Díky souhře několika faktorů od zlevnění ropy až po kurz koruny atakuje cena nafty historicky nejnižší úrovně. Podnikům napříč ekonomikou to snižuje náklady a exportérům zlevňuje vývoz zboží. Zlevňování navíc může pokračovat.
Vedle záplavy problémů, s nimiž se letos české firmy musejí vyrovnávat, ční naopak i jedno pozitivum: ceny pohonných hmot. Ještě na konci ledna byla průměrná cena nafty v tuzemsku nad 36 korunami za litr. Od té chvíle ale vytrvale klesá a od května se drží na úrovni pouhých 32 až 33 korun za litr.
Podobnou cenovou křivku kopíruje i benzin, který je v současnosti poblíž průměrné koncové ceny 34 korun za litr. Za rok zlevnily pohonné hmoty v Česku zhruba o 10 procent.
Při zohlednění inflace to znamená, že reálně platí řidiči, dopravci a firmy u čerpacích stanic prakticky nejnižší ceny v historii České republiky. Podobné nominální částky totiž platili za naftu a benzin už před 15 lety. Souhrnná obecná inflace ovšem mezitím byla víc než 50 procent. A průměrná nominální mzda je v současnosti oproti roku 2010 dokonce dvojnásobná.
Pohonné hmoty jsou tedy vzhledem k růstu kupní síly v Česku nyní na minimu. A hledají ještě další dno. Zlevňování totiž v dalších týdnech může pokračovat. Napovídají tomu údaje z komoditních burz i odhady analytiků. „Průměrná cena jednoho litru motorové nafty na trhu Českomoravské komoditní burzy Kladno poklesla oproti hodnotě z minulého týdne o 3,8 procenta,“ informoval včera Miroslav Hájek, generální sekretář této burzy.
Saúdi taktizují, OPEC+ dál zvýší těžbu
Pád cen pohonných hmot je součtem několika faktorů. V první řadě je to ropa. Její cena klesá jednak proto, že po nástupu staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy a rozpoutání celní války trh oprávněně počítá s určitým útlumem globální ekonomiky. To znamená zároveň kolísání poptávky po černém zlatě. Barel ropy typu Brent ztratil proto na ceně od lednového nástupu Trumpa do úřadu víc než 17 procent. Na počátku tohoto týdne se držel Brent na cenovce 66 dolarů za barel.
Dalším faktorem je nárůst těžby, ke kterému přistoupil ropná aliance OPEC+. Za manipulací s cenou je zejména Saúdská Arábie coby nejsilnější hráč kartelu. Ropná velmoc, která dokáže těžit za velmi nízkých nákladů, se snaží ukousnout si větší kus trhu na úkor slabších vývozců ropy. Navýšením své těžby v průběhu letoška Saúdi také trestají některé jiné země za to, že překročily těžební limity, na nichž se OPEC+ předtím dohodl. Mířili tím na Kazachstán či Irák.
Tyto manévry každopádně v konečném důsledku mohou těšit spotřebitele pohonných hmot. V příštích týdnech přitom aliance ještě víc pootevře kohouty. „OPEC+ od září navýší těžbu ropy o 548 tisíc barelů denně z důvodu rostoucí poptávky a nízkých zásob. Na trh dodává přibližně polovinu světové spotřeby ropy a její produkci v minulosti omezoval proto, aby se cena ropy zvýšila,“ říká analytička Raiffeisen Bank Tereza Krček ke strategii kartelu. „Produkci ropy zvyšuje od dubna, jelikož chce získat větší podíl na trhu. Je velmi pravděpodobné, že ceny ropy budou dále klesat a v kombinaci se silnou korunou ovlivní tyto dva faktory ceny průmyslových výrobců směrem dolů,“ shrnuje analytička.
Trump zas hrozil naprázdno, trhy se uklidnily
Do ceny ropy a v konečném důsledku do ceny pohonných hmot se propisují také současná jednání o možném ukončení války na Ukrajině a eventuální sankce na ruskou ropu. Kontrakty na trzích krátce vylétly výše v červenci, kdy Donald Trump hrozil uvalením sekundárních cel ve výši 100 procent na státy, které ruskou ropu kupují. To mělo přimět zejména Indii, která je obrovským importérem ropy a zhruba třetinu své spotřeby v současnosti pokrývá nákupy zlevněné ruské ropy, aby začala hledat dodavatele jinde.
Trh ale aktuálně vyhodnocuje Trumpovu hrozbu stejně jako mnoho jeho předchozích výroků jen jako další prázdná slova, která nebudou naplněna. Takže se cena ropy vrací k sestupnému trendu.
Petrodolary na síle ztrácejí, koruna získává
Konkrétně pro české firmy je efekt zlevňování ropy ještě znásoben posilující korunou. Naopak americký dolar, v němž se ropné obchody provádějí, padá. Kvůli Trumpovým přehmatům a chaosu v ekonomice dolar bleskově ztrácí status bezpečného přístavu pro investory. Vůči české měně pozbyl letos z hodnoty víc než 15 procent. Od ledna kurz klesl z 24,5 koruny za dolar pod hranici 21 korun.
Na domácí scéně podporuje sílu koruny – a to i vůči euru – postoj České národní banky, která se obává proinflačních tlaků v tuzemském hospodářství, a proto dočasně pozastavila snižování úrokových sazeb. Víc než samotný fakt, že na svém zasedání 7. srpna bankovní rada ponechala základní repo sazbu beze změny na úrovni 3,5 procenta, vnímal trh jestřábí doprovodný komentář vedení ČNB. Visí tak otazník nad tím, zda úrokové sazby nezůstanou na vyšší úrovni déle, než se původně čekalo. A tato situace přispívá k udržování české měny na silném kurzu.
Při uzavření kontraktu v cizí měně pomůže kalkulačka kurzových rizik na portálu BusinessInfo.cz
Česko má teď naftu téměř nejlevnější v EU
Pro české exportéry má aktuální vývoj hořkosladkou příchuť. Silná koruna je tradičně příliš netěší, protože krátí jejich zisky v zahraničí a limituje jejich cenovou konkurenceschopnost.
Na druhou stranu ale sílící měna přispěla ke zlevnění dopravy. Kamion se zbožím, který natankuje před jízdou za hranice plnou nádrž ještě na českém území, ušetří znatelně. Česko patří v současnosti mezi tři země s nejnižší cenou nafty v rámci celé Evropské unie. Levněji lze litr nafty koupit jen v Bulharsku a na Maltě. Vyplývá to z aktualizovaného týdenního srovnání Weekly Oil Bulletin, které zpracovává Evropská komise.
Naopak mezi nejdražšími zeměmi jsou v tomto srovnání Dánsko, Nizozemsko, Německo, Irsko či Belgie. V těchto státech nyní vyjde jeden litr nafty v přepočtu o sedm až deset korun dráž než v Česku.
Smíšené pocity přináší také aktuální série jednání vedená Donaldem Trumpem o možném příměří nebo plném ukončení války na Ukrajině. To, že americký prezident nepřistoupil k novým sankcím proti Rusku a naopak tlačí k ústupkům Ukrajinu a potažmo Evropu, to je bezesporu problém z bezpečnostního pohledu.
Obchodníky s ropou to ale uklidnilo. Indie, Čína, Maďarsko, Slovensko i další země nebudou zatím tlačeny, aby hledaly dodavatele ropy jinde než v Rusku. A tento fakt posílá cenu černého zlata opět dolů. To platí i po včerejším jednání evropských státníků a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Na burze dnes od rána ropa zase zlevňuje. V letošním roce obvyklý příběh.
