Prezident Šavkat Mirzijojev a jeho vláda prosazují v poslední době ekonomické reformy, které středoasijskou zemi rychle modernizují a přibližují Západu. Rapidně roste také obchod s Českou republikou.
Třicetimilionový Uzbekistán je nejlidnatější a rozlohou třetí největší zemí Střední Asie. Zároveň jde o jednu z nejdynamičtějších ekonomik světa. Podle informací světové banky totiž patří mezi pouze 11 zemí světa, kterým za posledních 20 let každoročně vyrostl HDP o více než pět procent.
Obchod Uzbekistánu s Českou republikou roste dynamicky, za posledních pět let se zdvojnásobil. Loni poprvé v třicetileté historii bilaterálních vztahů přesáhl obrat vzájemného obchodu dvě miliardy korun. Nejsou to však pouze makroekonomické statistiky, které z této země pro investory a exportéry dělají čím dál silnějšího konkurenta největší ekonomiky v regionu, sousedního Kazachstánu. Od nástupu nového prezidenta Šavkata Mirzijojeva v roce 2016 se do té doby značně izolovaná země začala otevírat okolnímu světu.
Prezident podporuje i přibližování k Evropské unii
Kromě postupného odblokování často napjatých vztahů se sousedními zeměmi Taškent znovu začal vážněji jednat o přístupu do Světové obchodní organizace. Od roku 2018 probíhají jednání o posílené rámcové dohodě s Evropskou unií a od roku 2021 je Uzbekistán v režimu GSP+, jehož prostřednictvím EU pobízí i k prosazování udržitelného rozvoje. Podmínkou vstupu byla implementace 27 mezinárodních úmluv například o lidských právech či ochraně životního prostředí. Na oplátku EU snížila svá cla na nulu u více než dvou třetin celních položek. V neposlední řadě je země součástí evropské iniciativy Global Gateway, která má podpořit investice zejména do infrastrukturních projektů.
Nový prezident však nastartoval modernizační úsilí nejen navenek, ale zejména na vnitrostátní úrovni. Do té doby značně direktivní ekonomika dominovaná státními podniky se začala rychle liberalizovat a rozbíhá se rozsáhlá privatizace, deregulace a přijímání řady klíčových protržních zákonů posilujících například ochranu soukromých zahraničních investorů.
Kvůli nespolehlivosti Ruska je v dopravě zájem o Střední koridor
Ruská invaze na Ukrajinu má významný dopad na mezinárodní obchod a po pandemii covidu-19 byla další ranou pro řadu globálních dodavatelských řetězců. Země Střední Asie pozorně sledují změnu mezinárodní atmosféry a projevují zájem posilovat vztahy i se západními partnery. Hmatatelným důkazem tohoto vývoje je historicky první schůzka prezidenta USA s prezidenty všech pěti středoasijských republik v září letošního roku.
Kudy vede takzvaný Střední koridor a jaké výhody pro dopravu představuje?
Vzhledem k tomu, že se řada exportérů nemůže dále spoléhat na Ruskou federaci jako na partnera pro přepravu zboží z Asie do Evropy, sílí tlak na hledání alternativních logistických propojení, jako je například takzvaný Střední koridor přes Kazachstán, Ázerbájdžán a dále Turecko nebo Černé moře. S tím jsou spojené rozsáhlé investice do dopravní infrastruktury, které mají potenciál zintenzivnit zapojení celého regionu Střední Asie do světové ekonomiky.
Bavlnářská velmoc hledá techniku pro zemědělství či strojírenství
Uzbekistán je v první desítce zemí s největšími zásobami nerostných surovin na světě – má rozsáhlé zásoby uhlovodíků (plyn, ropa, uhlí), barevných kovů (značné zásoby mědi), uranu, ale i řady dalších surovin, které budou hrát klíčovou roli v transformaci evropských ekonomik. Příležitosti se nabízejí například v oblasti geologického průzkumu, zpracování nerostných surovin, ale i řadě dalších odvětví – strojírenství, metalurgii, modernizaci místní energetiky a infrastruktury a dodávkách dopravních prostředků.
Uzbekistán patří také mezi deset zemí s největším podílem na světovém trhu s bavlnou, důležitou roli však hraje celý zemědělský sektor, proto existuje vysoký potenciál při modernizaci zemědělské techniky či v potravinářství. Partneři mají velký zájem i o spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů a napravení průmyslových škod na životním prostředí. Z dalších sektorů, které uzbečtí představitelé často zmiňují, lze připomenout například potenciál spolupráce v oblasti farmacie a zdravotnických technologií, vodohospodářství a odpadového hospodářství či sklářství (zejména obalové sklo).
Co se týče možné podpory při exportu ze strany českých finančních institucí, v klasifikaci EGAP (vycházející z dat OECD) bylo postavení Uzbekistánu v roce 2019 zlepšeno o jednu příčku do 5. rizikové kategorie. Podmínky financování a pojištění jsou tak nyní lepší než kdy dříve.
Vztahy s Českem jsou v poslední době na výjimečné úrovni
Oboustranný zájem na posilování politických i obchodně-ekonomických vazeb letos podtrhla řada vzájemných návštěv na velmi vysoké úrovni. V dubnu navštívil Uzbekistán premiér České republiky Petr Fiala v rámci své jarní cesty po Asii. V červenci na tuto návštěvu navázal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který v Taškentu se svým protějškem Lazizem Kudratovem vedl 9. zasedání česko-uzbecké Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. V polovině října vedl misi do Uzbekistánu ministr zemědělství Marek Výborný. Ve všech případech české představitele na jejich cestách doprovázely početné podnikatelské delegace.
Ve dnech 10. a 11. října naopak s delegací čítající více než 170 stakeholderů včetně zástupců 70 firem navštívil Českou republiku premiér Uzbekistánu Abdulla Aripov. Součástí cesty byla návštěva uzbeckého národního stánku na 64. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a česko-uzbecké Business forum v pražském Hiltonu s více než dvěma stovkami účastníků.
Konference představí obchodní příležitosti ve Střední Asií
V kontextu dynamicky se měnící geoekonomické situace a zvýšeného zájmu českých exportérů o země Střední Asie organizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu konferenci s názvem Exportní a investiční příležitosti pro české firmy ve Střední Asii. Ta se bude konat v pondělí 23. října 2023 od 13 hodin v hlavní budově Ministerstva průmyslu a obchodu na adrese Na Františku 32.
Přihlášky na konferenci lze směřovat na e-mail viktora@mpo.cz. Tento kontakt lze využít i pro jakékoliv otázky, které se týkají exportu i do dalších zemí Střední Asie.
Konference představí výsledky dvouletého výzkumného projektu Analýza exportních a investičních příležitostí České republiky ve Střední Asii v kontextu měnících se tranzitních a infrastrukturních podmínek v regionu. Tým výzkumníků z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity v něm identifikuje možnosti zapojení českých podniků do stávajících a plánovaných projektů a zároveň nových možností proniknutí na trhy Střední Asie.
Součástí konference dále budou prezentace a diskuse zástupců českých firem, které již nyní úspěšně působí v jedné či více zemích regionu. Díky tomu budou mít účastníci jedinečnou příležitost seznámit se nejen s obecnými přehledovými informacemi a specifiky trhů, ale také s každodenními zkušenostmi českých exportérů či investorů.
