V Indii a ve Spojených státech se otevírají exportní inkubátory pro české firmy. Stát nabídl vývozcům v poslední době také další nové služby, jako jsou Market Entry nebo exportní KOMPAS, říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

Mnohé státy v době pandemie přijaly bohužel řadu opatření, která negativně ovlivnila volný obchod v EU, říká Martina Tauberová.

Jaké novinky rezort průmyslu a obchodu aktuálně připravil pro české vývozce?

Chtěla bych vyzdvihnout dva strategické projekty, jejichž realizace již byla zahájena: City for the Future, což je pilotní projekt proexportní roadshow v oboru smart cities využitelné po celém světě. Druhým projektem je Digitální knihovna českého průmyslu, jejímž hlavním smyslem je zapojení nejmodernějších technologií do podpory exportérů. Nástroj pracuje s oborovými virtuálními showroomy, které i na dálku umožní obchodní interakci při prezentaci výrobků, téměř jako při osobním setkání. V konečné fázi by mělo jít o výkladní skříň celé škály oborů přístupnou pro kohokoliv a odkudkoliv jen z webového prohlížeče počítače, tabletu nebo smartphonu.

Video:

Jak změnila pandemie situaci českých vývozců, o tom říká Martina Tauberová více ve videorozhovoru.

Které služby přidala do své nabídky agentura CzechTrade?

Podpoře vstupu exportérů na nové trhy je určena služba Market Entry, která poskytne firmě základní orientaci na trhu, a to bezplatně.

Pro další inkubátory jsou zvažovány země jako Kazachstán, Čína, Brazílie či Turecko.

Nástrojem, který nám v systému podpory exportu chyběl a je zaměřen na podporu trvalého působení v teritoriu, jsou exportní inkubátory umožňující českým firmám po dobu šesti měsíců působit ve vybraných destinacích se zázemím a navazujícími službami agentury CzechTrade.

Pilotní projekt, exportní inkubátory v Bengalúru v Indii a v Chicagu ve Spojených státech, zahájí činnost v prvním případě již za pár dní, v druhém případě na počátku příštího roku. Pro další inkubátory jsou zvažovány země jako Kazachstán, Čína, Brazílie či Turecko.

Velkoměsto Bengalúru, kde ČR otevírá exportní inkubátor, je díky velké koncentraci inovativních firem označováno za indické Silicon Valley.

Video:

Podmínky pro byznys v Bengalúru popisuje Ivan Kameník ze zahraniční kanceláře CzechTrade v Indii.

Dalším spouštěným nástrojem jsou Exportní aliance sdružující firmy působící v jednom oboru, jejichž společné aktivity podpoří konkurenceschopnost a úspěšnost pronikání na zahraniční trhy. Tato podpora bude probíhat pro již existující funkční aliance například v oblasti technologií pro budování smart cities či zdravotnických prostředků a zároveň bude iniciováno vytváření nových seskupení.

Novou službou je také exportní KOMPAS (Komplexní Asistenční Služby), zahrnující specializované asistenční služby výlučně pro B2B segment přímo v teritoriu týkající se například zakládání a registrace firem, finančních operací či lidských zdrojů. I tato služba má za cíl pomoci firmám s reálným podnikatelským plánem uchytit se na exportních trzích dlouhodobě.

Doufám, že aktivity Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechTrade již nebudou omezovány protikoronavirovými opatřeními, abychom se mohli plně věnovat tomu, co je v naší kompetenci – proexportní podpoře, společné obchodní politice a fungování vnitřního trhu EU.

Připomínky českých exportérů přispěly ke vzniku evropské skupiny SMET, která má pomoci s odstraněním překážek volného obchodu.

Změnila pandemie nějak celkovou strategii podpory exportu?

Obecně platí, že covidová pandemie velmi negativně ovlivnila tradiční postupy a nástroje podpory exportu. Zároveň však byla impulzem pro hledání metod, které budou odpovídat novým potřebám a reagovat na výzvy 21. století. V tomto směru je naším nejbližším úkolem připravit novou koncepci podpory exportu a internacionalizace, která bude, na rozdíl od současné exportní strategie, zaměřena oborově, s důrazem na chytrý marketing a využití online digitálních forem prezentace, vše začleněné do vyváženého mixu nástrojů.

V dotazníkovém šetření se ještě před pandemií podařilo nasbírat náměty českých podnikatelů k vnitřnímu trhu EU. Došlo po předložení těchto námětů orgánům EU k nějakému zlepšení?

Ano, došlo a jsem samozřejmě velmi ráda, že tato iniciativa pomohla zlepšit image ČR jako proponenta funkčního vnitřního trhu bez bariér. Naše aktivity vzbudily pozitivní ohlas nejen mezi podnikateli a napříč státní správou, ale i u Evropské komise, která z výstupů našeho online dotazníkového šetření v průběhu roku 2020 citovala ve svých materiálech. Díky tomu naše iniciativa napomohla k identifikaci nejpalčivějších překážek, s nimiž se při přeshraničním podnikání na vnitřním trhu čeští i unijní podnikatelé setkávají, a také k ustavení strategické pracovní skupiny Evropské komise SMET (Single Market Enforcement Task-Force). Ta se zabývá tím, jak identifikované překážky co nejrychleji a nejefektivněji odstraňovat. Skupina SMET naplno zahájila svoji činnost začátkem letošního roku a již se začínají rýsovat první pozitivní výsledky jejího působení v několika vybraných sektorech včetně pro nás klíčové problematiky vysílání pracovníků. Zejména jde o zlepšení přístupu podnikatelů k informacím a asistenčním službám díky postupné implementaci Jednotné digitální brány či portálu Vaše Evropa. Na základě podnětu skupiny SMET členské státy postupně redukují počet takzvaných předběžných kontrol u regulovaných profesí a další podobně zaměřené projekty na odstraňování administrativní zátěže budou následovat. Podpora podnikatelů a odstraňování překážek na vnitřním trhu EU pro nás zůstává i nadále prioritou, i když je před námi stále mnoho práce při plnění tohoto cíle.

Po pandemii ještě víc roste protekcionismus, kdy mnohé evropské státy v rozporu s volnou soutěží protežují domácí firmy. Jak s tím lze bojovat na úrovni ČR jako státu a na mikroúrovni jednotlivých exportérů?

Ano, mnohé státy v době sílící pandemie nemoci covid-19, bohužel včetně České republiky, přijaly celou řadu opatření, která negativně ovlivnila volný obchod v EU. Díky spolupráci mezi členskými státy a aktivitám Evropské komise se však brzy podařilo celou řadu z nich eliminovat, ať už to byl tlak na zprůjezdnění státních hranic uvnitř Unie díky takzvaným zeleným pruhům (green lanes), uvolnění vybraných restriktivních opatření při překračování hranic či zrušení některých národních restriktivních opatření.

Video:

Uplynulé měsíce ukázaly, že je trh EU stále křehký, říká Martina Tauberová

Pokud jde o unijní úroveň, existuje celá řada pravidel, která znemožňují otevřené protežování domácích podniků. Přirozeně v době pandemie bylo potřeba rychle a efektivně podnikům v nesnázích pomoci. Proto také prakticky v samém začátku Evropská komise nastavila jasná pravidla v tom, jaká podpora je v souladu s evropským právem. Mám na mysli onen tolik zmiňovaný Dočasný rámec pro poskytování veřejné podpory v souvislosti s dopady pandemie covidu-19. Bez jasných pravidel by se podniky z bohatších zemí dostaly do neférové konkurenční výhody oproti firmám ze zemí, které jednoduše nemají tolik prostředků na podpůrné programy. Tuto původní sadu pravidel k poskytování veřejné podpory podle dočasného rámce bylo třeba na přelomu let 2020 a 2021 aktualizovat. V této věci jsem velmi intenzivně komunikovala nejen s kolegy zde v České republice, zejména s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, ale i s partnery z ostatních unijních zemí. Cílený tlak na Komisi nakonec přinesl výsledky a jsem velmi ráda, že i díky naší aktivitě Komise uznala, že dočasný rámec původně připravovaný jen na pandemii s jedinou vlnou musí být s příchodem dalších vln upraven. Díky tomu došlo nejen k jeho prodloužení, ale i významnému navýšení částek, kterými lze podniky v nesnázích podpořit – z původních 800 tisíc eur na podnik byl více než zdvojnásoben až na současných 1,8 milionu eur. To nám otevřelo cestu k pokračujícímu poskytování podpory a zvýšení objemu prostředků na podpůrné programy.

Kde se podnikatelé mohou o problematice vnitřního trhu dozvědět více?

Mezi dlouhodobé aktivity našeho resortu zvyšující informovanost patří semináře k problematice vnitřního trhu z pohledu malých a středních podniků. Chtěla bych připomenout i řadu seminářů zaměřených na dopady brexitu, které úspěšně již několik let pořádáme jak ve spolupráci s britskými partnery, tak našimi kolegy z členských států. Českým podnikům a podnikatelům se především snažíme průběžně poskytovat aktuální informace a praktické návody tak, aby se mohli co nejlépe připravit na nové podmínky a mohli pokračovat ve své obchodní činnosti.

Pod hlavičkou českého předsednictví v radě EU se chystají i prezentační akce ve spolupráci s českými podnikateli.

Co mohou čeští exportéři očekávat od nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU a v čem jim může pomoci?

Je to příležitostí prezentovat Českou republiku a její firmy v zahraničí. Pod hlavičkou českého předsednictví plánujeme uspořádat několik akcí, na jejichž přípravě se chystáme spolupracovat i se zástupci české podnikatelské sféry. Namátkou zmíním třeba Eastern Partnership Business Forum, konferenci k umělé inteligenci nebo neformální jednání Rady pro obchodní otázky, kde se chceme zaměřit na otázky spojené s budováním odolnosti unijního trhu při zachování jeho otevřenosti. Role předsednictví je rovněž přínosná v tom, že předsednický stát má příležitost se mnohem výrazněji podílet na fungování Rady, může zasáhnout do harmonogramu jednání Rady v konkrétních agendách a také navrhovat kompromisní znění legislativních návrhů.

Aktuálně je na stole řada legislativních návrhů z balíčku Fit for 55, u nichž lze předpokládat výrazný dopad na podniky z hlediska plnění klimatických cílů. Jde například o návrh nařízení ohledně snižování emisí CO2 u osobních a lehkých užitkových vozidel či návrh nařízení na zavedení mechanismu pro uhlíkové vyrovnání na hranicích. Zachovat v návrzích důraz na otevřenost unijního trhu samozřejmě nebude v současném klimatu úplně jednoduché ať už v rámci EU jako celku, či v rámci předsednického tria, je to však naše priorita.

V oblasti obchodní politiky budeme v průběhu CZ PRES klást důraz na zachování otevřenosti, jelikož v rámci EU čelíme i opačným tendencím. Pro Českou republiku i celou Evropskou unii je otevřenost stěžejním předpokladem pro zachování naší konkurenceschopnosti a využití exportního potenciálu českých firem. Budeme se zasazovat o rozšiřování sítě dohod o volném obchodu, zejména ve strategicky důležitých regionech, jako je Latinská Amerika nebo Indo-Pacifik. Zaměřit se chceme i na rozvoj obchodních vztahů s klíčovými partnery, hlavně Spojenými státy.

Před uzavřením jsou obchodní dohody s Chile či Mercosurem

Evropská unie má aktuálně celou řadu rozjednaných dohod o volném obchodu se třetími zeměmi. V pokročilé fázi jsou vyjednávání s Novým Zélandem a Austrálií, která dobře zapadají do české snahy posilovat obchodní vztahy s podobně smýšlejícími partnery. Těsně před uzavřením jsou jednání o modernizaci asociační dohody s Chile a jednání probíhají také s důležitým partnerem, Indonésií. Důležité pro české exportéry bude rovněž dokončení dohody s uskupením Mercosur, které skýtá enormní příležitosti pro byznys se zeměmi Jižní Ameriky a které dosud platilo za spíše uzavřený region. Významný přínos bude mít dohoda například pro automobilový průmysl, u něhož dojde k poklesu cel o 35 procent.

Na druhé straně zde je znát rezervovanější postoj některých států EU kvůli obavám v oblasti udržitelného rozvoje. Jde zejména o nedostatečný postup brazilské vlády proti kácení deštných pralesů. V rámci EU je nutné najít rozumný kompromis a připravit podmínky pro finalizaci dohody. Pro Českou republiku se jedná o jednu z klíčových priorit v obchodní politice. EU je rovněž blízko dokončení dohody s Mexikem, i zde ale bude potřeba najít kompromis a shodu nad dalším postupem.

Přichází liberalizace obchodu s Chile, které je velmocí v těžbě surovin či v potravinářství.

Na svém současném postu působíte zhruba dva roky. Který počin v tomto období považujete za nejcennější?

Nastoupila jsem do této funkce přede dvěma lety, ale rok a půl z této doby byl poznamenán opatřeními spojenými s koronavirovou epidemií. Zastavila se všechna osobní jednání, byly zrušeny veletržní akce, zasedání mezivládních komisí. Všechna jednání jak interní, tak i mezinárodní včetně rad EU probíhala online. Nejen na domácí scéně, ale i v rámci EU bylo nutné řešit řadu krizových momentů a urychlené zavádění potřebných nových iniciativ a opatření. V souvislosti s nedostatkem osobních ochranných prostředků a jejich nákupy v zahraničí jsem se zabývala podporou domácích výrobců včetně komunikace se zadavateli veřejných zakázek. Ve spolupráci s Evropskou komisí jsem se věnovala odstraňování překážek na vnitřním trhu včetně neprostupnosti vnitřních hranic a četných vývozních omezení. V rámci resortu jsme řešili, jak urychleně pomoci podnikatelům omezeným ve své činnosti restriktivními opatřeními vlády v souvislosti s bojem proti pandemii. Iniciovali jsme vytvoření a následně administrovali řadu takzvaných covidových programů finanční pomoci. V případě mnou řízené sekce šlo o programy Nájemné, Veletrhy/kongresy a Nepokryté náklady. V rámci těchto programů bylo příjemcům pomoci vyplaceno přes 17 miliard korun. Pozitivní na tomto nelehkém období byl urychlený postup digitalizace a využívání nástrojů pro online komunikaci. Na druhé straně chybějící osobní setkávání narušila slibně se rozvíjející bilaterální vztahy a podporu našich firem prostřednictvím cest ústavních činitelů, oborových misí či veletržních účastí. Současně nám však tato situace napomohla přehodnotit, jaké nástroje budou relevantní pro 21. století.

Martina Tauberová

Vystudovala mezinárodní ekonomické vztahy na Vysoké škole ekonomické. Následně absolvovala stáž v německém Bundestagu spojenou se studiem na Humboldtově univerzitě v Berlíně. V roce 2001 byla přijata ke studiu na Diplomatické akademii Ministerstva zahraničních věcí. V diplomacii následně působila v různých pozicích téměř dvě desetiletí. Měla na starosti například transatlantickou a bezpečnostní politiku, západní Balkán a východní Evropu. Během své kariéry působila jako diplomatka na Velvyslanectví ČR v USA a později na velvyslanectví v Rakousku. Od listopadu 2019 je ve funkci náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce Evropské unie a zahraničního obchodu. Hovoří anglicky, německy, francouzsky a rusky. Mezi její záliby patří cestování, gastronomie a sporty, zejména lyžování, běh a tenis. Je vdaná a má dva syny.

Další články

Hypnotické kyvadlo a karafa pro princeznu. České sklo krize nerozbila

V Indii a ve Spojených státech se otevírají exportní inkubátory pro české firmy. Stát nabídl vývozcům v poslední době také další nové služby, jako jsou Market Entry nebo exportní KOMPAS, říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.