Jak vybrat perspektivní trh, zvládnout rizika a proměnit obchodní potenciál v zakázky? To řešilo více než 500 účastníků na pátém ročníku akce Future of Export Summit v Praze.
I v době měnících se obchodních pravidel a vysokých nákladů mají české firmy prostor pro další růst v zahraničí. Kde jsou šance a jak je uchopit, to řešila včerejší konference Future of Export Summit 2026, kterou uspořádala v Cubex Centru Praha agentura CzechBusiness.
Program nabídl mimo jiné přehled současné podpory, kterou exportérům nabízí stát, nebo konkrétní zkušenosti s podnikáním v USA, Kanadě a Mexiku i s využitím technologií pro posílení konkurenceschopnosti.
Úspěšnost má být měřena hlavně přes nové zakázky
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček připomněl, jaká je v podpoře exportu role státních institucí. „Úkolem státu je odstraňovat překážky obchodu, pomáhat otevírat zahraniční trhy a zajistit dostupnou podporu exportu. Mezinárodní obchodní dohody i naše zahraniční síť mají hodnotu tehdy, když je firmy dokážou využít pro konkrétní zakázky a dlouhodobý růst,“ uvedl.
Na význam konkrétní podpory při vstupu na zahraniční trhy navázal generální ředitel CzechBusiness Rudolf Klepáček, který na summitu představil vizi nové agentury propojující export, investice a inovace. „Vstup na nový trh musí firmě ekonomicky vycházet. Vedle obchodního potenciálu proto rozhodují náklady na přípravu, čas i rizika. Naší prioritou je snižovat náklady, časovou náročnost a nejistotu spojené se zahraniční expanzí. Díky znalostem a kontaktům zahraniční sítě pomáháme firmám ověřit poptávku, prověřit partnery a zorientovat se v místních pravidlech ještě před významnou investicí. Úspěch CzechBusiness budeme měřit tím, co tato podpora firmám přinese – novými zákazníky, získanými zakázkami a dlouhodobým růstem,“ řekl Rudolf Klepáček.
Možnosti využití mezinárodních obchodních dohod přiblížil Matyáš Pelant, ředitel Odboru podpory exportu Ministerstva průmyslu a obchodu: „Obchodní dohody mohou českým firmám snížit náklady a usnadnit přístup k zahraničním zákazníkům. Důležité je vědět, jaké výhody dohoda na konkrétním trhu nabízí a za jakých podmínek je lze využít.“
Prezident BusinessEurope Maciej Witucki vyzval k rychlejšímu převádění evropských plánů do praxe. Za priority označil omezení administrativy a regulatorní zátěže, řešení vysokých cen energií a lepší využití jednotného trhu EU.
Europoslanec Luděk Niedermayer upozornil na rostoucí vliv geopolitiky na podnikání a obtížnou předvídatelnost dalšího vývoje. Evropa podle něj zůstává jednou z nejstabilnějších částí světové ekonomiky. Prohlubování společného trhu a odstraňování jeho vnitřních bariér proto označil za cestu, jak posílit prosperitu evropských firem vlastními kroky.
Rostoucí náklady a nedostatek lidí zvyšují tlak na český průmysl
Tuzemské podniky se mohou opřít o ožívající zahraniční poptávku, konkurenceschopnost ale dál prověřují vysoké ceny energií a růst mezd. Upozornila na to hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Za zásadní výzvu označila také úbytek pracovních sil, který bude firmy nutit více automatizovat, digitalizovat a zvyšovat efektivitu. Investice do strojů a zařízení přitom podle prezentovaných údajů stagnují.
Konkrétní dopady těchto tlaků popsala generální ředitelka Promet Group Denisa Materová. Skupina čelí vysokým cenám energií, cenové konkurenci i nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Tato kombinace přináší riziko ztráty zakázek a poklesu marží. Odpovědí Promet Group jsou investice do technologií a know-how zaměstnanců i rozšiřování portfolia zákazníků, oborů a trhů. Nedostatek odborníků řeší také vlastním vzděláváním a podporou škol.
Majitel společnosti ZEBR Richard Zelinka zdůraznil význam vlastních technologií a schopnosti včas reagovat na proměny trhu. Výrobce technologií pro stínicí techniku staví růst na inovacích, které zákazníkům umožňují automatizovat výrobu a uvádět nové produkty na trh. Součástí jeho exportní strategie je také diverzifikace, kterou ilustroval působením ZEBR v Mexiku od roku 2020. Tuto zemi označil šéf ZEBRu v prezentaci za bránu do USA a Latinské Ameriky. Jako největší riziko Zelinka identifikoval nikoli samotnou změnu trhu, ale neschopnost reagovat na ni včas.
Je vhodnější distributor, vlastní pobočka, nebo přímý export?
Výběr zahraničního trhu a způsobu vstupu patřil k hlavním tématům odpolední části konference. Pavel Ohnoutka ze Strategix a exportní konzultanti Martina Urbánková a Jan Sláma se zaměřili na růstové ambice firem, práci s tržními daty a volbu obchodního modelu. Zkušenosti s expanzí rodinné společnosti představil spolumajitel a jednatel LD Seating Jakub Huráb.
Samostatným tématem byla rizika zahraničních zakázek. Tomáš Rak z Komerční banky a Petr Tomášek z Czech Aerospace Cluster se věnovali prověřování partnerů, nastavení platebních podmínek a spolehlivosti dodavatelských řetězců. Souběžný program nabídl pohled na exportní připravenost firem, očekávání zahraničních nákupčích a vyhodnocování obchodního přínosu zahraničních akcí.
Zkušenosti s působením v Severní Americe sdíleli zástupci společností AgroEcoPower, TOPWET a 2JCP. Debata se zaměřila na budování důvěry u zákazníků, odlišné technické normy, hledání výrobních partnerů i výběr místních právních a poradenských služeb.
Jejich zkušenosti zasadili do kontextu jednotlivých trhů ředitelé zahraničních kanceláří Pavel Eichner z Chicaga, Levan Bokeria z Austinu, Matěj Zahradník ze San Franciska, Tereza Vítková z Mexika a Karolína Konicarová z Toronta. Věnovali se propojení zemí regionu i rozdílům, které ovlivňují obchodní strategii českých firem.
České pušky zná v Texasu každý, říká v rozhovoru Levan Bokeria
Právní aspekty vstupu do Mexika přiblížil Jaime Rodriguez z Fisher Phillips. Možnosti pojištění a financování zahraničních projektů doplnili Michal Pravda z EGAP a Tomáš Varga z České exportní banky.
Nechyběla ukázka využití AI při exportu
Konkrétní příklad rychlé zahraniční expanze přinesla společnost GENTEC CHP, která za tři roky zvýšila export z 30 na 700 milionů korun a etablovala se na 11 trzích. Spolu se zástupci Kolektiv Ateliers a HW group se podělila o rozhodnutí, překážky a zkušenosti, které provázely její růst.
Technologická část programu ukázala využití umělé inteligence v zákaznické péči, správu multiměnových účtů, lokalizaci softwaru a digitalizaci výroby. Nástroje společností Daktela, Direct Fidoo Payments, Localazy a Cermitech si účastníci mohli vyzkoušet v celodenním AI & Fintech koutku.
Vlastní exportní záměry zároveň konzultovali s odborníky agentury, řediteli zahraničních kanceláří a partnery konference. K dispozici byli zástupci EGAP, České exportní banky, Komerční banky, Yusen Logistics, Enterprise Europe Network Czechia a portálu BusinessInfo.cz. Navazování kontaktů podpořila také aplikace partnera akce Happenee.
