Indie letos předstihne Čínu na postu nejlidnatější země světa. Populační explozi zažívají také země rovníkové Afriky. Naopak Japonsko nebo státy východní Evropy vymírají. Dramatické demografické změny mají zásadní dopad i na ekonomiku.

Světová populace bude růst v nejbližších letech tempem kolem jednoho procenta, což znamená přírůstek asi 80 milionů obyvatel ročně.

V půli listopadu lidstvo dosáhlo dalšího milníku. Světová populace překročila oficiálně hranici osmi miliard obyvatel. Od té chvíle se ve světě narodilo už zase dalších deset milionů dětí. Překročení hranice přineslo do médií nové kolo diskuzí o tom, jaký je demografický výhled lidstva a jaké jsou důsledky pro životní prostředí nebo pro kvalitu života v přelidněných oblastech.

Podstatné ale je, že populační růst není plošný. V každé zemi je demografický vývoj jiný a mnohé vyspělé státy naopak ve skutečnosti trápí úbytek obyvatel. Rozdílné jsou i důsledky pro byznys.

Nejlidnatější státy světaAktuální počet obyvatel (v milionech) *Odhad pro rok 2050Roční přírůstekPodíl na světové populaci
1.Čína1 4261 313– 0,02 %17,85 %
2.Indie1 4221 6700,81 %17,81 %
3.USA339 3750,50 %4,25 %
4.Indonésie276 3170,74 %3,47 %
5.Pákistán238 3681,98 %3,00 %
6.Nigérie221 3772,41 %2,80 %
7.Brazílie2162310,52 %2,70 %
8.Bangladéš1722041,03 %2,16 %
9.Rusko145133– 0,19 %1,80 %
10.Mexiko1281440,75 %1,60 %
* Poznámka: stav k 11. 1. 2023. Zdroj: World Population Review

Indie letos povede v HDP i počtu obyvatel

Poměrně příznačné je, že na prvním místě v žebříčku nejlidnatějších zemí s velkou pravděpodobností letos Čínu předstihne Indie, jejíž populace dosáhne miliardy a 430 milionů obyvatel. Dá se očekávat, že to Indové přivítají s halasnou hrdostí. Řečeno sportovní terminologií, Indové jsou v současnosti na vlně a mladá generace s entuziasmem vyhlíží zlatou éru své země a to, aby se vypracovala konečně na úroveň globální hospodářské velmoci. Růst populace nevnímají jako problém, ale jako součást této snahy.

Dnešní indické „mladé pušky“ jsou vzdělanou a ctižádostivou generací, která zakládá startupy, rozumí moderním technologiím a chce uspět v byznysu i na mezinárodním poli.

Indická ekonomika zažívá po pandemii velké oživení a pokračuje v reformách prosazovaných zatím neochvějně populárním premiérem Naréndrou Módím. Ten staví svou vizi kolem principu Made in India, tedy snaze přesunout výrobu zboží pro indický trh přímo na domácí půdu. Rostoucí populace do tohoto konceptu zapadá hned dvakrát. Jednak je jisté, že ani v budoucnu nebude pro budovaný místní průmysl chybět pracovní síla. Také se Indie může v klidu zaměřit na svůj obrovský vnitřní trh a nemusí ji tolik trápit, co se děje za humny.

A tak zatímco jinde ve světě panují obavy z recese ve stínu války na Ukrajině a další vlny pandemie, v indických médiích je znát optimistický tón. „Téměř každá země zpomaluje. V tomto kontextu se Indii daří dobře a je relativně světlým bodem ve srovnání s ostatními státy regionu,“ cituje deník Hindustan Times Krishnu Srinivasana z Mezinárodního měnového fondu.

Indie se navíc zcela pragmaticky, až na hranici cynismu, chopila šance nakupovat levně suroviny z Ruské federace, na niž jsou od drtivé většiny ostatních velmocí uvaleny sankce. V dodávkách ropy se tak v uplynulém roce stalo hlavním dodavatelem Indie právě Rusko, které ale muselo chtě nechtě Indům kývnout na obrovské slevy až ve výši 30 dolarů na každý barel.

A zatímco jiné země doufají, že jejich recese nebude příliš hluboká, Indie letos vyhlíží meziroční růst HDP o sedm procent. Populační boom je už sice možná za vrcholem, na rozdíl od hlavního asijského rivala – tedy Číny – ale bude zvyšující se počet obyvatel pokračovat i nadále. Podle prognózy respektovaného portálu World Population Review, který vychází z údajů OSN i statistik jednotlivých zemí, by mohla v polovině století mít Indie ještě o čtvrt miliardy obyvatel víc než nyní. Naopak populace Číny za stejnou dobu o víc než 100 milionů lidí klesne.

Čínu trápí zoufalý nedostatek žen ve středím věku

Jestliže tedy Čína tradičně platila za synonymum lidnatosti, teď začne mít paradoxně problém s úbytkem lidí a výpadkem celé jedné generace. Sklízí důsledky politiky jednoho dítěte, kterou čínská vláda prosazovala v letech 1979 až 2015. Rodiče, když už měli mít pod tlakem úřadů pouze jediného potomka, preferovali obvykle raději syna. Pokud čekali dceru, byl častým řešením potrat, nebo v horším případě dokonce pokoutní zabití novorozeněte.

V posledních letech tak vystupuje na povrch hrozivá genderová nevyváženost čínské populace. Mužů je v ní aktuálně asi o 35 milionů více než žen, přičemž největší nepoměr je u lidí v produktivním věku, kteří se narodili právě v éře politiky jednoho dítěte. Důsledky jsou fatální. Muži si těžko hledají manželky, na něž se „stojí fronta“. Výjimkou nejsou únosy žen, kterými si některé rodiny chtějí získat partnerku pro svého jedináčka.

Problém se propisuje i do další generace, protože porodnost rapidně klesá. Jestliže v roce 2016 se v Číně narodilo ještě 18 milionů dětí, v roce 2020 to bylo už pouhých 12 milionů. „To je nejmenší číslo od šedesátých let minulého století,“ připomíná britská zpravodajská stanice BBC. Problém je umocněn i tím, že současná generace Číňanek odkládá založení rodiny podobně, jako tomu je u žen v evropských zemích – ať už kvůli nedobré sociální situaci, nebo protože si chtějí v mládí více užít života. Nerovnováha v čínské populaci tak začíná být nejen genderová, ale také věková – klesá podíl dětí, naopak roste podíl seniorů nad 65 let, kteří by měli kolem roku 2040 tvořit už zhruba čtvrtinu společnosti.

Čína přestala být levnou dílnou planety, náklady na pracovní sílu se tam jen za uplynulých pět let téměř zdvojnásobily.

Podstatný důsledek pro hospodářství je zřejmý – Čína definitivně přestává být levnou dílnou světa. S úbytkem lidí v produktivním věku přichází tlak na růst mezd, zvyšuje se i celková cenová hladiny v zemi. Pracovní síla je tak už v Číně pro investory drahá a výrobu proto přesouvají do levnějších zemí Asie.
Velikost populace přitom hraje klíčovou roli v nové strategii, k níž čínská vláda v oblasti ekonomiky přikročila. Vedle exportu se zaměřuje stále víc na svůj vlastní vnitřní trh. S touto strategií začala právě včas – totiž ještě před příchodem globální pandemie, která pochroumala propojení světové ekonomiky a přiměla zejména Evropu, aby si výrobu přinejmenším některých důležitých produktů stáhla zpátky domů na starý kontinent.

Takže jak bude Číny ztrácet část zahraničních investorů i odběratelů, o to víc bude pro její ekonomiku víc a víc klíčová masa domácích spotřebitelů. Jenže ta se teď začne každým rokem o miliony lidí scvrkávat.

Japonsko vymírá, stále se tvrdošíjně brání imigraci

Další asijská obchodní velmoc Japonsko vyloženě vymírá. Jeho populace, která se zmenšuje už 12 let v řadě a v současnosti čítá 123 milionů lidí, bude podle prognóz v polovině století ještě o dalších 20 milionů menší. Důvodem je nekompromisní uzavřenost tradicionalistické kultury, která se stále nechce otevřít přistěhovalcům. Imigranti tak nemohou vyrovnat úbytek domácích obyvatel, tak jak je tomu v mnoha jiných vyspělých zemích včetně například České republiky.

Přísná imigrační pravidla znamenají, že na japonských ostrovech tvoří etničtí Japonci stále víc než 98 procent populace, což ze země činí prakticky nejvíc homogenní společnost světa. Zároveň je japonská populace nejstarší na planetě, když už třetina lidí spadá do seniorní skupiny nad 65 let.

Japonci jsou nejstarší populací světa i co do průměrného věku – věkový medián je v zemi vycházejícího slunce přes 48 roků, zatímco například v Indii činí méně než 29 let.

Za uplynulý rok zřejmě Japonsko dosáhlo nechtěného rekordu, když se v zemi poprvé v moderní historii narodilo méně než 800 tisíc dětí. „Je to prudší pokles, než se čekalo. Předpokládalo se, že počet narození neklesne pod hranici 800 tisíc ročně před rokem 2030,“ připomněl server yahoo!finance.

V zemi vycházejícího slunce bude už do konce této dekády chybět na osm milionů pracovníků. Vláda situaci označuje za kritickou a snaží se hledat pro trh práce nová řešení. Mimo jiné zkouší lidi podpořit při založení živnosti nebo práci na volné noze. Demografická krize nutí Japonce hledat alternativy k tradičnímu bezpodmínečnému se odevzdání velkým korporacím. Počet freelancerů se od roku 2015 v zemi nebývale zvedl o víc než šest milionů osob na zhruba 15,7 milionu v roce 2021. K velkému rozvoji práce na volné noze došlo zejména během pandemie covidu, která pracovní zvyklosti proměnila a velké podniky na čas zavřela.

Celkové vymírání populace ale nemůže vyvážit žádné dílčí opatření. Pokud Japonsko radikálně nepřehodnotí politiku v oblasti přistěhovalectví, je odsouzeno ke stále většímu nedostatku pracovníků a ústupu z čela mezinárodního obchodu. Před uvadáním ekonomiky ho v takovém případě zřejmě nezachrání ani robotizace, v níž je země průkopníkem.

Bulharsko ztratilo čtvrtinu obyvatel

Regionem, který k pokoření hranice osmi miliard lidí na planetě rozhodně také nepřispěl, je východní Evropa. V aktuální desítce zemí s procentuálně největším úbytkem obyvatel je hned sedm států právě z tohoto regionu. V případě Ukrajiny je důvodem samozřejmě válka, u dalších zemí regionu – Bulharska, Chorvatska, Srbska či Pobaltských států – jsou ale důvody úbytku obyvatel dlouhodobé. Hlavně jde o odchod mladší generace za prací do zahraničí, zejména do západních zemí, kam mají od rozšíření Evropské unie pracovníci z východu snadný přístup.

Státy s největším úbytkem obyvatelAktuální počet obyvatel (v milionech) *Odhad pro rok 2050Roční úbytek
1.Ukrajina36,132,8– 7,45 %
2.Libanon5,44,9– 2,47 %
3.Bulharsko6,75,1– 1,39 %
4.Litva2,72,2– 1,15 %
5.Lotyšsko1,81,4– 1,10 %
6.Srbsko7,15,8– 1,00 %
7.Bosna a Hercegovina3,22,7– 0,70 %
8.Chorvatsko43,3-0,54 %
9.Japonsko123,6104– 0,53 %
10.Maledivy0,50,6– 0,53 %
* Poznámka: stav k 11. 1. 2023. Zdroj: World Population Review

Katastrofální situace je zejména v Bulharsku, které ztratilo oproti období socialismu skoro čtvrtinu populace. Loňské sčítání lidu odhalilo, že jen za uplynulou dekádu se scvrkl počet obyvatel o 11,5 procenta, tedy asi o 850 tisíc lidí. Země má už jen 6,5 milionu obyvatel. Počet lidí v produktivním věku klesl dokonce téměř o pětinu. Ani přes uspokojivý hospodářský růst, který Bulharsko zažívá po vstupu do Evropské unie, se mladou generaci vládě nedaří v zemi udržet. Odchod za prací do zahraničí je vedle nižší porodnosti jasně hlavním důvodem vylidnění balkánské země – podle posledního sčítání lidu odpovídá za populační úbytek ze 40 procent.

Oslavit ukončení studií a pak hned do světa za prací – to je častý životní scénář mladých Bulharů.

Podobná situace, byť v menším měřítku, platí i v dalších východoevropských státech. Nečekaně ale nyní demografickým vývojem v regionu zamíchal konflikt na Ukrajině a exodus téměř osmi milionů Ukrajinců. Velká část uprchlíků, která se rozptýlila do zemí střední a východní Evropy, tam zřejmě zůstane dlouhodobě, protože se do válkou zničených oblastí nebudou moci vrátit, a naopak v hostitelských zemích našla stabilní práci a zázemí. Demografický vývoj tak běženci do jisté míry otočili zejména v Moldavsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku.

Třetí nejlidnatější zemí světa bude Nigérie

Takže kde se vlastně odehrává ta populační exploze, když mnoho vyspělých států co do obyvatelstva stagnuje, nebo dokonce ztrácí? Vedle indického subkontinentu statistika jasně ukazuje ještě na jedno populační ohnisko – jsou to státy subsaharské Afriky. V tomto regionu vykazuje většina zemí roční přírůstek populace o dvě až čtyři procenta. To třeba v případě Konžské demokratické republiky znamená růst populace o skoro dva miliony lidí za rok. V absolutních číslech nejvíc roste Nigérie. Loni překročila hranici 220 milionů obyvatel a do poloviny století by mohlo být podle demografické prognózy Nigerijců skoro 380 milionů. Tím se africká země dostane globálně na třetí místo v počtu obyvatel, když postupně předežene Pákistán, Indonésii i Spojené státy americké.

Zatím jsou ale pro rozvíjející se země subsaharské Afriky rostoucí populace spíš výzvou a než co do růstu výkonnosti se propisují víc do vysoké nezaměstnanosti.

Mladý Nigérijec je v zemi trápené vysokou nezaměstnaností vděčný i za výdělek při ručním drcení vápence v povodí řeky Kaduna.

Právě lidský potenciál ale může region proměnit v kontinent budoucnosti. Zpravodajský servis Deutsche Welle připomíná, že v roce 2050 bude každý čtvrtý Evropan a Severoameričan starší 65 let, zatímco více než polovina Afričanů bude pod hranicí 25 let. „Stárnoucí populace je obvykle špatná zpráva pro ekonomiku země. Znamená, že produktivita klesá a výdaje na zdravotní servis stoupají. Víme, že lidé spotřebovávají více v produktivním věku, ale jejich spotřeba a výdaje klesají, když odejdou do důchodu,“ citoval zpravodajský server ekonoma Hippolyta Fofacka s tím, že pro ekonomiku Afriky mluví kombinace mladé početné populace a dalších faktorů. Na kontinentu je 30 procent veškerých světových zásob nerostných surovin, 12 procent zásob ropy, a dokonce 60 procent světové orné půdy.

Pro růst mají Afričané zatím dost prostoru, a to doslova. Hustota obyvatel vychází na černém kontinentu jen na zhruba 47 obyvatel na kilometr čtvereční, zatímco v Evropě je průměrná hustota zalidnění více než dvojnásobná, a v Asii dokonce trojnásobná.

Všechno tak nahrává tomu, že populační růst bude v následujících letech táhnout hlavně Afrika. K dalšímu milníku přitom není až tak daleko. Devět miliard obyvatel bude moci lidstvo při současném tempu růstu populace oslavit možná už v roce 2037.

Tomáš Stingl

Další články

Indie vyhlíží zlatou éru. Roste nejvíc v ekonomice i v populaci

Sen Indie vstoupit mezi ekonomické velmoci se naplňuje. Nekompromisní reformy premiéra Módího zafungovaly a hospodářství roste nejrychleji ze všech velkých trhů. Možná už letos Indie vystřídá Čínu na postu nejlidnatější země planety. A nová generace Indů baží po úspěchu v...

Do Evropy víc plynu, do Nigérie víc zboží

Největšímu africkému trhu nabídli čeští exportéři s úspěchem holítka či klobouky, africký brokát, zdravotnická lůžka, skleněná svítidla nebo šicí stroje. Nigérie sice v současnosti zápolí s vysokou inflací a výpadky v těžbě ropy, potřebné peníze ale může přinést plán na...