoltaických elektráren. S růstem produkce energie z fotovoltaik poroste také potřeba ukládat energii a právě to je ideální příležitost pro vodík nebo baterie.“
O silném zájmu firmy uspět na albánském trhu svědčí i důsledná příprava, kdy proběhly předodjezdové konzultace s českými ministerstvy průmyslu a obchodu a zahraničí. „Díky tomu jsme získali zajímavé portfolio nových potenciálních parterů a určitě to nebude naše poslední cesta do Albánie,“ dodal Vladimír Přikryl.
Ve hře je další obchodní fórum, tentokrát v ČR
Z albánské strany zazněl také opakovaně zájem navázat na cestu organizací obchodního fóra v České republice. Je proto možné, že brzy bude příležitost k dalším B2B jednáním s albánskými partnery. V případě zájmu o navázání obchodních kontaktů s albánskými i makedonskými protějšky se mohou zájemci obracet na Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo na zastupitelské úřady České republiky v obou zemích.
Zmíněné ekonomické sektory byly nejenom zčásti reflektovány na česko-albánském obchodním fóru, ale také během jednání ministra Jozefa Síkely s albánským ministrem hospodářství, kultury a inovací Blendim Gonxhjou a na 7. zasedání česko-albánské Smíšené pracovní skupiny pro hospodářskou spolupráci, které oba ministři spolupředsedali.
Ta má širší oborové zaměření a mimo již zmíněná témata ministři a přítomní experti projednali možnosti spolupráce obou zemích například v těžebním průmyslu, v oblasti životního prostředí, v obranném průmyslu či v potravinářství.
