Pro tuzemské skláře by mohla být globální pandemie pohromou. Ale není. Firmy hlásí nové prestižní zakázky od rumunské královské rodiny, arabských šejků nebo prezidenta Turkmenistánu.

I kdyby se blížil konec světa, na dvě jistoty se český export může vždycky spolehnout. Na odbyt českého piva a skla. A zatímco pivovary se mohou, když je nejhůř, odjakživa opřít o podporu domácích českých pivařů, sklářský průmysl je životně závislý právě na vývozu. „Výrobci užitkového skla a porcelánu exportují až 95 procent své produkce,“ potvrzuje Marek Novák, tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR.

Na 140 tuzemských firem v oboru zaměstnává zhruba 24 tisíc lidí (jde o podniky nad 50 zaměstnanců, k tomu nutno připočíst řádově tisícovky lidí v malých rodinných firmách). Pro porovnání toho, jakou sklářskou velmocí Česko stále zůstává, lze uvést, že v celé Evropské unii je počet pracovníků v tomto odvětví odhadován jen na 200 tisíc.

Sklářský a keramický průmysl v číslech
Sklo a skleněné výrobky108 firem
Keramika a porcelán33 firem
Počet pracovníků24 tisíc
Tržby za výrobky a služby50 miliard korun
Z toho přímý vývoz48 miliard korun
Podíl exportu mířícího do EU75 procent
Zdroj: ČSÚ, ASKP ČR, údaje za rok 2019 pro podniky nad 50 zaměstnanců

Poslední roky před příchodem pandemie se přitom dal v Česku obor charakterizovat jedním slovem: stabilita. Divoká 90. léta s krachy firem byla zapomenuta. Skláři dokázali zkombinovat tradiční řemeslo s moderním designem a také těžit z boomu turismu i autoprůmyslu. Tržby se zvolna vyšplhaly nad hranici 50 miliard korun ročně. Skláři si výrazně polepšili i platově, když průměrná měsíční mzda v oboru vzrostla za pouhých pět let o víc než třicet procent na 33 879 korun v roce 2019.

Odbyt klesl, energie a suroviny zdražily

Pak ale přišel koronavirus. A s ním rána pro turistický průmysl, který znamená pro skláře důležité odbytiště. Zavřené hotely ruší investice, obchody jsou zavřené, turisté sedí doma. „Je potřeba rozlišit výrobky průmyslově vyráběné a uměleckou či kusovou výrobu. Ta je s ohledem na návaznost na turistický ruch zasažena více. Výrobci bižuterie a vánočních ozdob byli zasaženi výrazně s ohledem na vývoj pandemie v Americe a Asii,“ uvádí Marek Novák.

Skláři si za pouhých pět let polepšili na platech v průměru o víc než 30 procent, stojí za tím ale hlavně růst mezd ve výrobě plochého skla.

„Situaci v odvětví ovlivňuje i současný nárůst cen vstupních surovin, energií a dopravních nákladů. Vliv má i stále přísnější evropská ekologická legislativa, která zhoršuje konkurenceschopnost výrobců v Evropské unii ve srovnání s firmami z ostatních regionů světa, například s dotovanými výrobky z Číny nebo Turecka,“ upozorňuje Novák.

Průměrná měsíční mzda zaměstnance v oboru skla a keramiky (v korunách)

Zdroj: Výroční zpráva ASKP ČR

Sklenice pro krále i pro sultána

Ve světě je ale po mistrovském sklu z rukou synů a dcer Jakuba skláře poptávka, ať je krize, nebo není. Potvrzují to třeba nové zakázky karlovarské sklárny Moser. Prestižní sadu Royal s královským erbem si do paláce v Bukurešti objednala rumunská královská rodina.

Sada Royal napomohla označování moserovského křišťálu za „sklo králů“.

Jde o novoempírovou kolekci s více než stoletou tradicí. Rumunská královská rodina tak bude pít z obdobné křišťálové sady, z níž dříve pili i norský král Haakon VII., turecký sultán Abdulhamid, mahárádža z Barody či manželka anglického krále Eduarda VII.

Nápojový set Copenhagen , který poputuje do Turkmenistánu, vlastní také mnoho českých velvyslanectví ve světě.

Další exkluzivní sklo Moser putuje z Karlových Varů do Turkmenistánu, a to rovnou do prezidentské kanceláře. Tam míří 336 kusů skleniček a sedm džbánů ze sady s názvem Copenhagen, jíž je ve světě vybaveno také mnoho českých ambasád. Dále k rukám prezidenta Turkmenistánu míří sedm sad sklenic na whisky s rytinami prezidentských koní.

Turkmenistán si objednal od Moseru také designové sklenky na whisky s vyobrazením prezidentových koní.

„Máme velkou radost z těchto nových zakázek, obzvláště v kontextu aktuální pandemie a zpomalení mezinárodního obchodu. Moser díky nim bude i nadále reprezentovat českou sklářskou tradici v zahraničí a rozšíří řadu královských a prezidentských slavnostních tabulí, které zdobí již více než 160 let,“ připomněl Pavel Krajčík, obchodní ředitel Moseru.

Obří kyvadlo kreslí obrazy do písku

Mistrovským dílem, které spojilo českou sklářskou tradici, luxusní design a moderní technologii, se nedávno pochlubila společnost Lasvit. Ta představila obdivuhodnou instalaci Art Therapy v nemocnici v Abú Dhabí. Jde o obrovské, 16 metrů dlouhé skleněné kyvadlo, které visí nad písečným kruhem o ploše 50 metrů čtverečních. Instalace se skládá z 300 křišťálových trubek a celkem váží 620 kilogramů.

Pozorování pomalého pohybu kyvadla při kreslení má být součástí terapie pacientů nemocnice.

Dílo ale neimponuje jen krásou a velikostí, ale hlavně technickou funkcí. Kyvadlo se totiž neustále pomalu pohybuje, protože ho pohání tři skryté motory, a do písku přitom kreslí třeba portrét muže nebo arabské znaky. Tvorba jednoho obrazu zabere až hodinu. Pak přístroj písek shrábne a začne další kresba. Pozorování pomalého, téměř hypnotického procesu má být součástí terapie pro pacienty nemocnice. „To kyvadlo je pro mě symbolem pulsujícího života a plynutí času. Je to současně věc s hypnotickým a snad i léčebným účinkem,“ říká spoluautorka projektu Wanda Valihrachová.

Poblíž kyvadla je panel, kde může zájemce nakreslit návrh kresby. „Jde o dotykový panel ve zdi, který je instalován v atriu nemocnice blízko samotné skulptury,“ uvádí projektová manažerka Lasvitu Tereza Medřická. Na softwaru pro ovládání kyvadla a tvorbu obrazů spolupracoval Lasvit s libereckou společností VÚTS. I všechny skleněné díly byly vyrobeny v České republice.

Kyvadlo je ovládáno třemi motory a díky speciálnímu softwaru dokáže do písku nakreslit precizně například tváře lidí.

Lasvit díky spojení tradiční řemeslné zručnosti s inovativním designem názorně symbolizuje proměnu českého sklářství jako takového. Firma, která sídlí v Mekce oboru – v Novém Boru pod Lužickými horami – už vyrobila pro hotely, soukromé rezidence a další prostory v mnoha zemích světa na dva tisíce luxusních světelných instalací. Její designér Maxim Velčovský loni získal ocenění nejlepší kreativní ředitel roku, které uděluje prestižní magazín Interior Design Magazine.

Svítidlo si teď může zájemce prohlédnout ve virtuální realitě

S moderními technologiemi naložila kreativně také další přední sklářská značka Preciosa. Ta patří k největším českým podnikům v oboru, zaměstnává na čtyři tisíce lidí a má 14 poboček ve světě. Vedle svítidel a světelných instalací vyrábí například křišťálové zátky na víno.

Kvůli pandemii firma narážela na problém s tím, že zákazníci nemohli přijet do České republiky, aby si osobně svítidla nebo křišťálové instalace prohlédli. Proto přišla Preciosa s novou formou nabídky. „Máme technologii, která dokáže vytvořit 3D sken svítidla. Člověk si tak dokonce může svítidlo prohlédnout ze všech různých úhlů pohledu, ze všech různých prostorů,“ uvedl v rozhovoru pro webový pořad Exportní zrcadlo Michal Dvořák, ředitel Preciosy Lighting pro Evropu a severozápadní Afriku. „Další variantou bylo, že jsme chtěli prezentovat velice unikátní návrh designu, potřebovali jsme to efektně odprezentovat klientovi. Připravili jsme vlastně virtuální realitu. Zákazník si nasadil 3D brýle, procházel virtuálním prostorem, kde měl možnost navnímat, jak ta naše instalace bude vypadat, jak bude veliká, jaké jsou tam detaily,“ vysvětluje Dvořák. Ten uvádí, že má firma v době pandemie více poptávek po dekorativních svítidlech do luxusních domů.

Video:

Jak nabídnout světelnou instalaci ve virtuální realitě? Více v rozhovoru s Michalem Dvořákem ze společnosti Preciosa.

Méně skla pro hotely, víc pro rezidence

Že pandemie přinesla pro české firmy výzvu, to potvrzuje také Dominik Cienciala z přední sklářské společnosti Sans Souci. „Je zde množství firem, které bohužel musejí propouštět kmenové zaměstnance, stahují své obchodní týmy ze zahraničí,“ uvedl v pořadu Exportní zrcadlo.

Právě Sans Souci ale patří k firmám, které na krizi zareagovaly proaktivně. „Pro nás je spíš příležitostí k posílení pozic na trhu a zefektivnění ať už výrobních, nebo obchodních metod. Tím, že máme týmy po celém světě, jsme dostali velmi brzkou indikaci, že koronavirus není jen tak nějaká chřipka, ale že může zasáhnout fungování celého světa. Máme nové digitální katalogy a celkově jsme zvýšili aktivity na sociálních sítích,“ říká.

Video:

Koronakrizi jsme uchopili jako příležitost, říká Dominik Cienciala ze společnosti Sans Souci.

Cienciala konstatuje, že se proměnila poptávka. „Dříve jsme se hodně zaměřovali na hotelové projekty, kvůli pandemii ale vzrostl počet rezidenčních projektů,“ vysvětluje. Jím vedená londýnská pobočka české značky nakonec díky aktivnímu přístupu dokázala i v krizovém loňském roce dokonce zvednout obrat o zhruba 30 procent.

V autosklech zpátky k rekordům nejdřív za pět let

Jakkoli na sebe nejvíc pozornosti poutají soupravy designových sklenic nebo luxusní svítidla, na celkovém obratu oboru má ve skutečnosti největší, téměř čtyřicetiprocentní podíl ploché sklo. Tržby za něj přesáhly v roce 2019 hranici 19 miliard korun. Jediným, ale o to větším výrobcem velkoformátovaného plochého skla využívaného v autoprůmyslu, je v tuzemsku firma AGC Automotive Czech. Podnik v Chudeřicích na Teplicku zaměstnává asi 1600 zaměstnanců a ročně vyrobí přes 30 milionů autoskel. V průběhu předchozích let přišel s několika novými projekty. Třeba se střešními okny Wonderlite, která jsou schopna automaticky regulovat světelný komfort ve voze, nebo s projektem kompletního zasklení pro unikátní vozidlo pro tělesně postižené.

AGC Automotive Czech na Teplicku vyrobí ročně přes 30 milionů autoskel. Zastavení výroby v automobilkách se ale loni projevilo snížením prodejů zhruba o 20 procent.

Na firmu ovšem dolehla koronakrize kvůli propadu výroby aut a menší poptávce po plochém skle. „Zastavení výroby prakticky ve všech automobilkách se v loňském roce projevilo snížením prodejů zhruba o 20 procent. Odstávka se dotkla prakticky všech našich odběratelů, kterými jsou hlavní evropské automobilové koncerny. V Česku jsou odběrateli naší produkce všechny tři tuzemské automobilky, ty dohromady kupují pětinu námi vyrobených skel. Z těch, které jdou na export, je většina určená pro automobily vyráběné v Německu, další produkce směřuje do Francie, menší počty do dalších evropských zemí,“ říká Luděk Steklý, člen představenstva společnosti.

Autoskla z Chudeřic míří jak do tří tuzemských automobilek, tak i do továren v Německu, Francii a dalších zemí.

Zároveň zůstává opatrný v odhadu dalšího vývoje. „Letos očekáváme v porovnání s loňským rokem růst zhruba o pět procent. V nejbližších letech však nemůžeme očekávat žádný výrazný obrat v automobilovém průmyslu obecně. Předpokládáme, že úrovně rekordního roku 2019 se nedosáhne dříve než za pět let,“ uvádí Luděk Steklý.

Vedle plochého skla patří k dalším segmentům oboru také obalové sklo či skleněná vlákna. Užitkový porcelán, technická a zdravotní keramika dohromady generují tržby deset miliard korun, představují tedy pětinu odvětví.

Návrat českého skla do českých polic

Jestliže dosud končilo české sklo ve většině případů buď přímo v exportu nebo v rukou zahraničních turistů, kteří si koupili skleněný suvenýr při výletu do Prahy či Karlových Varů, po rozvolnění ekonomiky by mohla přijít změna – totiž větší zájem samotných českých zákazníků.

Skleněný zlatý déšť a největší křišťálová plastika světa. Jakými skvosty se pochlubí čeští skláři na chystané Světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji?

Jedním ze stimulů pro sklářství by se totiž mohly stát stamiliardy korun, které se během lockdownu nakumulovaly Čechům bez užitku na bankovních účtech a jež se podle všech predikcí mají začít hlavně během první euforie z rozvolnění začít rozlévat do ekonomiky. „Největší chybou z hlediska běžné domácnosti je nechat úspory na účtu v bance. Je příhodnější peníze utratit nebo – ještě lépe – investovat,“ říká člen Národní ekonomické rady vláda Lukáš Kovanda.

Jak lidé tráví více času doma, tak chtějí být obklopeni krásnými objekty, chtějí si zvelebovat to svoje hnízdečko.

Lidé, kteří byli nuceni být dlouhou dobu zavřeni doma kvůli karanténám nebo na home officu zároveň víc než dřív přemýšlejí o zkrášlování domácnosti a jsou ochotni do ní investovat našetřené peníze. „Jak lidé tráví více času doma, tak chtějí být obklopeni krásnými objekty, chtějí si zvelebovat to svoje hnízdečko,“ shrnuje tento trend Michal Dvořák z Preciosy.

Vedle moderního marketingu nebo využití nových technologií tak může pro sklářský průmysl pandemie nakonec znamenat ještě jeden pozitivní přínos. České sklo se začne vracet domů.

Tomáš Stingl

Další články

V kolumbijské bižuterii znají dobře „český korálek“

Pro tuzemské skláře by mohla být globální pandemie pohromou. Ale není. Firmy hlásí nové prestižní zakázky od rumunské královské rodiny, arabských šejků nebo prezidenta Turkmenistánu.