Čeští dodavatelé mohou v jihoevropské zemi uspět s nabídkou zboží pro energetiku, dopravu, zdravotnictví či letecký průmysl. Portugalsko je i dobrým rozcestníkem pro obchod s portugalsky hovořícími bývalými koloniemi.

V Lisabonu utrpěl turistický ruch, který generuje společně s gastronomií a dalšími navazujícími službami skoro pětinu portugalského HDP.

Portugalsko je v mnohém podobné České republice. Obě země pojí historická zkušenost s nedemokratickým politickým systémem v minulosti i obdobně silný vztah k transatlantické vazbě.

Mají blízké pohledy na charakter Evropské unie (princip solidarity a soudržnosti, otevřenost), pro oba státy je velmi důležitý automobilový průmysl a neustále roste počet turistů na obou stranách, mimo jiné díky existenci přímých leteckých spojení mezi Prahou a Lisabonem a Prahou a Portem. Turistický ruch dlouhodobě patří k nejperspektivnějším, byť v současnosti kvůli pandemii nejpostiženějším sektorům, sám představuje 15 procent HDP a s navázanými obory až 19 procent HDP.

Obchod mezi ČR a Portugalskem ( v miliardách eur)
 20172018201920201–6/2021
Vývoz515591655568347
Dovoz416430463427279
Obrat93110211118995626
Bilance10016119214168
Zdroj: ČSÚ, MPO ČR

Pandemie srazila ekonomiku země o víc než osm procent

Portugalsko vstupovalo do roku 2020 po letech stabilního ekonomického růstu a očekávalo dokonce i rozpočtový přebytek. Pandemie viru covid-19 však ekonomiku silně poznamenala. Hrubý domácí produkt loni propadl o 8,1 procenta a schodek státního rozpočtu dosáhl 5,7 procenta HDP. Evropská komise očekává, že se domácí poptávka navrátí na úroveň před pandemií nejdříve na konci roku 2022. Pro srovnání minimální plat v Portugalsku je v současnosti 665 eur, průměrný plat loni dosáhl 1 314 eur.

Letošní rozpočet zdravotnictví navýšila portugalská vláda kvůli pandemii na 12 miliard eur.

Země se v rámci obnovy ekonomiky hodlá soustředit na efektivní využití evropských prostředků. Prioritou budou investice do dopravní infrastruktury, digitalizace a energetiky s důrazem na další rozvoj využívání obnovitelných zdrojů.

Vzájemná obchodní výměna s Českou republikou až do covidové krize celkem stabilně rostla. Rok 2020 ve srovnání s rokem 2019 zaznamenal pokles o 11,1 procenta, když český vývoz ubral 13,4 a dovoz 7,8 procenta.

První polovina roku 2021 přinesla v meziročním srovnání velmi dynamický růst vzájemného obchodu. Ve srovnání s loňskem se český export zvýšil o čtvrtinu a dovoz dokonce o polovinu. Přesto si ČR udržuje kladné saldo vzájemného obchodu, které v období od ledna do června přesáhlo 68 milionů eur.

Nejbezpečnější země Evropy

Jednou z hlavních předností Portugalska je geografická poloha, která umožňuje výborné propojení s Afrikou a Amerikou. Ta zároveň jen posiluje silné vazby na bývalé kolonie a portugalsky mluvící země. České firmy se mohou pokusit využít zejména projekty portugalských firem v afrických lusofonních zemích.

Portugalsko se vyznačuje výraznou politickou stabilitou i kulturou a pozice aktuálního prezidenta Marcela Rebela de Sousy i premiéra Antónia Costy se jeví jako velmi pevná. Podle Global Peace Index je Portugalsko třetí nejbezpečnější zemí na světě a vůbec nejbezpečnější v rámci EU. Má také velmi kvalitní imigrační politiku.

Obnovitelné zdroje generují polovinu veškeré energie

Portugalci chtějí modernizovat ekonomiku a infrastrukturu využitím inovací, moderních a zelených technologií. V kurzu jsou obnovitelné zdroje – zejména vodík a větrné elektrárny. Portugalsko zaujímá páté místo na světě, pokud jde o začlenění obnovitelných zdrojů do výroby elektrické energie, v roce 2019 byl jejich podíl na energetickém mixu 51 procent. Loni bylo Portugalsko 12. nejvíce inovující zemí v EU (to znamenalo posun dopředu o šest míst). Pokud jde o inovační aktivitu malých a středních podniků, zaujímá dokonce první místo.

Přírodní podmínky Portugalska nahrávají energetickému využití vody, větru i slunečního záření.

Plán na obnovu země pošle miliardy do digitalizace či na ochranu klimatu

Země chce maximálně využít Plán obnovy a odolnosti, který definuje využití prostředků v celkovém objemu víc než 16,5 miliardy eur. Z toho necelých 14 miliard představují dotační tituly a 2,7 miliardy eur výhodně úročené půjčky. Vláda prozatím ponechává ještě otevřenou možnost navýšení plánu o dalších 2,3 miliardy eur ve formě půjček. Plán je rozdělen na 20 částí, které integrují celkem 37 reforem a 83 investičních projektů. Je postaven na třech strukturálních pilířích – odolnost (oblast sociální zranitelnosti a ekonomické a teritoriální odolnosti počítá s alokací dvou třetin celkové výše prostředků), klimatická změna a digitalizace.

Do roku 2030 jsou vedle toho plánovány investice ve výši přes 26 miliard eur v oblasti životního prostředí a energetiky a 21,6 miliardy eur v sektoru mobility. Do roku 2029 počítají Portugalci s celkovými prostředky z EU ve výši přes 61 miliard, tedy asi 6,8 miliardy eur ročně.

Mladí Portugalci se anglicky domluví

V portugalském povědomí figuruje Česko jako stát s velkým bohatstvím kultury, historie, tradic, umění, dovedností a průmyslu, takže dveře jsou spolupráci otevřeny. České firmy se však musejí připravit na byrokratickou zátěž, všeobecně menší ochotu měnit zavedené obchodní partnery (ale pokud se partnerství naváže, bývá dlouhodobé) a výrazné regionální rozdíly. Mohou narazit na jazykovou bariéru, která však není tak silná jako v jiných latinských zemí, neboť mládež a lidé ve službách jsou schopni se anglicky domluvit. Problémem může být rozdílné vnímání času, je zapotřebí trpělivost. Velkou výhodou při navázání spolupráce s Portugalci mohou být vazby tamních firem na bývalé kolonie. To je devět zemí sdružených ve Společenství portugalsky mluvících zemí, z nichž je ekonomicky nejvýznamnější Brazílie a Angola.

Na obnově a rozvoji portugalské ekonomiky se mohou uchytit také čeští dodavatelé. Šance pro ně jsou zejména v pěti oborech, kam potečou velké investice, v nichž jsou české firmy silné.

Železniční a kolejová doprava

Dobudování a modernizace železniční sítě je vládní prioritou, do roku 2030 jsou plánovány investice 10,5 miliardy eur. Zahrnuje to rychlovlak Lisabon–Porto, koridor Sines–Badajoz, elektrifikaci a modernizaci stávajících tratí, obnovu vozového parku. Dodávat je možné vlakové soupravy, tramvaje, kolejnice, výhybky, signalizační zařízení, projekční činnost, kolejovou dopravu.

Pýchou druhého největšího města Porta je moderní městská rychlodráha.

Civilní letecký průmysl

Jsou zde dvě továrny koncernu Embraer, výrobní a opravárenský podnik OGMA, existuje plán výstavby druhého letiště v Lisabonu a modernizace letišť v souvislosti s cestovním ruchem, budou potřeba letecké komponenty, radary, signalizační zařízení a projekční činnost.

Zdravotnictví a farmaceutický průmysl

Covid-19 odhalil chronickou podinvestovanost zejména veřejného Národního zdravotnického systému (SNS). Zdravotnictví se stalo vládní prioritou a jeho rozpočet pro rok 2021 byl navýšen na 12 miliard eur. V současnosti probíhá výstavba pěti velkých veřejných nemocnic, investuje se do soukromých sítí zdravotnických zařízení, populace stárne. Zájem bude o nemocniční lůžka, vyšetřovací křesla, lékařské přístroje a instrumenty, protézy a náhrady.

Obranný průmysl

Plán obnovy vybavení ozbrojených sil v letech 2019 až 2030 počítá s investicemi přes 4,7 miliardy eur. Objednáno je pět letounů KC390 s podílem Aero Vodochody. Obnovuje se flotila lehkých obrněných vozidel. Portugalsko má ambici působit v zahraničních misích. Příležitosti budou v monitorovacích zařízeních, dronech, kybernetické ochraně a polních nemocnicích.

Energetika

Podíl obnovitelných zdrojů je vysoký a dále roste. Do roku 2040 má být spotřeba elektrické energie podle plánu pokryta ze 100 procent obnovitelnými zdroji. Plánuje se výroba a export „zeleného vodíku“, investice sedm miliard eur do výrobní kapacity 2,5 GW do roku 2030, nutnost modernizace a posílení rozvodných sítí. Budou potřeba kogenerační jednotky spalující biomasu, vodíkové technologie, projekce a budování rozvodných sítí, elektrotechnická zařízení.

Karel Zděnovec, odbor zahraničně ekonomických politik I, MPO

V Macau se setkává Západ s Asií

K zajímavým bývalým koloniím Portugalska patří Macao. Dnes zvláštní administrativní oblast Macao je situována na jihovýchodním pobřeží Čínské lidové republiky podél západního břehu delty Perlové řeky. Po 400 letech portugalské nadvlády přešlo v roce 1999 zpět do rukou Číny. Samotné teritorium se rozprostírá na ploše o velikosti pouhých 33 kilometrů čtverečních, což zahrnuje i ostrovy Taipa a Coloane, a jeho populace čítá něco málo přes 680 tisíc obyvatel. Oficiálními jazyky jsou čínština a portugalština, nejfrekventovanějším prostředkem pro komunikaci je mezi místními obyvateli kantonština. Angličtina je poměrně hojně využívána v obchodě a turistické branži. Macajská kultura je mixem portugalského koloniálního dědictví a čínského vlivu, což je potřeba brát na zřetel i během obchodních jednání.

Hospodářství žije z herního průmyslu a lze ho charakterizovat jako velmi otevřené, clo je uvaleno na minimum produktů a daňové zatížení je velmi nízké. Aktuální čínská pětiletka podporuje další rozvoj turismu, volnočasových aktivit, ale i vytvoření platformy na podporu rozvoje obchodu mezi pevninskou Čínou a portugalsky mluvícími zeměmi. I přes deklarované snahy Macaa o větší diverzifikaci ekonomiky a úsilí o alespoň částečný odklon od herního průmyslu, hlavního zdroje příjmů státní pokladny, je nepravděpodobné, že by Macao v následujících letech vybočilo z těchto dobře zajetých kolejí.

Za perspektivní lze proto považovat zejména ty sektory, které jsou přímo i nepřímo napojeny na herní a veletržní průmysl či turismus. Architektonická řešení, nízkoenergetické osvětlovací systémy, vybavení pro herní průmysl, chytrá řešení pro budovy, design či nápoje jsou jen některé z oblastí, kde lze nepochybně vyhledat zajímavé příležitosti. Aktuální vládní iniciativa „Tourism Plus“ cílí na vytvoření nových lákadel pro pevninské i zahraniční návštěvníky, a to v podobě výstav, důrazu na kreativní průmysl, vznik špičkových sportovišť a wellness center. Integrační projekt oblasti delty Perlové řeky (Greater Bay Area) skýtá možnost zapojení se do větších infrastrukturních projektů přesahujících hranice Macaa.

Přísná protiepidemiologická opatření bohužel aktuálně neumožňují přílet návštěvníků z Česka a je nepravděpodobné, že by do konce letošního roku došlo k zásadnímu uvolnění striktních pravidel. V případě zájmu českých firem je však Generální konzulát České republiky v Hongkongu připraven zapojit macajské subjekty do naplánovaných aktivit v oblasti zelených technologií a propagace nápojového průmyslu.

Anna Dupalová, vicekonzulka, obchodní rada, Generální konzulát ČR v Hongkongu

Macao, kde jsou povolena kasina, je rájem čínských gamblerů.

Další články

Jízdní kola jdou na dračku jako nikdy. Dodávky z Asie ale váznou

Čeští dodavatelé mohou v jihoevropské zemi uspět s nabídkou zboží pro energetiku, dopravu, zdravotnictví či letecký průmysl. Portugalsko je i dobrým rozcestníkem pro obchod s portugalsky hovořícími bývalými koloniemi.