Modernizace pravidel pro digitální prostředí v Unii se blíží do další fáze. Rada Evropské unie na konci listopadu schválila společnou pozici k návrhům aktů o digitálních službách a digitálních trzích.
Členské státy Unie na listopadovém zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost (COMPET) ve složení pro vnitřní trh a průmysl schválily společnou pozici k návrhu aktu o digitálních službách (Digital Services Act – DSA) a návrhu aktu o digitálních trzích (Digital Markets Act – DMA). Může tak začít jednat s Evropským parlamentem a Komisí o konečné podobě nových předpisů, které jsou milníkem ve vývoji vnitřního trhu EU. Zástupci členských států se zabývali i národními plány obnovy a prioritami nadcházejícího francouzského předsednictví v Radě EU.
„Oba akty jsou jedněmi z nejdůležitějších legislativních nařízení na vnitřním trhu EU od přijetí směrnice o službách v roce 2006,“ uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová, která delegaci ČR na zasedání Rady COMPET vedla. Ve svých vystoupeních společnou pozici Rady k oběma návrhům podpořila a zdůraznila, že jsou významným krokem k další harmonizaci unijního digitálního trhu a nastavení férovějších pravidel. Konečná podoba společné pozice všech členských zemí EU k oběma návrhům je výsledkem náročných jednání o řadě aspektů.
Pomoc pro firmy v e-commerce
U návrhu DSA bylo pro ČR zásadní zajistit udržení principu země původu. Díky němu mohou firmy usazené v jednom členském státě poskytovat služby kdekoli jinde v EU, aniž by musely plnit další povinnosti v jiném členském státě nebo tam přesouvat své sídlo. To je zásadní pro české firmy, které působí v e-commerce a chtějí expandovat i do dalších zemí EU. Spolu s koalicí podobně smýšlejících států se ČR podařilo udržení této zásady prosadit.
Vedle toho se podařilo zachovat také výjimku pro mikropodniky a malé podniky z celé řady povinností, které by je mohly příliš zatížit a omezit tak jejich konkurenceschopnost oproti firmám ze třetích zemí.
V otázce aktu DMA se Česká republika stavěla zdrženlivě k možnému rozšíření některých povinností, jejichž potenciální dopady nebyly dopředu dostatečně vyhodnoceny. I přes přetrvávající rozdílné pozice k některým částem návrhů se státy EU nakonec na společné pozici jednomyslně shodly. Fakt, že se tak stalo již po roce od zveřejnění návrhu DMA Evropskou komisí, dodal Radě silný mandát pro budoucí vyjednávání s unijními institucemi.
Obnova po pandemii
Vedle digitálních návrhů členské státy v Radě COMPET diskutovaly také o balíčku Fit for 55, který má být nástrojem k naplnění Zelené dohody pro Evropu a přispět k zelené a digitální transformaci. Důležitou rolí Rady COMPET bude měření dopadů balíčku na ekonomiku, průmysl a konkurenceschopnost.
Dalším klíčovým tématem na programu jednání Rady byla implementace Plánu na podporu oživení Evropy, který má členským státům pomoci zotavit se z následků pandemie nemoci covid-19 a podpořit investice do zmiňované dvojí transformace unijní ekonomiky. Členské státy si v návaznosti na něj tvoří své národní plány obnovy, jejichž prostřednictvím žádají o finanční příspěvky. Všechny musí odpovídat nástroji na podporu oživení a odolnosti, který je klíčovým nástrojem obnovy a zahrnuje prostředky na dvojí transformaci. Ty by státy měly směřovat do investic a reforem a věnovat se přeshraničním projektům, pokud jde například o investice do vodíku, mikroelektroniky, cloudu nebo baterií, koridorů 5G, podmořských kabelů nebo digitálních inovačních hubů.
V době konání Rady COMPET byly schváleny národní plány obnovy 22 členských zemí. Ty během debaty informovaly o dosavadním pokroku v implementaci plánu a shodly se, že je potřeba postupovat rychleji. Zároveň bude nutné zajistit další zdroje financování a podpořit soukromé investice, řešit problematiku narušených globálních dodavatelských řetězců ve výrobě mikročipů nebo se zaměřit na rozvoj dovedností zejména v digitální oblasti. Státy se v diskusi také dotkly růstu cen energií i dalších vstupů. Česko spolu s Dánskem či Fiskem zdůraznilo, že musí především dobře fungovat vnitřní trh a zajištění dostatečných dodávek, což za současné situace nebude vůbec jednoduché.
Předsednické trio v Radě EU: Česko, Švédsko, Francie
Během zasedání Švédsko představilo svůj národní akční plán pro odvětví služeb. Ty jsou pro Švédsko zásadní pro zajištění udržitelného růstu vnitřního trhu, unijní konkurenceschopnosti. Česko dlouhodobě prosazuje plně funkční vnitřní trh bez překážek, a švédský akční plán proto podpořilo.
Česko se v červenci příštího roku ujme předsednictví v Radě EU a spolu s Francií, která bude Radě předsedat před ním, a Švédskem, které Česko vystřídá v první polovině roku 2023, tak tvoří předsednické trio.
Francie již představila priority svého předsednictví, mezi něž řadí například posílení evropského ekonomického modelu v kontextu dvojí transformace. Unie by podle ní měla zlepšit svoje produkční kapacity a inovační schopnosti. Proto je potřeba mimo jiné posílit technologickou autonomii a soustředit se na přidanou hodnotu. EU by se měla zaměřit na domény, ve kterých zatím zaostává, jako je cloud nebo čipy. Ve světle Zelené dohody chce pak Francie propojit potřeby hospodářství a ochrany klimatu. Zaměří se proto na projednání návrhu nařízení o uhlíkovém zdanění na hranicích a environmentální závazky bude chtít také promítnout do nových obchodních dohod. Kromě toho se francouzské předsednictví zaměří na vytvoření jednotného digitálního trhu a zmiňované návrhy DMA a DSA.
