Nepál, Indie i Bangladéš. Kde mají nejvíc státních svátků a jak to ovlivňuje byznys?

První máj, Velikonoce, ale třeba i Den melounů. Často dost neobvyklé státní svátky ve světě mění byznys na mnoho dní. Rekordmanem je Nepál, kde připadá na státem uznávané svátky plných 35 dní volna. Naopak nejvíc pracují Vietnamci, kteří mají jen šest dní svátků do roka.

Česká republika oslavila prvomájový svátek práce a chystá se na Den vítězství 8. května. Zaměstnanci si pochvalují, že oba květnové svátky letos vyšly na pátek, takže se proměnily ve dny volna navíc a vytvořily dva prodloužené víkendy za sebou.

Podobná situace je v mnoha zemích světa. Právě 1. máj coby den pracujících je totiž mezinárodním svátkem, který má asi nejširší přijetí napříč planetou. Dnem volna je ve 144 zemích. Univerzálnějším globální svátkem je už jen příchod Nového roku, který se slaví 1. ledna ve 169 zemích. Pro některé východoasijské státy je ale důležitějším momentem příchod lunárního roku, jehož začátek letos připadl na 17. února.

Jednotlivé země slaví i spoustu dalších lokálních svátků, často poměrně kuriózních. A to má důsledky pro byznys. Mohou být zavřeny nejen úřady, ale i obchody a banky. V útlumu je doprava a služby. Na druhou stranu jsou svátky šancí pro dodávky specifického zboží potřebného pro oslavy.

Když země ctí svátky všech náboženství

Podle projektu World population review vede tabulku států s největším počtem vládou uznávaných svátků v současnosti Nepál s 35 dny volna. V čele žebříčku jsou také další jihoasijské země jako Myanmar, Bangladéš nebo Srí Lanka. Není to náhoda. Všechny zmíněné státy mají totiž ve svém početném obyvatelstvu zastoupena velká náboženství – buddhisty, muslimy, hinduisty i křesťany – a často uznávají za státní svátek „pro jistotu“ významné dny ze všech hlavních věrouk.

Například v Bangladéši mají lidé volno zrovna tak na Vánoce, na muslimský svátek Eid al-Fitr, na hinduistickou oslavu narození boha Krišny i na největší buddhistický svátek Vesak. V součtu tak mají nakonec díky náboženské toleranci Bangladéšané v roce 22 dnů oficiálních svátků.

V popředí seznamu zemí s největším počtem dní pracovního volna jsou i země, které jsou pro české firmy významnými exportními cíli – Filipíny, Kolumbie nebo Indie. U zemí s významným podílem muslimů na populaci – jako je právě Indie – je navíc nad rámec uvedeného počtu svátečních dní nutné počítat i s celým postním měsícem ramadánem. Ten se sice formálně nezapočítává do dnů pracovního volna, ale v jeho průběhu jsou muslimské regiony v celkovém útlumu, některé služby jsou přerušeny a lidé se více uchylují do soukromí a kruhu rodiny a přátel.

Podobný vliv na fungování byznysu a úřadů má i hinduistický půst při svátku Navarátri nebo židovský svátek Jom kipur. Přestože společensky jsou tyto svátky bezesporu fascinujícím fenoménem, pro obchodní cestu nebo jednání s místními firmami je většinou lepší volit jiný termín.

Vánoce přinesly prodejní rekordy v USA nebo Polsku

Státní svátky ale znamenají i obchodní příležitosti. Že se křesťanské Vánoce v mnoha zemích změnily v gejzír konzumu, kdy jde spotřební zboží, elektronika nebo hračky na odbyt lépe než kdy jindy, to je zjevné. Například ve Spojených státech amerických padla na Vánoce 2025 poprvé v historii hranice jednoho bilionu dolarů, který spotřebitelé utratili za dárky a další vánoční zboží. V Číně se prosincové tržby maloobchodu vyšplhaly na 620 miliard dolarů. V Evropské unii hlásilo nejdynamičtější růst vánočních tržeb Polsko. Lidé v tradičně katolické zemi utratili v souvislosti s Vánocemi téměř 90 miliard zlotých, tedy v přepočtu víc než půl bilionu korun.

Zvýšený odbyt ale přinášejí i jiné svátky. Při zmíněném muslimském ramadánu třeba narůstá poptávka po sladkostech, ochucených nápojích a celkově po potravinách. Paradoxně přestože se jedná o postní měsíc, po setmění muslimové jíst mohou a po celý měsíc tak probíhají opulentní noční hostiny. Na rozšířený nákup pochutin v době ramadánu rodiny šetří často několik měsíců dopředu.

Během postního měsíci se toho sní nejvíc. Přečtěte si podrobněji, jak fungují islámské země v době ramadánu

Stejně tak jsou dárky průvodním prvkem mnoha oslav, jako je třeba hinduistický svátek světel Diwali, kdy si Indové dávají nejen dárkové koše se sladkostmi, ale dokonce i zlaté šperky.

Svůj svátek dostaly čaj, kukuřice i korejské písmo

Některé méně obvyklé svátky mají automaticky semínko obchodního potenciálu, když jsou na nějaký produkt vyloženě zaměřeny. To je třeba případ Dne melounů v Turkmenistánu. Pro ekonomiku středoasijské země jsou melouny tak důležitým obchodním artiklem, že v srpnu završuje jejich sklizeň vládou uznávaný státní svátek. Ten je samozřejmě provázen všudypřítomným prodejem melounů.

Srí Lanka coby jeden z klíčových světových exportérů čaje zakomponovala oslavu čajových produktů do série buddhistických svátků Poya. V latinskoamerickém Salvadoru, kde je klíčovou plodinou pro změnu kukuřice, bývá den pracovního volna v srpnu při oslavě nazvané Día del Maíz.

Některé regiony dávají volno v době výročních zápasů v populárním kriketu. Na jiný tradiční sport – plavbu na dračích lodích – dostávají v červnu pracovní volno Číňané.

Úplně jiné důvody má pak říjnový státní svátek v Jižní Koreji, který připomíná zavedení originálního korejského písma hangul, které ustavil král Sedžong Veliký v 15. století. Součástí každoročních oslav je soutěž v kaligrafickém provedení znaků a také kurzy pro cizince, kteří si chtějí základy hangulu osvojit.

Že každý státní svátek znamená i obchodní příležitost, potvrzuje i tato unikátní lingvistická oslava. Každoročně při ní rostou maloobchodní útraty samotných Jihokorejců, když se dobře prodává zejména oblečení, módní doplňky nebo kosmetika s motivy korejské abecedy.

Málo oslav mají Nizozemci či Britové, Češi jsou v průměru

Které jsou naopak země, kde se pracuje bez ustání a vládou uznaných dní pracovního volna mimo víkendy je minimum? Tento seznam vede nepřekvapivě Vietnam s pouhými šesti dny uznávaných svátků. To koresponduje s tradiční charakteristikou Vietnamců coby jednoho z nejpracovitějších národů světa. Statistika je ovšem v tomto údaji trochu zkreslující. Nejvýznamnější vietnamský svátek Tet, při němž Vietnamci se svými rodinami a přáteli oslavují příchod lunárního roku, trvá v podstatě týden, ale oficiálně je započítán jen jako jeden den volna.

V seznamu zemí s nejmenším počtem státních svátků, které mají 11 nebo méně dnů pracovního volna, figurují dále mnohé významné ekonomiky, jako jsou Nizozemsko, Mexiko, Velká Británie nebo Kanada. Mohlo by to svádět k hypotéze, že se počet odpracovaných dní bezprostředně promítá do vyšší výkonnosti hospodářství. Tak jednoduché to ale není. Podle údajů OECD z roku 2022 mělo třeba Švýcarsko i při podobném počtu svátků díky dalším faktorům čtyřikrát větší produktivitu práce než Mexiko.

To je ostatně i téma České republiky, která má 13 oficiálních státních svátků, což je shodou okolností přesně celosvětový průměr. V některých státech je ovšem čerpání volna posouváno na všední dny, pokud kalendářně vyjde svátek na víkend. V Česku se naopak každý rok několik svátků překrývá s víkendem „bez náhrady“. Zaměstnanci tedy reálně čerpají méně dní dodatečného pracovního volna. Například letos je to 11 dní.

Přesto mají Češi i při vyšším počtu odpracovaných hodin znatelně nižší produktivitu než některé jiné národy. Třeba oproti Němcům stráví v práci ročně asi o třetinu více času, ale produktivitu práce na hodinu mají Češi nižší o 40 procent i více.

Z pohledu exportéra nemusí země s malým počtem státních svátků automaticky znamenat výkonný trh. Každopádně je ale jednodušší naplánovat do takového státu služební cestu, protože základní služby fungují nepřetržitě v kterékoli fázi roku.

Tomáš Stingl