Před pár lety ho chtěli arabští sousedé obchodně zničit. Místo toho letos Katar vystupuje na vrchol: jeho plyn má v době protiruských sankcí zachránit Evropu. A na malý pouštní stát u Perského zálivu letos upře zrak celá planeta, protože bude hostit mistrovství světa ve fotbale.

Hodiny v metropoli Dauhá odpočítávají zbývající dny do 21. listopadu, kdy dlouho připravovaný světový šampionát ve fotbale začne.

V roce 2016 by na Katar nikdo nevsadil ani zlámaný rial. Proti maličkému státečku velikosti Středočeského kraje se spojili všichni silní arabští sousedé a rivalové. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt tehdy uvalily na Katar obchodní i dopravní blokádu. Oficiální záminkou byla jeho údajná podpora teroristických skupin a blízké vztahy s Íránem.

Ve skutečnosti ale mohly patřit mezi důvody i určitá žárlivost na rostoucí plynové bohatství Kataru, konkurenční boj s jeho firmami a také nespokojenost s katarskou televizní stanicí al-Džazíra, která má v arabském světě velký vliv, ale jejíž zpravodajství se zejména Saúdům nezamlouvalo.

Anglická verze zpravodajství televize Al-Džazíra má vysokou kvalitu, protože tam nastoupilo mnoho novinářů odchovaných britskou BBC, někteří politici z Blízkého východu ale nelibě nesli kritiku vysílanou v arabštině.

Rozkol mezi arabskými sousedy vyvrcholil v roce 2019, kdy Katar vystoupil z ropného kartelu OPEC. A pak ještě přišla pandemie a propad cen komodit. Kataru se začaly tenčit finanční rezervy a se zemí, kde tvoří 90 procent všech příjmů z exportu prodej ropy a plynu, to nevypadalo dobře.

Ale ekonomická štěstěna je vrtkavá a v posledním roce se rázem z Kataru stává naopak pán situace. Ceny komodity vylétly vzhůru. A arabské mocnosti loni po jednáních izolaci země ukončily. „Blokáda Kataru byla ze strany okolních arabských zemí ukončena 5. ledna 2021 na summitu zemí Perského zálivu v saúdskoarabském městě al-Ula. V současné době jsou tak pozemní, námořní i letecké spoje obnoveny. Pavilon Kataru se například objevil rovněž na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji,“ připomíná Vladislav Polách, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade ve Spojených arabských emirátech.

Kvůli blokádě Kataru měly dočasně letouny jeho národní letecké společnosti Qatar Airways okleštěn letový prostor i seznam destinací, od loňska ale zase mohou létat v plném záběru.

V dovozu LNG do Evropy je Katar dvojkou

Pozici Kataru teď naopak katapultuje do zcela nových výšin válka na Ukrajině. Protože Evropa hledá cestu, jak se odříznout od ruského plynu, právě u katarských šejků si teď podávají dveře evropské delegace. Pro dodávky plynu je Katar hlavní alternativou společně s dovozy z USA. Má třetí největší zásoby plynu na světě. Na dovozu zkapalněného plynu LNG do Evropské unie měl loni podíl 24 procent, čímž byl dvojkou hned za Spojenými státy – ty vzaly v posledních třech letech evropský trh ztečí a jejich podíl vzrostl v loňském roce na 26 procent. Rekordem byl letošní leden, kdy tvořil americký zkapalněný plyn dokonce víc než polovinu veškerého dovozu do Evropy.

Rusko je v dovozu LNG třetí s podílem 20 procent. Menšími dodavateli jsou pak na čtvrtém a pátém místě Nigérie a Alžírsko. Vyplývá to ze statistických údajů amerického úřadu EIA, který se zaměřuje na problematiku energetiky.

Zatím šel katarský plyn hlavně do Asie

Evropa teď sonduje, nakolik by mohl Katar ještě dodávky plynu zvednout. Malý poloostrovní stát na břehu Perského zálivu ale naráží na své produkční možnosti, i když deklaruje vůli Evropě co možná nejvíc vyhovět. Podle analytiků zajišťují zatím celkové ruské dodávky plynu víc než 40 procent evropské spotřeby. V případě Německa coby největšího unijního trhu je to dokonce víc než 55 procent. „Žádná jednotlivá země nemůže nahradit takové množství,“ upozornil už v únoru katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi.

Katar kontroluje 12,5 procenta světových zásob plynu a je tak trojkou po Rusku, které má čtvrtinový podíl na světových rezervách, a po Iránu se 17 procenty.

Konkrétně k tématu LNG katarský ministr uvedl, že dodávky tohoto typu plynu jsou založeny na dlouhodobých kontraktech s přesně daným kupujícím. „Proto nahradit tak velké množství v krátké době je téměř nemožné,“ komentoval al-Kaabi možnou náhradu ruských dovozů.

Katar se přitom dosud zaměřoval hlavně na asijský trh. Jak připomněla televizní stanice CNN, v současnosti jde na východ od Suezského průplavu asi 80 procent veškerého katarského plynu, na západ jen zbylých 20 procent. Až do letoška totiž byly prodejní ceny v Asii obvykle vyšší než v Evropě, a tak byl vývoz na tamější trhy prostě výdělečnější. Kataru hraje do karet také strategická poloha u Perského zálivu v půli cesty mezi Evropou a Asií. Největším odběratelem katarského plynu je Jižní Korea. Dále následují v první pětce zákazníků Indie, Čína, Japonsko a Pákistán.

Do roku 2028 hodlá ale Katar vývozy do východního i západního směru srovnat půl na půl. Není to pochopitelně jen nezištná pomoc Evropě v době krize, ale prostá obchodní logika. Kvůli energetické krizi na starém kontinentě a snaze odstřihnout se od ruských plynovodů se nyní situace otáčí a evropské ceny jsou vyšší než ty v Asii.

Hlavním patronem se stalo Turecko

Přestože blokáda Kataru skončila, pětiletka izolace od arabských sousedů samozřejmě změnila orientace ekonomiky. Katar se zkusil víc osamostatnit a v rámci regionu se ještě víc orientovat na spolupráci se státy, s nimiž mají ostatní arabské země spíš komplikované vztahy – na Turecko a částečně také na Írán. „Například pro Turecko se stal Katar jedním z největších věřitelů. V současné době se snaží svou nezávislost upevnit třeba zvýšením kapacity svých kontejnerových lodních přístavů. Významná část zboží, především potraviny, se totiž původně do země dostávala po souši přes Saúdskou Arábii, hranice byly ale během blokády ze dne na den uzavřeny,“ vysvětluje Vladislav Polách.

Staré sváry nerezaví

Blokáda Kataru ze strany okolních arabských států nepřišla v roce 2016 jako blesk z čistého nebe. Spíš tak vyvrcholilo dlouhodobé soupeření konkurentů v oblasti Perského zálivu, které se táhne přes několik dekád. Jistá nevraživost má kořeny už v roce 1971. Tehdy jednalo devět emirátů v oblasti Perského zálivu o vytvoření společného státu. Právě Katar a také Bahrajn se ale nakonec rozhodly společného projektu nezúčastnit a vytvořit si vlastní státy. Zbylých sedm emirátů založilo dohromady Spojené arabské emiráty. Firmy z této země si s těmi katarskými v některých oblastech konkurují, což také souladu mezi oběma státy nepřidává – typickým příkladem jsou letecké společnosti. Mezi Katarem a Bahrajnem zase v minulosti vznikly spory o hraniční území.

Nejdražší fotbalový šampionát má stát 220 miliard dolarů

Katarská ekonomika letos dostává ještě jeden obrovský impulz. V zimě se tu bude konat mistrovství světa ve fotbale. Vrcholná akce tak podtrhne fakt, že se tenhle kout u Perského zálivu dostává definitivně na mapu významných světových akcí. Jestliže před pár týdny ve vedlejších Spojených arabských emirátech skončila po organizační stránce úspěšná Světová výstava Expo 2020 v Dubaji, která byla vůbec prvním Expem konaným v regionu Blízkého východu, fotbalový šampionát v Dauhá má být zase pro změnu nejdražším v historii. Katar slíbil do příprav investovat závratných 220 miliard dolarů. Pro srovnání například minulý světový šampionát uspořádalo Rusko jen za 11,6 miliardy dolarů, čtyři roky předtím stál ten brazilský 15 miliard.

Náklady na světové šampionáty ve fotbale
Země a rok konáníNáklady
Spojené státy 1994500 milionů dolarů
Francie 19982,3 miliardy dolarů
Japonsko 20027 miliard dolarů
Německo 20064,3 miliardy dolarů
Jižní Afrika 20103,6 miliardy dolarů
Brazílie 201415 miliard dolarů
Rusko 201811,6 miliardy dolarů
Katar 2022220 miliard dolarů *
Zdroj: frontofficesports.com
* Poznámka: Předpokládané výdaje

Katar například vybudoval osm moderních stadionů a náklady na ně nakonec vzrostly celkem na 10 miliard dolarů, což je víc než dvojnásobek původně plánovaných investic. Přesto je ale podle portálu Front Office Sports otázkou, kde bude nakonec slíbená astronomická suma proinvestována: „Velká část infrastrukturních nákladů připsaných světovému šampionátu jsou součástí širšího plánu Katar 2030 na budování inovačního centra s hotely, sofistikovaným systémem podzemní dopravy, stadiony a letišti,“ píše sportovní magazín. Započítáním ceny projektů, které by země dělala tak jako tak, se tedy investice do přípravy šampionátu na papíře nafoukly do astronomických částek.

Pro šampionát země postavila nebo rekonstruovala osm stadionů nejen v metropoli Dauhá, ale i v dalších městech Katarského poloostrova.

Země propojila přípravy na fotbalový svátek s celkovou modernizací ekonomiky a od šampionátu si samozřejmě slibuje i velký skok v turistickém ruchu. Tomu napomůže, že od loňska mohou po zrušení blokády zase národní aerolinky Qatar Airways létat bez omezení na všech spojích. Podle pořadatelů by měl šampionát zemi vynést bezprostředně 20 miliard dolarů, další přínosy má mít ale dlouhodobé. Měl by fungovat jako reklama na Katar a představit malou zemi i třeba národům Latinské Ameriky nebo Dálného východu, kde byl malý arabský stát zatím neznámý, ale kde je o to populárnější fotbal.

I kdyby se ale velké náklady na šampionát Kataru nevrátily, nebude to plynovou velmoc příliš bolet. Miliardy dolarů jí každý den proudí ze země vlastně samy. Hlad po plynu v Evropě teď mění už tak bohatý stát v hlavního vítěze současné energetické krize.

Výkop přijde až v zimě

Šampionát se koná v netradiční fázi roku. Zatímco obvykle bývá v červnu a červenci, ten letošní byl nakonec načasován na 21. listopadu až 18. prosince. Důvodů je několik. Ten hlavní spočívá v klimatu. V pouštní zemi jsou v létě teploty tak vysoké, že by to bylo neúnosné jak pro hráče, tak i pro diváky. Zároveň se vrcholná sportovní událost musela termínově vyhnout překrytí s dalšími mezinárodními akcemi – s letošní zimní olympiádou a paralympiádou a také s postním měsícem ramadánem, který letos vyšel na duben a Katar stejně jako další islámské země uvedl do dočasného útlumu.

Obchod s Českem kvůli plynu poroste

Česká republika vyvezla do Kataru v pandemickém roce 2020 zboží a služby v hodnotě zhruba za 3,2 miliardy korun. To představovalo asi 30procentní meziroční nárůst. V zemi působí s úspěchem například automobilka Škoda Auto nebo sklářská značka Preciosa.

Sklářská značka Preciosa Lighting dodala do katarské metropole Dauhá světelný tunel, u nějž se rádi fotí místní lidé i turisté.

Celkově jde ale z pohledu českého vývozu zatím o okrajový trh. České firmy dosud preferovaly spíš sousední Spojené arabské emiráty coby rozcestník pro celý region. Vše se ale může změnit v nejbližší době s tím, jak i Česko hodlá navýšit obchodní styky s Katarem kvůli dovozu plynu. Šance pro české vývozce jsou například při exportu zařízení pro těžební a energetický průmysl, potravin nebo luxusního zboží. Dovozcům ale může komplikovat pozici kampaň Made in Qatar nabádající spotřebitele, aby upřednostnili koupi domácího zboží.

Katar se snaží rozšířit záběr ekonomiky i mimo prodej surovin, v rámci kampaně Made in Qatar proto podporuje místní výrobce a motivuje spotřebitele k nákupu v zemi vyrobeného zboží.

Katařené tvoří jen osminu obyvatel

Stejně jako v sousedních Spojených arabských emirátech či v Kuvajtu, také v Kataru tvoří masu obyvatel přistěhovalci. Samotní rodilí Katařané představují jen něco málo přes 12 procent populace, která celkově čítá 2,9 milionu lidí. Za prací přicházejí do bohaté země naopak ve velkých počtech soukmenovci z chudších arabských států, jako jsou Egypt či Libanon. Tito přistěhovalci tvoří téměř třetinu katarské populace. Další důležitou komunitou jsou pracovníci z regionu indického subkontinentu – Indové, Pákistánci, Bangladéšané a Srílančané. Významnou asi 14procentní menšinou jsou Íránci.

Tomáš Stingl

Rusko stupňuje plynové vydírání, kohoutek zavřelo Polsku a Bulharsku. Více čtete v aktuálním článku

Více o Kataru čtěte v souhrnu informací o tamější ekonomice