Polsko vstupuje v roce 2026 do klíčové fáze největší infrastrukturní investice ve své moderní historii. Projekt Port Polska, dříve známý jako Centrální komunikační uzel (CPK), kombinuje výstavbu mezinárodního letiště se sítí vysokorychlostních tratí.
Z investičního plánu vyplývá, že projekt Port Polska přechází z plánovací fáze do realizace. Objem vypsaných tendrů v letošním roce přesahuje 40 miliard polských zlotých (to je v přepočtu asi 230 miliard korun). Pro české firmy z oblasti železniční infrastruktury, energetiky, projektování a moderního stavebnictví se tím otevírá mimořádná příležitost. Polská vláda zároveň deklaruje preferenci dodavatelů z Evropské unie, což omezuje tlak levnější konkurence z mimoevropských trhů.
V současnosti už má projekt za sebou největší administrativní překážky. Získal klíčová environmentální povolení, jejichž absence v minulosti realizaci výrazně brzdila. Investiční správu nadále formálně zajišťuje společnost CPK, zatímco projekt je navenek komunikován pod značkou Port Polska.
Pro české společnosti s technickým know-how jde o šanci vstoupit do jednoho z největších infrastrukturních projektů regionu posledních dekád. Klíčové bude včasné zapojení do tendrů a schopnost nabídnout nejen cenu, ale i dlouhodobou technickou a provozní hodnotu.
Integrovaný provoz má být spuštěn v roce 2032
Časová osa projektu Port Polska je nastavena s ohledem na komplexitu celého systému, který zahrnuje nejen letiště, ale i stovky kilometrů zcela nových železničních koridorů. Strategický plán počítá s postupným zaváděním jednotlivých celků do provozu tak, aby v roce 2032 mohl být spuštěn integrovaný provoz.
| Termín | Harmonogram klíčových fází projektu |
|---|---|
| 2026 | Zahájení hlavní výstavby |
| 4. kvartál 2026 | Uzavření tendrů na terminál |
| 2028 | První fáze železničního uzlu |
| 2029 | Dokončení podzemního tunelu |
| 2031 | Certifikace a testování |
| 2032 | Oficiální otevření |
Podle aktuálních údajů společnosti CPK a polského Ministerstva infrastruktury bude vypsáno 92 samostatných výběrových řízení s hodnotou přesahující jeden milion zlotých (v přepočtu zhruba 5,7 milionu korun). U 25 největších kontraktů pak hodnota přesáhne jednu miliardu zlotých za každý tendr.
| Časové období | Plánovaný finanční objem (v miliardách zlotých) | Hlavní předmět zakázek |
|---|---|---|
| 1. kvartál 2026 | 7 | Výstavba úseků 3, 4 a 5 vysokorychlostní trati Varšava-Lodž |
| 2. kvartál 2026 | 20 | Technologické systémy terminálu, letištní osvětlení, energetické uzly |
| 3. kvartál 2026 | 3 | Environmentální monitoring, protihluková opatření, silniční napojení |
| 4. kvartál 2026 | 10 | Nádražní hala Port Polska, vnitřní vybavení letiště, cargo terminály |
Jedním ze specifických rysů tendrů od CPK je důraz na rámcové dohody. Tento model smlouvy umožňuje zadavateli vybrat skupinu kvalifikovaných firem, se kterými uzavře dlouhodobou dohodu a následně mezi nimi soutěžit konkrétní úkoly v kratších termínech. Zapojení do těchto rámcových dohod je klíčové, neboť firmy stojící mimo ně budou mít v pozdějších fázích k zakázkám od CPK velmi omezený přístup.
Příležitosti pro české subjekty sahají od strategických miliardových zakázek na hlavní železniční a letištní infrastrukturu až po specializované technologické celky. Tendry jsou postupně vypisovány také na technologické systémy a specializované budovy, jakými jsou například řídící věž, fotovoltaická farma a úložiště energie nebo datové centrum.
Podívejte se na celkový přehled plánovaných tendrů v polském projektu desetiletí
Ne všechny zakázky cílí pouze na velké hráče, existuje zde několik příležitostí i pro malé a střední podniky. Například u projektů jako geodetická podpora, ekologická opatření nebo obslužné objekty jako jsou například víceúrovňové garáže a výstavba budov pro policii.
