Rekordní růst cen. Na druhé straně nebývalý zájem turistů a nové obchodní šance, které prezident Erdogan zkouší vytěžit z krize kolem války na Ukrajině. Jak situace dopadá na obchodní prostředí v Turecku?

Turecko letos láká cizince díky oslabující liře coby levná země, rekordní inflace ale rozdíl v cenách částečně smazává.

Turecko zažívá dramatickou sezonu. Ekonomikou, která patřila ještě před pandemií mezi hlavní černé koně v sousedství Evropské unie, letos smýkají rozporuplné impulzy. Na jedné straně zemi drtí 80procentí inflace, oslabování liry a ztráta kupní síly obyvatel. Na straně druhé se ale stalo Turecko vítězem letní turistické sezony, když tam zamířilo obrovské množství turistů včetně těch ruských, kterým se jinam nyní cestuje těžko. Země také těží z toho, že hraje důležitou roli při jednání o válce na Ukrajině, z čehož zkouší vyzískat různé výhody pro obchod.

Oslabující lira komplikuje situaci dovozcům

Ve složité situaci se pokoušejí zorientovat čeští vývozci, pro něž je Turecko stále šestým nejdůležitějším cílem mimo EU. Loni vzrostl český export do Turecka zhruba o pět procent. Zato turecký dovoz do ČR se zvedl meziročně dokonce o víc než 32 procent. Tento nepoměr ve vzájemné obchodní výměně se dál prohlubuje i letos. Aktuální oslabování liry totiž přeje spíš tureckým vývozům, naopak české podniky jsou se svým zbožím rázem na tamějším trhu dražší a dražší. A to je pro chudnoucí turecké spotřebitele problémem.

Lira loni oslabila vůči dolar o víc než 40 procent a letos ztratila další čtvrtinu své hodnoty. „Má i nadále oslabovat. Díky tomu je turecká produkce více konkurenceschopná při vývozu, určitě pokud jde o cenu. To se projevuje ve zvýšeném zájmu o jejich zboží v zahraničí. Určitou roli v tom hraje i globální krize v nedostatku určitých komodit,“ uvádí Michal Nedělka, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Istanbulu. „Kvůli pokračujícímu oslabování liry se tureckým obchodníkům nadále prodražuje dovoz zahraničního zboží, což do jisté míry ovlivňuje jejich zájem o zahraniční produkci. Tlak na cenu je tak enormní. Turecká vláda se snaží co možná nejvíce o optimalizaci domácí produkce,“ pokračuje Nedělka.

Jak ovlivňuje byznys v islámských zemích svátek Ramadán?

Centrální banka šokovala trh, při obrovské inflaci snižuje úrokové sazby

Poměry na vnitřním tureckém trhu současně bezprecedentně zamíchala pádivá inflace, kterou se nedaří zbrzdit. „Podle údajů turecké centrální banky je aktuální míra inflace 80 procent. Podle nezávislých analytiků však může dosahovat až dvojnásobné výše,“ vysvětluje Michal Nedělka. Podle odhadů nezávislé Skupiny pro výzkum inflace (Enag) může být meziroční inflace ve skutečnosti až 175,5 procenta.

Turecká centrální banka je pod přímým politickým tlakem, což vede k velmi diskutabilním rozhodnutím.

Tím spíš všechny odborníky šokoval krok, k němuž minulý týden přistoupila turecká centrální banka. Ta totiž při takto dramatické inflaci nejen že nezvyšuje úrokové sazby, ale ve čtvrtek dokonce základní sazbu o procentní bod snížila. Tato sazba je tak nyní na úrovni pouhých 13 procent, což je vzhledem ke dvou- až tříciferné inflaci absolutně nedostačující.

Tím centrální banka „korunovala“ neblahý přístup, který v posledních měsících tureckou inflaci pomáhal roztáčet. Prezident Recep Tayyip Erdogan totiž prosazuje zcela v rozporu se standardními ekonomickými přístupy teorii, že hospodářství nyní potřebuje nízké sazby a na centrální banku v tomto směru dlouhodobě vyvíjí tlak. Závratnou inflaci přitom nezohledňuje. „Nemám slov,“ citovala reakci analytika Kierana Curtise ze společnosti Abrdn agentura Reuters.

Místní prodejci musejí kvůli nezkrocené inflaci měnit cenovky na zboží prakticky každý týden.

Turisty přitáhly nízké ceny

Jestliže inflace a kurz liry dobré zprávy Turecku nenabízejí, určitou vzpruhu přinesla skomírající ekonomice letošní turistická sezona. Ta je výborná. Ve druhém čtvrtletí zaznamenala země v meziročním srovnání růst příjmů z cestovního ruchu o 190 procent na víc než 8,7 miliard dolarů. Například do Istanbulu přijelo jen v červnu téměř 1,5 milionu návštěvníků, zatímco ve stejném měsíci loňského roku to bylo méně než 700 tisíc hostí.

Pláže na turecké riviéře se po dvouleté pandemické odmlce zase zaplnily.

Ministr cestovního ruchu Mehmet Ersoy mohl aktuálně zvýšit odhad příjmů z turismu za celý rok na 37 miliard dolarů a počet návštěvníků na 47 milionů.

Tureckým destinacím pomohlo hned několik okolností. Především je to právě ono razantní oslabení liry. Pro zahraniční návštěvníky se díky němu stalo Turecko ještě levnější zemí než dříve. Na druhou stranu vysoká inflace výhodu plynoucí ze slabé liry částečně smazává.

Každopádně mezi Evropany se letos Turecko zařadilo mezi čtyři nejžádanější cíle pro letní dovolenou. Enormní zájem měli i čeští turisté, když například společnost Invia uvedla, že zaznamenala stran počtu pobytů v Turecku 40procentní meziroční nárůst.

Jestliže cizince levná lira do země láká, místním lidem naopak plány na léto zhatila. „Domácí turisté nedokážou nést náklady na dovolenou kvůli ostře rostoucím cenám dopravy a dalších výloh,“ uvedl pro agenturu Reuters manažer hotelu Fi Light Solto Boutique Beach Hotel v pobřežním letovisku Selimiye. Jeho slova potvrdil marketingový expert Ozge Ozkan. „Normálně bychom se ubytovali v hotelu, ale kvůli vysokým cenám jsme si najali dům přes Airbnb.“

Cestovní ruch táhnou Rusové

Přímořským tureckým letoviskům samozřejmě pomohl hlad turistů po dovolené u moře po dvouleté pandemické izolaci. Turecko ale zároveň přijalo velké množství ruských turistů, kteří tam mohou na rozdíl od Evropské unie přijet bez větších dopravních nebo administrativních překážek. Rusů tak dorazilo jen v červnu do země půlměsíce na dovolenou skoro 120 tisíc, čímž se zařadili na druhé místo hned za Němce, jichž přijelo asi 126 tisíc.

Ruští turisté mohou do Turecka cestovat bez omezení.

Vedle běžných turistů země navíc přitahuje i hosty hledající zdravotnickou nebo kosmetickou péči. „Velkým lákadlem pro turistickou návštěvu Istanbulu jsou transplantace vlasů, kvůli zlepšení vzhledu přicestuje do ekonomického centra země ročně víc než 250 tisíc lidí,“ uvedl portál Euronews.com.

Michal Nedělka potvrzuje, že letošní turistické žně jsou pro Turecko v těžké době důležitou pomocí. „Určitě se jedná o velmi vítaný a potřebný příspěvek a příliv zahraniční měny do ekonomiky. Po chudších covidových letech je to vlastně první plně uvolněná sezóna bez restrikcí. Pro tureckou ekonomiku jsou aktuálně přínosem především bohatí turisté ze Středního východu a Ruska. Turecko vůči ruským občanům neuplatňuje žádné sankce, a je tak pro ně v podstatě nejbližší dostupnou zahraniční destinací. Převážně tito turisté zde utrácí ve větší, místními obchodníky a ubytovateli očekávané míře,“ uvádí Nedělka.

České podniky stojí za stavbou hydroelektrárny nebo depa metra v Istanbulu

V Turecku se daří českým firmám z oblasti energetiky. Největším českým investorem tam je společnost ČEZ. Od roku 2008 do Turecka umístila investice už za víc než dvě miliardy dolarů. Na projektu největší soukromé hydroelektrárny v zemi Alparslan 2 s výkonem 280 MW se podílela česká firma EnergoPro. Skupiny PPF prostřednictvím Škody Transportation vstoupila do výrobce autobusů TEMSA. S výrobou asi 10 tisíců vozidel ročně jde o největšího tureckého výrobce autobusů. A společnost Metrostav se podílí na projektu depa v Istanbulu a Podzemní lanovky Ašiyan – Hisarustu.

Zdroj: Souhrnná teritoriální informace MZV

Erdogan těží z role prostředníka při válce na Ukrajině

Konflikt na Ukrajině a následné sankce proti Rusku nepřímo nahrály Turecku nejen v oblasti cestovního ruchu. Země půlměsíce nyní těží jak ze své geografické poloze při Černém moři a tamějších klíčových průplavech, tak z klíčové role, kterou hraje jako neutrální prostředník při jednání mezi oběma znepřátelenými stranami. Prezident Erdogan mezi nimi zatím zdatně manévruje a těží z toho politický a potažmo i obchodní kapitál. Nezavírá si přitom cestu ani k jedné ze stran.

Včera například uvedl, že Krym by měl být navrácen Ukrajině. „Mezinárodní právo vyžaduje, aby se Krymský poloostrov vrátil Ukrajině. Je to zásadní pro celý region a pro globální bezpečnost, pro stabilitu, podporu územní integrity, svrchovanosti a politické jednoty Ukrajiny,“ uvedl Erdogan podle agentury Ukrinform.

Turecko také v průběhu konfliktu pokračuje například v dodávkách útočných dronů Bayraktar, které se zejména v první fázi války staly symbolem úspěšného odporu Ukrajiny a likvidace ruských tanků a další techniky.

Vztah Vladimira Putina a Recepa Erdogana je komplikovaný, v současnosti ale tahá za delší konec provazu turecký prezident, který chce využít mezinárodní izolace Ruska k posílení vlastního vlivu.

Erdogan se ale zároveň chopil příležitosti, aby se na uvolněném obchodním prostoru v Rusku mohl začít šířit vliv Turecka. Na začátku srpna se při jednání v Soči dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na zvyšování obchodu mezi oběma zeměmi až k hranici 100 miliard ročně. Dohodli se také na tom, že Turecko bude za plyn, kterého bere od Ruska asi 26 miliard krychlových metrů ročně, platit částečně v rublech.

V návaznosti na jednání v Soči se také pět tureckých bank připojilo k ruskému platebnímu systému Mir. To je obdoba globálních značek Visa a Mastercard, které v rámci sankcí své služby v Rusku ukončily.

Je pravděpodobné, že se bude Erdogan snažit ze situace kolem konfliktu na Ukrajině vytěžit i nadále maximum a zisky řádně vyzdvihnout před svým domácím publikem. Jeho popularita totiž kvůli velkým problémům s inflací a chudnutí obyvatel rychle klesá. A příští rok čekají Turecko volby, které mají o dalším osudu prezidenta i celé země rozhodnout.

Tomáš Stingl

Další články

Turecká káva? Připravují ji na Karvinsku

Dá se to vlastně označit za husarský kousek. Do Turecka, které kdysi platilo za synonymum příchodu kávy do Evropy, dnes dodává instatní kávu po tunách česká rodinná firma Simandl z Petrovic u Karviné.